Mokrá Hora

část města Brna

Mokrá Hora (německy Mokrahora) je městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 0,88 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1960, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Žije zde přibližně 900 obyvatel.

Mokrá Hora
Západní část Mokré Hory, označovaná v minulosti jako Nová čtvrť, vyfotografovaná od západu z tělesa železniční tratě
Západní část Mokré Hory, označovaná v minulosti jako Nová čtvrť, vyfotografovaná od západu z tělesa železniční tratě
Lokalita
Charakter vesnice
Městská část/obvod Brno-Řečkovice a Mokrá Hora
Obec Brno
Okres Brno-město
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 901 (2011)[1]
Katastrální území Mokrá Hora (0,88 km²)
Nadmořská výška 250 m n. m.
PSČ 621 00
Počet domů 284 (2011)[1]
Mokrá Hora na mapě
Mokrá Hora
Mokrá Hora
Další údaje
Kód části obce 411884
Kód k. ú. 611701
Kód ZSJ 11703
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Na rozdíl od sousedních Řečkovic si Mokrá Hora zachovala vesnický charakter. Rozkládá se na severu Brna východně od železniční tratě z Brna do Prahy, na svahu kopce mezi potoky Ponávkou a Rakovcem, které jejím katastrem protékají. Součástí Mokré Hory je i rybník „U Mlýna“, nacházející se v blízkosti bývalého mlýna na samém severu jejího katastru při katastrální hranici s městskou částí Brno-Jehnice.

Sousedící katastrální územíEditovat

Mokrá Hora hraničí na jihu s Řečkovicemi, na západě s Ivanovicemi, na severu a východě s Jehnicemi.

Historický přehledEditovat

Ves Mokrá Hora byla založena ve druhé polovině 18. století na původním katastru Jehnice, parcelací vrchnostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty 1771 a 1784, avšak zakreslena je již na mapách z prvního vojenského mapování[2] z let 17641768. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala kaple. Až do svého osamostatnění roku 1953 byla Mokrá Hora osadou obce a katastrálního území Jehnice. Nejstarší částí Mokré Hory představuje dolní část Tumaňanovy ulice. V letech 17901834 vznikly také domy na západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Před rokem 1918 pak došlo nad obecní zvoničkou z roku 1889 k zastavení i východní strany horní části ulice. Před rokem 1918 začaly vznikat také domy podél Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Od 21. 2. 1919 je JUDr. Jaroslav Jan Caha čestným občanem Jehnic-Mokré Hory. Do konce druhé světové války fungoval na severu Mokré Hory vodní mlýn známý jako Vránův mlýn. Od 1. ledna 1953[3] byla samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již 1. července 1960 byla připojena k Brnu. Koncem 60. let 20. století došlo, při rozsáhlé reambulaci katastrálních map Brna a s tím související obnově katastrálních operátů, ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí Jehnice. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce Ivanovice u Brna, malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části lesů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky patřící k Mokré Hoře byly navráceny Jehnicím (jedná se například o parcely 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3). Později se zástavba Mokré Hory rozrostla právě na některé pozemky překatastrované při reambulaci z Ivanovic.

Vývoj správní příslušnosti po připojení k BrnuEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo
  3. Úřední list Československé republiky, ročník 1953, částka 28, str. 328
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  5. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat