Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: Reduta Jazz Club.

Divadlo Reduta je součástí Národního divadla v Brně, sídlí na Zelném trhu.

Divadlo Reduta
Divadlo Reduta
Divadlo Reduta
Základní informace
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Brno
Scény Národní divadlo Brno
Budova
Otevření před rokem 1608
Přestavby 1731–1732
Kód památky 31841/7-146 (PkMISSezObr)
Další informace
Divadlo Reduta
Divadlo Reduta
Divadlo Reduta, Brno-střed
Souřadnice
Adresa Zelný trh 313/4
60200 Brno-město
Ulice Zelný trh
Oficiální web Divadlo Reduta na stránkách ND
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie divadlaEditovat

Brněnská Reduta je zmiňována již roku 1608[1] a je tak nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě.

Město Brno koupilo okolo r. 1600 zchátralý Lichtenštejnský palác na nároží Zelného trhu v Brně a zřídilo zde tzv. "Novou tavernu", později zvanou "Velkou"[2]. Sloužila významným hostům, kteří do města přijížděli.

 
Zelný trh s Redutou, kolorovaná litografie z roku 1827

Fungovala zde krčma a ubytovávaly se zde nejvýznamnější návštěvy. Patřil mezi ně např. v roce 1608 arcivévoda Matyáš, v roce 1683 polský král Jan III. Sobieský nebo v roce 1675 hrabě Thurn, doprovázející polskou královnu Eleonoru Marii Josefu, při cestě do Vídně[3].

Sousední, později přikoupený dům byl nazýván "Malou Tavernou". Občasné divadelní produkce se konaly v těchto budovách pravděpodobně již od 60. let 17. století, teprve v r. 1733 však bylo ve východním křídle vystavěno vlastní divadlo lóžového typu s hlubokým perspektivním jevištěm. Sál obsahoval dvojí parter, galerii a dvě řady lóží.

Po požárech v letech 1785 a 1786 byly zřízeny taneční sály a kromě divadelních představení se zde konaly také honosné bály a oslavné akce u příležitosti pobytu císaře Leopolda II. v roce 1791 či císaře Františka I. v letech 1804 a 1808. v té době se divadlo jmenovalo "Královské městské národní divadlo", německy "Königlichstädtisches National Theater",

Po dalším požáru na začátku 19. století byl nejprve opraven divadelní sál, taneční sál v roce 1814. Na konci 19. století byl taneční sál používán jako městská tržnice. Zásadní přestavbu prodělala Reduta po roce 1918, kdy se z německé scény stala scéna, v níž se hrálo střídavě česky a německy. V té době se používal jako divadelní sál původně taneční sál ve východním křídle. Přestavěno a zmodernizováno bylo i zázemí divadla.

Současná podoba divadlaEditovat

Budova byla v roce 1993 pro havarijní stav uzavřena. Po rekonstrukci, jejíž snahou bylo skloubení historických prvků s moderním provozem divadla, byla Reduta v roce 2005 znovu otevřena. Pod vedením Petra Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se stala jednou z nejprogresivnějších a nejoceňovanějších scén v Česku.

Divadlo má dva sály – Divadelní a Mozartův salonek. Jako jediná budova z komplexu Národního divadla v Brně nemá jméno po známé osobnosti. V budově se nachází také kavárna.

Divadelní sál je komorní prostor s kapacitou pro 325 diváků. Hlediště je vystavěno na eliptickém půdoryse, v celé šíři místnosti probíhá v prvním pořadí balkón s výrazným vnitřním obloukovitým prohnutím. Identicky je řešen také druhý balkón využívaný jako technické zázemí. Do prostoru proscenia zasahují krátké, konkávně projmuté balkóny[4].

Divadelní představeníEditovat

 
Mozartův pomník před Redutou

Po předchozím obdobím, kdy probíhala občasná vystoupení, bylo divadlo oficiálně otevřeno 28. 11. 1733.

V roce 1767 byla na této scéně předvedena i první opera v českém jazyce, a to "Zamilovaný ponocný". Byla nastudována bádenskou divadelní společností německých herců řízenou Matyášem Meningrem.

Téhož roku v prosinci zde se svojí sestrou Nanerl koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Reduta, Brno na www.hrady.cz
  2. WWW.QCM.CZ, QCM s.r.o.,. Historie budovy divadla Reduta. Národní divadlo Brno. 1155197984. Dostupné online [cit. 2018-11-26]. (česky) 
  3. Kapucínské náměstí, Květinářská, Zelný trh 4/313, Divadlo Reduta. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat