Wikipedie

Malhostovice

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Malhostovice (v horském nářečí Malustuvice) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji poblíž Tišnova, na okraji Boskovické brázdy. Žije zde 982[1] obyvatel. Kromě samotných Malhostovic je od roku 1964 součástí obce také vesnice Nuzířov.

Malhostovice
Kostel svatého Vavřince v Malhostovicích
Kostel svatého Vavřince v Malhostovicích
Znak obce MalhostoviceVlajka obce Malhostovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′1″ s. š., 16°30′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel982 (2023)[1]
Rozloha11,51 km²[2]
Nadmořská výška279 m n. m.
PSČ666 03
Počet domů324 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduMalhostovice 75
666 03 Tišnov 3
obec@malhostovice.eu
StarostaPetr Grünwald
Oficiální web: www.malhostovice.eu
Malhostovice
Malhostovice
Další údaje
Kód obce583341
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Původ Malhostovic sahá do středověku, přičemž první písemné záznamy o Malhostovicích pocházejí z roku 1317. První majitel není znám, avšak se nejspíš se jednalo (jako v případě Lažan a Milonic) o méně významného šlechtice, jež dostal tuto oblast jako výsluhu za prokázané služby od markraběte. Malhostovice i Nuzířov měly úzké vazby k hradu Loučky v Dolních Loučkách a jeho držitelům, pánům z Loučky a poté pánům z Kunštátu. Mezi teoretické majitele také patří opatovičtí benediktini. Základní jádro vesnice pak dovivinuli poslední dva přemyslovští vládci Moravy - Přemysl Otakar II. a Václav II. První historicky doloženým majitelem byl Gerhard z Kunštátu. Je tak dost možné, že Malhostovice získal (od markraběte nebo mnichů) jeho děd, Kuna z Kunštátu. Vesnice pak byla v minulosti vlastněna ostatními rody, jako například pány z Pernštejna, Lomnice a Černé Hory. Několik lánů zde vlastil i olomoucký arcibiskup. Místní obyvatelé se zabývali především zemědělstvím. Odraz činnosti místních je i ve znaku, přičemž snop s obilím reprezentuje úrodu místních polí (stejně jako ve znaku Drásova a Nuzířova) a kosa sečení travin pro dobytek, jelikož obilí se sklízelo zásadně srpem. Během třicetileté války byly Malhostovice, stejně jako ostatní vesnice v okolí, vypáleny Švédy. Dobové svědectví dokonce vyprávělo o pokladu s 51 mincemi, které v lese místní zakopali na výzvu císaře Ferdinanda II. Tuto pověst potvrdil Josef Částek, jež ho na zahradě domu č. 20 roku 1952 objevil. Z dob pobělohorské rekatolizace se dochovala povídka, v níž figurují rodiny statkářů Rašovštých a pekařů Koláčkových (bývalá pekárna dům č. 12), jež se rozhodli ponechat si svůj majetek za cenu konvertování na katolickou víru. Tato zmínka však není nikde historicky doložena. Po roce 1648 také došlo ke střídání majitelů. Nejprve se ves dostala do držení Siegfrida K. Breunera a po jeho smrti roku 1655 prodali celé lomnické panství jeho potomci za 50 000 zlatých rýnských Markétě Kateřině hraběnce z Mansdorfu. Brzy jej ale koupil roku 1662 za 43 000 zlatých Gabriel hrabě Serenyi de Kis Sereny, pocházející z Uher. Po válkách o rakouské dědictví za vlády Marie Terezie bylo i zde zavedeno povinné číslování domů a užívání příjmení. Za Napoleonských válek Tišnovem a okolními vesnicemi prošlo francouzské vojsko Napoleona Bonaparta, podle všeho však ke krvavějšímu střetu nedošlo, pouze si výzvědný francouzský oddíl udělal na vězi zrušeného kostela sv. Klimenta u Lipůvky, sousedící s Nuzířovem, pozorovatelnu. Nedaleko u Slavkova došlo k "bitvě tří císařů", ale Napoleon se musel dát brzy zase na ústup. Díky sňatkům se Malhostovice i s pernštejnským panstvím během první poloviny 19. století dostaly do majetku mnoha rodů, jakými byli například Mitrovští, Stockhammerové či Esterházyové. V roce 1832 byl hřbitov přesunut od kostela za vesnici, na místo dnešního památníku obětem válek, neboť kvůli vysoké hladině podzemní vody hrozila její otrava a epidemie cholery, která se po okolí rozšířila. V Malhostovicích ale nikdy nepropukla. Starý kostel byl mezitím roku 1824 zbořen a nahrazen novým, jež se dochoval dodnes.[4] Během první světové války narukovalo spoutu místních jak do rakouské armády, tak do československých legií. Za všechny legionáře můžeme uvést například Karla a Josefa Odehnalovi, Františka Rampulu nebo Jaroslava Pospíšila.[5] Po komunistickém převratu roku 1948 se znárodňování a komunistická ideologie podepsala třeba na vyvlastnění pekárny v domě č. 12 nebo uzavření Bučkova mlýna roku 1951. Roku 1964 došlo k administrativnímu připojení Nuzířova k Malhostovicím. V 90. letech 20. století byly pak Malhostovice plně plynofikovány, byl zde vybudován vodovod a v Nuzířově i rekonstruována elektrická síť. Kabelová televize byla do obce zavedena v roce 1991.[6]

Jihovýchodně od obce se nachází bývalé cvičiště Vojenské akademie v Brně, fungující od 70. do 90. let 20. století. Pozorovací věž byla přebudována na rozhlednu Zlobice.[7]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů obce Malhostovice (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 822 830 868 825 908 911 968 1 015 1 037 947 888 808 828 914 984
Počet domů 105 120 121 129 145 160 199 241 245 240 234 254 269 290 324

Vývoj počtu obyvatel obce Malhostovice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Malhostovice (sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 654 666 711 670 744 743 781 833 849 768 717 659 681 763 823
Počet domů 84 98 99 105 120 131 162 201 204 197 191 208 220 235 265

Vývoj počtu obyvatel části obce Malhostovice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Malhostovice.
  • Filiální kostel sv. Vavřince pocházející z 13. století, který byl do dnešní podoby přestavěn v první polovině 19. století.

Galerie editovat

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ Malhostovice - Nuzířov : od nejdávnější minulosti po současnost.. Vyd. 1. vyd. Tišnov: J & J Morava 259 s. s. Dostupné online. ISBN 80-86291-99-5, ISBN 978-80-86291-99-4. OCLC 51192239 
  5. ↑ Krev legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2023-01-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historie obce [online]. Malhostovice.eu [cit. 2022-12-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Střípky z historie [online]. Zlobicari.estranky.cz, 2012-07-18 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malhostovice&oldid=23119264“