Otevřít hlavní menu

Československý svaz mládeže

Československý svaz mládeže (zkratka ČSM) byla jednotná mládežnická organizace v Československu řízená KSČ. Vznikla v roce 1949 sloučením existujících mládežnických organizací. V roce 1968 se rozpadla, později byla obnovena jako Socialistický svaz mládeže (SSM).

Československý svaz mládeže
Nástupce Socialistický svaz mládeže
Vznik 1949
Zánik 1968
Právní forma spolek
Sídlo Praha, Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Přímým předchůdcem ČSM byly jednotné národní organizace mládeže zakládané postupně na národnostním principu na osvobozeném území Československa, které byly od počátku pod vlivem KSČ:

Svaz české mládeže se formoval z odbojových složek už v květnu 1945 a 12. května bylo ustaveno jeho prozatímní vedení.[1] V červnu 1945 se strany „Národního bloku” (Komunistická strana Československa, Československá strana národně socialistická a Československá strana sociálně demokratická) dohodly na budování jednotného svazu české mládeže s tím, že nebudou zakládat vlastní stranické mládežnické organizace.

Jednotná mládež a tělovýchova — Sokol základem.

8. Strany Národního bloku se zavazují netvořit vlastní stranické mládeže, nýbrž budou spolupracovat na vybudování jednotného svazu české mládeže, který sdružuje mládež na nestranické všenárodní základně a v němž bude organisována především pracující mládež měst i venkove, mládež dělnická, rolnická, studentská atd. Strany se starají o své mladé členy po stránce ideové výchovy ve smyslu svého programu. Jednotný svaz české mládeže bude nezávislou organisací mládeže s demokratickou vnitřní samosprávou a bude se těšit podpoře stran Národního bloku.

9. Strany Národního bloku jsou si zajedno v tom, že tělovýchovné a sportovní hnutí nutno rovněž znovu budovat jako hnutí národní, nestranické a jednotné. Základem nové, sjednocené národní tělovýchovné organisace bude Sokol, kde mají místo všichni věrní vlastenci bez ohledu na politicko-stranickou příslušnost.

—Svobodné slovo, 17.06.1945, s. 1

Svaz české mládeže (1945-1948)Editovat

 
Závěrečný průvod na I. Světovém festivalu mládeže a studentstva v Praze 1947, delegace Svazu české mládeže v uniformách
 
Československá delegace ČSM na II. Světovém festivalu mládeže a studentstva v Budapešti 1949 v uniformách

Svaz české mládeže se poprvé veřejnosti představil v úterý dne 5. června 1945 na manifestaci na Staroměstském náměstí v Praze.[2] Manifestační (ustavující) sjezd Svazu české mládeže se konal ve dnech 4. až 7. července na Pustevnách na Radhošti (v bývalém zotavovacím středisku Kuratoria). Dne 6. července se ho účastnili zástupci vlády (ministři Jaroslav Stránský, Václav Kopecký, Jozef Šoltész), zástupce země Moravskoslezské Václav Hanák (tajemník za národní socialisty), slezské expozitury zemského Národního výboru v Ostravě prof. Antonín Dobeš (místopředseda za národní socialisty),[3] zástupci Rudé armády (poručík Krupov) a Čsl. armády (z 3. pěší divize Prešov Jaroslav Selner a plk. letectva Vladislav Květoň) a poselstva okolních krajů, okresů a měst.[4] Na zasedání delegátů svazáckých krajů Čech a Moravy ve dnech 21. až 22. července 1945 byl zvolen prozatímní Ústřední výbor SČM v čele s předsedou Václavem Koutným.[5]

Mládež Československé strany lidové odmítla připojení ke Svazu české mládeže a strana trvala na vlastním spolku, který ze začátku formálně fungoval jako odbor mládeže strany. Poprvé se lidovecká mládež veřejnosti předvedla v srpnu 1945 při oslavách 75. narozenin Jana Šrámka v Praze. Předsedou lidovecké mládeže byl na prosincovém sjezdu zvolen Jindřich Synek.[6]

Na poradách 6. - 7. září 1945 se zástupci vlády Zdeněk Nejedlý a Václav Kopecký, zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru (ÚNTV), SČM a Junáka jednomyslně dohodli, „že junácká výchova bude organizována výlučně ve Svazu české mládeže”.[7] Na valném sjezdu Junáků v pondělí 10. září 1945, který se konal v městské knihovně v Praze, se pak sešli zástupci skautských jednotek z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý, zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru a Svazu české mládeže (SČM), aby dojednali se Svazem české mládeže podmínky sjednocení. Junák byl následně zapojen do SČM a vystupoval pod názvem „Junák, ústředí skautské výchovy SČM”.[8]

Pražský sjezd mládeže. Pražský sjezd SČM podal přehled své dosavadní práce a nastínil hlavni úkoly budoucnosti. Mládež SČM je nyní organisována ve 196 okresích a 20 krajích. Zasílá kromě tisku i materiál k besedám a schůzím. Má celkem 1.413 divadelních a 863 recitačních kroužků. Jeho rekreačními středisky prošlo 1.000 repatriantů. Nyní, když jednotná tělovýchova se dosud neuskutečnila, nechce déle čekat a bude mít také svou rekreační tělovýchovu. Pro budoucnost se chce SČM přičinit o vytvoření užší spolupráce se SSM (Svazem slovenské mládeže).

—Dorost: věstník české mládeže pro vzdělání, zábavu a poučení, 04.1946[9]

Mládež Československé strany národně socialistické byla na základě výše zmíněné dohody mezi stranami Národního bloku organizována přímo ve straně jako odbor mladých (před 2. sv. válkou Svaz československé mládeže národně socialistické). Neustálé spory se SČM, který nehodlal respektovat jakoukoliv jinou mládežnickou organizaci, vyvrcholily před volbami v roce 1946, kdy národně socialistická mládež plánovala na dny 10. – 12. května sjezd svých odborů mladých. SČM vyhlásil jako protiútok ve stejném termínu „Radostné dny mládeže”. Obě mládežnické akce se nakonec konaly skutečně ve stejné termínu. Neochota SČM dohodnout se na jiném termínu tak dala podnět národně socialistické mládeži k vystoupení ze Svazu české mládeže a odvolat z něj všechny své členy.[10]

Československá strana národně socialistická odvolává s okamžitou platností všechny své zástupce ve Svazu české mládeže, t. j. vyzývá příslušníky čs. strany národně socialistické, aby se vzdali ve Svazu české mládeže svých funkcí. Zároveň předsednictvo strany prohlašuje, že od tohoto okamžiku nepovažuje vedení Svazu české mládeže za instituci nadstranickou a nestranickou, protože nyní, když lidová strana není ve Svazu vůbec zastoupena a sociálně demokratická strana jen neúměrně, jest vedení Svazu české mládeže téměř výhradně v rukou příslušníků strany komunistické.

—Slovo národa, 08.05.1946, s. 3: SČM bez národních socialistů[11]

Československá strana lidová, Československá strana národně socialistická a slovenská Demokratická strana začaly po odvolání svých členů z SČM budovat své vlastní mládežnické organizace.[12]

Ve dnech 4. až 6 července 1946 zasedal ve Zlíně pracovní sjednocovací sjezd Svazu české mládeže a Svazu slovenskej mládeže, jehož výsledkem byly organizační směrnice, stanovy a zvolení nejvyšší výkonný orgán „Ústředí mládeže Československé republiky” v čele s profesorem Ernestem Sýkorou s Bratislavy. Sjezdu se účastnili také zástupci mládeže ROH, Junáka a Svazu vysokoškolského studenstva, tělovýchovy, JSČZ, Svazu brannosti a armády. Na sjezdu byl zastoupen také Svaz mládeže Karpat z východního Slovenska.[13]

Organizace lidovecké mládeže ČSL a slovenské mládeže Demokratické strany (Odbor mladých demokratov, OMD) se odmítly v roce 1947 účastnit I. Světovém festivalu mládeže a studenstva v Praze, jehož hlavním československým nositelem byla mládež SČM.[14]

Kroj SČMEditovat

V dubnu 1946 deník Mladá Fronta oznámil, že Svaz české mládeže bude mít kroj. Kroj se skládal z modré sportovní košile, na kapsičce byl umístěn znak Svazu české mládeže. Součástí kroje byla kravata a baret, opatřený odznakem SČM. Pro dívky byla doporučena modrá sukně, pro chlapce tmavé kalhoty. V létě mohli chlapci nosit manšestrové modré šortky.[15]

Organizace SČMEditovat

Sídlo Svazu české mládeže se nacházelo od července 1945 v Praze v budově na rohu Senovážného náměstí čp. 24.[pozn. 1] a to v moderní budově, ve které sídlily kanceláře bývalého Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.[pozn. 2] Budovu zpočátku sdílelo s Jednotným svazem českých zemědělců.[16][17] Také první zářijový kurz ideových referentů SČM se konal v bývalém výcvikovém táboře Kuratoria na Čeperce u Unhoště.

Všem okresním a krajským sekretariátům SČM! Kurs školení ideových referentů SČM se koná od 17. do 29. září. V pondělí dne 17. 9. se sejdou všichni účastníci v hotelu „Na Čeperce” u Unhoště. Přinesou si s sebou potravinové i přídavkové lístky na 14 dní a příslušné množství cukru. Okresy, které ještě neodeslaly vyplněné dotazníky, nechť tak učiní neprodleně a přiloží pověření okresu. Doporučujeme vzíti si s sebou pokrývku, teplé oblečení a dostatek papíru a tužek.

—Mladá fronta, 14.09.1945, s. 2

Tiskovým orgánem Svazu české mládeže byl deník Mladá fronta, který tisklo a vydávalo nakladatelství Mladá fronta. V roce 1945 redakci (Praha II, Panská ulice 8) vedl šéfredaktor František Nečének, vedoucí redaktor Jan Buda, odpovědný redaktor Jaromír Hořec.[18]

Organizační struktura SČM vycházela z místních skupin, na které navazovaly okresní výbory SČM v okresních městech (v roce 1945 v Čechách 131, na Moravě 38, ve Slezsku 11 okresů). Každá místní skupina vysílala k volbě okresního výboru SČM dva delegáty, okresy volily krajské výbory, které delegovaly své zástupce do volby ÚV SČM. Ústřední výbor (ÚV SČM) se skládal z odborů (komisí), v jejichž čele stáli referenti. V čele Ústředního výkonného výboru SČM stálo předsednictvo. Struktura ústředního sekretariátu vypadala v roce 1945 následovně:[19]

  • Ústřední organizační komise: referent Zdeněk Hejzlar
  • Ústředí vnitřní organizace: referenti Eda Tůma, Jindra Maňďák
  • Ústřední hospodářská komise: referent Ing. Dobroslav Koutník
  • Ústřední programová komise: referent Dr. Jiří Hájek
  • Ústřední výchovná komise: referent Zbyněk Mareš
  • Ústřední kulturní komise: referent Jaroslav Žert
  • Ústřední školská komise: referent Pavlík
  • Ústřední propagační komise: referent Zounek
  • Ústřední sociální komise: referentka Jiřina Marešová
  • Ústřední tělovýchovná komise: referent Stanislav Pošusta
  • Ústřední oddělení práce: Václav Köhler

Kulturní oddělení se dělilo na odbory: divadlo, literatura, hudba, tanec, výtvarné umění. Do agendy propagačního oddělení spadal: tisk, film, rozhlas, výstavy.Ústřední organisace je rozdělena na Čechy východ — Čechy západ — a organisace Moravy a Slezska.[19]

Ústřední sekretariát SČM[20]
Čestný soud mládeže Ústřední výbor Svazu české mládeže Ústřední revizní komise
Ústřední výkonný výbor SČM
Předsednictvo SČM
Ústřední komise sekretariátu SČM[20]
Organizační komise Středoškolská komise Propagační komise Ideová komise Kulturní komise Sociální komise Komise dělnické mládeže Zemědělská komise Školská komise Tělovýchovná komise a zájmový odb. Hospodářská komise

Krajské referáty SČM se v Čechách nacházely:

Krajské referáty SČM na Moravě:

Krajské referáty SČM ve Slezsku:

Svaz české mládeže úzce spolupracoval s nadřízenými ministerstvy a s jejich podřízenými institucemi:

Organizační jednota Svazu české mládeže vydržela jen jeden rok, ale přesto posloužila komunistům jako odrazový můstek k dosažení vytčeného cíle vybudování jednotné mládežnické organizace pod dohledem KSČ, do které v roce 1949 sloučila všechny národní organizace československé mládeže - pod novým názvem Československý svaz mládeže (ČSM).[21]

Československý svaz mládežeEditovat

Ve dnech 23. – 24. dubna 1949 proběhla v pražském Radiopaláci ustavující konference, na které se čtyři národní mládežnické organizace sloučily v jednotný Československý svaz mládeže. Současně byla ustavena jednotná dětská organizace – Pionýrská organizace ČSM. Svaz byl složkou Národní fronty a podléhal přímému řízení KSČ, přičemž ostatní mládežnické organizace byly zlikvidovány. Hlavním cílem svazu bylo ideologické působení na mládež a prosazování politiky vládnoucí strany, jeho tiskovým orgánem se stalo nakladatelství Mladá fronta.

Na prvním sjezdu ČSM v roce 1950 byl přijat organizační řád, kterým se všichni členové ČSM museli řídit a jehož součástí byl slib ve znění:

„Slibuji, že nejvyšším zájmem, který chci ve svém životě sledovati, je zájem lidově demokratické Československé republiky. Pro její rozvoj, obranu a socialistickou budoucnost chci usilovně pracovat a učit se a být republice i jejímu presidentu Klementu Gottwaldovi vždy věren. Budu vždy milovat Sovětský svaz, ochránce svobody, pokroku a míru, a stát pevně ve frontě pracujících celého světa v boji proti útlaku národů a proti imperialismu. Slibuji na svou čest, že jako věrný syn (věrná dcera) pracujícího lidu učiním vše k tomu, abych byl(a) členství v Československém svazu mládeže hoden (hodna).“

—A. Faukner, J. Pechar: Jak je vybudován ČSM, 1952, s. 43-44

Sjezdy ČSM se nadále konaly každé čtyři roky. Na třetím sjezdu ve dnech 13. – 15. prosince 1958 byly schváleny nové stanovy, které zvýšily věkovou hranici pro přijetí na 15 let a přijaly zásadu, že při vstupu z Pionýrské organizace do ČSM je nutné doporučení skupinové rady PO.

ČSM v 60. letechEditovat

ČSM měl být masovou organizací sdružující všechny sociální skupiny, ve skutečnosti však již v polovině šedesátých let většinu členů tvořila studující mládež. Během šedesátých let zesílil v ČSM proud, který vyústil v kritiku přímého stranického vedení svazu, jakož i dogmatičnosti a striktní závaznosti marxisticko-leninské filosofie. Dostalo se mu podpory od publicistů a spisovatelů zejména na stránkách Literárních novin, Mladého světa a Studenta. Na pátém sjezdu, konaném ve dnech 6. – 9. 6. 1967, prosadil opoziční proud volný výklad stanov ve věci členství a organizační výstavby. Základními organizacemi se mohly stát kluby ČSM, členové si mohli vybrat svou základní organizaci, vznikaly neformální skupiny mimo dříve závazný územně výrobní princip. Na konci roku 1967 měl ČSM přibližně 900 000 členů.

Lednové zasedání ÚV KSČ v roce 1968 vyvolalo spontánní souhlas většiny mládeže. Rostla vnitřní kritika v ČSM, která prosazovala přeměnu svazu ve federaci nezávislých organizací. Na IV. plénu ÚV ČSM v březnu ovládli reformátoři pozice ve vedení a v mládežnickém tisku. Vzniklo 18 samostatných dětských a mládežnických organizací (jednou z nich byla Juvena - svaz vesnické mládeže), což znamenalo faktický rozpad ČSM. Ve stanovách těchto organizací byl marxismus-leninismus nahrazen Deklarací lidských práv OSN, byla zdůrazněna jejich samostatnost a politická nezávislost, vztah ke KSČ byl vymezen jako partnerství a namísto třídního přístupu byl přijat přístup obecně humanistický.

ČSM po invazi vojsk Varšavské smlouvyEditovat

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 se vývoj začal obracet. Na konci února 1969 se z iniciativy středočeského krajského výboru sešla v Příbrami konference ČSM. Delegáti z okresních organizací Příbram a Benešov, které nepřerušily činnost, a dalších základních organizací zvolili koordinační výbor ČSM. Dubnové a květnové zasedání ÚV KSČ podpořilo opětovné sjednocení mládežnických organizací. Usnesení předsednictva ÚV KSČ ze 17. 11. 1969 definitivně rozhodlo o obnově jednotné masové organizace mládeže.

Začaly vznikat nové základní, okresní a krajské organizace. Ve dnech 24. – 25. dubna 1970 proběhla republiková konference na Slovensku, 16. – 17. října v České republice a konečně 9. – 11. listopadu se ve sjezdovém paláci Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze sešla celostátní ustavující konference. Devět set přítomných delegátů ustavilo obnovenou jednotnou organizaci pod pozměněným názvem Socialistický svaz mládeže (SSM) a přijalo základní dokumenty – Programové prohlášení, Stanovy SSM a Programové a organizační zásady Pionýrské organizace SSM. Svaz opět podléhal řízení KSČ a byl obdobou bývalého ČSM. Nezávislé organizace byly zlikvidovány.

Stanovy a organizační strukturaEditovat

Podle stanov z roku 1958 se členem Československého svazu mládeže mohl stát každý občan ve věku od 15 do 26 let, který uznával stanovy ČSM. O přijetí rozhodla příslušná základní organizace, která mohla rovněž na základě žádosti členství prodloužit nad horní věkovou hranici.

Základem ČSM byly základní organizace ustanovované v rámci pracoviště, školy, vojenské jednotky a podobně. Všechny základní organizace na území okresu či města tvořily okresní nebo městskou organizaci, ty pak dále tvořily krajské organizace. Krajské organizace na Slovensku tvořily územní organizaci ČSM na Slovensku, všechny krajské organizace tvořily celostátní organizaci ČSM. Všechny orgány byly voleny zdola nahoru veřejným hlasováním, v rozhodování platil většinový princip.

Nejvyšším orgánem ČSM byl sjezd svolávaný jednou za čtyři roky, v období mezi sjezdy řídil činnost ústřední výbor. Na Slovensku navíc existoval Slovenský ústřední výbor ČSM, který každé dva roky svolával slovenský sjezd ČSM. Nejvyšším orgánem krajské organizace byla krajská konference a krajský výbor ČSM, obdobně tomu bylo pro okresní a městské organizace. Ve městech a velkých obcích mohl navíc existovat místní výbor ČSM. Základní organizace musela mít nejméně 5 členů. Nejvyšším orgánem základní organizace byla členská schůze konaná nejméně jednou měsíčně, účast na členských schůzích byla povinná. Činnost základní organizace řídil výbor, který volil ze svého středu předsedu.

ČSM vytvářel a každodenně vedl Pionýrskou organizaci pro děti ve věku od 9 do 15 let. Ve stanovách bylo zakotveno přímé vedení Komunistickou stranou Československa a výchova mládeže v duchu komunismu.

ČlenovéEditovat

Členové se nazývali „svazáci“, nosili jednotné modré uniformy.[22]

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HORÁK, Karel. Nejvýznamnější mezníky historie pokrokového mládežnického hnutí v Československu. Praha: Ideologické oddělení ÚV SSM v nakladatelství Mladá fronta, 1976. 
  • Stanovy Československého svazu mládeže přijaté na III. sjezdu ČSM 13. - 15. prosince 1958. Praha: Ústřední výbor ČSM, 1959. 

PoznámkyEditovat

  1. Náměstí neslo název Havlíčkovo náměstí 1945-1947, Františka Soukupa 1947-1951, Maxima Gorkého 1951-1989.
  2. Původně patřila budova republikánskému Svazu statkářů a nájemců, v roce 1942 ji získal Svaz zemědělství a lesnictví a využívalo ji též Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Od roku 1998 je sídlem České rady dětí a mládeže.

ReferenceEditovat

  1. ŠUBRT, Jiří a kolektiv. O Československém svazu mládeže. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1960. 156 s., str. 59.
  2. Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 3.6.1945, s. 2.
  3. Sborník prací moravských historiků: Josef Bieberle, Jana Burešová, Zdeněk Fišer a Vít Machálek, ÚSD, 1996, s. 62.
  4. Kramerius, Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické, 08.07.1945, s. 2.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  5. Generace 45 - Katalog Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně, obsahuje: KOUTNÝ, Václav. O počátcích Svazu mládeže a Mladé fronty.. katalog.kfbz.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  6. RENNER, Jan. Československá strana lidová 1945 – 1948. Vyd. 1. Brno: Prius, 1999. s. 45.
  7. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.10.1945, s. [4].
  8. Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 11.09.1945, s. 4.
  9. Dorost: věstník české mládeže pro vzdělání, zábavu a poučení. Praha: Duchovní služba katolické mládeže, 04.1946, s. 3.
  10. Kramerius, Svobodné slovo, 08.05.1946.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  11. Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 08.05.1946, s. 3.
  12. Kramerius, Svobodné slovo, 14.05.1946, s. 1.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. 
  13. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 1946, s. 2.
  14. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 01.08.1947, s. [1].
  15. Svobodné slovo: list Československé strany socialistické, Pražské vydání. Praha: Československá strana socialistická, 19.04.1946, s. 5.
  16. Badatelna.eu | Národní archiv - Jednotný svaz českých zemědělců, Praha. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  17. SELA.CZ (PRODUKCE), hazmi cz (design&kód) |. Kontakty | ČRDM - Česká rada dětí a mládeže. crdm.cz [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. (česky) 
  18. Kramerius, Mladá fronta, 14.09.1945. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  19. a b c d e Organisace československého státního zřízení. Přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend. Praha: Orbis, 1946, s. 217-219.
  20. a b c Kramerius, Svět v obrazech. Praha: Novinář, 17.03.1946, 2(10). s. 6: Mládež od května do března.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  21. KOCIAN, Jiří. Politický systém v letech 1945 – 1948. In: MALÍŘ, Jiří; MAREK, Pavel a kolektiv. Politické strany II. Díl: období 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. s. 1128.
  22. ČINÁTL; KAMIL. Věčné časy. Praha: Respekt, 2009. ISBN 978-80-87331-01-9. Kapitola Názvosloví totality, s. 141-169. 

Externí odkazyEditovat

  • Fotobanka ČTK: Svaz české mládeže. multimedia.ctk.cz [online]. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.