Černá Hora (okres Blansko)
Městys Černá Hora se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován hrad. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.
| Černá Hora | |
.jpg) Letecký snímek | |
_znak.png) .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | městys |
| LAU (obec) | CZ0641 581496 |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Okres (LAU 1) | Blansko (CZ0641) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Blansko |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Černá Hora |
| Katastrální výměra | 16,28 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′49″ s. š., 16°34′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 190 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 328 m n. m. |
| PSČ | 679 21 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa úřadu městyse |
nám. Míru 50 679 21 Černá Hora |
| Starosta | Ing. Aleš Luksch |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: cernahora@seznam.cz | |
  Černá Hora | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Součástí městyse je také samota Lhotka (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistká, která začíná v obci Závist.
HistorieEditovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestě z Brna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[2] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theofila Hansena.
V roce 1747 zde žilo 557 obyvatel, v roce 1793 zde bylo 118 domů a 690 obyvatel, roku 1846 to bylo 143 domů a 808 obyvatel. O škole je první zmínka roku 1546. Ta zpustla během třicetileté války, nová dvoutřídní škola byla postavena roku 1842.[3]
Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]
V letech 1990–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, mezi lety 2010-2018 Ing. Ondřej Měšťan a současným starostou je od roku 2018 Ing. Aleš Luksh.
PamětihodnostiEditovat
- Zámek Černá Hora
- Zámecká kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka,[5] se sochou svatého Salvátora, k níž vede Křížová cesta severovýchodním úbočím kopce[6]
- Kostel sv. Vavřince, který je farním kostelem farnosti Černá Hora – postaven v letech 1707–1710, věž přistavěna 1840–1842, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého[7]
- Pivovar vyrábějící pivo Černá Hora
- Pivovarské muzeum[8]
- Škola od architekta Bohuslava Fuchse
OsobnostiEditovat
- Josef Pilnáček (1883–1952), spisovatel, historik a genealog
- Leopold Löw (1810–1875), rabín
- Hugo Sáňka (1887–1971), učitel, spisovatel
- Vincenc Ševčík (1862–1921), farář, poslanec
FotogalerieEditovat
Letecký pohled na zámek Černá Hora
Kostel sv. Vavřince
Interiér kostela sv. Vavřince
Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem
Kaple sv. Rodiny
Radnice na náměstí Míru
Pivovar Černá Hora
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 59, 66.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 – neplatný odkaz !
- ↑ Kaple sv. Rodiny: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Křížová cesta: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, Filip. Pivovarské muzeum v Černé Hoře. Pivovary.Info [online]. 2012-05-30 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- KUČA, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku – I. díl A–G, Libri, Praha 1996, s. 472–474.
- HOSÁK, L. – ZEMEK, M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl – Jižní Morava, Svoboda, Praha 1981, s. 81–82.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá Hora ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Černá Hora v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Černá Hora na serveru blanensko.cz
