Franz Anton Maulbertsch

rakouský malíř

Franz Anton Maulbertsch (7. června 17248. srpna 1796) byl rakouský malíř a rytec, který patřil k významným představitelům rokoka nebo pozdního baroka ve střední Evropě. V závěru svého života se přikláněl ke klasicismu.

Franz Anton Maulbertsch
Franz Anton Maulbertsch by M J Schmidt.jpg
Rodné jménoFranz Anton Maulbertsch
Narození7. června 1724 nebo 8. června 1724
Langenargen
Úmrtí8. srpna 1796 (ve věku 72 let) nebo 7. srpna 1796 (ve věku 72 let)
Vídeň
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, kreslíř, mědirytec, grafik a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Langenargenu u Bodamského jezera. Jeho otec Anton Maulbertsch byl rovněž malíř, od něj se Franz Anton naučil základům svého řemesla. Později studoval malířství na Vídeňské akademii mj. u Paula Trogera. V roce 1750 získal jeho obraz první cenu v soutěži Akademie.

V Kroměříži je zaznamenán s chotí Barborou dne 8. 8. 1759 při křtu Antonína Františka[1] syna sochaře Františka Hirnleho.[2] Roku 1759 se stal členem Vídeňské akademie, od roku 1770 zasedal v její radě. V roce 1788 se stal rovněž členem Berlínské akademie. Oženil se dvakrát, podruhé v roce 1780, a měl jednoho syna Antona Jakoba. Zemřel ve Vídni.

DíloEditovat

Maulbertsch maloval hlavně fresky, ale také oltářní obrazy a byl i vynikajícím kreslířem a grafikem, jeho dílo se vyznačuje výraznými barvami. Na zakázkách nepracoval sám, měl celou řadu žáků a spolupracovníků, patřili k nim např. Johann Wenzel Bergl, Felix Ivo Leicher, Josef Winterhalder ml., Andreas Brugger, Johann Angst, František Antonín Šebesta-Sebastini, Mathias Bronnemayer a jiní. Úzce spolupracoval i se sochařem Ondřejem Schweiglem. Působil v celé rakouské monarchii; jeho díla lze najít v dnešním Rakousku, Slovensku, Maďarsku i Česku.

Morava a ČechyEditovat

 
Zvěstování, kostel Nejsvětější Trojice, Brno-Královo Pole (kol. 1769)

Moravská galerie v Brně vlastní jeho obrazy Diana a Callisto/Dvě bohyně (1759), Únos (1759), Kázání sv. Jana Křtitele (1767), Hostina v domě Šimona farizeje (kol. 1760) a skici k freskám Nalezení svatého Kříže (1765) a Scéna ze starověké historie (kol. 1765). Dále několik kreseb a rytin.

SlovenskoEditovat

  • nástěnné malby v kapli Neposkvrněného početí Panny Marie v Trenčianských Bohuslavicích

RakouskoEditovat

  • olejomalba Vítězství pravdy nad časem v zámku Kirchstetten (1751)
  • fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni (1752)
  • fresky na zámcích Ebenfurth a Halbturn
  • oltářní obraz a nástropní freska v poutním kostele Maria Heil der Kranken v Heiligenkreuz-Gutenbrunn v Herzogenburgu
  • freska v Hundsturmer Kapelle ve Vídni
  • fresky ve farním kostele v Sümegu
  • oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie namalovaný pro Altmünsterský klášter v Mohuči, dnes se nachází v kostele sv. Quintina (1758)
  • nástropní freska Ježíšův křest v aule staré univerzity ve Vídni (1767)
  • nástropní freska Velkém sále v Hofburgu v Innsbrucku na téma spojení habsburského a lotrinského domu (1772)

Rakouská galerie Belvedere vlastní jeho obrazy Svatá Rodina, Nanebevzetí Panny Marie, Vítězství sv. Jakuba v Compostele a Jupiter a Antiope.

MaďarskoEditovat

  • fresky Visitatio Mariae et Triumphus Trinitatis v katedrále ve Vácu
  • deskový obraz v kostele v Bicske
  • fresky ve slavnostním sále a na stropě kaple v arcibiskupském paláci v Kalocsi
  • fresky znázorňující život Panny Marie v karmelitánském kostele v Székesfehérváru
  • fresky ve farním kostele v Pápě
  • fresky v katedrále v Rábu
  • návrh fresek pro katedrálu v Szombathely, po jeho smrti byl dílem pověřen jeho žák Josef Winterhalder ml.

LiteraturaEditovat

  • PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007 456 stran ISBN 978-80-86138-99-2
  • ŠEREFISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela: Ve jménu moudrosti. Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století; Praha, 2018 501 stran ISBN 978-80-7422-663-2
  • HUSSLEIN-ARCO, Agnes; KRAPF, Michael. Franz Anton Maulbertsch: ein Mann von Genie. Wien: Belvedere, 2009. 143 s. ISBN 9783901508714. 
  • FRODL, Gerbert; KRAPF, Michael; HABERDITZL, Franz Martin. Franz Anton Maulbertsch 1724-1796. Wien: Christian Brandstätter, 2006. 431 s. ISBN 3-902510-37-4. 
  • KRSEK, Ivo. František Antonín Maulbertsch (1724-1796). Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1974. 12 s. 
  • MÖSENEDER, Karl. Franz Anton Maulbertsch: Auklärung in der barocken Deckenmalerei. Wien: Böhlau, 1993. 266 s. ISBN 3-205-98002-6. 
  • kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 
  • VALEŠ, Tomáš: Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014; 289 s. ISBN 978-80-210-6968-8

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 

Externí odkazyEditovat