Otevřít hlavní menu

Bučovice (zámek)

zámek

Zámek Bučovice je renesanční stavba, která patří k stavitelským památkám města Bučovice a dominuje zdejšímu centru města. Je přístupný veřejnosti.

Zámek Bučovice
Státní zámek Bučovice.JPG
Základní informace
Sloh renesanční architektura
Architekti Pietro Gabri, (Jacopo Strada (nikoliv Pietro Ferrabosco di Lagno) Giovanni Giacomo Tencalla
Výstavba 15751585
Stavebník Jan Šembera z Boskovic
Poloha
Adresa Bučovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 36065/7-3596 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a architekturaEditovat

Zámek byl postaven v letech 1575–1585 na zakázku Jana Šembery z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Stavitelem zámku s jeho renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri[1]. Stavbu realizoval s využitím plánů Jacopa Strady (nikoliv – jak se často mylně uvádí – Pietro Ferrabosco di Lagno[2]).[3]

Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Štíhlých sloupů a arkád s hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými) je celkem 96. Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek.

 
Bakchova fontána

Na barokních úpravách zámku probíhajících od roku 1633 participoval Giovanni Giacomo Tencalla. Ten pro Maximiliána z Lichtenštejna, jenž zámek i panství vyženil s dcerou Jana Šembery Kateřinou, vytvořil i manýristickou kašnu (1635/1637) uprostřed dvora. Vodotrysk je vysoký 8,5 metru; představuje kalichovitou vázu s lupenkovitě zprohýbanou hlavicí, která přechází ve čtyři vyhloubené dračí hlavy opírající se o bedra dřepících mořských panen. Nahoře je zakončen sochou Dionýza. V téže době byly přistavěny i čtyři rohové věže s kovovými lucernami, které však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty.

Na rozdíl od vnější až strohé fasády zámku, jeho západní křídlo v sobě skrývá několik bohatě zdobených reprezentačních sálů, které se jmenují podle jejich pozdně renesanční výzdoby. Sál pěti smyslů má na klenbě alegorie smyslů malované podle kreseb Martena de Vos[4]. V lunetách jsou technikou chiaroscura-šerosvit namalovány antické výjevy. Další pokoj zvaný „ptačí“ má na stropě malovanou síť, v jejímž vrcholu je Amor s ptáky. Rozlohou největší je Císařský pokoj, jehož výzdobu velmi pravděpodobně provedl dvorní sochař a štukatér císaře Rudolfa II.Hans Mont. Na čtyřech lunetách, které Mont vyzdobil vysokým štukem, se nacházejí postavy císaře Karla V., mytické Európy, boha Marta a Venuše. Do lunet nad okny Mont umístil římské císaře – Augusta, Nera, Antonia a Marca Aurelia. Tzv. zaječí pokoj je vyzdoben freskami, kde zajíci vystupují v lidských situacích a s lidmi dokonce válčí. Uprostřed stropu je freska zobrazující hostinu zaječího páru. Venušin pokoj zdobí fresky z okruhu malířů benátské školy. Pokoje v prvním patře byly určeny především pro služebnictvo, ale nachází se zde také kaple datovaná 1637.

Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1722 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesanční charakter.

ParkEditovat

 
Zámecký park v Bučovicích, úprava 2018

K straně zámku byla připojena plochá geometrická zahrada o velikosti 17,5 ha obklopená zdí. Plocha byla rozčleněna pravoúhle se soustavou os s kašnami, ornamenty ze zimostrázů a habrů, trávníky, ovocné výsadby. Celá plocha byla později upravena jako ovocný sad a do současné podoby, která reflektuje původní úpravy, rekonstruována v letech 1960-1965 (D. Menclová, B. Wágner). Zahrada je považována za významný objekt v rámci vývoje sadovnické architektury v ČR.[5]

V zahradě se v roce 1985 nacházelo 7 jehličnanů a 42 listnáčů. Z jehličnanů je jmenován cypřišek nutkajský[6] a zerav obrovský (Thuja plicata 'Variegata'), oba u zámecké zdi. Z listnáčů je uváděna višeň chloupkatá Pendula Rosea[7] (Prunus subhirtella 'Pendula'), líska turecká, jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) a hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia) (0,79 m, 8 m, 9,4 m).[5]

Památková ochrana a obnovaEditovat

Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2001 národní kulturní památkou.[8]

Dlouhou dobu nefunkční kašna byla v 10. letech 21. století kompletně opravena. Město Bučovice pořádalo od roku 2007 veřejnou sbírku, prostředky se sbíraly i z benefičních koncertů a nemalý podíl věnovaly podnikatelské subjekty z Bučovicka. Obnova parku, včetně jeho vodního zavlažovacího systému, byla završena, když 10. dubna 2014 byla opravená kašna veřejně uvedena do provozu.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Pietro Garbi [online]. Brno: Muzeum města Brna, 2014. Dostupné online. (česky) 
  2. FERABOSCO, Pietro [online]. Alto Adige, Italien: Dostupné online. (německy) 
  3. Kolektiv autorů. Bučovice. In: Umělecké památky Moravy a Slezska (B. Samek, ed.). Vydala Academia, nakladatelství AV ČR, Praha, 1994. Str. 294-299.
  4. Marten de Vos [online]. Antverpy: Web Gallery of Art [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a zahrady. [s.l.]: SZN, 1985. S. 34. 
  6. Cypřišek nutkajský [online]. Praha: Zahrady a bydlení [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. Višeň chloupkatá [online]. Praha: Dostupné online. (česky) 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 147897 : zámek s parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  9. ŠNAJDAROVÁ, Dagmar. Po 140 letech vytryskla z Bakchovy fontány bučovického zámku opět voda. Novinky.cz [online]. 2014-04-11 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat