Otevřít hlavní menu

Mezinárodní soudní dvůr (MSD) (anglicky International Court of Justice (zkratka ICJ), francouzsky Cour Internationale de Justice (zkratka CIJ)) je hlavní soudní orgán Organizace spojených národů. Sídlí v nizozemském Haagu v Paláci míru. Byl zřízen roku 1945 na základě Charty OSN jako nástupce Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. Hlavním právním dokumentem pro činnost soudu je Statut Mezinárodního soudního dvora. Statut MSD je v podstatě shodný se statutem svého předchůdce a tvoří nedílnou součást Charty OSN. Jednací řád si MSD přijímá a mění sám. Úředním jazykem je francouzština a angličtina.

Mezinárodní soudní dvůr
International Court of Justice.jpg
Vznik 1945
Sídlo Haag, Nizozemsko (Palác míru)
Souřadnice
Lídr Ronny Abraham (2015–2018)
Mateřská organizace Organizace spojených národů
Oficiální web www.icj-cij.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Palác míru v Haagu. Sídlo Mezinárodního soudního dvora

Hlavním úkolem soudu je řešit spory mezi státy a podávat posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů.

Složení souduEditovat

Mezinárodní soudní dvůr se skládá z patnácti soudců volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti ze seznamu osob navržených státními skupinami Stálého rozhodčího soudu. Soudci jsou voleni na devět let a mohou být znovuzvoleni. Každé tři roky se ve volbě obnovuje jedna třetina soudců. Členy soudu nemohou být zároveň dva příslušníci stejného státu.

Podle čl.9 Statutu by ve sboru měly být zastoupeny „hlavní formy civilizace a hlavní právní soustavy světa“ a soudci jsou vybírání nezávisle na jejich státní příslušnost z osob vysoké morální úrovně, které jsou způsobilé zastávat nejvyšší soudní úřady ve své zemi nebo jsou uznávanými znalci mezinárodního práva (čl.2).

Soudci se usnáší prostou většinou hlasů a v případě rovnosti je rozhodující hlas předsedy.

Soudci ad hocEditovat

Soudci se účastní i sporů svého státu. Pokud strany svého soudce nemají, mohou dle svého výběru jmenovat soudce ad hoc. Celkový počet soudců v konkrétním případě tedy může být až sedmnáct v případě dvou stran, a teoreticky i více, pokud by bylo ve sporu více stran s rozdílnými zájmy.

SenátyEditovat

Ve většině případů zasedá Dvůr v plném počtu, kvórum je devět soudců. Může však pro určité druhy sporů utvořit menší senáty při minimálním počtu tří soudců. Každý rok také tvoří pětičlenný senát, který pak na žádost stran rozhoduje ve zkráceném řízení.

Současné složení (k únoru 2019)Editovat

Jméno a příjmení Státní příslušnost Ve funkci od roku Poznámka
Abdulqawi Ahmed Yusuf Somálsko  Somálsko 2009 Předseda od roku 2018
Xue Hanqin Čína  Čína 2010 Místopředseda od roku 2018
Peter Tomka Slovensko  Slovensko 2003
Ronny Abraham Francie  Francie 2005
Mohamed Bennouna Maroko  Maroko 2006
Antônio Augusto Cançado Trindade Brazílie  Brazílie 2009
Joan E. Donoghue Spojené státy americké  Spojené státy americké 2010
Giorgio Gaja Itálie  Itálie 2012
Julia Sebutinde Uganda  Uganda 2012
Dalveer Bhandari Indie  Indie 2012
Patrick Lipton Robinson Jamajka  Jamajka 2015
James Richard Crawford Austrálie  Austrálie 2015
Kirill Gevorgian Rusko  Rusko 2015
Nawaf Salam Libanon  Libanon 2018
Yuji Iwasawa Japonsko  Japonsko 2018
Philippe Couvreur Belgie  Belgie 2000 Notář

ZajímavostiEditovat

V roce 1950 nizozemská poštovní správa pro potřeby soudního dvora vydala edici poštovních známek s označením COUR INTERNATIONALE DE JUSTICE, nad nímž byl nápis NEDERLAND.[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216. 

Externí odkazyEditovat