Pohotovostní jednotky OSN
Pohotovostní jednotky Organizace spojených národů (anglicky: United Nations Emergency Force, zkráceně UNEF) byly založeny Valným shromážděním OSN za účelem zabezpečení ukončení Suezské krize, a to na základě rezoluce 1001 (ES-I) ze 7. listopadu 1956. Tato mírová mise byla založena především díky zásluze Generálního tajemníka Daga Hammarskjölda a návrhu kanadského ministra vnějších záležitostí Lestera B. Pearsona. Valné shromáždění schválilo plán,[1] podaný Generálním tajemníkem, který předpokládal rozmístění vojáků mise UNEF na obou stranách linie příměří.
První rozmístění mírových jednotek UNEF na Sinajském poloostrově po Suezské krizi v roce 1956 se označuje jako UNEF I, zatímco druhé rozmístění těchto jednotek po jomkipurské válce z roku 1973, které trvalo od října 1973 do července 1979, je označováno jako UNEF II.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations Emergency Force na anglické Wikipedii.
- ↑ Resolution 1001 (ES-1) [online]. Organizace spojených národů, 1956-10-05 [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Middle East - UNEF II [online]. Organizace spojených národů [cit. 2011-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pohotovostní jednotky OSN na Wikimedia Commons - (anglicky) Jewish Virtual Library – The UN Emergency Force
