Černá Hora (okres Blansko)
Městys Černá Hora se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován zámek Černá Hora. Žije zde přibližně 2 100[1] obyvatel.
| Černá Hora | |
|---|---|
.jpg) Letecký snímek | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′49″ s. š., 16°34′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 127 (2023)[1] |
| Rozloha | 16,29 km²[2] |
| Katastrální území | Černá Hora |
| Nadmořská výška | 328 m n. m. |
| PSČ | 679 21 |
| Počet domů | 618 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | nám. Míru 50 679 21 Černá Hora info@cernahora.eu |
| Starostka | Petra Švancarová |
| Oficiální web: www | |
  Černá Hora | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581496 |
| Kód části obce | 19828 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Součástí městyse je také samota Lhotky (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistská, která začíná v obci Závist.
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestě z Brna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[4] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theophila von Hansena.
V roce 1747 zde žilo 557 obyvatel, v roce 1793 zde bylo 118 domů a 690 obyvatel, roku 1846 to bylo 143 domů a 808 obyvatel. O škole je první zmínka roku 1546. Ta zpustla během třicetileté války, nová dvoutřídní škola byla postavena roku 1842.[5]
Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar; v r. 2020, byla do zdejšího pivovaru převedena výroby piva z pivovaru Uherský Brod. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]
V letech 1990–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, mezi lety 2010-2018 Ing. Ondřej Měšťan, od roku 2018 Ing. Aleš Luksh a nyní je od roku 2022 starostkou městyse Petra Švancarová.
Pamětihodnosti editovat
- Zámek Černá Hora
- Zámecká kaple sv. Rodiny na vrcholu kopce Paseka,[7] se sochou svatého Salvátora, k níž vede Křížová cesta severovýchodním úbočím kopce[8]
- Kostel sv. Vavřince, který je farním kostelem farnosti Černá Hora – postaven v letech 1707–1710, věž přistavěna 1840–1842, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého[9]
- Pivovar vyrábějící pivo Černá Hora
- Pivovarské muzeum[10]
- Škola od architekta Bohuslava Fuchse
Osobnosti editovat
- Josef Pilnáček (1883–1952), spisovatel, historik a genealog
- Leopold Löw (1810–1875), rabín
- Hugo Sáňka (1887–1971), učitel, spisovatel
- Vincenc Ševčík (1862–1921), farář, poslanec
- Pavel Krška (*1950), hudebník
- Ivo Koblasa (1993-?), handicapovaný cyklista
Fotogalerie editovat
-
Letecký pohled na zámek Černá Hora -
Kostel sv. Vavřince -
Interiér kostela sv. Vavřince -
Socha sv. Jana Nepomuckého u zámku. -
Kaple sv. Rodiny -
Radnice na náměstí Míru -
Pivovar Černá Hora
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 59, 66.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 – neplatný odkaz !
- ↑ Kaple sv. Rodiny: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Křížová cesta: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online.
- ↑ VRÁNA, Filip. Pivovarské muzeum v Černé Hoře. Pivovary.Info [online]. 2012-05-30 [cit. 2019-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
Literatura editovat
- KUČA, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku – I. díl A–G, Libri, Praha 1996, s. 472–474.
- HOSÁK, L. – ZEMEK, M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl – Jižní Morava, Svoboda, Praha 1981, s. 81–82.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černá Hora na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hora (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Černá Hora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Černá Hora na serveru blanensko.cz
