Andrej Babiš

český podnikatel a politik

Andrej Babiš (* 2. září 1954 Bratislava) je český podnikatel a politik slovenského původu, zakladatel koncernu Agrofert a předseda hnutí ANO 2011, zastávající od října 2013 funkci poslance Parlamentu České republiky. Mezi roky 2014–2017 působil jako první místopředseda vlády České republikyministr financíkabinetu Bohuslava Sobotky, který jej navrhl odvolat pro nedostatečné vysvětlení majetkových poměrů.[2] Ve svých rukou koncentroval značnou ekonomickou, politickou a mediální moc, a bývá proto někdy označován za oligarchu.[pozn 1]

Ing. Andrej Babiš

1. místopředseda vlády B. Sobotky
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 24. května 2017

12. ministr financí ČR
Ve funkci:
29. ledna 2014 – 24. května 2017
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
Předchůdce Jan Fischer
Nástupce Ivan Pilný

1. předseda hnutí ANO 2011
Úřadující
Ve funkci od:
1. srpna 2012
Předchůdce subjekt vznikl

Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od:
26. října 2013
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ) (1980–1989)[1]
ANO 2011 (od 2012)

Narození 2. září 1954 (62 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost slovenská
Občanství ČR
Choť Monika Babišová
Rodiče Štefan Babiš
Adriana Babišová
Děti Adriana Babišová
Andrej Babiš ml.
Vivien Babišová
Frederik Babiš
Příbuzní Alexander Babiš (bratr)
Alma mater VŠE v Bratislavě
Zaměstnání podnikatel, bývalý ředitel Agrofert Holding
Profese byznysmen, politik a ekonom
Ocenění Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik (2016)
Zelená perla (2013)
Commons Kategorie Andrej Babiš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Díky postavení svého otce část dětství a mládí strávil ve Francii a ve Švýcarsku. Po studiích na bratislavské VŠE začal pracovat v podniku zahraničního obchodu. V roce 1980 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ), v témže roce ho Státní bezpečnost (StB) začala evidovat jako svého důvěrníka, a od roku 1982 údajně jako agenta s krycím jménem „Bureš“. Babiš jakoukoli spolupráci s StB rezolutně popírá.[4] Historici slovenského ÚPN dokumenty dokládající spolupráci považují za věrohodné a jejich případnou vykonstruovanost považují za málo pravděpodobnou.[5] V soudním sporu Babiše s ÚPN ovšem Nejvyšší soud Slovenské republiky jako poslední soudní instance v květnu 2017 rozhodl v neprospěch ÚPN. Podle rozsudku je Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně.[6]

V roce 1985 byl Babiš vyslán jako zahraniční delegát do Maroka, kde strávil šest let. Po rozpadu československé federace pobýval v Praze, kde založil Agrofert jako dceřinou firmu slovenského Petrimexu, kde předtím pracoval.[7] V květnu 1995 Agrofert za nejasných a kontroverzních okolností převzal prostřednictvím nedlouho před tím založené švýcarské společnosti O.F.I.[7] Z Agrofertu se za Babišova vedení postupně stal významný agrochemický holding, do něhož patří kolem 250 firem; od června 2013 je součástí holdingu i mediální dům MAFRA vydávající mimo jiné celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny. Babiš celý Agrofert vlastnil až do 3. února 2017, kdy všechny své firmy převedl do svěřenského fondu.[8] Celé Babišovo jmění bylo v roce 2014 odhadováno na 2,4 miliardy dolarů (772. nejbohatší člověk světa),[9] díky čemuž je Babiš považován za druhého nejbohatšího českého občana.[10]

Koncem roku 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů, z níž později vzniklo politické hnutí ANO 2011, po volbách v roce 2013 druhá nejvýznamnější politická síla v České republice. Podle průzkumu agentury STEM byl k lednu 2017 nejpopulárnějším politikem v Parlamentu České republiky.[11]

Obsah

Život

Rodinný původ

Podrobnější informace naleznete v článku Rodinný původ Andreje Babiše.

Rodina Andreje Babiše z otcovy strany pochází ze západního Slovenska;[12] rodina matky přišla na Slovensko po druhé světové válce z Podkarpatské Rusi.[13]

Otec Ing. Štefan Babiš (1922–2002) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě a většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu.[14] Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany a vůči režimu držel konformní postoj.[15] V roce 1957 byl vyslán jako zahraniční delegát do Etiopie, po necelém roce se i s rodinou přesunul na čtyři roky do Paříže.[16] V roce 1962 byl vyloučen z Komunistické strany a nějakou dobu pracoval mimo svůj obor.[16] V polovině 60. let se k oboru vrátil a pracoval jako odborný asistent na katedře zahraničního obchodu bratislavské VŠE.[16] V době normalizace se mu podařila politická rehabilitace, bylo mu navráceno členství ve straně a následně se plně držel režimem vytyčené linie.[17] V letech 1969-1975 působil jako obchodní přidělenec ve Stále misi ČSSR u OSN v Ženevě.[17] Po návratu ze Švýcarska se stal ředitelem odštěpného závodu PZO Polytechna v Bratislavě; na této pozici zůstal až do svého odchodu do důchodu.[18] V 80. letech jej několikrát prověřovala ekonomická rozvědka pro podezření z hospodářské kriminality, před trestním stíháním jej uchránila prezidentská amnestie z května 1985.[19]

Andrej Babiš o svém otci uvedl, že „nikdy nebyl žádný komunistický prominent“.[20] Nezastával vysoké funkce v komunistické straně, nicméně působil ve funkcích, k nimž potřeboval schválení stranickými orgány, tedy byl součástí tehdejší nomenklatury.[21] Sám Andrej Babiš proto někdy bývá vzhledem ke svému původu charakterizován jako „protekční dítko režimu“, „nomenklaturní dítě“, „příslušník privilegované vrstvy“ apod.[22]

Matka Andreje Babiše, Adriana Babišová rozená Scheibnerová (1927–2008), také vystudovala bratislavskou VŠE, manželova vytíženost a pracovní pobyty v zahraničí ji však pasovaly do skromnější role. Pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích, po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Aktivně se angažovala mezi komunisty, byla ve Straně, působila také v různých komisích ustavených komunistickou stranou či v lidových soudech.[23]

Dětství a mládí

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958, tedy v útlém věku, po dobu čtyř let v Paříži.[16] V Paříži také nastoupil do první třídy na základní škole při československém velvyslanectví.[16] Po návratu do Československa chodil do základní školy v bratislavské čtvrti Nové Mesto.[16] Jeho matka ho v devíti letech nechala zapsat do tenisové školy na kurtech bratislavského Slovanu, kde také při turnajích sbíral míčky a získával své první výdělky.[24] Později přidal volejbal, s nímž slavil úspěchy na střední škole.[16]

Po přesunu do Švýcarska začal v září 1969 chodit na gymnázium Collège Rousseau; ve volném čase hrál volejbal v klubu Servette Ženeva, se kterým se dostal až do finále juniorské ligy.[17] Na švýcarském gymnáziu Babiš nakonec vychodil pouze jeden ročník, protože posléze onemocněl trombocytopenií a rok strávil v nemocnici. V ní si podle vlastního podání poležel zhruba rok a během té doby se velmi zdokonalil ve francouzštině.[17]

Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na gymnázium ve čtvrti Ružinov, což byla poměrně elitní střední škola s rozšířeným vyučováním cizích jazyků.[25] Většina studentů z jeho třídy se znala už ze základní školy, ale nováček do ustáleného kolektivu rychle zapadl.[25] Bodoval prý hlavně dobrými výkony v meziškolních utkáních ve volejbalu a basketbalu a pomohly mu také občasné dovozy gramofonových desek rockových skupin a moderního oblečení, ke kterým se dostával přes rodiče.[26] Nicméně v této době „lehce přidrzlý čahoun s polodlouhými vlasy“[25] též chodil za školu a psal si omluvenky s napodobeninou babiččina podpisu, přičemž si ředitel školy všiml, že podpisy se různí a Babišovi hrozilo vyloučení ze školy.[27] „Bylo to tehdy hodně náročné, dostal jsem snad trojku z chování,“ tvrdil po čtyřiceti letech.[27] Na gymnáziu se také setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou, nicméně jejich vztah se prý rozvinul až později, když už každý studoval jinde.[27]

Maturoval v červnu 1974 ze slovenštiny, ruštiny, francouzštiny a matematiky.[27]

Vysokoškolské studium

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Bratislavě, na jejímž vzniku se v polovině 60. let spolupodílel jeho otec.[27] Sám Babiš pro tuto školu velké uznání neměl, připadala mu natolik nenáročná, že se prý nudil.[27] V září 2013 v předvolebním videorozhovoru hnutí ANO řekl: „Byla to lehká škola. Učili nás o dva roky starší kolegové. Říkalo se, že koho nesrazila tramvaj, udělal ekonomku.“[27] Nicméně některé předměty, například statistiku nebo účetnictví, udělal až na další pokus.[28] Během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC, jejíž pobočku na VŠE několik let vedl.[29] Podle ekonoma Karla Kříže z této pozice spolurozhodoval, který ze studentů vycestuje ven.[30] Sám díky tomu vycestoval na brigády ve francouzském Lille a Dijonu a v belgické Kredietbank.[29] Vysokou školu ukončil s červeným diplomem.[29] Podle Perglera bylo pro Babiše období studia na VŠE zlomové pro jeho kariérní start.[29] „Už to nebyl ten lehkovážný floutek jako na gymnáziu, ale ambiciózní svazák, který směřuje za svým cílem – stát se podle otcova vzoru zahraničním delegátem, dostat se do ciziny a hodně vydělávat.“[29]

Začátek pracovní kariéry

Andrej Babiš na rozdíl od většiny mužských absolventů nestrávil po vysoké škole ze zdravotních důvodů rok na vojně.[31] Po promoci tak na podzim 1978 nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava (který se krátce po Babišově nástupu přejmenoval na Petrimex).[31]

První týdny v Petrimexu byly pro Babiše údajně rozčarováním, po měsíci prý dal výpověď.[32] Nicméně vedení se nad ním slitovalo a přeřadilo ho do skupiny, kde měl na starosti kontrolu dováženého čpavku, síry a dalších surovin.[32] Po nějakém čase byl přesunut do 31. obchodní skupiny, která měla na starosti plasty a zpočátku také pomocné gumárenské přípravky.[32] V této skupině začal jeho rychlý kariérní růst.[32] Prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a už na začátku 80. let dosáhl na funkci zástupce ředitele této obchodní skupiny.[32] V kariérním růstu Babišovi pomáhala jeho píle, ale také i politická angažovanost.[32] V podniku vedl základní organizaci SSM a už v roce 1980 vstoupil do KSČ.[32] V této době Babiš začal spolupracovat s Antonem Rakickým, který se stal na dlouhou dobu jeho ochráncem (Rakický byl šéfem 32. obchodní skupiny, po roce 1989 se stal ředitelem celého Petrimexu, stál u vzniku Agrofertu).[32] Také se stal kádrovou rezervou na vycestování do zahraničí, přičemž díky jeho znalosti francouzštiny připadaly v úvahu severoafrické země obchodující s fosfáty.[33]

Zahraničním delegátem v Maroku

Vycestovat pracovně do zahraničí byl podle Babišova pozdějšího podání jeho dávný sen už během studia na vysoké škole.[33][29]

Na podzim 1985 byl Babiš vyslán do marockého hlavního města Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. V této pozici zastupoval více než desítku podniků zahraničního obchodu.[34] Zpravidla nakupoval marocké fosfáty a sjednával kontrakty na prodej československého zboží.[34] Podle pozdějšího popisu jednoho z jeho tehdejších kolegů se Babiš v Maroku „choval mimořádně profesionálně a nekomunisticky, jako západní diplomat, mluvil perfektně francouzsky, dobře se oblékal“.[34] Získané zkušenosti z obchodních jednání západního stylu byly pro jeho budoucnost velmi důležitou devizou.[34]

Babiš měl v Maroku výrazně vyšší příjem než v Československu, navíc v cizí měně.[33] Jako delegát měl i diplomatický pas.[33] Žil ve čtvrti s ostrahou a život v subtropech (slunné počasí, blízkost moře) se mu velmi líbil.[35] Dokázal si též vybudovat rozvinutou síť obchodních známostí, mimo jiné díky sportovním úspěchům své dcery, která několikrát vyhrála mistrovství země v tenisu do dvanácti let.[36][pozn 2] Domů do Československa se prý Babiš nechtěl vrátit ani rok po sametové revoluci, navíc v Maroku dostal atraktivní nabídku vést obchody firmy, která vlastnila doly rasolu (severoafrického léčebného jílu) a vyráběla nepropustné obaly.[35] Nicméně jeho ochránce Anton Rakický se po revoluci stal ředitelem Petrimexu, měl s ním velké plány a k tomu potřeboval schopné obchodníky.[35] Obrátil se proto na Andreje Babiše a nabídl mu funkci ředitele 32. skupiny, kterou sám kdysi vedl.[35] Babiš nakonec souhlasil a tak se v roce 1991 on a jeho rodina přestěhovali zpátky do Bratislavy.[35]

Soukromý život

 
Andrej Babiš s partnerkou Monikou v roce 2015.

Od 70. let byla Babišovou manželkou spolužačka z gymnázia a později lékařka Beata (Beatrice) roz. Adamovičová, mají spolu dceru Adrianu a syna Andreje. Manžel dcery Adriany Martin Bobek pracuje ve společnostech Agrofertu.[37][12] Od 90. let však Babiš žil s družkou Monikou (roz. Herodesovou), s níž má dvě děti, Vivien a Frederika. Monika si v roce 2013 změnila příjmení na Babišová.[38] Dne 29. července 2017 se Andrej s Monikou oženil.[39] Má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

V online rozhovoru pro noviny Blesk v roce 2013 Babiš uvedl, že věří v Boha.[40]

Evidence Státní bezpečností

Podle dosud zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN), byl Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB)[41] a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se údajně stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Registrován byl u Oddělení kontrarozvědné ochrany československého zahraničního obchodu Odboru na ochranu ekonomiky Správy kontrarozvědky v Bratislavě (1. oddělení III. odboru XII. správy ZNB).[42] Toto oddělení mělo na starost sledování zastupitelských organizací zahraničního obchodu v Bratislavě, mezinárodní výstavy a veletrhy v Bratislavě a monitorování činnosti zahraničních rozvědek v československém zahraničním obchodě.[43] Dochované listiny přitom naznačují, že Babiš se Státní bezpečností vědomě spolupracoval již jako důvěrník.[42] Agentem StB byl Babiš údajně do roku 1985, kdy jej PZO Petrimex vyslal dlouhodobě do Maroka; s příslušníky StB se prý za uvedené období setkal celkem sedmnáctkrát. Krycí jméno „Bureš“ figuruje nejméně ve dvou dalších svazcích StB – jednak ve spisu „Oko“, kde je „Bureš“ nejméně dvakrát zmíněn jako autor hlášení určených pro tuto organizaci, a jednak ve spisu „Voják“, v němž figuruje jako opakovaný návštěvník konspiračního bytu.[zdroj?]

Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky bylo důvodem schůzek to, že Babiš odmítal dovážet nebezpečné fosfáty ze Sýrie.[44] Sám Babiš jakoukoli spolupráci s StB rezolutně popřel.[4][44] Obvinění ze spolupráce StB považoval za předvolební boj,[45] a zažaloval slovenský Ústav paměti národa.[44] Věřil, že soud vyhraje podobně, jako jej vyhrála herečka Jiřina Bohdalová, která také byla vedena ve spisech StB.[46]

Ústav paměti národa v roce 2011 upozornil, že pravdivost archivovaných dokumentů nijak neověřuje.[47] V roce 2013 ale ředitel ústavu Ondrej Krajňák prohlásil, že „obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích.“[4] Také podle Radka Schovánka z českého Ústavu pro studium totalitních režimů je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem.[45]

Dne 26. června 2014 Okresní soud Bratislava I nepravomocně rozhodl, že je Andrej Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně. Soudkyně v odůvodnění rozhodnutí uvedla: „Soud neměl za prokázané, že navrhovatel vědomě spolupracoval se Státní bezpečností a že byl jejím agentem“. Slovenský Ústav paměti národa se proti rozhodnutí odvolal.[48][49] Odvolací soud původní rozsudek potvrdil.[50] ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání k slovenskému nejvyššímu soudu, neboť se domníval, že rozhodnutí nižších instancí bylo založeno na nezákonných důkazech.[51] Nejvyšší soud Slovenské republiky ovšem jako poslední soudní instance v květnu 2017 rozhodl v neprospěch ÚPN. Podle rozsudku je Babiš ve svazcích StB evidován neoprávněně.[52]

Podnikání

Agrofert

 
Ing. Andrej Babiš, vizualizace vztahů[53]
Podrobnější informace naleznete v článku Agrofert.

V roce 1992, když bylo jasné, že se Václav Klaus a Vladimír Mečiar domluvili na rozdělení Československa, navrhl Babiš zřízení kanceláře Petrimexu v Praze. 25. ledna 1993 z této kanceláře vznikl samostatný podnik AGROFERT, spol. s r.o.[54] Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení základního kapitálu Agrofertu, po kterém se majoritním vlastníkem stala ve Švýcarsku registrovaná společnost O.F.I.[55]

V současnosti je Agrofert akciovou společností a největším českým zemědělským, potravinářským a chemickým holdingem. Holdingová společnost ovládá více než 230 právně samostatných společností,[56] zejména v České republice a na Slovensku, jejich konsolidované tržby dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč. Společnost patří mezi největší firmy v České republice, zde vlastní nebo má v nájmu 57 tisíc hektarů zemědělské půdy (0,7 procenta území České republiky nebo 1,6 procenta veškeré zemědělské půdy).[57] Společnost vlastní a řídí Andrej Babiš.[58] Do portfolia Agrofertu patří kromě chemické výroby, potravinářských podniků a zemědělské výroby také vydavatelská firma AGF Media a. s., od června 2013 také Agrofert vlastní velký mediální koncern MAFRA a. s., který v roce 2013 vydává dva celostátní tištěné deníky (Lidové noviny a Mladou frontu DNES), regionální deník Metro, provozuje tři televizní stanice, dvě rozhlasové stanice, zpravodajské servery Lidovky.cz, iDNES.cz a Česká pozice[59] a vlastní také virtuálního mobilního operátora Mobil.cz.[60]

Agrofert má pobočku na Slovensku. Zahrnuje také společnosti v Maďarsku, Polsku, Nizozemsku a Německu. V posledně jmenované zemi je to mimo jiné velký chemický závod SKW Piesteritz ve městě Lutherstadt Wittenberg ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, který je největším producentem umělých hnojiv v Německu. Od února 2013 je součástí koncernu také velkopekárna Lieken,[9][61] která má šest výroben (původně dvanáct) a sídlí zatím ve městě Weissenfels. Po kolaudaci nového provozu a administrativní budovy ve Wittenbergu bude zde i tato společnost mít svou centrálu. Babiš učinil závazek, že do konce roku 2017 proinvestuje ve Wittenbergu celkově 900 milionů eur.[62]

V roce 2008 byl Andrej Babiš kritizován poté, co Česká televize zveřejnila záběry tajnou kamerou zachycující jeho schůzku s tehdejším šéfem antimonopolního úřadu Martinem Pecinou. Schůzka v autosalonu Mercedes Forum na pražském Chodově se konala v době, kdy antimonopolní úřad posuzoval rozšíření Babišova koncernu Agrofert o další společnosti. Podle Martina Peciny se s tímto podnikatelem setkával opakovaně a schůzka se konala v autosalonu proto, že v Praze neměl kancelář.[63][64]

V roce 2010 pobíraly Babišem vlastněné firmy státní dotace ve výši 3 miliardy korun.[65] V roce 2014, v době, kdy byl Babiš ministrem financí, odpustilo ministerstvo Agrofertu daně ve výši 1,476 miliardy korun.[66]

Polský lobbista Jacek Spyra v roce 2007 přesvědčoval Babiše, že se v Polsku chystá jeho stíhání za údajnou korupci při privatizaci Unipetrolu, a nabízel Babišovi, že za úplatek ve výši 10 milionů Kč dovede toto stíhání zastavit. Babiš obviněn nebyl a naopak byl Spyra za to, že požadoval po Babišovi peníze, odsouzen za podvod.[67][68]

Babiš sám se proti označení „miliardář“ ohrazuje. Řekl,[kdy?] že jeho hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 % základního jmění Agrofertu.[zdroj?] Dne 20. ledna 2014 odešel z vedení Agrofertu, před tím než se stal ministrem financí.[69]

Biopaliva

V roce 2010 schválila poslanecká sněmovna novelu Zákona o ochraně ovzduší, která v souladu s tendencemi v celé EU zvýšila povinný podíl biopaliv v benzínu a naftě. Babiš připustil, že zákon pomohl prolobbovat.[70] Podle ekonoma a politika Petra Macha díky přimíchávání biopaliv spotřebitelé doplácejí asi dvě koruny na litr pohonných hmot, ročně přibližně 15 miliard korun,[71] z čehož přibližně 10 miliard údajně připadne firmám patřícím Babišovi.[65] Podle Babiše biopaliva zdražují cenu nafty maximálně o 46 haléřů na litr, benzín prý díky biopalivům dokonce zlevnil.[72] Kvůli biopalivům se Andrej Babiš dostal na půdě parlamentu ČR do sporu s Miroslavem Kalouskem, který ho obviňuje ze střetu zájmů.[73]

SynBiol

V roce 2008 se stal jediným akcionářem společnosti SynBiol, a.s.[74] V roce 2012 byla společnost neaktivní s aktivy ve výši 1,9 mil. Kč tvořenými hotovostí na účtech.[75] V roce 2013 měla již aktiva ve výši 24 mil. Kč, když se stala společníkem s podílem 87,75% ve společnosti Hartenberg Holding, s.r.o. a vlastníkem půjčky ve výši 22 mil. Kč společnosti Hartenberg Holding.[76][77] Dalšími společníky v Hartenberg Holding jsou (přímo či nepřímo) Jozef Janov, bývalý partner Penta Investments, a Libor Němeček, šéf investic Agrofertu.[78][77] Společnost Hartenberg Holding se označuje jako investiční fond[79] (není však investičním fondem podle zákona o investičních společnostech a fondech) a investuje převážně v oblasti zdravotnictví.[80]

K 1. lednu 2014 došlo k rozdělení společnosti Agrofert, a.s. odštěpením a společnost SynBiol se stala nástupnickou společností odštěpené části. Odštěpeným majetkem jsou převážné podíly ve společnostech, které vlastní nemovitosti, mj. Farma Čapí hnízdo, a.s. či Anděl Media Centrum, s.r.o. (vlastník sídla skupiny MAFRA). V roce 2014 tak již SynBiol měl konsolidovaná aktiva ve výši 11,7 mld. Kč a konsolidované tržby ve výši 888 mil. Kč.[81][82] Do SynBiolu také patří francouzská společnost Exorep, provozovatel restaurace Paloma v Mougins, oceněné prestižní michelinskou hvězdou.[81][83]

Politická kariéra

Hnutí ANO 2011

Podrobnější informace naleznete v článku ANO 2011.
 
Andrej Babiš při rozdávání rybí polévky na Štědrý den roku 2014 na Staroměstském náměstí v Praze

V listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou Akce nespokojených občanů a nevyloučil, že by z ní mohlo vzniknout politické hnutí. Jako politické hnutí bylo ANO 2011 registrováno 11. května 2012.[84][85] V srpnu 2012 se stal prvním předsedou hnutí, když v tajné volbě získal 73 ze 76 hlasů.[86] Se svým hnutím chce bojovat proti korupci a za nižší daně. Sám státu na daních odvádí 23 milionů korun ročně, jeho holding zhruba 800 milionů korun ročně.[zdroj?]

Na svou činnost obdrželo hnutí ANO 2011 od Babiše z jeho vlastních prostředků za rok 2011 okolo 25 milionů korun.[87] V krajských volbách konaných roku 2012 finančně podpořil uskupení Východočeši, Mimo Jiné a zlínské M. O. R. (Hnutí za Morální Očistu Radnice). Skrze jejich kandidátky potvrdil kandidaturu sedmi členů ANO 2011.[86]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Hlavním městě Praze jako lídr hnutí ANO 2011.[88] ANO 2011 dosáhlo v těchto volbách značný úspěch, když obsadilo druhé místo za ČSSD se ziskem 18,65 % hlasů. Sám Babiš byl 26. října 2013 zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Během předvolební kampaně byl Babiš funkcionáři politické strany TOP 09 Miroslavem Kalouskem a Markem Ženíškem označen za „komunistického udavače“. Babiš reagoval podáním trestního oznámení pro pomluvu.[89]

Místopředseda vlády a ministr financí

V lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO 2011 na post vicepremiéra a ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.[90] Dne 29. ledna 2014 byl do obou funkcí jmenován.[91] Navrhoval splacení části státního dluhu z 350 miliard korun, které údajně leží bez užitku na účtech České národní banky (ČNB). Podle představitelů banky jde o nesmysl a banka žádné volné prostředky nemá.[92] Jako ministr financí doporučil lidem, kteří by chtěli podnikat, aby si nejprve zkusili zaměstnanecký poměr.[93][94]

V listopadu 2014 popřel spekulace, že by chtěl v budoucnosti kandidovat na prezidenta České republiky.[95][96] Připustil, že by se v budoucnosti mohl stát předsedou české vlády.[96]

Od roku 2012 psal svůj blog na serveru iDNES. Poté, co se stal ministrem české vlády, přispívání na blog ukončil.[97]

Na III. sněmu hnutí ANO 2011 obhájil v únoru 2015 post předsedy hnutí. Od delegátů dostal v tajné volbě všech 186 hlasů.[98] Bývalý prezident Václav Klaus na jaře 2015 označil propojení politiky a byznysu Andrejem Babišem za nebezpečné a vývoj české politiky poté, co se Babišovo ANO 2011 stalo jednou z nejsilnějších stran, za „hrůzostrašný“.[99]

 
Babiš a rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz na Evropském fóru ve Wachau, 13. června 2015

V roce 2015 jako ministr financí prosazoval zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a prohlásil, že nebude-li zavedena, bude nutné zvýšit daně.[100] Plán na zavedení EET se dočkal kritiky od opozičních poslanců.[101]

V červnu 2016 prohlásil, že odejde z politiky, pokud hnutí ANO po následujících volbách skončí v opozici.[102] V senátních volbách na podzim 2016 získalo ANO 2011 pouze tři senátorská křesla,[103] což bylo považováno za prohru.[104] Babiš poté prohlásil, že Senát je de facto zbytečný, a nebránil by jeho zrušení.[105]

Dne 25. února 2017 byl již po čtvrté zvolen předsedou hnutí ANO 2011. Na IV. celostátním sněmu hnutí v Praze získal 195 hlasů od 206 delegátů, kteří odevzdali volební lístek (tj. 95 %).[106]

Dne 5. května 2017 podal premiér Sobotka návrh na Babišovo odvolání z vlády do rukou Miloše Zemana.[107] Prezident republiky tak učinil 24. května téhož roku. Ve funkci místopředsedy vlády jej vystřídal ministr životního prostředí Richard Brabec a v úřadu ministra financí pak nahradil další spolustraník a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný.[108]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 bude lídrem hnutí ANO 2011 ve Středočeském kraji.[109]

Kritika Babišova politického působení

Spor s Echo24

V červnu 2013 koupila Babišova skupina Agrofert mediální skupinu MAFRA, pod kterou patří i celostátní deník Lidové noviny.[60] Z Lidových novin poté odešlo několik redaktorů včetně šéfredaktora Dalibora Balšínka.[110] Balšínek s některými bývalými redaktory pak založili zpravodajský server Echo24,[111] a vytkli si za cíl „být protiváhou oligarchizovaným českým médiím“.[112]

Dne 22. března 2014 server zveřejnil rozhovor redaktora Daniela Kaisera s Helenou Válkovou, ministryní spravedlnosti za ANO 2011. Rozhovor se týkal mimo jiné Babišova zbohatnutí, jeho údajné spolupráce se Státní bezpečností a možného ovlivňování obsahu novin ve prospěch ANO 2011. Dalším tématem rozhovoru bylo postavení Čechů za Protektorátu.[113] Podle Babišova následného vyjádření byl rozhovor tendeční, provokativní a vedený za účelem ministryni poškodit.[114] Echo24 označil za projekt, který byl vytvořen za účelem napadat jeho samotného a jeho hnutí, a redaktory Echo24 za „tuneláře, kteří vytunelovali Lidové noviny, udělali tam 50 milionů ztrátu a fandili ODS.“[114] Za celou věcí měli podle něj stát místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a ředitel ČEZ Martin Roman. Babiš dále prohlásil: „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal potom ty vaše náklady.“[114] Podle některých autorů, například Adama Drdy z Revolver Revue,[115] Jiřího X. Doležala z Reflexu,[116] bývalého politika Miroslava Macka[117] nebo serveru Mediaguru[118] tím z pozice ministra financí pohrozil investorovi deníku Janu Klenorovi finanční kontrolou. Podle Drdy tím navíc vyhrožoval potenciálním konkurentům svých periodik.[115] Šéfredaktor Balšínek všechna Babišova nařčení odmítl.[119] Babiš se později za svá slova omluvil s tím, že nemá a nikdy neměl v úmyslu prověřovat hospodaření zpravodajského serveru.[120] Dále uvedl, že má problém si zvyknout na to, že jako politik nemůže říkat, co si doopravdy myslí.[120]

Počátkem května 2014 v redakci Echo24 skutečně proběhla kontrola z finančního úřadu.[121] Podle redakce nebyly při kontrole nalezeny žádné nesrovnalosti.[122]

Spolupráce s ÚOOZ

Podle investigativního novináře Janka Kroupy se stal Babiš v roce 2006 informátorem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).[123][68] Původně Babiše útvar sledoval kvůli podezření, že by mohl být zapleten do vraždy Františka Mrázka, důležité postavy českého podsvětí, toto podezření se ale nepotvrdilo.[123] Babiš poté nabízel jednomu z detektivů buď peníze, nebo kariérní růst, nakonec se stal jeho informátorem.[123] V roce 2016 protestoval proti reorganizaci policejních útvarů, v rámci které byl ÚOOZ sloučen s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do Národní centrály proti organizovanému zločinu.[124]

Zelená perla 2013

V roce 2014 obdržel anticenu Zelená perla 2013 za svůj výrok: „My se jednou asi z té demokracie poděláme, všichni. Jak jinak totiž vysvětlit to, že se tu k dálnici vyjadřuje i jezevec, ekologický terorista a taky každý starosta chce mít výjezd.[125]

Čapí hnízdo

V březnu 2016 oslabilo důvěryhodnost Andreje Babiše několik protichůdných vyjádření kolem využití dotace na výstavbu areálu Čapí hnízdo.[126] Podstatou "kauzy Čapí hnízdo" je podezření na účelové čerpání dotací určené pouze pro malé nebo středně velké firmy, když podle kritiků koncern Agrofert formálně převedl v roce 2008 společnost Čapí hnízdo na jiného majitele krytého listinnými akciemi na majitele, protože Agrofert by dotaci ve výši 50 mil. korun nezískal.[127] Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny Babiš uvedl, že majiteli akcií byli jeho dospělé děti Adriana a Andrej a bratr partnerky Moniky Martin Herodes.[128][12]

Výroky o táboře v Letech

Počátkem září 2016 vzbudily pozornost a kritiku Babišovy výroky o romském koncentračním táboře v Letech. Podle jeho vyjádření při návštěvě Varnsdorfu novináři o táboru lžou, nešlo o koncentrační, nýbrž pracovní tábor. Dále to spojil s otázkou (ne)pracujících Romů: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“[129] Po ostré kritice jiných vrcholných politiků zprvu uvedl, že jen citoval slova svého známého a že byl výrok vytržený z kontextu, později se za výrok omluvil.[130][131] Dodatečně oznámil, že na pietní místo v Letech osobně zavítá a sežene peníze na výkup vepřína a výstavbu památníku.[132] Návštěvu podnikl spolu s ministrem kultury Danielem Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem v úterý 6. září.[133]

Nesrovnalosti v příjmech a podezření na krácení daně

V lednu 2017 vyšlo najevo, že Babišovy příjmy mohly být vyšší, než jaké přiznal v majetkovém přiznání, a možná se též dopustil krácení daně.[134][135] V kauze jde o to, že Babiš jako soukromá osoba koupil od Agrofertu (jehož je majoritním vlastníkem) za 1,5 miliardy korun dluhopisy s nominální hodnotou jedna koruna úročené šesti procenty p.a.,[136] z jejichž úroků se podle tehdejší legislativy nemusí platit daň, a Babiš tedy vydělává nezdanitelných 90 milionů korun ročně.[137]

Na jejich nákup ale podle jeho daňových přiznání neměl peníze, jelikož podle svého předchozího tvrzení od roku 1993 do roku 2013, kdy koupil první část dluhopisů za 1,252 miliardy korun, dosahovaly Babišovy čisté příjmy po zdanění pouze 1,11 miliardy korun, a to bez zohlednění životních nákladů.[138] Původ peněz, za které si měl Babiš dluhopisy koupit, není znám.[134] Peníze takto Babišem investované do Agrofertu byly navíc za netržní, vysoký úrok, a tím mohlo dojít jak k poškozování Agrofertu, tak i ke krácení daní podle zákona o daních z příjmu. Agrofert má totiž úroky za dluhopisy v nákladech a u něj by mohlo tak jít o krácení daně ve výši cca 22,8 milionu Kč ročně.[135]

Je taktéž podezření[kdo?], že si na nákup dluhopisů půjčil, například od Agrofertu nebo jiné dceřiné společnosti za netržní úrok, čímž by se také jednalo o poškozování společnosti Agrofert. Důležitým právním předpokladem trestního oznámení proti Babišovi je skutečnost, že Nejvyšší soud v usnesení z roku 2009 o jednom precedentním případu stanovil, že „majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro jejího akcionáře majetkem cizím“.[135][139]

Dne 4. ledna 2017 bylo kvůli tomu na Andreje Babiše podáno (pod smyšleným jménem) trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku ve smyslu § 220 trestního zákoníku a ze zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve smyslu § 240 trestního zákoníku.[135]

Ke svým příjmům se taktéž odmítl vyjádřit pro pořad Reportéři ČT, jehož díl „Ministerské počty“ měl premiéru 30. ledna 2017.[140][141] Jeho výraz "sorry jako", který během pořadu padl, strhl lavinu lidové tvořivosti.[142] Ve středu 15. března 2017 poslanecká sněmovna rozhodla, že musí nesrovnalosti vysvětlit do konce dubna,[143] což učinil, nicméně sněmovnou to nebylo vnímáno jako dostatečné a bylo to jedním z důvodů jeho odvolání z pozice ministra.

Skupina Julius Šuman uveřejnila počátkem června 2017 obsáhlou analýzu podnikatelských vztahů okolo společnosti IMOBA. Analýza dochází k závěru, že transakcemi kolem společnosti si Andrej Babiš ze společnosti vyvedl přes daňové ráje a firmy PLASTAGRA, FERTAGRA a Synbiol během svého působení na Ministerstvu financí více než 2 miliardy korun, což je hodnoceno jako vyhýbání se dani z dividend a stát tak připravil na daních o více než 300 miliónů korun.[144]

Ovlivňování médií

V červnu 2013, krátce poté, co Agrofert uskutečnil akvizici vydavatelského domu Mafra, Andrej Babiš na tiskové konferenci deklaroval: „Já můžu tady veřejně prohlásit na zdraví mojich čtyř dětí a dvou vnuček, že já v žádném případě nebudu nikdy zasahovat do práce redaktorů v Mafře.“[145] Během května 2017 se ovšem na anonymním twitterovém účtu objevily nahrávky, na kterých Andrej Babiš hovořil s tehdejším redaktorem Mladé fronty Dnes Markem Přibilem o připravovaných článcích. Na nahrávce majitel deníku diskutuje o tom, kdy by se v novinách měly publikovat materiály proti ministru zdravotnictví Ludvíkovi a ministru vnitra Chovancovi. Andrej Babiš následně autenticitu nahrávek potvrdil, nicméně je označil za zmanipulované se záměrem ho vyprovokovat. "On (Marek Přibil) mi tam něco podsouval, já jsem to kopal od sebe. Ten rozhovor byl nepříjemný, byla to provokace, teď už to vím."[146] Zároveň podal trestní oznámení.[147] Podle právníka Aleše Rozehnala by se Babiš ovlivňováním obsahu zřejmě dopustil trestného činu podplacení dle § 332 tr. zák.[148]

V reakci na uniklé nahrávky vydali redaktoři Mladé fronty Dnes a iDnes.cz společné prohlášení, ve kterém označují chování svého kolegy za ojedinělý exces a požadují, aby vedení vydavatelství podobným situacím zabránilo.[149] Redaktoři, kteří se podepsali pod prohlášení, tvrdí, že hnutí ANO Andreje Babiše nemá jakoukoli možnost skrytě ovlivňovat nebo manipulovat obsah článků v Mladé frontě Dnes nebo na iDNES.[149] Prohlášení podepsalo přes 150 redaktorů.[149] Podle svědectví novináře Jana Novotného, který opustil redakci Mladé fronty DNES, ovšem Babiš volá samotným novinářům, zakazuje jim témata, říká, co mohou psát.[150] Šéfredaktor Jaroslav Plesl prý upravuje texty podle přání ministra financí.[150] Další z bývalých novinářů Mladé fronty DNES, Martin Biben, také v otevřené výpovědi zpochybnil, že by šlo o chybu jednotlivce.[150] Podle deníku Forum 24, který analyzoval zapojení českých médií do medializace některých dřívějších kauz týkajících se vrcholných českých politiků[151], byl deník Mladá fronta DNES v těchto dřívějších kauzách "dominantním aktérem", zatímco v souvislosti s kauzami týkajícímí se Andreje Babiše je tento deník "spíše jen pasivním komentátorem", který je "mnohdy [..] více aktivní v [jejich] bagatelizování a relativizování".[151]

Na středu 10. května 2017 byla kvůli kauze na návrh opoziční ODS a TOP 09 svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny.[152]

Demonstrace za Babišovo odstoupení z vlády

Dne 10. května 2017 se na náměstích sedmi krajských měst v České republice v reakci na „oligarchické manýry“ Andreje Babiše konaly demonstrace za Babišovo odstoupení z vládních funkcí.[153] V Praze demonstranti zaplnili horní půlku Václavského náměstí. Podle policejních odhadů přišlo 20 000 až 30 000 protestujících, podle Českého rozhlasu jich bylo výrazně méně, odhadem 8 300.[154] Podle mobilního operátora byla demonstrujících kolem 19 000.[155] V Brně protestovalo zhruba 4 000 lidí, v Českých Budějovicích, Liberci, Plzni, Olomouci a Zlíně to byly stovky lidí.[153] Sám Babiš počet demonstrujících bagatelizoval slovy: „Z mého pohledu to nebyla až taková velká masa, to co bylo na Václaváku, tak to mám tolik lajků k jednomu výroku ve sněmovně na Facebooku“.[154]

Politické postoje

V březnu 2015 Babiš přirovnal anexi Krymu Ruskem k zabrání Sudet na základě mnichovské dohody v roce 1938 a uvedl, že nesouhlasí „s rozdělením Ukrajiny na dvě země.”[156]

Babiš odmítl uprchlické kvóty na rozmístění žadatelů o azyl, kteří se dostali do Evropské unie v rámci evropské migrační krize a migrační vlnu z Blízkého východu a Afriky označil za „největší ohrožení Evropy.” Podle Babiše by tábory pro migranty „měly být založeny mimo Evropu a do Evropy by neměl přijít žádný uprchlík bez toho, aby prošel táborem v severní Africe nebo na Blízkém východě.“[157]

Po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v září 2015 kritizoval Babiš NATO za nezájem o ochranu evropských hranic a prohlásil: „NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN. ... NATO uprchlíci nezajímají, přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují.“[158]

Babiš v listopadu 2016 označil čínskou společnost CEFC China Energy Company Limited za zvláštního a netransparentního investora, který má podle Babiše vazby na premiéra Bohuslava Sobotku a ČSSD a uvedl, že „CEFC kupují sportovní kluby, nemovitosti nebo média, ale pokud nám chtějí Číňané opravdu pomoci, měli by koupit OKD.“[159] Babiš řekl, že má na čínské investice jiný názor než prezident Miloš Zeman.[160]

Babiš přičetl vinu za útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně 19. prosince 2016 německé kancléřce Angele Merkelové a „nekontrolované migraci“.[161] Babišův výrok odmítl premiér Bohuslav Sobotka.[162]

Ocenění

  • 2016Ministr financí roku pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik dle časopisu Emerging Markets[163]

Poznámky

  1. Za oligarchu jej podle českého časopisu Týden označil například prestižní americký časopis Foreign Policy. Mimo jiné napsal: „Vzestup Andreje Babiše představuje novou éru v české politice, více zaměřenou na ochranu podnikatelských zájmů než na zachování demokracie. Praha už byla středobodem změn ve střední Evropě... Ale v roce 2015 je české hlavní město úplně jinde, než si představovali lidé, kteří stáli na Václavském náměstí v listopadu 1989.“[3]
  2. Podle jedné Babišem mnohokrát připomínané historky prý jeho dcera hrávala tenis se synem tehdejšího krále Hasana II. a nebála se nad ním vyhrát. Jako odměnu dostala vzácného psa. Jmenoval se Zulu a jeho průkaz ověnčený královskými razítky Babišovi pomáhal u marockých policistů a celníků.[34]

Reference

  1. Životopisy předsednictvo komplet - Agris [online]. Agris. Dostupné online.  
  2. Kabinet Bohuslava Sobotky podá demisi. ČT24 [online]. 2017-05-02 [cit. 2017-05-02]. Dostupné online.  
  3. Oligarcha Babiš je hrozbou pro demokracii, píší v USA. Týden [online]. 2015-04-11 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.  
  4. a b c Lidovky.cz. Babiš: Soud ohledně mé údajné spolupráce s StB je zmanipulovaný. Lidové noviny [online]. 2013-11-17 [cit. 2017-03-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  5. Slováci věří ve spolupráci Babiše s StB. Dokumenty jsou věrohodné, tvrdí. iDNES.cz [online]. 2013-11-13 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online.  
  6. iDNES.cz; ČTK. Slovenský nejvyšší soud se zastal Babiše ohledně evidence u StB. iDNES.cz [online].  [cit. 2017-05-28]. [2017-02-06 Dostupné online.]  
  7. a b KAISER, Daniel. Legenda o svatém Andrejovi. Reflex odhaluje zapomenuté informace o Babišově zbohatnutí. Reflex [online]. 2013-10-25 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  8. PERGLER, Tomáš. Babiš převedl své firmy na dva svěřenské fondy. Podívejte se, kdo jsou noví strážci Agrofertu. Hospodářské noviny [online]. 2017-02-06 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  
  9. a b Profil A. Babiše na www.forbes.com (anglicky)
  10. KOVANDA, Lukáš; GALLISTL, Vladan. Miliardářům vévodí Kellner, Babiš se dotahuje. Týden.cz [online]. 2009-12-15 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  11. Popularita politických osobností v lednu 2017 [online]. Stem.cz, 2017-02-01. Dostupné online.  
  12. a b c PERGLER, Tomáš. Babiš - Příběh oligarchy. Praha : Mladá fronta, 2014. 184 s. ISBN 978-80-204-3445-6. Dále jen PERGLER. 
  13. PERGLER, str. 8-9
  14. PERGLER, str. 7-15
  15. PERGLER, str. 9
  16. a b c d e f g PERGLER, str. 10
  17. a b c d PERGLER, str. 12
  18. PERGLER, str. 30
  19. PERGLER, str. 30-31
  20. BABIŠ, Andrej. Můj příběh [online]. tn.nova.cz, 2013-10-18, [cit. 2017-07-15]. Dostupné online.  
  21. Srov. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1057801-duveruj-ale-proveruj-jak-se-kadrovalo-v-dobach-totality
  22. JANDOUREK, Jan. Babiš byl protekční dítko režimu. To víme i bez soudu. Forum24 [online]. 2015-06-30 [cit. 2017-05-03]. Dostupné online.  
  23. THRAUMB, Jaroslav. Neuvěřitelná historie Babišovy rodiny. Kontroverzní není zdaleka jen Andrej. Forum24 [online]. 2017-06-25 [cit. 2017-06-25]. Dostupné online.  
  24. PERGLER, str. 11
  25. a b c PERGLER, str. 13
  26. PERGLER, str. 13-14
  27. a b c d e f g PERGLER, str. 14
  28. PERGLER, str. 14-15
  29. a b c d e f PERGLER, str. 15
  30. PEČINKA, Bohumil. Proč jde z Babiše strach. Reflex [online]. 2013-09-23 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  31. a b PERGLER, str. 17
  32. a b c d e f g h PERGLER, str. 18
  33. a b c d PERGLER, str. 19
  34. a b c d e PERGLER, str. 35
  35. a b c d e PERGLER, str. 36
  36. PERGLER, str. 35-36
  37. Monika Babišová: S Andrejem jsem 20 let, přitom se prý k sobě nehodíme. iDNES.cz [online]. 2014-05-26 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.  
  38. Bavič Novotný prodělal mrtvici, Babišová se bojí módní policie. TÝDEN.cz [online]. 2013-10-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.  
  39. Miliardářská svatba na Čapím hnízdě. Hostů se sjely dvě stovky - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. 2017-07-29 [cit. 2017-07-29]. Dostupné online.  
  40. Volební chat s Andrejem Babišem na Blesk.cz. Blesk [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.  
  41. Ústav paměti národa, registr KS ZNB – Správa ŠtB Bratislava, záznam číslo 25085. Dostupné online.
  42. a b Aktuálně.cz. Kompletní spis spolupracovníka StB Andreje Babiše. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  43. SIVOŠ, Jerguš. XII. správa ZNB. Dokumenty k činnosti Správy kontrarozviedky v Bratislave v rokoch 1974-1989. Bratislava : Ústav pamäti národa, 2008. 638 s. Dostupné online. ISBN 978-80-969296-9-6. Kapitola 2.5, s. 73. (slovensky)  
  44. a b c zlo. Babišův spis oživl na sociálních sítích. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, opakuje lídr ANO. IHNED.cz [online]. 2013-09-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  45. a b Domácí. Nové důkazy podporují tezi o spolupráci Babiše s StB. Aktuálně.cz [online]. 2013-10-22 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  46. ivi. Líčení s Babišem kvůli StB slovenský soud odročil. Novinky.cz [online]. 2013-10-10 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  47. ČTK. Babiš a StB: Byznysmen popírá spolupráci, ústav si „myje ruce“. Týden.cz [online]. 2011-12-05 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  48. Echo24. Babiš vyhrál 'agentský soud'. Ústav paměti národa se odvolá. Echo24 [online]. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  
  49. obr. Soud očistil Babiše. Možná by se někteří lidé měli omluvit, řekl ministr. ČT24 [online]. 2014-06-26, rev. 2014-06-26 [cit. 2014-06-26]. Dostupné online.  
  50. Babiš byl ve svazcích StB neoprávněně, potvrdil odvolací soud
  51. ČTK; iDNES. Babiš a StB. Ústav spor nevzdává, podal dovolání nejvyššímu soudu. iDNES [online]. 2015-11-12 [cit. 2015-11-22]. Dostupné online.  
  52. iDNES.cz; ČTK. Slovenský nejvyšší soud se zastal Babiše ohledně evidence u StB. iDNES.cz [online].  [cit. 2017-05-28]. [2017-02-06 Dostupné online.]  
  53. Ing. Andrej Babiš podnikani.cz, časová analýza vztahů v obchodním rejstříku
  54. Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48117072, AGROFERT, spol. s r.o.
  55. SPURNÝ, Jaroslav. The Richest Czech Keeps a Secret. Respekt [online]. 2012-05-13 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  (anglicky) 
  56. Agrofert Holding – Kdo jsme
  57. Motejlek.com – Andrej Babiš předstihl Jana Nepomuka Schwarzenberga
  58. Výroční zpráva 2011 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze – listina B 6626/SL 172
  59. AUST, Ondřej. Babišova Mafra převezme ztrátovou Českou pozici nového šéfa LN Istvána Léko. Mediář [online]. 2013-11-19 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. ISSN 1804-7238.  
  60. a b KEJLOVÁ, Tamara. Babiš koupil Mafru. Do obsahu novin zasahovat nebude, říká jeho mluvčí. Česká televize [online]. 2013-06-26 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  61. Wahl in Tschechien: "Babisconi" greift nach der Macht, Spiegel online, 25. října 2013. [1]
  62. ŠEVELA, Vladimír: Wittenberg: Tady je Babišovo. ego! (příloha Hospodářských novin), 7. dubna 2017, s. 14-23.
  63. ČT: Šéf antimonopolního úřadu se tajně sešel s magnátem Babišem, novinky.cz, 5. července 2008
  64. Pecina se osobně sešel s Babišem, jehož žádost prověřuje antimonopolní úřad 5. července 2008, ceskatelevize.cz, 5. července 2008
  65. a b MACH, Petr. Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi. blog.iDNES.cz [online]. 2010-06-11 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  66. SPURNÝ, Jaroslav. Tři miliardy od Babiše pro Babiše. Respekt [online]. 2015-09-22 [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. ISSN 0862-6545.  
  67. ZELENÝ, Petr; ČTK. Z miliardáře Babiše mámil miliony, místo nich dostal tříletou podmínku. iDNES [online]. 2011-06-14 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online.  
  68. a b KROUPA, Janek. Policejní kontakty inženýra Babiše. Svobodné fórum [online]. 2016-06-11 [cit. 2016-07-04]. Dostupné online.  
  69. "Zvláštní pocit." Babiš si podepsal výpověď v Agrofertu. Týden.cz [online]. 2014-1-20 [cit. 2014-1-20]. Dostupné online.  
  70. KRÁLOVÁ, Táňa. Klaus zařízl to, co dříve podporoval. Euro [online]. 2010-05-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  71. MACH, Petr. Nejvíc másla na hlavě má Babiš. blog.iDNES.cz [online]. 2011-09-21 [cit. 2013-09-30]. Dostupné online.  
  72. BABIŠ, Andrej. Biopaliva: důležitá fakta v jednom článku [online]. 2013-10-18, [cit. 2014-06-10]. Dostupné online.  
  73. [2]
  74. Úplný výpis z obchodního rejstříku - SynBiol, a.s., B 14742 vedená u Městského soudu v Praze
  75. https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=17342733&subjektId=312802&spis=85692 SynBiol, a.s., účetní závěrka 2012 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 19
  76. SynBiol, a.s., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
  77. a b Hartenberg Holding, s.r.o., účetní závěrka 2013 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 14742/SL 26
  78. Hospodářské noviny: Jozef Janov: Babiš mi dal volnou ruku, ale poslední slovo má on
  79. Hartenberg Capital: Hartenberg Capital starts its operations
  80. iHned.cz: Babiš pokračuje v expanzi do zdravotnictví. Koupil další kliniku
  81. a b SynBiol, a.s. konsolidovaná výroční zpráva 2014
  82. E15: Babišův SynBiol prodělal téměř miliardu, vlastní i Čapí hnízdo
  83. Informations générales sur EXOREP
  84. ŠÍDLOVÁ, Tereza. Babiš má hnutí naštvaných, chce se dostat do Parlamentu. Aktuálně.cz [online]. 2011-11-04 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  85. VAVROŇ, Jiří. Babiš nevylučuje, že založí politickou stranu. Novinky.cz [online]. 2011-10-29 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  86. a b mk; ČTK. Babiš se stal předsedou ANO 2011. Zatím váhá, jestli patří k levici, či pravici. IHNED.cz [online]. 2012-08-01 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  87. KREČ, Luboš. Andrej Babiš: Podnikatelé mně fandí, ale bojí se, že se jim to vymstí. IHNED.cz [online]. 2012-08-02 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  88. ADAMIČKOVÁ, Naďa; KÖNIGOVÁ, Marie. Miliardář Babiš si troufl na Prahu. Novinky.cz [online]. 2013-09-06 [cit. 2013-09-06]. Dostupné online.  
  89. ČTK. Babiš chce žalovat Kalouska za výrok o „udavači StB“. Aktuálně.cz [online]. 2013-09-18 [cit. 2013-10-28]. Dostupné online.  
  90. Koalice podepsala smlouvu. Politické výhrady od Zemana Sobotka nebere [online]. iDNES.cz, 2014-01-06, [cit. 2014-01-10]. Dostupné online.  
  91. Novinky.cz. Zeman jmenoval vládu premiéra Sobotky. Novinky.cz [online]. 2014-01-29 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online.  
  92. ŠTICKÝ, Jiří; VLKOVÁ, Jitka. V ČNB se podle Babiše válí 350 miliard. Nesmysl, opáčila banka. iDnes [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online.  
  93. BABIŠ, Andrej. Twitter Andreje Babiše [online]. 2014-03-21, [cit. 2014-04-17]. Dostupné online.  
  94. Babiš podnikatelům: Zkuste si nejdříve zaměstnanecký poměr. Podnikatel.cz [online]. 24. 3. 2014 11:36. Dostupné online. ISSN 1802-8012.  
  95. KŇÁZOVICKÝ, Lukáš. Bude Babiš prezidentem? ...od ministra přišla reakce. EuroZprávy [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online.  
  96. a b Lidovky.cz. Babiš rozděluje funkce: Já budu premiér, Sobotka se hodí na Hrad. Lidovky.cz [online]. 2014-11-30 [cit. 2015-02-03]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  97. BABIŠ, Andrej. Deník nepolitika: Díl třináctý a poslední. Blog Andreje Babiše [online]. 2014-02-03 [cit. 2014-03-04]. Dostupné online.  
  98. KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Babiš dostal hlasy ode všech, Brabec marně žádal, ať se ho někdo zeptá. iDNES.cz [online]. 2015-02-28 [cit. 2015-02-28]. Dostupné online.  
  99. iDNES.cz, ČTK. Vývoj české politiky je po nástupu Babiše hrůzostrašný, míní Klaus. iDNES.cz [online]. 2015-03-18 [cit. 2015-03-22]. Dostupné online.  
  100. http://www.podnikatel.cz/clanky/pokud-neprojde-eet-a-spol-nezbude-nez-navysovat-dane-pohrozil-babis/
  101. http://www.novinky.cz/domaci/374679-evidence-prosla-prvnim-ctenim-kalousek-pocmaral-babisovi-obri-uctenku.html
  102. Když po volbách skončíme v opozici, z politiky odejdu, hlásí Babiš. Nechce sedět ve "žvanírně". aktuálně.cz [online]. 2016-06-21 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.  
  103. Český statistický úřad, Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, dostupné online.
  104. ŠAFR, Pavel. Babiš konečně nevyhrál volby. V senátních volbách uspěli zástupci tradiční demokratické politiky. Svobodné fórum [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  105. ROVENSKÝ, Jan. Babiš chce začít jednat o zrušení Senátu, je prý zbytečný a drahý. Novinky [online]. 2016-10-15 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online.  
  106. KOPECKÝ, Josef. Babiš je šťastný, nedostal 11 hlasů. Musíme „prohnilej“ systém porazit, řekl. iDNES.cz [online]. 2017-02-25 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.  
  107. Překvapivý obrat: Sobotka nepodá demisi vlády, odvolává Babiše. Lidovky.cz [online]. 2017-05-05 [cit. 2017-05-05]. Dostupné online.  
  108. Zeman při odvolání Babišovi poděkoval, při jmenování glosoval údajnou Pilného lakotu. Novinky.cz [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-24]. Dostupné online.  
  109. Babiš povede středočeskou kandidátku ANO. Novinky.cz [online]. 2017-05-13 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.  
  110. ČTK. Šéfredaktor Lidových novin Balšínek odejde z Mafry. E15 [online]. 2013-11-01 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  111. Dalibor Balšínek chystá vlastní projekt Echo. Mediaguru [online]. 2013-12-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  112. BALŠÍNEK, Dalibor. Echo24: Chceme být protiváhou oligarchizovaným českým médiím [online]. 2014-06-29, nedatováno. Dostupné online.  
  113. KAISER, Daniel. Kdyby byl Babiš agent, mrzelo by ji to. Ministryní by Válková zůstala. echo24 [online]. 2014-03-22 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  114. a b c Babiš: Celý rozhovor byl veden za účelem ministryni poškodit. Česká televize [online].  [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  115. a b DRDA, Adam. Babiš, média, souznění. Revolver Revue [online]. 2014-03-31 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  116. JIŘÍ X., Doležal. Babiš vyhrožuje novinářům, iDnes o tom mlčí. Reflex [online]. 2014-03-25 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  117. MACEK, Miroslav. Páteční glosy 28. 3. 2014 [online]. Macek v botách, 2014-03-28, [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.  
  118. Babiš zaútočil na Echo24.cz, deník odpovídá. Mediaguru [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  119. BALŠÍNEK, Dalibor. Víme, s kým máme tu čest, pane Babiši. echo24 [online]. 2014-03-24 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  120. a b ČTK. Babiš se ve svých novinách omluvil za výroky o serveru Echo. aktuálně.cz [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  121. KOPECKÝ, Josef. Kalousek upozornil na finanční kontrolu serveru, který kritizoval Babiš. iDnes [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  122. Ghostbuster. Kontrola z finančního úřadu dopadla dobře. echo24 [online]. 2014-05-19 [cit. 2014-06-29]. Dostupné online.  
  123. a b c KAISER, Daniel. Boj proti organizovanému řevu. Echo24. 17.. června 2016, roč. III, čís. 24, s. 8-13. ISSN 2336-4971.  
  124. zpe. Babiš píše Sobotkovi: Byl jste obelhán, za reorganizaci policie odmítáme nést vládní odpovědnost. Novinky.cz [online]. 2016-06-10 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  125. Ropákem roku je prezident Zeman, Zelenou perlu získal Babiš
  126. Hospodářské noviny [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-12, [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (cs-CZ) 
  127. Anonymní akcie, dotace, kritika auditorů. Časová osa kauzy Čapí hnízdo
  128. ČT24: Čapí hnízdo vlastnily mé dospělé děti s bratrem partnerky, řekl Babiš
  129. KUNDRA, Ondřej. Babiš zpochybnil holocaust v Letech. Respekt [online]. 2016-09-01 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. ISSN 0862-6545.  
  130. BARTONÍČEK, Radek; WERNER, Lukáš. Babiš čelí kritice kvůli výroku o holokaustu a táboru v Letech. Omluvil se těm, kterých se to dotklo. Aktuálně.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-02]. Dostupné online.  
  131. NETRVALOVÁ, Sabina; KOPECKÝ, Josef; WIRNITZER, Jan. Babiš zpochybnil tábor v Letech. Překročil hranicí náckovství, řekl Sobotka. iDNES.cz [online]. 2016-09-02 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  132. ČTK. Babiš navštíví bývalý tábor Lety, chce sehnat peníze na památník a vykoupit vepřín. Aktuálně.cz [online]. 2016-09-04 [cit. 2016-09-04]. Dostupné online.  
  133. ČT24. Babiš uctil v Letech památku Romů. Ve sněmovně se znovu omluvil, ale výrok popřel. Česká televize [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  134. a b ZLÁMALOVÁ, Lenka. Babiš najednou objevil 668 milionů osobních nezdanitelných příjmů. Echo24.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2014-01-29]. Dostupné online. ISSN 2336-4971.  
  135. a b c d Deník.cz, Babiš pro Deník: Nákupem dluhopisů od Agrofertu jsem daně nekrátil, 4.1.2017
  136. Emisní podmínky dluhopisů CZ0003509507 na kurzy.cz
  137. iDnes.cz, Babiš čelí trestnímu oznámení za krácení daní skrze korunové dluhopisy, 4.1.2017
  138. Deník E15.cz, Kde jste vzal peníze na dluhopisy Agrofertu, ptal se Babiše poslanec ČSSD, 19. ledna 2017
  139. Rozhodnutí NS, spisová značka 15 Tdo 294/2009
  140. http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/217452801240004/
  141. https://video.aktualne.cz/dvtv/reporterka-ct-babis-ceka-ze-o-nem-budeme-tocit-hezke-medailo/r~80ad68dae89011e6a8cc002590604f2e/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
  142. https://www.novinky.cz/domaci/428126-babisuv-pindik-a-sorry-jako-bavi-cesko.html
  143. http://echo24.cz/a/izr2K/ministrovy-dluhopisy-inspirovaly-lidovou-tvorivost
  144. ČERNÝ, Jakub. Babiš se vyhnul dani 300 milionů, vyvedl 2 miliardy a roky podnikal v daňovém ráji [online]. Forum 24, 5.6.2017, [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.  
  145. Babiš: ‚Prohlašuji na zdraví mých dětí, že nikdy nezasáhnu do práce Mafry‘. Echo24.cz [online].  [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.  
  146. Babiš přiznal, že na nahrávkách s novinářem hovoří on, trvá ovšem na tom, že jsou zmanipulované [online]. 2017-05-05, [cit. 2017-05-06]. Dostupné online.  
  147. Babiš kvůli kompromitujícím nahrávkám a odposlechům podal trestní oznámení [online]. E15.cz, 2017-05-04, [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.  
  148. ROZEHNAL, Aleš. Ovlivňováním obsahu MF Dnes se Babiš zřejmě dopustil trestného činu. Forum 24 [online]. 2017-05-04 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online.  
  149. a b c Anticharta z Mafry. Babiš nás neovlivňuje, tvrdí novináři. Echo24 [online]. 2017-05-04 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.  
  150. a b c ZÁVADA, Michal. Další svědectví z Mf Dnes. Babiš volá novinářům a říká, co mají dělat, Plesl upravuje texty. Forum 24 [online]. 2017-05-06 [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.  
  151. a b JAČKOVÁ, Kateřina. Gross, Kocourek, Babiš. Osudné kauzy politiků dnes média nezvládají. Forum 24 [online]. 2017-05-22 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.  
  152. http://echo24.cz/a/wf5yW/babisovo-zneuzivani-medii-bude-resit-snemovna-na-mimoradne-schuzi [online]. Echo24.cz, 2017-05-05, [cit. 2017-05-07]. Dostupné online.  
  153. a b Lidé demonstrovali proti Babišovi a Zemanovi. Zaplnili půlku Václaváku. iDNES.cz [online]. 2017-05-10 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.  
  154. a b CIBULKA, Jan; KOČÍ, Petr; ZLATKOVSKÝ, Michal ; POSPÍŠIL, Jan. Ani 30, ani 20 tisíc. Spočítali jsme demonstranty proti Babišovi. iRozhlas.cz [online]. 2017-05-11 [cit. 2017-05-11]. Dostupné online.  
  155. ZELENKA, Jakub. Na Václaváku demonstrovalo 19 tisíc lidí, naznačují data operátora. Policie o číslech stále mlčí. Aktualne.cz [online]. 2017-05-11 [cit. 2017-05-12]. Dostupné online.  
  156. "Rozdělení Ukrajiny by bylo jako obětování Československa z roku 1938, míní Babiš". Novinky. 6. března 2015.
  157. "Babiš: Uprchlíci jsou největší ohrožení Evropy, větší než konflikt s Ruskem". iDNES.cz. 1. července 2015.
  158. "Pomůže NATO s migranty? Je to věc EU, tvrdí Hamáček. Babiš proti". Týden. 10. září 2015.
  159. "CEFC je zvláštní investor. Jestli nám chce Čína pomoct, ať koupí OKD, řekl Babiš". Lidovky. 6. listopadu 2016.
  160. "Babiš: Čínské investice CEFC si vylobbovali lidé spjatí s ČSSD. Se Zemanem se neshodnu". iHNed.cz. 22. října 2016.
  161. KOPECKÝ, Josef. Zeman po tragédii v Berlíně odmítl uprchlíky, Babiš kritizuje Merkelovou. iDNES.cz [online]. 2016-12-20. Dostupné online.  
  162. ČTK. Sobotka odmítl Babišův výrok o vině Merkelové za útok v Berlíně. Místo výkřiků hledejme řešení, řekl. Aktuálně.cz [online]. 2016-12-21. Dostupné online.  
  163. Babiš dostal cenu za nejlepšího ministra financí. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2016-10-09]. (cs-CZ) 

Externí odkazy