Wikipedie

Kuřim

město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Kuřim (německy Gurein) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Bobravské vrchovině, 14 km severozápadně od Brna, na okraji přírodního parku Baba. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel a je tak největším městem v okrese. V katastru města je věznice.

Kuřim
Pohled na Kuřim z rozhledny Babí lom
Pohled na Kuřim z rozhledny Babí lom
Znak obce KuřimVlajka obce Kuřim
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0643 583251
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Kuřim
Historická země Morava
Katastrální území Kuřim
Katastrální výměra 17,20 km²
Zeměpisné souřadnice 49°17′55″ s. š., 16°31′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 10 997 (2019)[1]
Nadmořská výška 286 m n. m.
PSČ 664 34
Zákl. sídelní jednotky 10
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Kuřim
Jungmannova 968
664 34  Kuřim
Starosta Drago Sukalovský (STAN)
Oficiální web: www.kurim.cz
E-mail: posta@kurim.cz
Kuřim
Kuřim
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a přírodní podmínkyEditovat

Kuřim leží na samém okraji České vysočiny. Do oblasti zasahuje nejvýznamnější tektonický zlom České vysočiny, Boskovická brázda. Ta odděluje Hornosvrateckou vrchovinu na severozápadě od Bobravské a Drahanské.

Kuřimí protékají dva potoky: Kuřimka a Luční potok, který se do ní vlévá. Kuřimka se ve Veverské Bítýšce vlévá zleva do Svratky, již v místech vzdutí Brněnské přehrady. V západní části Kuřimi, u železniční trati, se nachází malý rybník Srpek.

Východně od Kuřimi, již mimo katastr města, se nachází hřeben Babího lomu (562,1 m n. m.), na kterém stojí rozhledna.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Kuřimi se nachází v listině vydané českým králem a moravským markrabětem Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku 1226. Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době přemyslovské kolonizace.

Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, Boskovicové, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání.

V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlilo a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo.

V roce 1926 začala výstavba měšťanské školy. Od roku 1943 začala na východě katastru Kuřimi vznikat nová osada Podlesí. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly – 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května 1945.

K 1. lednu 1961[2] byl katastr Kuřimi usnesením ONV Brno-venkov ze dne 22. prosince 1960 rozšířen o pozemky o rozloze 5,8546 hektarů, ležící u východního okraje Podlesí, patřící předtím do katastru obce Lelekovic. Tehdy byly důvodem dva obytné domy a kulturní dům, urbanisticky patřící do sídliště Podlesí. Později došlo ještě k dalším úpravám hranice Kuřimi.

Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského znaku umístěným v horním žerďovém rohu. Od roku 2003 je Kuřim obcí s rozšířenou působností, její správní obvod čítá celkem 10 obcí.

V roce 2008 byla ve městě vyšetřována Kuřimská kauza.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 403 1 535 1 585 1 610 1 874 2 024 2 844 4 131 5 944 7 076 7 695 8 621 8 930 11 540

Náboženský životEditovat

Město je centrem římskokatolické farnosti Kuřim, která kromě samotné Kuřimi zahrnují i další tři sousední obce, Českou, Jinačovice a Moravské Knínice. V Kuřimi také funguje náboženská obec církve československé husitské se sborem Dr. Karla Farského.

Nedlouho před rokem 2012 vzniklo ve městě středisko konvertitů k ší'itskému islámu s názvem Ahlulbayt centrum. Jde o vůbec první takovou ší'itskou skupinou, jež se v Česku oficiálně prezentuje. Vyznávají směr dvanáctníků.[4]

DopravaEditovat

 
Nádraží v Kuřimi

Kuřim leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Žďár nad Sázavou) a 386 (Ostrovačice – Kuřim), východně od města také prochází silnice první třídy 43 (Brno – Svitavy).

ŽelezniceEditovat

Městem prochází železniční trať Brno – Havlíčkův Brod. V letech 1911–1936 se z ní v Kuřimi odpojovala trať do Veverské Bítýšky.

Kuřim je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 310. Spojení zajišťují vlaky na dráze S3 (Břeclav – Brno – Níhov) a autobusové linky 71, 91, 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312 a 313.

CyklotrasyEditovat

Kuřimí vede několik cyklotras, z toho tři značené, spadající do kategorie 4 (regionální cyklotrasa):

PamětihodnostiEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Kuřimi.

FotogalerieEditovat

ŠkolstvíEditovat

V Kuřimi působí 5 škol: tři základní, jedna střední a jedna umělecká.

  • ZŠ Tyršova (rok založení 1989) – 1. a 2. třída v budově v Komenského ulici (založena v roce 1929), 3.–5. třída a 2. stupeň v Tyršově ulici
  • ZŠ Jungmannova (rok založení 1953) – 1. i 2. stupeň
  • ZŠ DiviZna waldorfského typu (rok založení 2019) – soukromá škola v prostorách kuřimského zámku
  • SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. (rok založení 1951) – soukromá škola v prostorách kuřimského zámku
  • ZUŠ Kuřim (rok založení 1949) – sídlí v budově na Zahradní ulici s výukou hudebního, literárně-dramatického, tanečního a výtvarného oboru

SportEditovat

Město vyniká házenou, v níž muži jsou v II. lize – Morava a mladší dorost v I. lize – Morava. Od 1. října 2005 zahájila svou první sezónu nafukovací hala, a tak již kuřimští nemusejí odehrávat své ligové domácí zápasy jako dříve v Tišnově. Kuřim má vlastní fotbalový stadion (viz FC Kuřim), tenisové kurty, saunu, fitness centrum se soláriem. V Kuřimi se také nachází lezecká stěna vysoká 12 m s plochou 450 m² a 4 500 úchyty.

Koncem roku 2006 vedení města odsouhlasilo kompletní rekonstrukci krytého bazénu a koupaliště. Na podzim roku 2010 byl komplex otevřen jako Wellness Kuřim. V roce 2009 vybrán zastupitelstvem vítězný návrh z architektonické soutěže na multifunkční sportovní halu. V roce 2016 schválilo zastupitelstvo města zahájení stavby nové městské sportovní haly.

PrůmyslEditovat

  • TOS Kuřim: výroba obráběcích strojů, kuličkových šroubů
  • Slévárna Kuřim: výroba litin
  • TE Connectivity: výroba elektrokabeláží do automobilů, konektorů, kabelů, vláknové optiky

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1961, částka 5, str. 38, vydáno v Praze dne 1. února 1961
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kuřim má netušené prvenství. První centrum šíitských muslimů v zemi

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Autoritní data: AUT: ge129720 | VIAF: 245407817
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuřim&oldid=17958020“