Otevřít hlavní menu

Valné shromáždění OSN

Valné shromáždění je nejvyšší orgán OSN. Jsou v něm zastoupeny všechny členské státy. V čele Valného shromáždění stojí předseda; během 72. zasedání (od září 2017) jím je slovenský diplomat Miroslav Lajčák.

Valné shromáždění OSN
UN General Assembly hall.jpg
Vznik 1945
Sídlo Budova Organizace spojených národů, Spojené státy americké
Úřední jazyk mnoho jazyků
Lídr María Fernanda Espinosa
Mateřská organizace Organizace spojených národů
Oficiální web www.un.org/ga
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zasedání Valného shromáždění OSN

Valné shromáždění projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou OSN, správy dalších hlavních orgánů a volí jejich členy.

První Valné shromáždění OSN se uskutečnilo v lednu 1946 v Londýně, kde byla zároveň rozpuštěna i Společnost národů.

Šest hlavních výborůEditovat

Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise. Hlavních výborů je šest:

  • první výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost (DISEC),
  • druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor (ECOFIN),
  • třetí výbor – Sociální, kulturní a humanitární výbor (SOCHUM),
  • čtvrtý výbor – Zvláštní politický a dekolonizační výbor (SPECPOL),
  • pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor,
  • šestý výbor – Právní výbor.

Předseda, místopředsedové Valného shromáždění a předsedové těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.

Hlasování ve Valném shromážděníEditovat

  • při běžných otázkách (např. program) je potřebná nadpoloviční většina přítomných hlasujících,
  • při podstatných věcech, např. přijímání nových členů, je potřebná dvoutřetinová většina z přítomných a hlasujících,
  • při volbě soudců Mezinárodního soudního dvora je potřebná nadpoloviční většina ze všech členů,
  • při revizi Charty je potřebná dvoutřetinová většina ze všech členů,
  • v politických otázkách se rozhodnutí přijímají konsenzem všech členských států (konsenzus znamená všeobecný souhlas). Pokud někdo vznáší připomínku, dále se rokuje, když ji nevznáší, považuje se věc za schválenou a dále se o ní nerokuje.

Při hlasováních má každý členský stát jeden hlas. Přítomní hlasující jsou ti, kteří jsou fyzicky přítomni.

Předseda Valného shromážděníEditovat

Zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v září. Předsednictví každý rok rotuje mezi 5 geografickými regiony: Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní.

Zástupci největších a nejmocnějších států, jako jsou USA, Čína, Rusko, Spojené království, Francie (stálí členové Rady bezpečnosti) a Japonsko, nikdy nepředsedali Valnému shromáždění.

Jan Kavan byl předsedou Valného shromáždění během jeho 57. zasedání (2002/03).

64. zasedání Valného shromážděníEditovat

10. června 2009 byl předsedou Valného shromáždění zvolen Ali Abdussalam Treki, bývalý ministr zahraničí Libye. Treki se ujal úřadu 15. září 2009 po Miguelovi d'Escoto Brockmannovi (bývalý ministr zahraničí Nikaraguy)