Kuřim
Kuřim (německy Gurein) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Bobravské vrchovině, 14 km severozápadně od Brna, na okraji přírodního parku Baba. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel a je tak největším městem v okrese. V katastru města je věznice.
| Kuřim | |
 Pohled na Kuřim z rozhledny Babí lom | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0643 583251 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Kuřim |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Kuřim |
| Katastrální výměra | 17,20 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′55″ s. š., 16°31′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 10 981 (2018)[1] |
| Nadmořská výška | 286 m n. m. |
| PSČ | 664 34 |
| Zákl. sídelní jednotky | 10 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu |
Městský úřad Kuřim Jungmannova 968 664 34 Kuřim |
| Starosta | Drago Sukalovský |
|
Oficiální web: www | |
| Email: posta@kurim.cz | |
  Kuřim | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obsah
Poloha a přírodní podmínkyEditovat
Kuřim leží na samém okraji České vysočiny. Do oblasti zasahuje nejvýznamnější tektonický zlom České vysočiny, Boskovická brázda. Ta odděluje Hornosvrateckou vrchovinu na severozápadě od Bobravské a Drahanské.
Kuřimí protékají dva potoky: Kuřimka a Luční potok, který se do ní vlévá. Kuřimka se ve Veverské Bítýšce vlévá zleva do Svratky, již v místech vzdutí Brněnské přehrady. V západní části Kuřimi, u železniční trati, se nachází malý rybník Srpek.
Východně od Kuřimi, již mimo katastr města, se nachází hřeben Babího lomu (562,1 m n. m.), na kterém stojí rozhledna.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o Kuřimi se nachází v listině vydané českým králem a moravským markrabětem Přemyslem Otakarem I., píše se v ní o placení desátek brněnskému kostelu sv. Petra a Pavla. Listina byla vydána při založení kuřimského kostela sv. Maří Magdaleny roku 1226. Kuřim však již vznikla pravděpodobně ve 12. století, v době přemyslovské kolonizace.
Kuřim během své středověké existence vystřídala mnoho pánů (Milota z Křižanova, Boskovicové, Nekšové z Landeka). Poté byla Kuřim prodána městu Brnu. Značný hospodářský vývoj byl přerušen třicetiletou válkou (kolem roku 1645), při níž byla Kuřim několikrát zpustošena. Kuřim však i přes tento útlak pomáhala Brnu při jeho obléhání.
V letech 1805 a 1809 prošlo Kuřimí Napoleonovo vojsko, přičemž se zde i usídlilo a kuřimští se museli starat o vojáky i jejich koně. V 19. století byla Kuřim sužována častými epidemiemi (cholera, mor) a také požáry, které takřka zničily celou obec. Do 1. světové války narukovalo z Kuřimi 298 mužů, 50 z nich padlo.
V roce 1926 začala výstavba měšťanské školy. Od roku 1943 začala na východě katastru Kuřimi vznikat nová osada Podlesí. V roce 1944 byl bombardován závod TOS Kuřim americkými letadly. V roce 1945 byla Kuřim bombardována ruskými letadly – 7 lidí zahynulo. Město bylo osvobozeno 9. května 1945.
K 1. lednu 1961[2] byl katastr Kuřimi usnesením ONV Brno-venkov ze dne 22. prosince 1960 rozšířen o pozemky o rozloze 5,8546 hektarů, ležící u východního okraje Podlesí, patřící předtím do katastru obce Lelekovic. Tehdy byly důvodem dva obytné domy a kulturní dům, urbanisticky patřící do sídliště Podlesí. Později došlo ještě k dalším úpravám hranice Kuřimi.
Městem se Kuřim stala roku 1964 (právně však až v roce 1990). Roku 1996 obdržela Kuřim prapor bílého listu s černými křídly s bílou jetelovou pružinou z městského znaku umístěným v horním žerďovém rohu. Od roku 2003 je Kuřim obcí s rozšířenou působností, její správní obvod čítá celkem 10 obcí.
V roce 2008 byla ve městě vyšetřována Kuřimská kauza.
ObyvatelstvoEditovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 403 | 1 535 | 1 585 | 1 610 | 1 874 | 2 024 | 2 844 | 4 131 | 5 944 | 7 076 | 7 695 | 8 621 | 8 930 | 11 540 |
Náboženský životEditovat
Město je centrem římskokatolické farnosti Kuřim, která kromě samotné Kuřimi zahrnují i další tři sousední obce, Českou, Jinačovice a Moravské Knínice. V Kuřimi také funguje náboženská obec církve československé husitské se sborem Dr. Karla Farského.
Nedlouho před rokem 2012 vzniklo ve městě středisko konvertitů k ší'itskému islámu s názvem Ahlulbayt centrum. Jde o vůbec první takovou ší'itskou skupinou, jež se v Česku oficiálně prezentuje. Vyznávají směr dvanáctníků.[4]
DopravaEditovat
Kuřim leží na křižovatce silnic druhé třídy 385 (Brno – Žďár nad Sázavou) a 386 (Ostrovačice – Kuřim), východně od města také prochází silnice první třídy 43 (Brno – Svitavy).
ŽelezniceEditovat
Městem prochází železniční trať Havlíčkův Brod – Kúty. V letech 1911–1936 se z ní v Kuřimi odpojovala trať do Veverské Bítýšky.
Kuřim je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 310. Spojení zajišťují vlaky na dráze S3 (Břeclav – Brno – Níhov) a autobusové linky 71, 91, 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312 a 313.
CyklotrasyEditovat
Kuřimí vede několik cyklotras, z toho tři značené, spadající do kategorie 4 (regionální cyklotrasa):
- cyklotrasa 5186: Kuřim – Drásov – Železné – Tišnov
- cyklotrasa 5197: Kuřim – Malhostovice – Skalička – Býkovice
- cyklotrasa 5231: Brno, Mokrá Hora – Kuřim – Chudčice – Veverská Bítýška
PamětihodnostiEditovat
- kostel sv. Maří Magdalény založený roku 1226 je farním kostelem
- renesanční zámek Kuřim, postavený na místě tvrze ze 14. století
- vodní kaple Jana Nepomuckého
- socha sv. Floriána
FotogalerieEditovat
Zámek
Socha sv. Floriána na náměstí 1. května
ŠkolstvíEditovat
V Kuřimi působí 4 školy: dvě základní, jedna střední a jedna umělecká.
- ZŠ Tyršova (rok založení 1989) – 1. a 2. třída v budově v Komenského ulici (založena v roce 1929), 3.–5. třída a 2. stupeň v Tyršově ulici
- ZŠ Jungmannova (rok založení 1953) – 1. i 2. stupeň
- SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. (rok založení 1951) – soukromá škola v prostorách kuřimského zámku
- ZUŠ Kuřim (rok založení 1949) – sídlí v budově na Zahradní ulici s výukou hudebního, literárně-dramatického, tanečního a výtvarného oboru
SportEditovat
Město vyniká házenou, v níž muži jsou v II. lize – Morava a mladší dorost v I. lize – Morava. Od 1. října 2005 zahájila svou první sezónu nafukovací hala, a tak již kuřimští nemusejí odehrávat své ligové domácí zápasy jako dříve v Tišnově. Kuřim má vlastní fotbalový stadion (viz FC Kuřim), tenisové kurty, saunu, fitness centrum se soláriem. V Kuřimi se také nachází lezecká stěna vysoká 12 m s plochou 450 m² a 4 500 úchyty.
Koncem roku 2006 vedení města odsouhlasilo kompletní rekonstrukci krytého bazénu a koupaliště. Na podzim roku 2010 byl komplex otevřen jako Wellness Kuřim. V roce 2009 vybrán zastupitelstvem vítězný návrh z architektonické soutěže na multifunkční sportovní halu. V roce 2016 schválilo zastupitelstvo města zahájení stavby nové městské sportovní haly.
PrůmyslEditovat
- TOS Kuřim: výroba obráběcích strojů, kuličkových šroubů
- Slévárna Kuřim: výroba litin
- TE Connectivity: výroba elektrokabeláží do automobilů, konektorů, kabelů, vláknové optiky
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1961, částka 5, str. 38, vydáno v Praze dne 1. února 1961
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Kuřim má netušené prvenství. První centrum šíitských muslimů v zemi
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuřim ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Kuřim v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky
