Otevřít hlavní menu

Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod

železniční trať v Česku
Možná hledáte: zrušené úseky místních železničních tratí – viz články Železniční trať Brno–Tišnov a Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou.

Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří úsek Havlíčkův Brod – Tišnov trať 250, zatímco úsek Tišnov–Brno je součástí tratě 251) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať. Vede z Brna přes Kuřim, Tišnov, Křižanov, Žďár nad Sázavou, Sázavu a Přibyslav do Havlíčkova Brodu. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů, největší stavbou je most Míru u Dolních Louček. Elektrizována byla v roce 1966. Po trati je v současnosti vedena dálková železniční linka R9. Rychlíky Českých drah mezi Prahou a Brnem po této trati jsou označovány jednotně názvem Vysočina. Úsek z Brna do Níhova je obsluhován také železniční linkou Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje S3. Do budoucna je v úseku Praha–Brno zvažován dočasný návrat některých mezistátních spojů z důvodu výluk na prvním tranzitním koridoru.[1]

Brno – Havlíčkův Brod
Trať u Kuřimi
Trať u Kuřimi
Číslo 250, 251
Provozovatel dráhy SŽDC
Technické informace
Délka 121 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 25 kV, 50 Hz
Maximální sklon 17 ‰
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 140 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Břeclavi
Brno dolní nádraží
143,496 Brno hlavní nádraží
(155,892) viadukt Křenová
156,029
143,765
změna staničení
156,375 Pražský viadukt
odb. Posvitavská
Brno-Zábrdovice
trať do Veselí nad Moravou
odb. Táborská
157,978
0,000
změna staničení
0,202 odb. Brno-Židenice
Brno-Husovice
2,422 Brno-Maloměřice
trať do České Třebové
viadukt v Obřanech přes Svitavu
3,389 Obřanský tunel (64 m)
4,970 Cacovický tunel (70 m)
5,384 Husovický tunel (260 m)
6,1 Brno-Lesná
7,735 Královopolský tunel (88 m)
Brno-Královo Polestaré n.
8,535 Brno-Královo Pole
10,913 Brno-Řečkovice
Brno-Řečkovicestaré n.
Jehnice
15,495 Česká
18,655 Kuřim
trať do Veverské Bítýšky
25,172 Čebín
Drásov
27,808 Hradčany
30,041 Tišnov
trať do Žďáru nad Sázavou
Svratka
viadukt v Mezihoří přes Loučku
34,533 Loučský tunel (633 m)
most Míru přes Libochůvku
35,868 Dolní Loučky
38,915 Řikonín
velký viadukt u Kutin přes Libochůvku
malý viadukt u Kutin
41,836 Lubenský tunel (213 m)
42,581 Níhovský tunel (531 m)
43,974 Níhov
48,832 Vlkov u Tišnova
52,307 Osová Bítýška
55,603 Ořechov
trať do Studence
61,623 Křižanov
Libochůvka
68,621 Sklené nad Oslavou
viadukt u Babáka přes Babačku
73,375 Laštovičky
viadukt u Ostrova n/O přes Oslavu
77,532 Ostrov nad Oslavou
viadukt u Sazomína přes Oslavu
Jámy
trať do Tišnova
86,314 Žďár nad Sázavou
Sázava
90,342 Hamry nad Sázavou
94,154 Sázava u Žďáru
Sázava
Sázava
98,884 Nížkov
Sázava
Sázava
101,026 Ronov nad Sázavou
Sázava
Sázava
103,443 Přibyslav
Sázava
Sázava
105,695 Přibyslav zastávka
Hesov
Sázava
Sázava
Český Šicndorf
Sázava
109,100 Stříbrné Hory
Sázava
111,071 Pohled
Sázava
Pohledstaré n.
Sázava
114,675 Pohledští Dvořáci
trať do Pardubic
Sázava
116,069 stanoviště Tunel
116,401 Havlíčkobrodský tunel (623 m)
Šlapanka
trať do Jihlavy
Sázava
118,413 Havlíčkův Brod
stará spojka
tratě do Kolína a do Humpolce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po roce 2020 je na trati plánováno zavedení zabezpečovacího systému ETCS.[2]

HistorieEditovat

Města Brno a Německý Brod (dnes Havlíčkův Brod) byla na přelomu 19. a 20. století spojena třemi na sebe navazujícími místními drahami. Roku 1885 byla zprovozněna lokálka z Brna do Tišnova (StEG). V roce 1898 byla zprovozněna místní dráha z Německého Brodu do Žďáru (vlastnila ji společnost Místní dráha Německý Brod - Tišnov, provozovaly Rakouské státní dráhy), jež byla v roce 1905 prodloužena přes Nové Město do Tišnova. Toto spojení však mělo pouze místní význam, jízda osobního vlaku po celé klikaté trati trvala 5 hodin a dálkový vlak spojující Prahu a Brno by navíc v Německém Brodě projížděl úvratí. Spojení těchto dvou velkých měst bylo proto tehdy realizováno přes Českou Třebovou nebo přes Jihlavu.

Teprve ve 30. letech 20. století se začala připravovat výstavba nové rychlíkové spojnice Prahy a Brna. Úsek z Kolína do Německého Brodu měl využít stávající trati, jež byla proto zdvoukolejněna. Z Brodu do Brna měla vést novostavba, jež by nahradila nevyhovující lokálky. Ze strategických důvodů se dráha měla vyhnout údolí řeky Jihlavy, v Brně měla navazovat na nové seřaďovací nádražíMaloměřicích a na Vlárskou dráhu. Impulsem k zahájení stavby se v roce 1938 stala Mnichovská dohoda, v jejímž důsledku se na německém území ocitla i část trati přes Českou Třebovou. Po vypuknutí druhé světové války však stavební aktivita postupně ustala. Tři z tunelů na nedokončeném úseku byly za války využity jako podzemní továrna Diana.

Výstavba byla obnovena v roce 1948. Úseky mezi Brnem a Tišnovem a mezi Žďárem nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem byly vedeny převážně podél stávajících lokálek, úsek mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou však byl směrován zcela jinou trasou, přes Dolní Loučky a Křižanov. Právě do Křižanova byla proto prodloužena místní dráha ze Studence do Velkého Meziříčí, která tak nově vytvořila spojnici mezi novou tratí a dráhou z Brna do Jihlavy. V Brně byla nová trať zaústěna do zastávky v Židenicích. V Havlíčkově Brodě bylo změněno zaústění trati ze severního do jižního zhlaví. Celá dráha Brno – Havlíčkův Brod byla uvedena do jednokolejného provozu 20. prosince 1953, i když dílčí úseky byly otevřeny už dříve. Naopak koncem roku 1953 byl zastaven provoz na lokálkách Brno–Tišnov a Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou. Druhá kolej nové trati byla dokončena v roce 1958, elektrický provoz byl zahájen 7. listopadu 1966. Trať tak převzala většinu osobní i nákladní dopravy mezi Prahou a Brnem, jezdily tudy expresní vlaky, v 90. letech i vlaky EuroCity. Tehdy proběhla modernizace většiny úseků prvního koridoru přes Českou Třebovou a také elektrifikace trati Brno – Česká Třebová, na kterou byly v roce 1999 přesměrovány všechny dálkové vlaky kategorie EuroCity.

Provoz (stav 2017)Editovat

Trať je obsluhována rychlíky Praha – Havlíčkův Brod – Brno ve dvouhodinovém intervalu.

Osobní vlaky v úseku Žďár nad Sázavou – Brno plní funkci brněnské příměstské dopravy, v úseku z Tišnova do Brna je ve špičce pracovního dne provoz zahuštěn až na půlhodinový interval. Tyto vlaky jsou většinou vedeny lokomotivou řady 242; dříve typicky používané elektrické jednotky řady 560 byly převedeny na jiné výkony. Mezi Žďárem nad Sázavou a Havlíčkovým Brodem jezdí osobní vlaky v nepravidelném intervalu jednou za jednu až dvě hodiny.

Úsek Níhov–Brno je začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (linky S3 a R9).

nákladní dopravě má trať nadále významnou roli, tato trasa je preferována před trasou přes Českou Třebovou jednak z důvodu nižší vytíženosti trati osobní dopravou a také kvůli možnosti přepřahu lokomotiv v místě změny elektrické napájecí soustavyKutné Hoře. Nevýhodou této trasy je větší převýšení a nepatrně větší vzdálenost.

Stanice a zastávkyEditovat

Jihomoravský krajEditovat

Kraj VysočinaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SŮRA, Jan. Railjety přes Havlíčkův Brod, navrhuje SŽDC kvůli velkým opravám koridoru [online]. zdopravy.cz, 2018-06-21 [cit. 2019-06-26]. Dostupné online. 
  2. https://www.mdcr.cz/getattachment/Dokumenty/Drazni-doprava/Zeleznicni-infrastruktura/Tranzitni-zeleznicni-koridory/zavadeniETCS-(1).jpg.aspx?lang=cs-CZ

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat