Staré Brno

část města Brna

Staré Brno (německy Alt-Brünn,[2] v hantecu Oltec) je městská čtvrť západně od centra statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,68 km². Původně samostatný městys byl k Brnu připojen v roce 1850, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-střed. Žije zde přes 12 000 obyvatel.

Staré Brno
Staré Brno: panorama, Fakulta architektury VUT, Starobrněnský klášter, letohrádek Mitrovských, ulice Pekařská, hala Rondo, Fakultní nemocnice u sv. Anny
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-střed
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel12 259 (2011)[1]
Katastrální územíStaré Brno (1,68 km²)
Nadmořská výška205 m n. m.
PSČ602 00, 603 00
Počet domů675 (2011)[1]
Staré Brno na mapě
Staré Brno
Staré Brno
Další údaje
Kód části obce411591
Kód k. ú.610089
Zaniklé obce.cz24915
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkládá se v údolí Svratky pod hradem Špilberk a Žlutým kopcem.

Charakteristika čtvrtiEditovat

Celá čtvrť má výrazně městský charakter. Centrem Starého Brna je Mendlovo náměstí. Celou čtvrť tvoří 3-6 patrové bytové domy, obchodní centra, jsou tu také restaurace, herny, obchody atd. Mezi nejvýznamnější ulice na Starém Brně patří Poříčí, Nové Sady, Hybešova, Pekařská, Křížová, Úvoz, Hlinky a Veletržní. Sídlí zde Fakultní nemocnice u svaté Anny, Masarykův onkologický ústav či pivovar Starobrno. Staré Brno nabízí z katastrálních území statutárního města Brna druhé největší množství památek, např. gotický Starobrněnský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, nyní augustiniánský, založený roku 1323 Eliškou Rejčkou, Mendelovo muzeum MU či Letohrádek Mitrovských.

Historie čtvrtiEditovat

 
Mendlovo náměstí (1896)

Staré Brno vzniklo již kolem roku 1000 a pravděpodobně již ve 14. století bylo městysem. K Brnu bylo připojeno 6. července 1850.

Až do 60. let 20. století mělo Staré Brno výrazně odlišné hranice než má v současnosti. V minulosti existovalo na území dnešního Starého Brna hned několik katastrálních území nebo jejich částí. Vedle severovýchodní části původního starobrněnského katastru to byla celá katastrální území V Jirchářích, U Svaté Anny, téměř celá katastrální území Pekařská a Silniční, polovina katastrálního území Nové Sady a menší části katastrálních území Křížová a Město Brno. Původní katastr Starého Brna, zahrnující mimo jiné jádro moderního Starého Brna, byl však mnohem větší než dnes. Mimo části moderního katastru k němu náležela většina Pisárek a asi třetina Štýřic. Vedle výše zmíněných katastrů, jejichž zdejší zástavba však s ním postupně splynula, k němu nepatřily ani svahy Žlutého kopce, náležející k výše zmíněnému katastrálnímu území Křížová. Při založení brněnského ústředního hřbitova na původně hornoheršpických pozemcích roku 1883 byl stávající starobrněnský katastr přejmenován na Staré Brno I. Zároveň byl Ústřední hřbitov připojen k Brnu jako nové katastrální území Staré Brno II, které mělo charakter oddělené exklávy. Roku 1919 byly oba starobrněnské katastry sloučeny pod názvem Staré Brno a Vídeňka. Součástí nového katastru se zároveň stalo velké území na severozápadě dosavadního katastru obce Horní Heršpice. Roku 1942 byla k tomuto katastru připojeno katastrální území U Svaté Anny, západní část katastrálního území V Jirchářích a malá část katastrálního území Křížová.

Při druhé katastrální reformě Brna z let 1966-69 bylo katastrální území Staré Brno a Vídeňka zrušeno a rozděleno mezi obnovené, avšak nově vymezené katastrální území Staré Brno a nová katastrální území Pisárky a Štýřice. Součástí nově vymezeného Starého Brna se stal také Žlutý kopec (původně součást zrušeného katastrálního území Křížová), území ohraničené na západě ulicemi Náplavkou, Křídlovickou a Hybešovou (původně součást zrušeného katastrálního území Nové Sady), téměř celá území již roku 1942 zrušených katastrů Pekařská a Silniční (Hybešova) ulice a malá jihozápadní část původního katastrálního území Město Brno.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 205. 

Externí odkazyEditovat