Otevřít hlavní menu

Arkáda (architektura)

oblouk či řada oblouků na sloupech nebo pilířích

Arkáda (z lat. arcus, oblouk) je v architektuře sloupořadí, řada oblouků na sloupech nebo pilířích. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy.[1] Naproti tomu kolonáda a portikus nemají mezi sloupy oblouky, nýbrž rovná kladí (architráv). Lodžie se obvykle liší tím, že nevystupuje z obvodu stavby. Arkatura je řada arkád jako dekorativní opakování arkádového motivu.

Románsko-gotické arkády: rajský dvůr kláštera San Zeno Maggiore ve Veroně

Obsah

HistorieEditovat

Arkády se objevily s kamennou římskou architekturou a užívaly se u veřejných budov (divadla, amfiteátry), po obvodu veřejných prostranství (fórum) a hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Od Římanů je převzala architektura byzantská a od raného středověku románská. Jádro středověkého kláštera tvoří tzv. rajský dvůr, čtvercová vnitřní okrasná zahrada, obklopená klenutým ambitem čili křížovou chodbou, oddělenou otevřenými arkádami. Pokud arkáda obíhá nádvoří či dvůr, hovoříme o arkádovém dvoru či arkádovém nádvoří. Také barokní poutní kostely bývají obklopeny ambity, kde se za špatného počasí konala procesí a poutníci zde mohli i nouzově přenocovat (Svatá Hora u Příbrami, Klokoty u Tábora, Bílá Hora u Prahy, Žďár nad Sázavou aj.).

Patrové gotické arkády na nádvoří má v ČR například středověký hrad Zvíkov. Mezilodní arkády oddělovaly od sebe chrámové lodi vícelodního kostela a ve vrcholném středověku se objevují podloubí na tržištích a náměstích měst. Na renesančních zámcích je často použita vícepatrová arkáda (v ČR například Opočno, Jindřichův Hradec, Litomyšl aj.). Arkáda o (zpravidla) třech obloucích v přízemí zámeckých či palácových budov otevřená do parku či zahrady je tzv. Sala terrena. Pokud je arkáda přisazena ke stěně (ať už byla dodatečně zazděna, nebo tak byla postavena od počátku), nazýváme ji slepá arkáda. To je časté v klasicismu, ale také v katedrální gotice.

U patrové arkády by měl být podle zákonitostí klasické řádové architektury dodržován antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a iónským a korintským ve svrchních patrech. Tento princip byl ovšem už v manýrismu nebo například v české renesanční architektuře často porušován.

Arkádové zámky v ČeskuEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. W. Koch, Evropská architektura, str. 429.

LiteraturaEditovat

  • W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008
  • Ottův slovník naučný, heslo Arkáda. Sv. 2, str. 733

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat