Boskovicové

Páni z Boskovic byli jedním z nejvýznamnějších moravských šlechtických rodů. Jejich erb, v červeném poli stříbrný sedmizubý hřeben, je dodnes ve znaku města Boskovice, podle něhož se psali.

Páni z Boskovic
Země	Moravské markrabství Moravské markrabství
Mateřská dynastie	Páni z Boskovic
Tituly	Svobodní páni
Zakladatelé	Jimram z Boskovic
Mytický zakladatel	ptáčník Velen
Rok založení	13. století
Vymření po meči	1597
Větve rodu	Boskovická (1230–1589), svojanovská, černohorská (1388–1546) a bučovická (1477–1597). Všechny větve rodu vymřely v průběhu 16. století.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a původ

Oldřich Černohorský z Boskovic

Za domnělého předka rodu je podle erbovní pověsti zaznamenané Bartolomějem Paprockým z Hlohol považován ptáčník Velen, který dostal od moravského markraběte svůj erb a lénem panství, kde byl později vystavěn hrad Boskovice.

Pověst vypráví, že při lovu se kníže ztratil uprostřed hlubokých lesů, kde mu pomohl právě Velen a stal se jeho hostitelem, aniž ho však poznal. Po večeři svého hosta umyl, usadil na polštářek a rozčesával vlasy hřebenem. Večer pak hosta obsloužil v lázni dubovými větvemi. Za tuto službu a věrnost dostal svůj erb a statky. Proto se v erbu objevil hřeben a v klenotu polštářek a dubové snítky.

Historickým předchůdcem je Jimram z Boskovic (psal se tak již v roce 1222) a po něm Lambert, který založil roku 1230 v Brně minoritský klášter. Od poloviny 13. století se v listinách uvádějí Lambertovi synové Velen a Jimram. Původní boskovický hrad byl malou, raně gotickou opevněnou stavbou. Tento hrad pobořilo v roce 1312 vojsko krále Jana Lucemburského za vzpurnost majitele Arkleba z Boskovic (1292–1342). Kolem roku 1320 bylo započato s jeho opravou. Arklebův syn Ješek z Boskovic rozmnožil od roku 1348 rodové jmění.

Na konci 14. století však byl znovu vyvrácen, tentokráte za válek mezi markrabaty Joštem Moravským a Prokopem, na jehož stranu se postavil Jan Ozor z Boskovic. Zbořený hrad koupil Heralt z Kunštátu a Líšnice, který dostal od markraběte souhlas se stavbou nového hradu; jeho výstavba započala před rokem 1398. Nový hrad vznikal východněji a původní objekt byl přebudován na předsunuté strážní opevnění. Po dobudování nového hradu se jej v roce 1424 zmocnili husité a po roce 1434 přešel do vlastnictví českého krále Jiřího z Poděbrad. Ten si chtěl rod pánů z Boskovic zavázat, a proto boskovické panství s hradem v roce 1458 postoupil zemskému hejtmanu Vaňkovi z Boskovic. Tím se tedy rodové sídlo vrátilo do jejich rukou. Pánové z Boskovic jej pak drželi až do roku 1547.
Boskovicové stáli v popředí šlechtických rodů už za Lucemburků. V průběhu 15. století náleželi pánové z Boskovic vedle Pernštejnů a Rožmberků k nejbohatším šlechticům v českých zemích. Své výsostné postavení si udrželi až do samého konce rodu. Vymřeli po meči roku 1597 smrtí Jana Šembery z Boskovic.

Erb

V erbu vždy nosili znamení zvané hřeben, což je krokev o sedmi hrotech. Sedláček uvádí původní barvy jako červený hřeben ve stříbrném štítu, což je však omyl. Erbovní kniha Konrada Schnitta v Basilejském archivu z 15. století má prokazatelně barvy známé i z pozdějších dob – červený štít se stříbrným či bílým hřebenem. Klenotem jsou dva dubové věníky na červeném sametovém polštáři. Totéž vyobrazení je patrné na znaku vytesaném na portálu zámku Černá Hora.

Větve

Rod se dělil na čtyři větve: nejstarší – boskovickou (1230–1589), svojanovskou, černohorskou (1388–1546) a bučovickou (1477–1597). Zajímavostí je, že všechny větve rodu vymřely v průběhu 16. století.

Nejvýznamnější členové rodu

Albrecht Černohorský z Boskovic

• Významnou politickou postavou byl Jaroslav z Boskovic (činný 1452 – † 1485) jako tajný rada a kancléř ve službách uherského krále Matyáše Korvína. Jeho perspektivní kariéru však zhatilo nařčení ze zrady. Jaroslav byl ve Vídni na dnešním Lobkowitzkém náměstí roku 1485 sťat a pohřben ve svatoštěpánském kostele.

• Z boskovické větve dále vynikl Jaroslavův bratr Ladislav z Boskovic (1455–1520), který byl kanovníkem v Olomouci a proboštem v Brně, avšak duchovní dráhu záhy opustil. Od roku 1496 se stal nejvyšším komorníkem a rádcem krále Vladislava II. Jagellonského. Studoval v Itálii, cestoval okolo Středozemního moře a po smrti bratra Jaroslava se vrátil a věnoval se rodinným statkům. K rodovým majetkům přikoupil ještě panství Moravskou Třebovou, Židlochovice, Zábřeh, Rudu nad Moravou a Úsov. Vytvořil tak velké dominium, které se rozkládalo od Moravské Třebové až po Litovel a na severu až do oblasti řeky Horní Moravice. Proslul i jako člověk nábožensky snášenlivý a velký mecenáš umění. Nashromáždil a na zámku v Moravské Třebové vytvořil obrovskou kolekci bibliofilií.

• Z větve černohorské vynikl Tas z Boskovic (1446–1482) významný státník i hospodářský organizátor, který byl od roku 1457 olomouckým biskupem. Studoval v Pavii a ve Florencii a patřil k nejvzdělanějším ve své době. Rodina Černohorských z Boskovic stranila uherskému králi. Tas vedl z popudu uherského krále v červenci 1471 velmi důležité jednání s polským králem Kazimírem IV. Popravou Jaroslava z Boskovic si však Matyáš Korvín celý rod znepřátelil. Dnes je po Tasovi dokonce pojmenováno pivo z produkce pivovaru v Černé Hoře, který rovněž patřil do majetku pánů z Boskovic.

• Vaněk Černohorský z Boskovic mladší († 1466) – jako zemský hejtman proslul řečí na obranu Moravanů na sněmu roku 1453. V roce 1458 získal od krále Jiřího z Poděbrad zpět rodové sídlo – panství Boskovice.

• Vaňkův syn Václav z Boskovic (připomínán 1465 – † 1510) byl zemským hejtmanem a jako nejvyšší komorník olomouckého zemského soudu se zasloužil spolu s Ctiborem z Cimburka o to, aby se zápisy do zemských desk psaly česky místo doposud užívané latiny. Dcera Marta z Boskovic (1463–1507) dokonce zasáhla koncem vlády krále Vladislava Jagellonského do náboženských sporů jako zprostředkovatelka. Za její toleranci ji humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic vyčinil a poradil jí, aby si raději hleděla lnu a přeslice a „nesápala se jako nemoudrá mužatka proti víře katolické“. Syn Oldřich Trnavský z Boskovic († 1500; 1. manželka Eliška z Janovic, 2. manželka Kateřina ze Sovince) byl otcem Václava z Boskovic († 1554), zakladatele „bučovické větve“.

• Václav Bučovický z Boskovic († 25. října 1554) získal bučovické zboží sňatkem s Annou z Ojnic (2. manželka Marie Žabková z Limberka) a tím založil bučovickou větev pánů z Boskovic. Po jeho smrti drželi panství jeho synové Albrecht a poté Jan Šembera z Boskovic (byl radou císaře Rudolfa II.), který původní tvrz začal v roce 1567 přestavovat na renesanční zámek. Přestože se z Jana Šembery stal na sklonku života podivín, dbal na dokončení štukových výzdob a vybavení interiérů vzácným pozlaceným nábytkem. Byl posledním členem rodu, který pocházel z bučovické větve. Jím vymřel v roce 1597 po meči celý rod pánů z Boskovic. Jeho dvě dcery, Anna Marie a Kateřina, se provdaly do rodu pánů z Lichtenštejna, který tak zdědil celý boskovický majetek.

• Další Oldřichův syn Arkleb Trnavský z Boskovic – (manželka Ludmila); obdržel v roce 1511 darem od krále Vladislava II. Jagellonského tvrz a městečko Napajedla do dědičného držení jako odměnu za zásluhy, které si získal jako hejtman Brněnského kraje při potlačování různých loupeživých band řádících v té době na Moravě. Současně s Napajedly získal i Buchlov (1511–1520). Obě panství v roce 1520 prodal Žerotínům. Vranov nad Dyjí měl v držení přibližně v témže období (1510–1525). Po roce 1526 vykonával funkci zemského hejtmana, později nejvyššího komorníka na Moravě.

Další členové rodu

• Vaněk Černohorský z Boskovic (1377–1438) jako účastník stavovského sněmu v Praze v září 1415 připojil svoji pečeť na protestní list kostnickému koncilu proti upálení mistra Jana Husa.
• Beneš Černohorský z Boskovic (1420–1470) – sídlem Černá Hora, Nový Hrad – manželka Machna ze Šternberka
• Dobeš Černohorský z Boskovic († 1493) proslul jako válečník – velel pověstné černé rotě krále Matyáše Korvína, s níž 12. února 1469 dobyl a obsadil brněnský hrad Špilberk.
• Kryštof z Boskovic († 1550) – sídlem na Moravské Třebové – manželka Kunka kněžna Minsterberská
• Albrecht Bučovický z Boskovic († 1571) – sídlem Bučovice, Černá Hora, Pozořice, Úsov – manželka Božena z Lipé

Pověsti

Jan Černohorský z Boskovic, zvaný Šembera, dal popud mnoha pověstem. Jedna z nich říká, že když stavěl zámek v Bučovicích, musel zápasit s ďáblem. Přemohl ho tak, že ho chytil za ocas a mrštil s ním o stěnu. Ďábel ho stejně nakonec dostal do pekla a Šembera se na zámku musí zjevovat v podobě ohnivého koně. V Litovli zase straší v převleku za jelena a ze všech moravských šlechticů je snad o něm nejvíce pověstí.

Majetek rodu

Hrad Boskovice před rokem 1848

Zřícenina hradu Boskovice, současný stav

Rodovým sídlem byly Boskovice, které prý založil sám Velen. Při stavbě se prý kopl do palce a zvolal „Nebudu již chodit bosko více“ a tím vznikl název města. Dále byly v majetku rodu ještě další panství -

• na Moravě: Boskovice, Bučovice, Buchlov, Černá Hora, Deblín, Veveří, Trnávka s hradem Cimburk, Hukvaldy, Starý Jičín, Louka, Holštejn, Doubravice, Napajedla, Pozořice, Račice, Ruda nad Moravou, Štramberk, Třebíč, Zábřeh na Moravě, Nemile a Vranov, Úsov

• v Čechách: Bělá nad Svitavou, Brandýs nad Orlicí, Košťálov, Mnichovo Hradiště, Česká Skalice, Rájec, Semily, Turnov, Svojanov a Žumberk

Příbuzenské svazky

Příbuzensky byli páni z Boskovic spojeni s mnoha moravskými a také českými rody jako např. s Rožmberky, pány z Cimburka, pány z Kunštátu, z Lichtenburka, Pernštejny, Žerotíny, Valdštejny, Lichtenštejny a dalšími.

Zajímavosti

Podle ptáčníka Velena, pověstného zakladatele Boskovic, se dnes jmenuje místní folklorní soubor Velen.

Odkazy

Literatura

• Bačkovský R., Bývalá česká šlechta předbělohorská a pobělohorská v Č. a na M., Pha 1948
• Halada J., Česká a moravská šlechta, Avic,Pha 1959
• Hansmann M., Zur Geschichte der beiden Burgen v. M.Trübau, Brünn 26/1930
• Mašek P., Šlechtické rody v Č. na M. a ve S. od BH do současnosti, MF 1999
• Mašek P., Modrá krev, MF 2003
• Pinkava V., Hrady, zámky a tvrze moravské, Olomouc-Brno1927
• Sedláček A., Českomoravská heraldika, Agro 1997
• Stehlík M., Boskovice st. hrad, zámek a památky v okolí, Brno 1969
• Šembera A. V., Historie pánů z Boskovic a hradu Bozkova v Moravě, Brno 1870
• Šembera A. V., Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě, Vídeň 1870 dostupné online
• Šimák J. V., Historický vývoj Čech severovýchodních, Náchod 1933
• Šimka K., K stavební historii zámku v Bučovicích, VVM 11/1956
• Vacina L., Hrady a zámky Východočeského kraje, HK 1963

Související články

• * Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boskovicové na Wikimedia Commons
• z Boskovic ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Rodokmen pánů z Boskovic
• Zámek v Bělé nad Svitavou (zbořen)

Autoritní data	Biblio: 7b682569-932e-4c1f-9bf0-cf4fcfcde398 NKC: jx20080610019 VIAF: 84415516

Portály: Česko | Historie