Jinošov
Obec Jinošov (německy Jeneschau, česky do roku 1918 též Jenešov[2], starší názvy též in Nynschaw, z Inossowa, vilam Gynossow[3]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 239[1] obyvatel.
| Jinošov | |
 Centrum obce Jinošov, oblast pod kostelem sv. Petra a Pavla | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0634 590797 |
| Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
| Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Historická země | Morava |
| Katastrální území | Jinošov |
| Katastrální výměra | 5,06 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°13′53″ s. š., 16°11′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 239 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 473 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Zákl. sídelní jednotky | 1 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa obecního úřadu |
Jinošov 24 675 71 Náměšť nad Oslavou |
| Starosta | Ing. Dalibor Húska, Ph.D. |
|
Oficiální web: www | |
| Email: uradjinosov@seznam.cz | |
  Jinošov | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Hluboké a Pucov.
Obsah
HistorieEditovat
Předpokládá se, že zakladatelem vsi a jejím prvním pánem byl kdysi Ninoš, což byla domácká podoba jména Ninoslav nebo Nimomysl. Od jeho jména tak vznikl název Ninošov, později Jinošov. K tomu mohlo dojít mezi 11. a 13. stoletím při dovršení osidlování a kolonizace území proti proudu řek Oslavy a Jihlavy tvořeného hornatinou širokého lesního prostoru po obou stranách zemské hranice mezi Čechami a Moravou. První písemná zmínka o obci v Zemských deskách brněnského kraje pochází z roku 1349.[4]
V obci jsou potom historickými písemnými prameny doloženy dvě tvrze. Horní tvrz s menším panským dvorem na zahradě dnešního domu č. 27 byla podle pramenů opuštěná a neobydlená a, protože se její pozůstatky nedochovaly, má se za to, že bylo kamení ze zdiva rozebráno na stavbu okolních domů. Dolní tvrz, která měla hospodářské zázemí taktéž v panském dvoře, byla v 16. století přestavěna na renesanční zámeček, který je od 19. století využíván dodnes jako fara.[4]
Mezi 14. a 15. stoletím docházelo ke střídání majitelů a posléze došlo k problémům v obci také v době husitstkých válek a obec téměř zanikla V roce 1535 byla obec zakoupena rodem Březnických z Náchoda, ten právě přestavěl starou tvrz na renesanční zámek a v 16. století pak také v obci založil pivovar. V roce 1616 Jiří z Náchoda prodal jinošovské majetky Karlu staršímu ze Žerotína a tak se majetky staly součástí náměšťského panství (to až do r. 1945 vlastnil rod Haugviců z Malé Obiše.[3]
Mezi lety 1949 a 1960 byla obec součástí okresu Velká Bíteš.[2]
Obec Jinošov v roce 2006 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelený diplom, tj. diplom za rozvíjení lidových tradic.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 311 | 324 | 368 | 297 | 312 | 305 | 293 | 345 | 371 | 339 | 357 | 324 | 322 |
PamětihodnostiEditovat
- Kostel svatého Petra a Pavla, postaven v gotickém slohu, v 16. století.[2]
- Fara, původně tvrz přestavěná v 16. století na renesanční zámeček, od 19. století využívaná pro svůj dnešní účel.[4]
- Zámek Schönwald, postaven koncem 18. století, přestavěn v roce 1827. Součástí zámeckého areálu je i zámecký park s hudebním pavilonem, Apollonovým chrámkem, Sylvanovým chrámkem.
OsobnostiEditovat
- Jozef Lukáš, entomolog
GalerieEditovat
- Jinošov
Kostel svatého Petra a Pavla
Zámek Schönwald (též Šénvald)
Brána zámku
Cesta do Jinošova
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 95.
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 19. Dostupné online.
- ↑ a b c VOKŘÍNKOVÁ, Hana. Historie rodiny Chytkových, hospodařící v obci Jinošov od 19. století do současnosti. , 2012 [cit. 2016-09-24]. 44 s. bakalářská práce. Masarykova univerzita: Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Štouračová. s. 2. Dostupné online.
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jinošov ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Jinošov v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
