Kostel svatého Salvátora (Praha, Salvátorská ulice)
Kostel U Salvátora je chrám Českobratrské církve evangelické. Nachází se na pražském Starém Městě mezi ulicemi Salvátorská, Kostečná a Dušní, nedaleko Staroměstského náměstí. Je zasvěcený Salvátorovi, tedy Spasiteli. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Chrám U Salvátora na Starém Městě | |
|---|---|
 Večerní pohled na závěr kostela U Salvátora v roce 2016 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Staré Město |
| Souřadnice | 50°5′20,76″ s. š., 14°25′14,88″ v. d. |
  kostel svatého Salvátora kostel svatého Salvátora, Praha | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Sbor | Praha 1 - Staré Město |
| Status | farní kostel |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Staré Město |
| Zasvěcení | Spasitel |
| Datum posvěcení | říjen 1614 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Johann Bartholomeus zu Christoffen Jan Dominik de Barifis (?) Giovanni Maria Filippi (?) |
| Stavební sloh | gotika, pozdní renesance, baroko |
| Výstavba | 1611–1614 |
| Specifikace | |
| Délka | 51 m |
| Šířka | 26 m |
| Umístění oltáře | severovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Salvátorská 1045/1 Praha 1 – Staré Město 110 00 |
| Ulice | Dušní, Salvátorská a Kostečná |
| Kód památky | 68688/1-446 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
.jpg)
Pozemek pro výstavbu kostela pro německý evangelický sbor koupil 5. února 1610 protestantský šlechtic Jáchym Ondřej Šlik. Evangelíci zde plánovali postavit kostel, faru, školu i gymnázium. Základní kámen kostela byl položen 27. července 1611, stavitelem byl Johann Bartholomeus zu Christoffen, někdy jsou jako stavitelé uváděni také Jan Dominik de Barifis nebo Giovanni Maria Filippi. Hrubá stavba byla dokončena asi v roce 1612, celkově byl kostel dokončen v roce 1614 (i když podle pramenů se zdá, že neměl průčelní věže), vysvěcen byl v říjnu téhož roku.
Po bitvě na Bílé hoře byl chrám evangelíkům konfiskován, donátor kostela Jáchym Ondřej Šlik byl v roce 1621 za účast na českém stavovském povstání popraven a v roce 1624 byl kostel předán pavlánům, kteří jej zahrnuli do svého kláštera u sv. Salvátora, oproti jiným konfiskovaným protestantským kostelům ale není doložena žádná přestavba. Později byly pravděpodobně postaveny věže, poprvé je zmiňuje zpráva z roku 1689, podle které byly zničeny požárem. Zdá se, že stavba věží může souviset s pracemi na klášteře datovanými k roku 1686. Po požáru pavláni kostel obnovili, ale severní věž asi neměla střechu a je možné, že ji zničil další požár v roce 1754. Dodnes se dochovala pouze jižní věž, vrcholně barokně upravená (úprava ze druhé čtvrtiny 18. století). V roce 1777 byly provedeny stavební úpravy kláštera i kostela, které vedl stavitel Jan Josef Prachner.[2]
Klášter pavlánů byl zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II. roku 1796 a přešel i s kostelem k mincovnímu úřadu a z kostela se stala mincovna. Původní mramorová dlažba byla v roce 1804 přenesena do kostela sv. Haštala, byly zde umístěny stroje na výrobu mincí, boční lodě sloužily jako stáje.
Od konce 19. století do 1918 editovat
Mincovna fungovala do roku 1848, v roce 1857 byla zrušena a v roce 1863 kostel za 15 000 zlatých koupili pražští evangelíci augsburského vyznání, kteří kostel renovovali a používají ho ke svým bohoslužbám dosud. V roce 1905 pražští evangelíci augsburského vyznání prodali dům v Truhlářské a za získané peníze opravili salvátorský kostel. V průběhu let byl několikrát drobně opravován, v roce 1911 byly nalezeny fragmenty maleb znaků pražských měst, fundátora kostela Jáchyma Ondřeje Šlika a dalších.
Od 1918 do současnosti editovat
Od sloučení evangelických církví roku 1918 je kostelem staroměstského sboru Českobratrské církve evangelické. V 50. letech 20. století prošel významnou renovací. V letech 1997-2002 a opět 2007-2011 zde byl duchovním Svatopluk Karásek.
Program záchrany architektonického dědictví editovat
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 1997 na opravu památky čerpáno 1 000 000 Kč.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-17]. Identifikátor záznamu 199195936 : kostel sv. Salvátora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ 2018, FG Forrest, a s , www fg cz. Kostel U Salvátora. Prague.eu [online]. [cit. 2018-03-31]. Dostupné online.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 102–103.
Literatura editovat
- Beneš, Jakub: Evangelický chrám Salvatorský v Praze: původ, osudy a navrácení jeho pražské české evangel. církvi augšp. vyznání Jeho Apošt. Veličenstvem císařem Františkem Josefem I. pomník svobody náboženské ...na český jazyk převedl Kristian Pospíšil.
- Beneš Jakub::Die evangelische Salvators-Kirche in Prag: ihr Ursprung, ihre Schicksale und ihre Rückerstattung an die dasige böhmische evangel. Kirchen-Gemeinde ...ein Monument der Glaubensfreiheit im neugestalteten Oesterreich, zugleich Mahnruf zu liebethätigen Unterstützung des Umbaues der Kirche sammt Schule. Prag 1863 (původní německé vydání předchozího spisku)
- HREJSA Ferdinand: U Salvátora, Dějiny goticko-renesančního kostela na Starém Městě postaveného německými luterány v předvečer třicetileté války. Praha 1930
- VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha : Academia, 1996: s. 115–117. ISBN 80-200-0563-3
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Salvátora na Wikimedia Commons - Evangnet: Sbor ČCE Praha 1 – Staré Město
