Otevřít hlavní menu

Níhov

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Níhov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině, přibližně 12 kilometrů západně od Tišnova. Žije zde 238[1] obyvatel.

Níhov
Kaple sv. Václava v Níhově
Kaple sv. Václava v Níhově
Znak obce NíhovVlajka obce Níhov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 596191
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Tišnov
Historická země Morava
Katastrální území Níhov
Katastrální výměra 4,94 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 238 (2019)[1]
Nadmořská výška 474 m n. m.
PSČ 594 55
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Níhov 17
59455 Dolní Loučky
Starosta Jan Dvořáček
Oficiální web: www.nihov.cz
Email: obec.nihov@cbox.cz
Níhov
Níhov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

GeografieEditovat

 
Rybník Bařina

Obec leží na východním úpatí Českomoravské vrchoviny, asi 10 km severně od Velké Bíteše, kde je přivaděč k dálnici D1 Praha - Brno. V blízkosti protéká potok Halda a nalézá se zde několik rybníků, z nichž největší je Bařina a další např. Halda a Tomkův.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349.

Původně ves, ležící severovýchodně od Velké Bíteše v nadmořské výšce asi 470 m, patřila již počátkem 14. století k osovskému panství. V roce 1365 prodal ji Jindřich z Osové Janu staršímu z Meziříčí, od meziříčských se dostala přes Lacka z Kravař na druhou linii pánů z Lomnice a s nimi k Náměšti, kde byla až do zrušení poddanství v roce 1848. Současně, zvláště pak v letech 1412–1470 , existoval vladycký rod pánů z Níhova, který měl majetek jak ve vsi samé, tak např. i v Rozseči, Vidoníně nebo Osové Bítýšce. Robotou byli osadníci povinni své vrchnosti, desátky odevzdávali i vrchnosti církevní – faráři ve Březí – kam Níhov patřil.

Velmi zajímavá je historie vzniku níhovské školy: s vyučováním bylo započato v roce 1822, první učitel byl Josef Vokůrka, tkadlec a námezdní dělník, který se v uvedeném roce přistěhoval. Původně bylo vyučováno „po domech“ , pak v bytě učitele v čp. 8, později byla tato privátní škola přeložena do chaloupky u čp. 3. Teprve v padesátých letech 19. století bylo za prvního skutečného učitele Jana Kouřila započato se stavbou takzvané staré školní budovy, která nesloužila dlouho, byla obcí prodána Josefu Hamříkovi a místo ní byla postavena budova nová, která s různými úpravami sloužila až do roku 1978, kdy byla škola v Níhově pro malý počet dětí uzavřena. Za léta kdy škola v Níhově existovala, se vystřídala řada učitelů, z nichž mnozí např. Vilém Kožnárek a Jan Vetiška jsou známi i starším občanům velkobítešským.

Stejně jako škola, byl v Níhově založen i jeden z prvních požárních sborů v okolí. Bylo to v roce 1893 za starostenství Jana Jaška.

Okupace obce, válečná léta a dny osvobození se podobaly v průběhu sousedním obcím. Po osvobození se začal i Níhov měnit: byly postaveny veřejné i obytné budovy, provedeny úpravy návsi a zbudována kanalizace, zřízena nová prodejna, hostinec Jednoty a další. V roce 1957 bylo v obci založeno JZD, které hospodařilo samostatné do roku 1970 a dosahovalo výborných výsledků. V tomto roce bylo sloučeno s JZD Lubné a v roce 1974 přešlo do JZD Horka v Křoví. Po změnách v politice zemědělského hospodaření se velké zemědělské celky rozpadají na menší. I družstevníci v Níhově si založili samostatné Hospodářské obchodní družstvo. V letech 1980–1991 byl Níhov součástí Velké Bíteše.[2]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
288 291 269 290 249 242 244 180 249 255 232 184 206 206

Obecní symbolikaEditovat

Návrh znaku a praporu vychází ze dvou atributů:

  1. ze znaku místního vladyckého rodu Nihovců z Nihova, majícího ve znaku obecnou figuru rohů neznámých barev. Stylizace rohů, užitých ve znaku Níhova, odpovídá způsobu kreslení této figury ve 14.století, tedy v období "heraldické klasiky".
  2. z atributu patrona místní sakrální stavby – jedná se o atribut sv. Václava – obecnou figuru koruna.

Současné dění v obciEditovat

V roce 1997 proběhly oslavy 125. výročí postavení zdejší kaple sv. Václava. Ve stejném roce byla postavena mateřská škola, v roce 2000 byla obec plynofikována a v roce 2003 byl uveden do provozu obecní vodovod. V roce 2009 bylo započato s výstavbou tlakové kanalizace a čistírnou odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2010. V roce 2012 proběhla přestavba tenisových kurtů na víceúčelové hřiště. V tomto roce také byly zřízeny nové oficiální internetové stránky obce. V roce 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce v místním kulturním domě, která vedla k vytvoření nového zázemí pro pořádání akcí v parku za hospodou.

Přehled kulturních akcí během rokuEditovat

Během roku se v obci pravidelně konají následující akce:

  • leden – tříkrálová sbírka
  • únor – ostatky, dětský maškarní bál
  • květen – oslava dne matek
  • červen – dětský den
  • červenec – folkový festival Níhovské prameny
  • září – Svatováclavská pouť
  • říjen – uspávání broučků (lampionový průvod)
  • listopad – výlovy okolních rybníků
  • prosinec – Mikulášská nadílka, Svatoštěpánské koledování

PamětihodnostiEditovat

  • Kaple sv. Václava
  • Křížová cesta pod Chocholí

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ZAVADIL, Ladislav; TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Bítešský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1900. 132 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat