Černá Hora (okres Blansko)

městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Městys Černá Hora se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Je situován na jižní okraj Boskovické brázdy, chráněn vrchy Bukovice – 500 m n. m., Ješetín (424 m n. m.) a Pasekou, na jehož ostrohu je situován hrad. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Černá Hora
Letecký snímek
Letecký snímek
Znak městyse Černá HoraVlajka městyse Černá Hora
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU 2 (obec) CZ0641 581496
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Blansko
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 184 (2020)[1]
Rozloha 16,28 km²
Katastrální území Černá Hora
Nadmořská výška 328 m n. m.
PSČ 679 21
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa úřadu městyse nám. Míru 50
679 21 Černá Hora
cernahora@seznam.cz
Starosta Ing. Aleš Luksch
Oficiální web: www.cernahora.eu
Černá Hora
Černá Hora
Další údaje
Kód části obce 19828
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součástí městyse je také samota Lhotka (ulice Na Lhotkách), nacházející se v lesích jihozápadně od Černé Hory a polovina ulice Závistká, která začíná v obci Závist.

HistorieEditovat

 
Černá Hora za první republiky

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. Černá Hora patří k osídlení při Kladské cestěBrna do Vratislavi. Před rokem 1279 byl založen hrad, jehož podhradí bylo objeveno při stavbě silničního obchvatu roku 1973. Nejstarším známým držitelem byl Matouš z Černé Hory (1281–1298). V roce 1390 došlo k zápisu černohorského panství do zemských desk, kdy jej získal Vaněk Černohorský z Boskovic. V tomto zápise je Černá Hora už uváděna jako městečko.[2] V 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek Albrechtem Černohorským z Boskovic. Po požáru v roce 1724 byl zámek opraven až počátkem 19. století, následně přestavěn podle projektu Theofila Hansena.

V roce 1747 zde žilo 557 obyvatel, v roce 1793 zde bylo 118 domů a 690 obyvatel, roku 1846 to bylo 143 domů a 808 obyvatel. O škole je první zmínka roku 1546. Ta zpustla během třicetileté války, nová dvoutřídní škola byla postavena roku 1842.[3]

Roku 1866 se na zámku setkal pruský kancléř Bismarck a náčelník generálního štábu Moltke s francouzským vyslancem Napoleona III. v Berlíně V. Benedettim. Pečeť se znakem městečka je z roku 1556. Od roku 1550 je zmiňován panský pivovar. Roku 1896 založen městský pivovar. Ve třicátých letech 20. století přispěl výraznou budovou obecné a měšťanské školy respektovaný architekt Bohuslav Fuchs, stavba výrazně pozměnila panoráma městečka. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4]

V letech 1990–2010 působil jako starosta Ing. Bohumil Hlavička, mezi lety 2010-2018 Ing. O­ndřej Měšťan a současným starostou je od roku 2018 Ing. Aleš Luksh.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Blansko#Černá Hora.

OsobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 176–186. 
  3. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 59, 66. 
  4. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006 – neplatný odkaz !
  5. Kaple sv. Rodiny: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  6. Křížová cesta: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  7. Socha sv. Jana Nepomuckého: Památky: Městys Černá Hora. www.mestyscernahora.cz [online]. [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 
  8. VRÁNA, Filip. Pivovarské muzeum v Černé Hoře. Pivovary.Info [online]. 2012-05-30 [cit. 2019-06-01]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • KUČA, K.: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku – I. díl A–G, Libri, Praha 1996, s. 472–474.
  • HOSÁK, L. – ZEMEK, M. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl – Jižní Morava, Svoboda, Praha 1981, s. 81–82.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat