Komárom
Komárom (slovensky Komárno, německy Komorn) je město v okrese Komárom[3] v župě Komárom-Esztergom. V Komáromu žije přibližně 20 tisíc[1] obyvatel, je zde významný říční přístav. Se svým slovenským jmenovcem je město spojeno železničním a silničním mostem.
Komárom Komárno | |
---|---|
![]() Radnice a Mírové náměstí | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°44′ s. š., 18°7′ v. d. |
Nadmořská výška | 110 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Region | Střední Zadunají |
Župa | Komárom-Esztergom |
Okres | Komárom |
![]() ![]() Komárom | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 70,20 km² |
Počet obyvatel | 19 656 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 280 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři, Slováci, Němci |
Správa | |
Status | Obec |
Starosta | Attila Molnár [2] |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Szabadság tér 1. 2900 Komárom |
Telefonní předvolba | (+36) 34 |
PSČ | 2900 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní poměry a polohaEditovat
Město leží v severozápadním Maďarsku, u hranic se Slovenskem na pravém břehu Dunaje, který jej odděluje od slovenského Komárna. Vzniklo v původně záplavové oblasti, z jihovýchodní strany města jsou patrná slepá ramena veletoku.
Komárom leží 75 km severozápadně od Budapešti, 88 km jihovýchodně od Bratislavy a 63 km jižně od Nitry.
HistorieEditovat
V lokalitě dnešní obce Szőny se nacházela římská osada s názvem Brigetio, která byla v první polovině 21. století předmětem archeologických průzkumů.[4]
V místě dnešního století existovala osada již v 11. století. V dnes obou oddělených městech byla po pádu Budína budována opevnění pro případ dalšího tureckého útoku směrem na západ na Vídeň. Menší část z nich se nachází dnes v maďarském Komáromu. Jedná se o fort Csillág[5] na východním okraji města a o fort Monoštor na straně západní. Obě byly součástí fortifikačního systému. Turci dosáhli Komáromu v roce 1594. Zničili dnešní slovenskou část města. V polovině 17. století došlo k přestavbě a rozšíření obou fortifikačních staveb na dnešním maďarském území.
V létě 1763 utrpělo město vážné škody po mohutném zemětřesení, které si zde vyžádalo přes 80 mrtvých. V roce 1777 se obec na pravém břehu Dunaje odtrhla od nedaleké vesnice Szőny a vznikla nová obec Új Szőny. V roce 1856 sem byla z Győru přivedena železnice. Další tratě poté vznikaly v nadcházejících desetiletích; spojení sem bylo vybudováno např. také z Székesfehérváru. Na mapách třetího vojenského mapování jsou tyto dvě dobře patrné (trať do Ostřihomi vznikla nejspíše později). Patrný je také přístav a zástavba, která kromě hlavní třídy se rozšiřovala i dále směrem k Dunaji. Alžbětin most přes uvedený veletok byl otevřen roku 1890.
Újszőny bylo do roku 1896 bylo administrativně samostatné předměstí samotného historického města Komárno, ležícího dnes za maďarskými hranicemi na Slovensku a v maďarštině je pro odlišení označováno jako Rév Komárom. Na rozdíl od osady Újszőny nebylo Komárno součástí Komárenské župy, ale mělo v rámci Uherska zvláštní postavení municipálního města, přestože bylo zároveň správním centrem této župy. Roku 1896[6] bylo Újszőny připojeno ke Komárnu, s nímž bylo zároveň propojeno nově vybudovaným Alžbětiným mostem a od této doby se začalo na jižní straně město rozvíjet. Stalo se místní částí Komárom-Újváros (Nové město). Rozvoj byl nicméně skromný. Postavena zde byla základní škola, kasárna a některé závody.
Po první světové válce se zdejší úsek Dunaje stal státní hranicí mezi Maďarskem a nově vzniklým Československem. Československo rozmístilo velmi záhy po přislíbení tohoto území do Komárna vojsko, na což Maďarsko reagovalo vojenským útokem. Trianonská smlouva následně hranice přesněji definovala, včetně mezinárodního uznání.
V roce 1921 následník rakousko-uherského trůnu Karel I. přicestoval ze Šoproně do Komáromu s cílem uchvácení moci, jeho cesta však skončila nedaleko od Budapešti. Komárom se za něj nicméně jako jedno z mála měst postavilo.[7]
Od roku 1923 bylo Komárom sídlem správní jednotky. Vzhledem k nepříliš záviděníhodné pozici menší jižní části města rozhodla maďarská vláda v roce 1928 o poskytnutí půjčky městu na jeho další rozvoj.
Po první vídeňské arbitráži byla obě města až do roku 1945 administrativně sloučena a po druhé světové válce došlo k jejich opětovnému rozdělení. Během druhé světové války bylo Komárom zasaženo několika leteckými útoky, především s cílem zničit ropná zařízení a železnici a mosty přes Dunaj. K prvnímu bombardování došlo dne 2. července 1944. Na podzim téhož roku se útoky dále intenzifikovaly. Dne 7. října bylo ze vzduchu napadeno nádraží a jeho okolí, 14. října byl potom cílem železniční most. Na jaře 1945 se uskutečnily další nálety. Během druhé světové války bylo z Komáromu odvezeno několik stovek Židů do koncentračních táborů. Likvidováni byli i političtí odpůrci režimu Šípových křížů, včetně. Gaspára Alapyho, meziválečného starosty Komáromu. Město bylo osvobozeno 31. března 1945 Rudou armádou.
Rozvoj města pokračoval po skončení války. Maďarská vláda iniciovala program výstavby bytových a později panelových domů jižně od historického středu původního předměstí. Kromě vyšších domů se jednalo i o nižší dvou- až čtyřpatrové jednotky. Dislokovány zde byly rovněž i jednotky Sovětské armády, které zde měly svůj muniční sklad. V roce 1956 nedošlo během revolučních událostí v Maďarsku v Komáromu k žádným ozbrojeným akcím. V 60. letech byly v blízkosti města také nalezeny termální prameny. Při vrtu pro zdroj vody pro nový závod vytryskl pramen o teplotě 62 °C.
Od roku 1990 má Komárom napojení na dálnici. Po přelomu tisíciletí byl na okraji města založen průmyslový park a v centru města bylo otevřeno několik nákupních center a supermarketů. Město ohrožovaly také povodně v letech 2002, 2006 a 2013, které si vyžádaly přerušení provozu železniční dopravy (trať je vedena přímo po břehu Dunaje). Od roku 2007 rovněž ztratila do jisté míry význam i státní hranice se Slovenskem, neboť se obě země staly součástí Schengenského systému.
Kultura a turistikaEditovat
Mezi nejvýznamnější kulturní památky v Komáromu patří Fort Csillág a Fort Monoštor, dvě součástí původně protitureckého opevnění. V jedné z nich je umístěno muzeum vojenské techniky.
V centru města se na Jókaiově náměstí (maďarsky Jókai tér) nachází reformovaný kostel, který byl dokončen roku 1747. Kromě toho se zde nachází kostel sv. Štěpána, známý také jako malý kostel (maďarsky Kis templom).
V Komáromu se nachází také Zámek Gyürky, který byl postaven před první světovou válkou a patřil rodině Gyürkyů. Dále zde stojí barokní kostel ze 70. let 18. století.
Od roku 1996 je zde rovněž umístěno muzeum György Klapky. Jeho součástí je řada expozic, včetně expozice maďarského námořnictva a obchodního loďstva.
PrůmyslEditovat
V Komáromu je továrna finské společnosti Nokia. Byla založena v roce 1999 (výroba zahájena začátkem 2000) a za tu dobu se v ní vyrábělo mnoho modelů, například Nokia 6300, nebo dotyková Nokia 5800. 26. ledna 2009 v ní byla vyrobena stříbrná Nokia N79, která byla pětistým miliontým kusem vyrobeným v této továrně.
DopravaEditovat
Město je mosty přes Dunaj propojeno se severním Komárnem, které se nachází na slovenském území. Jižně od města se nachází dálnice M1, která spojuje Budapešť s Vídní a Bratislavou. V její trase je vedena silnice celostátního významu č. 1, která vede mimo jiné také do Győru (historického středu města) a do Tatabányi. Předpokládána byla rovněž i výstavba dálnice z Komáromu dále na jih, projekt byl roku 2008 zrušen. Podařilo se naopak ale o deset let později postavit nový most přes Dunaj na slovenské území a zlepšit tak dopravní propojenost obou měst. Jeho výstavbu financovala Evropská unie.[8] Z něj dále potom budou postaveny další komunikace, které jej mají lépe napojit na okolní hlavní tahy.[9]
Hlavní železniční trať, která prochází Komáromem, je trať Budapešť – Hegyeshalom – Rajka, jedna z klíčových maďarských tratí. Je vedena po samotném břehu Dunaje a je napojena na místní přístav. Nádraží je také příjezdovou stanicí vlaků na železniční trati Ostřihom-Almásfüzitő. Z maďarského Komáromu také odbočuje přes Dunaj do Nových Zámků regionální železniční trať na Slovensko.
Přístav na Dunaji nebyl více využíván až do roku 2015. Poté byla ohlášena jeho plánovaná rekonstrukce. Pro turistickou dopravu má význam malé přístaviště u pevnosti Monostor.
ŠkolstvíEditovat
V Komáromu se nachází gymnázium Móra Jókaie.
Známé osobnostiEditovat
- Béla Zsolt, spisovatel a novinář.
- György Tarr olympijský medailista stříbrný olympijský medailista
- Peter Sidi, sportovní střelec a střelec z kuše
- Péter Csonka, fotograf přírody
- Barnabás Dukay, skladatel
Partnerská městaEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
- ↑ http://www.valasztas.hu/dyn/ov10/outroot/onktjk3/12/tjk12038.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.jaras.info.hu [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Nyílt napon ismerhették meg az egykori római várost. Hírado. Dostupné online [cit. 2022-08-23]. (maďarsky)
- ↑ A Komáromi Csillagerőd kapta a 23. Magyar Ingatlanfejlesztési Nívódíj első díját. Origo. Dostupné online [cit. 2022-01-01]. (maďarsky)
- ↑ História mesta | Komárno. www.komarno.sk [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-27.
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 336. (angličtina)
- ↑ Článek na stránkách Evropské komise (anglicky)
- ↑ Kezdődhet a dél-komáromi elkerülő út tervezése. Új Szó. Dostupné online [cit. 2022-08-23]. (maďarsky)
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárom na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (maďarsky)(anglicky)(německy)