Podnik zahraničního obchodu

typ společnosti

Podnik zahraničního obchodu (PZO, lidově pézetka)[1] byl typ společnosti v komunistickém Československu. Společnosti tohoto typu měly s malými výjimkami monopol na provozování zahraničního obchodu na území Československa, tedy jakýchkoliv aktivit spojených s vývozemdovozem zboží.[2] Podniky byly řízeny státem, přesněji Ministerstvem zahraničního obchodu. Pro vyšší i mnohé nižší zaměstnanecké pozice v PZO bylo de facto vyžadováno členství v Komunistické straně Československa.[1]

Mezi nejznámější PZO patřily Tuzex, Strojexport, Škodaexport,[1] Petrimex, Omnipol nebo Motokov. Většina podniků zahraničního obchodu sídlila ve funkcionalistické budově Veletržního paláce. Po jeho požáru v roce 1974 pro ně byly stavěny nové objekty, například pro Koospol dnešní Budova CUBE (stavěna v letech 1975–77).

HistorieEditovat

Po únoru 1948 byla na schůzi vlády, konané v úterý 6. dubna 1948, schválena vedle celé řady osnov znárodňovacích zákonů také osnova zákona č. 119/1948 Sb. o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, který ministra zahraničního obchodu zmocnil k vyhlášení znárodněných podniků provozujících po živnostensku zahraniční obchod nebo mezinárodního zasílatelství.[3]

Zákon schválilo Národní shromáždění dne 28. dubna 1948. Tímto byl položen právní základ pro státní monopolizaci zahraničního obchodu a mezinátodního zasilatelství. Výhradní právo na provozování zahraničně obchodní činnosti získaly podle zákona č. 119/1948 Sb. tzv. specializované výsadní společnosti.[4] Již v prvních srpnových dnech roku 1948 byly vyhlášeny stanovy šesti akciových dovozních a vývozních společností, které měly výhradní právo k provozování zahraničního obchodu.

Znárodnění se týká nemovitostí, budov, zařízení, příslušenství podniku a jiných movitostí a práv, která slouží k provozu znárodněného podniku, i když nenáleží majiteli podniku. Znárodňují se též podniky a závody pomocné a ty, které tvoří se znárodněným podnikem hospodářský celek. Ministr zahraničního obchodu upravuje, řídí a kontroluje dovoz, vývoz a průvoz zboží všeho druhu. V dohodě s Národní bankou rozhoduje o úhradách, potřebných k dovozu zboží. Zahraniční obchod a mezinárodní zasilatelství budou moci provádět jen ty podniky, které ministr zahraničního obchodu k tomu účelu zřídí nebo určí. Ministr určuje též formu, rozsah a způsob činnosti těchto podniků, které mají postavení samostatných právnických osob.

Rudé právo, 8.4.1948, s. 3

Dne 16. srpna 1948 složili do rukou ministra zahraničního obchodu Antonína Gregora slib ústřední ředitelé nově vytvořených výsadních společností zahraničního obchodu: Bohumil Česnek, ústřední ředitel „Čs. keramiky,” vývozní a dovozní akc. společnosti, inž. dr. Vilém Sada, ústřední ředitel „Chemapolu”, akc. společnosti pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, inž. František Adámek, ústřední ředitel „Centrotexu”, akc. společnosti pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu, s nimi též odboroví ředitelé, kteří byli dekretem ministra zahraničního obchodu pověřeni zastupováním ústředního ředitele,[5] dále ministr zahraničního obchodu vyhlásil výsadní společnosti Československá akciová společnost pro vývoz skla, Oleaspol (později sloučen s Koospolem)[6] a Československá akciová společnost pro vývoz chmele, vyhláškou č. 2471/1948 ze dne 15. října 1948 společnost Metrans, která od 1. ledna 1949 převzala agendu mezinárodního zasilatelství.[7]

Na jednání Hospodářské rady ÚV KSČ dne 26. listopadu 1948 došlo ke schválení založení dalších šest výsadních společností a dne 3. prosince 1948 zřídil ministr zahraničního obchodu vyhláškami: č. 3132 akciovou společnost Metalimex pro dovoz a vývoz rud, kovů a pomocných hmot, její filiálka v Bratislavě měla obchodovat s olověnými rudami, olovem, cínem, hliníkem, antimonem a vyvážet slovenské železné rudy; č. 3133 akciovou společnost Poldi k dovozu a vývozu ušlechtilé oceli a výrobků z ní se sídlem v Kladně; č. 3134 akciovou společnost Koospol pro dovoz a vývoz zemědělských výrobků a potřeb se samostatnou filiálkou v Bratislavě pro dovoz a vývoz obilí a krmiv všeho druhu kromě osiva; č. 3135 Centrokomisi pro dovoz a vývoz potravin, vyhláškou č. 3136 akciovou společnost Koh-i-noor, L. a C. Hardtmuth pro vývoz a dovoz školních a kancelářských potřeb se sídlem v Českých Budějovicích a vyhláškou č. 3152 akciovou společnost Ferromet pro vývoz a dovoz hutnických výrobků.[8][9]

Vyhláškou č. 3231 ze dne 10. prosince 1948 pak ještě zřídil akciovou společnost Koh-i-noor pro vývoz a dovoz výstrojního a drobného spotřebního zboží, především výstrojnou galanterii a doplňkové výrobky pro všechna průmyslová i řemeslná odvětví, a vyhláškou č. 3230 akciovou společnost Cukrex pro obchod s cukrem[10][11]

Po dokončení znárodnění a organizace zahraničního obchodu existovalo k 1. únoru 1949 celkem 20 výsadních společností zahraničního obchodu:

  • Chemapol, pro dovoz a vývoz chemických výrobků a surovin, (od r. 1953 PZO,[12] Chemapol a.s. Bratislava byl 1. ledna 1980 změněn na Petrimex)
  • Československá akciová společnost pro vývoz skla - Skloexport
  • Československá keramika
  • Českosloveské sladovny
  • Ligna, akciová společnost pro dovoz a vývoz dřeva a výrobků ze dřeva
  • Centrotex, akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu
  • Československá společnost pro vývoz chmele, později sloučená s Koospolem
  • Papco, akciová společnost pro dovoz a vývoz výrobků papírenského průmyslu, později převedena do Ligny
  • Československá celulosa, později převedena do Ligny
  • Exico, akciová společnost pro dovoz a vývoz kožených a gumárenských výrobků a surovin
  • Metalimex, akciová společnost pro dovoz a vývoz rudných kovů a pomocných hmot
  • Poldi, akciová společnost pro dovoz a vývoz ušlechtilé oceli a ocelových výrobků, později převedená do Ferrometu
  • Koospol, pro ďovoz a vývoz zemědělských výrobků a potřeb
  • Centrokomise, pro dovoz a vývoz potravin
  • Koh-i-nnor L. a C. Hardtmuth, pro dovoz a vývoz školních a kancelářských potřeb,
  • Ferromet, pro vývoz a dovoz hutnických výrobků,
  • Cukrex, pro obchod s cukrem, byl později převedena do Koospolu
  • Koh-i-noor, akciová společnost pro dovoz a vývoz výstrojního a drobného spotřebního zboží, později Pragoexport
  • Kovo, akciová společnost pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami[13]
V důsledku nového rozdělení kovodělného a strojírenského průmyslu na tři generální ředitelství výroby bylo u společnosti »Kovo« celkem 9 obchodních závodů, a to: 1. těžké strojírenství a elektrotechnika s 8 prodejními odbory - 2. dílenská zařízení - 3. slaboproudá a užitková elektrotechnika s 3 prodejními odbory - 4. auta, motocykly a letadla s 2 prodejními odbory - 5. hospodářské stroje a traktory - 6. jemná mechanika a optika s 2 prodejními odbory - 7. všeobecné strojnictví s 6 prodejními odbory - 8. obchodní závod Omnipol a konečně 9. filiálka v Bratislavě.

—Lidová demokracie, 20.01.1949, s. 4

Pro mezinárodní zasilatelství byla zřízena zvláštní společnost a jako zvláštní odbory u výrobních podniků byly ustaveny společnosti:

  • Československé doly
  • Československý tabákový monopol a
  • Slovenské magnesitové závody.[14]

Zároveň KSČ přikročila k výchově kádrů a od února 1949 začaly výsadní společnosti pořádat čtrnáctidenní internátní kurzy, například v táboře na Čeperce u Unhoště (za Protetorátu tábor Kuratoria) probíhala od konce února do konce června 1949 internátní politická školení zaměstnanců Centrotexu, Čs. keramiky, Papca, Čs. dolů a Tabákového monopolu.[15]

Toto poznání předkládá se jim ve čtrnáctidenních kursech ve velmi zhuštěné, ale dokonale promyšlené formě. Ve dvanácti čtyřhodinových přednáškách je podán stručný přehled filosofických světových názorů, zvláště pak dialektického materialismu, a přehled společenského vývoje. Pamatuje se v nich na základy ekonomiky, je v nich zachycen vznik a vývoj socialismu, vykládá se tu o politickém a hospodářském vývoji naší republiky od jejího vzniku až do dnešních dnů, o mezinárodní hospodářské a politické situaci a o hospodářském plánování.

Svět v obrazech, 11.06.1949, s. 16[16]

Během reorganizace zahraničního obchodu v roce 1953 byly zřízeny podniky zahraničního obchodu, též označované jako organizace zahraničního obchodu (zkratka OZO). Postupem času se komunistické vládě podařilo vybudovat kolem 30 organizací zahraničního obchodu, z toho 17 podniků zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz zboží a Výzkumný ústav zahraničního obchodu.

Abecední seznam PZO a akciových společností pro zahraniční obchodEditovat

  • Artia, československá akciová společnost pro dovoz a vývoz kulturních statků se sídlem v Praze, byla zřízena opatřením ministra zahraničního obchodu ze dne 22. prosince 1952 č. 1/53; vyhláškou ministra zahraničního obchodu č. 300/1953 Ú. l. ze dne 18. září 1953 o přeměně společnosti Artia, československé akciové společnosti pro dovoz a vývoz kulturních statků, byla transformována na podnik zahraničního obchodu s názvem ARTIA, podnik zahraničního obchodu pro dovoz a vývoz kulturních statků.[17][18][19]
  • Centrotex, akciová společnost pro dovoz a vývoz čs. textilního a oděvního průmyslu byla zřízena vyhláškou č. 2054/1948 Ú. l. jako státně monopolní společnost a v roce 1952 byla formálně přejmenována na podnik zahraničního obchodu. V období Rozsypalovy reformy došlo k oddělení samostatného podniku zahraničního obchodu Svit. Vyhláškou 125/1967 Sb. byl k začátku r. 1968 sloučen s nově založenou Centrotex, akciová společnost pro zahraniční obchod (od dubna 1979 jen akciová společnost), která 30. listopadu 1967 získala státní povolení č. j. 106388/67-17.[20][21]
  • Československá námořní plavba (1948 Metrans, 1952 Čechofracht, r. 1959 ČNP se sídlem v Praze a zastoupením v Pekingu)[22]
  • DAREX (od r. 1949 PZO pro dárkový export, r. 1951 zrušen, od r. 1957 nahrazen PZO Tuzex)
  • CHEMAPOL (r. 1949, od r. 1953 PZO, od r. 1980 Petrimex)
  • KOVO (r. 1949, od r. 1953 PZO pro dovoz a vývoz výrobků elektroniky a slaboproudé techniky, rozhlasových a televizních vysílacích středisek, výrobků měřicí techniky a automatizace, výrobků zdravotnické techniky, zařízení nemocnic, kancelářských a matematických strojů, zařízení na výrobu rádiopřijímačů, televizorů, magnetofonů, gramofonů a jejich součástek)[23]
  • TECHNOEXPORT (dříve Technospol, od r. 1953 PZO pro vývoz průmyslových celků)[24]
  • TRANSAKTA (od r. 1958 PZO pro obchody přesahující rámec podnikání jednotlivých PZO)[25]
  • INVESTA (od r. 1965 PZO pro dovoz a vývoz ložisek, strojů a zařízení pro průmysl textilní, konfekční, kožedělný a obuvnický, včetně zařízení pro jejich montáž)[26]
  • EXICO (r. 1949, od r. 1965 PZO pro vývoz a dovoz obuvi, kožedělného zboží a materiálů)[27]
  • MERKURIA (od r. 1965 PZO pro dovoz a vývoz strojírenského spotřebního zboží, včetně elektrospotřebičů, plynových spotřebičů, smaltovaných výrobků, dílenského náčiní a nářadí a potřeb pro domácnost, výrobků jemné mechaniky a optiky a dále strojů a zařízení pro prodejny, prádelny, čistírny, žehlírny, atd.)[28]
  • ŠKODAEXPORT 1965
  • METALIMEX (sloučený s Carboexportem, od r. 1953 PZO, r. 1959 rozšířen sortiment o dovoz a vývoz zlata, stříbra, platiny a kovů skupiny platinové, jakož i obstarávání aktivního zušlechťování zahraničních hutních surovin v tuzemsku a pasivního zušlechťování těchto surovin v cizině)[29]
  • MOTOKOV
  • POLYTECHNA
  • PRAGOEXPORT
  • PRAGOINVEST
  • SIMEX
  • STROJEXPORT (PZO pro dovoz a vývoz zařízení pro těžbu uhlí, stavební a silniční stroje, mostní konstrukce, osobní a nákladní železniční vozy)
  • STROJIMPORT (PZO pro dovoz a vývoz kovoobráběcích a tvářecích strojů, nástrojů a měřidel, číslicových systémů, dřevoobráběcích a sklářských strojů, zařízení pro povrchovou úpravu a strojně technologických souborů)
  • IMEX (od r. 1970 obchodní společnost pro dovoz a vývoz při ministerstvu vnitřního obchodu)
  • Omnipol (PZO pro obchod se zbraněmi)
  • Unicoop, účelový družstevní podnik, jehož zřízení bylo sděleno Ústřední radou družstev v Úředním listu (částka 7/1959 o zřízení učelového podniku Unicoop)[30]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c KLÍMOVÁ, Jana. Socialistické podniky byly líhní miliardářů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2009-11-02 [cit. 2017-07-11]. Dostupné online. 
  2. MARTÍNEK, Aleš. Historie zahraničního obchodu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2010-01-25 [cit. 2017-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-22. 
  3. Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 7.4.1948, s. [1].
  4. 119/1948 Sb. Zákon o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Zákony pro lidi, info@aion.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 17.8.1948, s. 2.
  6. Vyhledávání ASPI, Vyhláška ze dne 31.7.1948 o zřízení společnosti "Oleaspol, akciové společnosti pro dovoz a vývoz olejnatých surovin". EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  7. Ladislav Valášek, Jana Schulzová, Jan Pospíchal: Čechofracht - historie, současnost, vize. Praha, Čechofracht 2002, s. 8.
  8. Nové zákony a nařízení Československé republiky. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, 1948, 10(11-12b). s. 1186.
  9. Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 12.12.1948, s. 6.
  10. Věstník Ministerstva financí republiky Československé, Ministerstvo financí 1949, s. 35.
  11. Lidová demokracie: orgán Československé strany lidové. Praha: Nakladatelství Lidová demokracie, 05.12.1948, 4(283). s. 6.
  12. Hospodářsko-politická rukovĕt, s. 736. [s.l.]: C̆eskoslovenská tisková kancelář 940 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: bn8FAAAAMAAJ. 
  13. Rudé právo, 5.1.1949, s. 3: „Podle vyhlášky min. zahraničního obchodu byla zřízena akciová společnost KOVO pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami. Předmětem jejího podnikání je zahraniční obchod a vývoz surovin, polotovarů, pomocných látek, technických potřeb a hotových výrobků kovodělných a strojírenských, jakož i některých druhů jiného zboží. V tuzemsku bude společnost prodávat i statky investiční. Sídlem společnosti je Praha a její pobočný závod je v Bratislavě.”
  14. Moravská zemská knihovna v Brně, Digitální knihovna: Rudé právo, 1.2.1949, s. 1.. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  15. MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA V BRNĚ, Digitální knihovna. Svět v obrazech, 11.06.1949, s. 16. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  16. Svět v obrazech. Praha: Novinář, 11.06.1949, 5(24). s. 16. ISSN 0039-7032.
  17. Vlasta, rok vydání 1983, ročník 37, č. 26, s. 11.
  18. Vyhledávání ASPI: Vyhláška ministra zahraničního obchodu ze dne 18. září 1953 o přeměně společnosti Artia, československé akciové společnosti pro dovoz a vývoz kulturních statků, na podnik pro zahraniční obchod.. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. (česky) 
  19. Slovník české literatury. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  20. Zrod a fungování monopolu zahraničního obchodu pro textilní zboží (PZO Centrotex 1948-1958). is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  21. INFO@AION.CZ. 125/1967 Sb. Vyhláška ministra zahraničního obchodu o určení Centrotexu, akciové společnosti pro zahraniční obchod, k provádění některých zahraničních obchodů.. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. (česky) 
  22. LENKA, Krátká. Domovský přístav Praha: Československá námořní plavba v letech 1948 až 1989. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 329 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3464-7. (česky) Google-Books-ID: jvYlDwAAQBAJ. 
  23. Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 307/1953 U. l. o přeměně společnosti Kovo, akciové společnosti pro dovoz a vývoz výrobků přesného strojírenství na podnik pro zahraniční obchod. In: Hospodářsko-politická rukovĕt, s. 737.
  24. Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 311/1953 U. l., o zřízení Technoexportu, podniku zahraničního obchodu pro vývoz průmyslových celků. In: Sbírka zákonů České republiky, vyd. a nakl. MV ČR, 2006.
  25. Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 53/1958 U. I., o zřízení podniku Transakta, podniku zahraničniho obchodu pro zprostředkování obchodu. In: Právní předpisy České republiky 9.5.1945 - 31.12.1997: věcný a chronologický přehled všech platných právních předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů, 1998, s. 708.
  26. Hospodářsko-politická rukovĕt, s. 736. [s.l.]: C̆eskoslovenská tisková kancelář, r. 1967 940 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: bn8FAAAAMAAJ. 
  27. Vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 151/1965 Sb., o zřízení Exica, podniku zahraničního obchodu. In: Sbírka zákonů České republiky, vyd. a nakl. MV ČR, 2006.
  28. Vyhláška č. 150/1965 Sb., o zřízení Merkurie, podniku zahraničního obchodu. In: Sbírka zákonů České republiky, vyd. a nakl. MV ČR, 2006.
  29. Tradingová první liga. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2008-09-17 [cit. 2020-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  30. Pavel Mates, Miroslava Matoušová: Právní předpisy České republiky 9.5.1945 - 31.12.1997: věcný a chronologický přehled všech platných právních předpisů vyhlášených ve Sbírce zákonů, 1998, s. 303.

Externí odkazyEditovat

  • Na jejich stavbě se nešetřilo. Budovy podniku zahraničního obchodu byly výkladní skříní socialismu. Dostupné online (16 fotografií). Navštíveno 15. prosince 2019.