Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Pedagogická fakulta (PdF MU) vznikla v roce 1946 jako pátá fakulta Masarykovy univerzity.

Pedagogická fakulta
Masarykova univerzita
Facultas paedagogica
Faculty of Education
Hlavní budova fakulty
Vedení fakulty
Děkan (seznam) doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Proděkan prof. PhDr. Mgr. Tomáš Janík, Ph.D.
Proděkan PhDr. David Kroča, Ph.D.
Proděkanka PhDr. Helena Vaďurová, Ph.D., M.Sc.
Proděkan Mgr. Zdeněk Janík, M.A., Ph.D.
Proděkan doc. Mgr. Tomáš Káňa, Ph.D.
Proděkanka Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
Tajemnice Mgr. Bc. Daniela Němcová
Statistické údaje k 31. 10. 2020[1]
Zaměstnanci 314
Akademičtí pracovníci 251
Studenti 5820
Studijní program
Bakalářský 2877
Navaz. magisterský 1204
Magisterský 598
Doktorský 138
Základní informace
Barva
     oranžová
Datum založení 1946
Status veřejnoprávní
Kontaktní údaje
Adresa Poříčí 7
603 00 Brno
Telefon +420 549 491 111
E-mail info@ped.muni.cz
Souřadnice
www.ped.muni.cz

Jedná se o vzdělávací, vědeckou a uměleckou instituci. Zaměření vědecké a umělecké činnosti fakulty vyplývá ze specifik jednotlivých kateder a ústavů a soustředí se do tří oblastí: humanitní, přírodovědné a umělecké (skladatelská činnost, koncerty a výstavy).

HistorieEditovat

Škola vznikla stejně jako její tři sestry na Univerzitě Karlově, Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Komenského v Bratislavě podle zákona č. 100/1946 Sb. z 9. dubna 1946.[2] Šlo o součást poválečných změn a stalo se tak na všech tehdejších vysokých školách v Československu na základě jednoho z Benešových dekretů č. 132/1945 Sb., o vzdělávání učitelstva z 27. října 1945.[3][4] Skladbu studia pedagogiky, délku studia a další náležitosti v té době upravovalo nařízení vlády.[5]

Výuka na pedagogické fakultě byla slavnostně zahájena 10. listopadu 1946. Prvním děkanem fakulty byl známý český bohemista František Trávníček.

V roce 1953 byla komunistickým režimem zrušena a působila jako samostatná Vyšší pedagogická škola, a to až od roku 1959. V letech 19591964 fungovala jako pedagogický institut. K jejímu opětovnému začlenění mezi fakulty Masarykovy univerzity došlo roku 1964.[6]

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity je od září 2017 členem European Teacher Education Network.[7] Děkan fakulty je také automaticky členem Asociace děkanů pedagogických fakult.

BudovyEditovat

V současnosti sídlí ve čtyřech budovách na ulici Poříčí.

Poříčí 7Editovat

Budova Poříčí 7 byla postavena v letech 1914–1916 pro státní německou reálnou školu. Během první světové války zde v letech 1916–1918 byla vojenská nemocnice. Po roce 1919 budovu využívalo Ženský státní učitelský ústav v Brně, který ji zpočátku využíval spolu se státním reálným gymnáziem. Po roce 1946 přešla budova do majetku pedagogické fakulty a již od tohoto roku je sídlem děkanátu.[8]

Poříčí 9Editovat

Budova na Poříčí 9 je první budovou, která byla postavena výhradně pro Pedagogickou fakultu MU. Plány na výstavbu budovy v místě proluky na adresách Poříčí 9 a Poříčí 11 byly zahájeny již v roce 1986, ale samotná stavba byla provedena až v letech 1994–1995. Projektovou studii zpracovali architekti Vladimír Vychodil a Pavel Kučera a vlastní projekční práce provedl ateliér A 46 pod vedením Jana Nevřivy. Dodavatelem stavby byla firma Mittag Brno.[9] Slavnostní otevření budovy se uskutečnilo 15. 11. 1995 za účasti rektora Masarykovy univerzity Eduarda Schmidta, děkana fakulty Josefa Janáse, zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a zástupců stavební firmy.[10]

Poříčí 31Editovat

Budova na Poříčí 31 byla postavena v letech 19271929 podle návrhu architekta Jaroslav Syřiště.[11] Budova byla slavnostně otevřena 1. 9. 1929 a za první republiky v ní sídlilo České státní reálné gymnázium na Starém Brně.[12] Střední škola v budově sídlila až do konce 50. let 20. století, kdy ji po zrušení Pedagogické školy pro vzdělání učitelů národních škol získala Pedagogická fakulta MU. Původně třípatrová budova byla v roce 1977 rozšířena o nástavbu.[13] V roce 2005 byla na střeše této budovy nainstalována fotovoltaická elektrárna, která byla v době svého vzniku největší v Česku.[14] V roce 2019 byla v této budově otevřena kavárna Kafinet, která slouží jako tréninková kavárna pro osoby, které se vrací do pracovního života po prodělaném duševním onemocnění.[15]

Poříčí 31aEditovat

Nejnovější budovou Pedagogické fakulty MU je budova na Poříčí 31a. Budova byla v letech 20122014 postavena jako součást projektu s názvem Centrum výzkumných institutů a doktorských studií (CVIDOS) a byla financována  z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Výstavba budovy a její vybavení stály přibližně 140 milionů korun.[16]

Budova má celkem pět podlaží nadzemních a jedno podlaží podzemní. Ve druhém nadzemním podlaží je budova propojena spojovacím krčkem se stávající budovou na Poříčí 31. Celková užitná plocha činí 3 888 m2. Součástí budovy je i Ústřední knihovna Pedagogické fakulty MU, která zabírá suterén, přízemí a první dvě nadzemní podlaží.[17]

Budova byla slavnostně otevřena 15. 9. 2014 za účasti rektora MU Mikuláše Beka, děkana fakulty Josefa Trny a ředitele projektu CVIDOS Jiřího Němce. Patrony knihovny se stali básník Vít Slíva a spisovatelka Kateřina Tučková. Zbývající dvě patra stavby obsadilo po dokončení stavby pět výzkumných institutů.[18]

StudiumEditovat

Zdejší studium je členěno na bakalářský, navazující magisterský a doktorský stupeň. Hlavním poslání studia je příprava učitelů pro 1. a 2. stupeň základní školy, u některých oborů rovněž pro školy střední. Vedle učitelských oborů je zde realizováno také studium sociální a speciální pedagogiky. Skladbu studijních programů doplňuje celoživotní vzdělávání.

Učitelské studijní programy byly výrazně upraveny v roce 2016, kdy vznikl komplexní nový pedagogicko-psychologický modul, který v sobě zahrnuje 26 kritérií kvality a profesních kompetencí nezbytných pro plánování, realizaci a hodnocení výuky. Tato změna ve struktuře studia byla zároveň doplněna inovací systému spolupráce fakulty a fakultních/klinických škol a zařízení. Upraven byl také systém reflektovaných pedagogických praxí, kterých studenti během pěti let studia na bakalářském a magisterském stupni absolvují celkově v rozsahu 580 hodin.[19]

StrukturaEditovat

Fakulta se dělí na katedry a výzkumné ústavy, které jsou samostatnými rozpočtovými jednotkami:[20]

  • Katedra anglického jazyka a literatury
  • Katedra biologie
  • Katedra českého jazyka a literatury
  • Katedra francouzského jazyka a literatury
  • Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
  • Katedra geografie
  • Katedra historie
  • Katedra hudební výchovy
  • Katedra matematiky
  • Katedra německého jazyka a literatury
  • Katedra občanské výchovy
  • Katedra pedagogiky
  • Katedra primární pedagogiky
  • Katedra psychologie
  • Katedra ruského jazyka a literatury
  • Katedra sociální pedagogiky
  • Katedra speciální a inkluzivní pedagogiky
  • Katedra informační a technické výchovy
  • Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví
  • Katedra výtvarné výchovy

Výzkumné instituty fakulty:

  • Institut výzkumu inkluzivního vzdělávání
  • Institut výzkumu školního vzdělávání

Mezi účelová zařízení patří Ústřední knihovna Pedagogické fakulty, jejímž patronem je brněnský básník Vít Slíva.[21] a Centrum informačních technologií a Technicko-provozní oddělení.

Mimo to na fakultě působí ještě Úsek edičních činností a fakultní oddělení Centra jazykového vzdělávání.

Od roku se 2016 na fakultě vyčlenilo samostatné Centrum celoživotního vzdělávání a některé výzkumné instituty byly v rámci restrukturalizace včleněny pod katedry, a to zejména někdejší Institut pedagogického vývoje do Katedry fyziky, chemie a odborného vzdělávání a Institutu školy a zdraví do Katedry speciální pedagogiky.[22]

OsobnostiEditovat

DěkaniEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam děkanů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.

Současným děkanem fakulty je od 1. února 2015 její bývalý absolvent doc. Jiří Němec, do té doby působící jako prorektor pro záležitosti studentů.[23] Do funkce děkana byl zvolen akademickým senátem 29. dubna 2014 všemi 21 hlasy senátorů.[24]

Významní absolventiEditovat

Mezi významné absolventy fakulty patří hokejista Josef Augusta, plzeňský politik Martin Baxa, poslanec Petr Gazdík, krasobruslařka Gabriela Hrázská, sportovkyně Šárka Kašpárková, pedagog a současný děkan fakulty Jiří Němec, politik Ivo Vašíček či režisér a moderátor Petr Horký.

Symboly fakultyEditovat

Logo a barvaEditovat

Logo fakulty představuje otevřená kniha symbolizující vzdělávání a vzdělávací prostředky. Barva fakulty je oranžová (Pantone 1375 C).[25][26]

InsignieEditovat

Insignie tvoří medaile děkanského řetězu navržená Václavem Adolfem Kovaničem. Na aversu je vyobrazen profil a hruď Jana Amose Komenského, revers tvoří vyobrazení rukou předávajících si pochodeň. V duchu hořící pochodně vyrobil Eduard Milén rovněž žezlo. Insignie pochází z roku 1965. Heslem fakulty je latinský výraz „Traditio Lampadis“ (předávání pochodně).

Studentské spolkyEditovat

OtevřenoEditovat

Organizace Otevřeno vznikla v roce 2015 na Pedagogické fakultě MU a jejím původním cílem zlepšování vzdělávání budoucích učitelů přímo zevnitř pedagogických fakult. Od roku 2019 se organizace z původního studentského spolku přeměnila na hnutí studentů, učitelů a vyučujících na pedagogických fakultách s cílem měnit české školství. Organizace je registrovaná jako zapsaný spolek se sídlem na Pedagogické fakultě MU a financovaná je z dárcovských příspěvků. Mezi její hlavní aktivity patří akce Noc vzdělávání, podcast Hovory z kabinetu, mapování inovací ve vzdělávání a další. [27]

CivitasEditovat

Civitas je sdružení studentů katedry občanské výchovy, které pořádá tematické akce věnované historii a také aktuálnímu dění v různých zemích Evropy i zámoří.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Výroční zpráva o činnosti Masarykovy univerzity za rok 2019 [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2020-01-12]. S. 101, 154. Dostupné online. 
  2. Zákon č. 100/1946 Sb., kterým se zřizují pedagogické fakulty. [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.
  3. Dekret presidenta republiky č. 132/1945 Sb., o vzdělání učitelstva. [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.
  4. FOJTŮ, Martina. Univerzita se musela bez fakulty 11 let obejít. Muni : měsíčník Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2016-10-17, roč. 12, čís. říjen 2016, s. 3. Dostupné online [PDF, cit. 2016-11-22]. ISSN 1801-0806. 
  5. Vládní nařízení č. 170/1946 Sb., kterým se vydává statut pedagogických fakult a určuje studijní doba učitelů, z 27. srpna 1946. [cit. 2016-12-05]. Dostupné online.
  6. Půlstoletí Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně 1946-1996. 167 stran. ISBN 80-86047-00-8.
  7. Výroční zpráva Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity za rok 2017. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 
  8. UNIVERZITA, Masarykova. Pedagogická fakulta. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. UNIVERZITA, Masarykova. Pedagogická fakulta. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (česky) 
  10. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. 
  11. S.R.O, Via Aurea. České státní reálné gymnázium | Objekty | Brněnský architektonický manuál - průvodce brněnskou architekturou. www.bam.brno.cz [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Slavnostní otevření novostavby reálného gymnázia na Starém Brně. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2004 [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. 
  13. UNIVERZITA, Masarykova. Pedagogická fakulta. Archiv Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. (česky) 
  14. SLÁDEK, Petr. 40 kWp fotovoltaický systém na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. TZB-info [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  15. FOJTŮ, Martina. Pedagogická fakulta otevře kavárnu. Pomůže duševně nemocným. em.muni.cz [online]. [cit. 2021-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  16. CVIDOS aneb nová knihovna. Brno [online]. 2014-10-02 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  17. FOJTŮ, Martina. Ke startu semestru nová knihovna. em.muni.cz [online]. [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. (česky) 
  18. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online. 
  19. Audit vzdělávacího systému 2020 [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (česky) 
  20. http://www.muni.cz/ped/general/structure
  21. BLAŽEJOVSKÁ, Alena. CVIDOS aneb nová knihovna. Český rozhlas: Brno [online]. 2. října 2014 [cit. 2015-10-29]. Dostupné online. 
  22. https://is.muni.cz/auth/do/ped/zapisy/senat/59747432/Zapis-c.-3-ze-zasedani-AS-PdF-MU-10.11..pdf
  23. http://www.muni.cz/events/calendar/52826989
  24. https://is.muni.cz/auth/do/ped/zapisy/senat/44411855/ZapisAS_PdF_MU_2014_04_29.pdf
  25. JÍLEK, Pavel. manuál01: designmanuál jednotného vizuálního stylu [online]. EXACTDESIGN [cit. 2015-11-05]. Kapitola 2.03 Barvy fakult, s. 18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  26. Vizuální styl Masarykovy univerzity [online]. [Brno]: Masarykova univerzita [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. 
  27. Otevřeno - O nás [online]. [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • JANÍK, Tomáš a kol. CVIDOS: Centrum výzkumných institutů a doktorských studií. Vyd. 1. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy Univerzity, 2014, 46 s. ISBN 978-80-210-6991-6.
  • JANÍK, Tomáš a kol. Sbírka malby studentů a absolventů katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity: Centrum výzkumných institutů a doktorských studií. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2014, 61 s. ISBN 978-80-210-7030-1.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat