Černá Hora (okres Blansko)
Městys Černá Hora se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován hrad. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
Černá Hora | |
![]() Letecký snímek | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | městys |
LAU (obec) | CZ0641 581496 |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Blansko |
Historická země | Morava |
Katastrální území | Černá Hora |
Katastrální výměra | 16,28 km² |
Zeměpisné souřadnice | 49°24′49″ s. š., 16°34′53″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 190 (2019)[1] |
Nadmořská výška | 328 m n. m. |
PSČ | 679 21 |
Zákl. sídelní jednotky | 1 |
Katastrální území | 1 |
Adresa úřadu městyse |
nám. Míru 50 679 21 Černá Hora |
Starosta | Ing. Aleš Luksch |
Oficiální web: www | |
E-mail: cernahora@seznam.cz | |
![]() ![]() Černá Hora | |
Geodata (OSM): OSM, WMF | |
![]() | |
Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Součástí městyse je také samota Lhotka (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistká, která začíná v obci Závist.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestě z Brna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[2] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theofila Hansena.
V roce 1747 zde žilo 557 obyvatel, v roce 1793 zde bylo 118 domů a 690 obyvatel, roku 1846 to bylo 143 domů a 808 obyvatel. O škole je první zmínka roku 1546. Ta zpustla během třicetileté války, nová dvoutřídní škola byla postavena roku 1842.[3]
Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
V letech 1990–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, mezi lety 2010-2018 Ing. Ondřej Měšťan a současným starostou je od roku 2018 Ing. Aleš Luksh.
PamětihodnostiEditovat
- Zámek Černá Hora
- Zámecká kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka,[5] se sochou svatého Salvátora, k níž vede Křížová cesta severovýchodním úbočím kopce[6]
- Kostel sv. Vavřince, který je farním kostelem farnosti Černá Hora – postaven v letech 1707–1710, věž přistavěna 1840–1842, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého[7]
- Pivovar vyrábějící pivo Černá Hora
- Pivovarské muzeum[8]
- Škola od architekta Bohuslava Fuchse
OsobnostiEditovat
- Josef Pilnáček (1883–1952), spisovatel, historik a genealog
- Leopold Löw (1810–1875), rabín
- Hugo Sáňka (1887–1971), učitel, spisovatel
- Vincenc Ševčík (1862–1921), farář, poslanec
FotogalerieEditovat
Letecký pohled na zámek Černá Hora
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 59, 66.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 – neplatný odkaz !
- ↑ Kaple sv. Rodiny: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Křížová cesta: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, Filip. Pivovarské muzeum v Černé Hoře. Pivovary.Info [online]. 2012-05-30 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- KUČA, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku – I. díl A–G, Libri, Praha 1996, s. 472–474.
- HOSÁK, L. – ZEMEK, M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl – Jižní Morava, Svoboda, Praha 1981, s. 81–82.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá Hora ve Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Černá Hora v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Černá Hora na serveru blanensko.cz