Josef Winterhalder

rakouský malíř

Josef Winterhalder mladší (25. ledna 1743 Vöhrenbach17. ledna 1807 Znojmo) byl rakouský malíř fresek, oltářních a závěsných obrazů.

Josef Winterhalder
Narození25. ledna 1743
Vöhrenbach
Úmrtí17. ledna 1807 (ve věku 63 let)
Znojmo
Povolánímalíř a malíř fresek
RodičeJosef Winterhalder starší
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Freska Proměnění Páně na hoře Tábor, kostel sv. Petra a Pavla, Rajhrad (1776)

ŽivotEditovat

Dětství a dospělost prožil ve Znojmě. Syn sochaře Josefa Michala Winterhaldera, byl v devíti letech poslán ke strýci Josefu Winterhalderovi st. Ten jej seznámil s uměním i osobnostmi vídeňské akademie (Daniel Gran, Johann Lucas Kracker). Reflexy jejich děl se později objevují v jeho díle. Rozhodující však byl vstup do dílny Franze Antona Maulbertsche, u něhož se učil 1764–1768. Zemřel roku 1807 ve Znojmě.

DíloEditovat

(N) – nezachovaná realizace, (S) – zachována signatura, (A) – sporné autorství

MoravaEditovat

FreskyEditovat

KostelyEditovat
  • (1766) – podíl na freskové výmalbě klenby (čtyři Evangelisté v pendantivech) v kostele sv. Hyppolita, Znojmo (spolupráce s Maulbertschem)
  • (1773–1775) – podíl na freskové výmalbě kleneb v bývalém poutním kostele Bičovaného Spasitele, Dyje[1]
  • (1776) – fresky Proměnění Páně na hoře Tábor na klenbě presbytáře, čtyři Evangelisté v rozích a Předávání klíčů sv. Petrovi a Povolání učedníků na bočních stěnách tamtéž v benediktinském kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad
Ostatní církevní stavbyEditovat
  • (1789) – dekorativní fresková výmalba sálu a dvou místnost fary, Tasovice
  • (1786–1787) – dekorativní fresková výmalba v interiérech bývalého domu křížovníků a červenou hvězdou, ul. Horní Česká 240, Znojmo (N–částečně)
  • fresky na stropě knihovny v bývalém premonstrátském klášteře, Brno-Zábrdovice (N)
Světské stavbyEditovat

Oltářní obrazyEditovat

Křížové cestyEditovat

Portrétní tvorbaEditovat

Obrazy v muzejních a ostatních sbírkáchEditovat

OstatníEditovat

SlovenskoEditovat

  • (1766–1768) – podíl na freskové výmalbě zimní zahrady královského hradu, Bratislava (N) (spolupráce s A. Maulbertschem)
  • (po 1770) – podíl na freskové výmalbě dvou sálů univerzity, Trnava (spolupráce s Josephem Hauzingerem a Vinzenzem Fischerem)
  • (po 1770) – freska v kopuli kaple semináře sv. Štefana, Trnava (A)

RakouskoEditovat

  • (1764) – podíl na freskové výmalbě zbouraného poutního kostela Panny Marie, Kirchberg am Wagram (N) (spolupráce s F. A. Maulbertschem)
  • (kol. 1764) – obraz Odpočinek na útěku do Egypta na bočním oltáři v kostele sv. Štěpána, Kirchberg a Wagram
  • (1764) – podíl na freskové výmalbě kostela sv. Jakuba, Schwechat (N) (spolupráce A. Maulbertschem)
  • (kol. 1764) – obraz k Loučení apoštolů s Kristem na bočním oltáři v kostele sv. Štěpána, Tulln an der Donau
  • (1765–1766) – podíl na freskové výmalbě sálu zámku, Halbturn (spolupráce A. Maulbertschem)
  • (před 1770) – podíl na cyklu obrazů v minoritském klášteře (Nanebevzetí Krista, Klanění pastýřů a Útěk do Egypta), Vídeň (spolupráce A. Maulbertschem)
  • (1772) – podíl na freskové výmalbě dvorní kaple Hofburgu, Vídeň (N) (spolupráce A. Maulbertschem)
  • (1775–1776) – fresková výmalba kaple zámku, Seefeld
  • (1778) – podíl na freskové výmalbě v refektáři piaristického kolegia sv. Tekly, Vídeň (spolupráce s Martinem Rumlem)
  • (mezi roky 1781–1785) – obraz Vidění sv. Josefa na hlavním oltáři kostel sv. Josefa, Tautendorf
  • (1785) – obraz Apoteóza sv. Víta na hlavním oltáři v kostele sv. Víta, Hardegg

MaďarskoEditovat

  • (kol. 1770) – obraz sv. Štěpána darující uherskou korunu Panně Marii na hlavním oltáři kostela sv. Štěpána, Dömös (A)
  • (kol. 1770) – obraz Svaté rodiny s malým Janem Křtitelem na bočním oltáři v kostele sv. Antona, Komárom
  • (1778–1780) – podíl na freskové výmalbě Auly univerzity v královském paláci, Budapešť (N) (spolupráce s Vinzenzem Fischerem)
  • (1798–1800) – podíl na dokončování freskové výmalby podle Maulbertschových skic – Uvedení Panny Marie do chrámu na kopuli křížení a čtyři Evangelisté v pendentivech (1798–1800), Zvěstování Panně Marii na kopuli presbytáře a čtyři Církevní otcové na pendentivech (1798), fresky v kapitulní kapli (1800) v katedrále, Szombathely, zničeno roku 1945, (N–zachováno pouze v kapitulní kapli) (spolupráce s Martinem Michlem)
  • (1800) – iluzivní hlavní oltář s obrazem Všech Svatých a freska Apoteóza ctností na klenbě v kostele Všech Svatých, Pinkamindszent
  • (1800) – obraz sv. Máří Magdalény na hlavním oltáři v kostele sv. Máří Magdalény, Simaság

PoznámkyEditovat

  1. a b Obraz sv. Josefa je společně s ostatními obrazy z bočních oltářů (od F. A. Maulbertsche a F. I. Leichera) deponován po dobu rekonstrukce kostela v Louckém klášteře ve Znojmě.
  2. Lev z Klobouk, jeho manželka Rejčka, Bohuslav Morkovský ze Zástřizl, jeho manželka Zuzana Liborie Morkovská ze Zástřizl, Přemysl Otakar I.(někdy chybně uváděn jako Štěpán Lotrinský, příp. Vaclav I.), Matyáš Korvín, Marie Terezie a Josef II.)
  3. V malovaných nikách jsou alegorie 4 temperamentů – 1. BONITAS(štědrost) - sangvinik, 2. SERENITAS(jasnost) - cholerik, 3. AEQVITAS(přiměřenost) - melancholik a 4. MODERATIO(umírněnost) – flegmatik. Další jsou INQVISITIO(zkoumání) a CONSILIVM(porada). V medailonech jsou výjevy Poprava Brutových synů a Šalamounův soud.
  4. Obraz je původem ze zrušeného klášterního kostela klarisek sv. Kláry v Olomouci.
  5. Obrazy pochází pravděpodobně z klášterního kostela v Louce.
  6. Obrazy prodány sem po roce 1784 z klášterního kostela v Louce u Znojma.
  7. Portrét probošta Václava Hlavy je dlouhodobě zapůjčen do stálé expozice Jihomoravského muzea ve Znojmě v Domě umění.
  8. Obrazy pochází z původního vybavení zrušeného kláštera premonstrátů v Brně–Zábrdovicích.
  9. Obraz pochází z kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích. V současnosti je po restaurování vystaven v klášteře Rajhrad.
  10. Obraz pochází asi ze špitální kaple sv. Trojice.

LiteraturaEditovat

  • SLAVÍČEK, Lubomír (ed.). Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo). Maulbertschs bester Schüler. 1. vyd. Langenargen – Brno: Masarykova univerzita, 2009. 407 s. ISBN 978-80-210-4817-1. 
  • SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. 1999, roč. 9, č. 28, s. 9.
  • WÖRGÖTTER, Zora; JÁVOR, Anna; SLAVÍČEK, Lubomír. Késő barokk impressziók : Franz Anton Maulbertsch (1724-1796) és Josef Winterhalder (1743-1807). 1. vyd. Budapest: Magyar Nemzeti Galéria, 2009. 267 s. Dostupné online. Katalog k výstavě v Maďarské národní galerii: 19. listopadu 2009 - 28. února 2010. 
  • PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007; 453 s. ISBN 978-80-86138-99-2
  • VALEŠ, Tomáš: Příběhy slávy a zapomnění. Znojemští umělci, jejich díla a osudy na sklonku baroka; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014; 289 s. ISBN 978-80-210-6968-8

Externí odkazyEditovat