Matyáš Habsburský
Matyáš Habsburský (24. února 1557 Vídeň – 20. března 1619 Vídeň) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
Matyáš Habsburský | |
---|---|
Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, moravský markrabě a rakouský arcivévoda | |
Matyáš Habsburský na dobovém portrétu. | |
Doba vlády | 1608–1619 (uherský král) 1611–1619 (český král) 1612–1619 (římskoněmecký císař) |
Korunovace | uherským králem: 19. listopadu 1608, Prešpurk českým králem: 23. května 1611, Praha římskoněmeckým císařem: 25. června 1612, Frankfurt nad Mohanem |
Tituly | Jeho císařská milost |
Narození | 24. února 1557 Vídeň, Habsburská monarchie |
Úmrtí | 20. března 1619 (ve věku 62 let) Vídeň, Habsburská monarchie |
Pohřben | Císařská hrobka ve Vídni |
Předchůdce | Rudolf II. |
Nástupce | Ferdinand II. |
Manželka | Anna Tyrolská |
Dynastie | Habsburkové |
Otec | Maxmilián II. |
Matka | Marie Španělská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První politické kroky
editovatMatyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.
Již jako jedenadvacetiletý mladík se s podporou katolického umírněného křídla stal v letech 1578–1581 generálním místodržícím v Nizozemí (titulem: Generální guvernér Svobodného Nizozemí), kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.
Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od roku 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II., a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.
Mocenské boje mezi bratry
editovatV roce 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.
Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem.[1] Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Svaté říše římské.
S vytouženou korunou na hlavě
editovatNaděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, se ukázaly jako liché. Matyášovi se podařilo zachránit soustátí v rukou Habsburků, ale za cenu velkých ústupků v oblasti konfese. Současně se po nástupu na trůn projevil jako váhavý a slabý panovník. Obojí dalo příčinu dalšímu vývoji v Čechách.
Nový panovník podpořil katolickou stranu, přenesl své sídlo z Prahy do Vídně, čímž Praha přestala být až do roku 1918 trvalou rezidencí hlavy státu. Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné, a proto bylo následnictví na základě tzv. Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků.
V roce 1617, ještě za Matyášova života, přijal český sněm (včetně většiny nekatolíků) Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále (pod jménem Ferdinand II.). Čeští stavové, kteří věděli o jeho protireformačním tažení v Korutanech a Štýrsku, Ferdinanda zvolili za příslib respektování Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů.[2]
Budoucí král postupně omezoval Matyášův politický vliv. Stárnoucí Matyáš zřejmě tušil nastávající kolizi v Čechách, ale již neměl v rukou žádnou faktickou moc.[3] Zemřel v březnu 1619. V srpnu téhož roku odmítl Generální sněm Koruny české Ferdinanda II. uznat králem a zvolil Fridricha Falckého.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010. 1054 s. ISBN 978-80-7277-469-2. S. 293.
- ↑ Ferdinand II.. https://panovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Panovníci. Scribd [online]. [cit. 2024-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- BŮŽEK, Václav, a kol. Ein Bruderzwist im Hause Habsburg (1608-1611). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2010. 543 s. (Opera historica 14). ISBN 978-80-7394-211-3.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1584-1620. První Habsburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2009. 496 s. ISBN 978-80-7277-388-6.
- ČORNEJOVÁ, Ivana; RAK, Jiří; VLNAS, Vít. Ve stínu tvých křídel. Habsburkové v českých dějinách. Praha: Grafoprint-Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80-85785-20-X.
- EVANS, Robert J. W. Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 382 s. ISBN 80-204-0590-9.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- JANÁČEK, Josef. Pád Rudolfa II. 3. vyd. Praha: Brána, 2003. 222 s. ISBN 80-7243-183-8.
- JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. 3. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 564 s. ISBN 80-7185-611-8.
- RILL, Bernd. Kaiser Matthias : Bruderzwist und Glaubenkampf. Graz: Styria, 1999. 342 s. ISBN 3-222-12446-9. (německy)
- VOREL, Petr. Matyáš II. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 349–363.
- VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526-1618. Praha: Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7.
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 1.. Wien: Ueberreuter, 2003. 621 s. ISBN 3-8000-3528-6. (německy)
- WINKELBAUER, Thomas. Österreichische Geschichte 1522 - 1699 : Ständefreiheit und Fürstenmacht ; Länder und Untertanen des Hauses Habsburg im konfessionellen Zeitalter. Teil 2.. Wien: Ueberreuter, 2003. 567 s. ISBN 3-8000-3987-7. (německy)
Externí odkazy
editovat- Galerie Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Matyáš Habsburský na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Matyáši Habsburském v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Matiáš ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Předchůdce: Rudolf II. |
Římskoněmecký císař 1612–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
Předchůdce: Rudolf II. |
Český král Matyáš II. 1611–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
Předchůdce: Rudolf II. |
Moravský markrabě 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
Předchůdce: Rudolf II. |
Uherský král Matyáš II. 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
Předchůdce: Rudolf II. |
Chorvatský král Matyáš II. 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
Předchůdce: Rudolf II. |
Rakouský arcivévoda 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |