Donald Trump

45. prezident Spojených států amerických

Donald John Trump (* 14. června 1946 New York) je americký republikánský politik a 45. prezident Spojených států amerických, kterým se stal 20. ledna 2017. Do Bílého domu nastoupil ve věku 70 let jako nejstarší a zároveň nejbohatší zvolený prezident[3][4] a stal se také prvním mužem v úřadu bez předchozí zkušenosti s politickou či armádní funkcí.[5]

Donald J. Trump

Donald J. Trump

45. prezident Spojených států amerických
Úřadující
Ve funkci od:
20. ledna 2017
Viceprezident Mike Pence
Předchůdce Barack Obama
Stranická příslušnost
Členství Republikánská strana
(1987–1999, 2009–2011, od 2012)
Demokratická strana
(před 1987, 2001–2009)
Reformní strana
(1999–2001)
nezávislý
(2011–2012)[1][2]

Narození 14. června 1946 (71 let)
Queens, New York, New York, USA
Národnost Bílí Američané a Američané německého původu
Choť Ivana Trumpová (1977–1991)
Marla Maplesová (1993–1999)
Melania Trumpová (od 2005)
Rodiče Fred Trump
Mary Anne MacLeodová
Děti Donald Trump
Ivanka Trumpová
Eric Trump
Tiffany Trumpová
Barron William Trump
Sídlo Bílý dům (od 2017)
Trump Tower
New York
Queens
Manhattan
Mar-A-Lago
Palm Beach
Alma mater Pensylvánská univerzita
Profese politik, podnikatel, investor, restauratér, spisovatel literatury faktu, developer, moderátor televizní reality show
Podpis Donald Trump Signature.svg
Webová stránka www.donaldjtrump.com
Ocenění Jewish National Fund Tree of Life Award (1983)
Ellis Island Medal of Honor (1986)
Golden Raspberry Award for Worst Supporting Actor (1990)
Gaming Hall of Fame (1995)
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (2007)
… více na Wikidatech
Commons Donald Trump
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kandidaturu do amerických prezidentských voleb 2016 za Republikánskou stranu formálně oznámil 16. června 2015 a po vítězných primárkách získal nominaci na úřad prezidenta USA během červencového stranického sjezdu v Clevelandu. Ve volbách dne 8. listopadu 2016 získal 306 hlasů volitelů (oproti potřebnému počtu 270) a porazil tak svou hlavní soupeřku, demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, na kterou připadlo 232 hlasů volitelů.[6]

Před vstupem do úřadu působil jako předseda a generální ředitel společnosti The Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho hotelů, kasin a golfových hřišť po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (tj. Učeň) na stanici NBC se stal i mediálně známým.

V prvních měsících svého úřadování Trump zvrátil některé z kroků svého předchůdce Baracka Obamy. Odstoupil od dohody o transpacifickém partnerství a od pařížské dohody o boji proti klimatickým změnám. Také částečně zastavil postupné oteplování americko-kubánských vztahů. Prezident Trump jmenoval Neila Gorsucha jako devátého člena Nejvyššího soudu. Po jeho schválení Senátem USA byla takto obnovena konzervativní většina 5 ku 4 soudcům. Trump dále nastolil částečný travel ban, kterým na tři měsíce zabránil občanům ze šesti muslimských zemí ve vstupu na území Spojených států, což se stalo předmětem vícero soudních sporů. Trumpova snaha o zastavení nebo omezení programu rozsáhlé zdravotní péče i pro nemajetné občany (tzv. Obamacare) však narazila na velký odpor a prozatím neuspěla kvůli odlišnému postoji několika republikánských senátorů.

Poté co v květnu 2017 propustil z úřadu ředitele FBI Jamese Comeyho, byl ministerstvem spravedlnosti jmenován Robert Mueller speciálním prokurátorem pro vyšetřování ruského vměšování do prezidentských voleb v roce 2016 a případných vztahů mezi Ruskem a spolupracovníky Trumpovy prezidentské kampaně.

Obsah

ŽivotEditovat

Původ a příbuzníEditovat

Narodil se v newyorském Queensu jako čtvrté z pěti dětí. Jeho rodiči byli Frederic C. Trump (11. října 1905, New York – 25. června 1999) a Mary A. MacLeod (10. května 1912, Skotsko – 7. srpna 2000). Otec se stal v New Yorku velkým stavebním podnikatelem. Prarodiče Donalda Trumpa z otcovy strany byli původem němečtí emigranti, kteří se přistěhovali do Spojených států v roce 1885. Dědeček Frederic Trump (původním jménem Friedrich Trump) se narodil v malé vinařské obci Kallstadt v oblasti, která patří do německé spolkové země Porýní-Falc. Babička se jmenovala Elisabeth roz. Christ. Již dědeček Trump nabyl značného majetku jako majitel řetězce pohostinství mj. ve městě Seattle ve státě Washington.[7]

VzděláníEditovat

Mladý Trump studoval na Kew-Forest School ve Forest Hills, v newyorské městské části Queens. Kvůli problémům při studiu jej rodiče ve třinácti letech poslali na vojenskou akademii (New York Military Academy). Tam získal akademické vzdělání a také hrál v týmech amerického fotbalu a basketbalu. Od basketbalového trenéra dostal v roce 1964 cenu Coach's Award. Poté studoval dva roky na Fordham University, načež přestoupil na Wharton School patřící k Pensylvánské univerzitě. Po absolvování bakalářského studia v oboru ekonomie a finančnictví nastoupil v roce 1968 do otcovy firmy Trump Organization.

RodinaEditovat

V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Do manželství se narodily tři děti: Donald Jr., IvankaEric Trumpovi.[8] Nejstarší z těchto dětí, Donald Jr., hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah k prarodičům z matčiny strany. Od roku 1980 také pravidelně trávil část letních prázdnin ve Zlíně.[9]

Československá Státní bezpečnost vedla od dubna 1978 sledovací svazek na tehdejší Trumpovu manželku Ivanu. Při té příležitosti získávala také informace o Trumpově angažmá v tehdejší americké politice. Byla tak mimo jiné informována o Trumpově zájmu ucházet se o křeslo prezidenta USA už v roce 1988, respektive 1996.[9]

Samotný Donald Trump navštívil Československo v roce 1990, kdy se ve Zlíně zúčastnil pohřbu svého tchána Miloše Zelníčka.[10] Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou, s níž má dceru Tiffany.[11] Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa [12].

Podnikatelská kariéraEditovat

Počátky podnikatelské kariéryEditovat

 
Zeť Jared Kushner, nejstarší dcera Ivanka, Trump, manželka Melania, snacha Lara a druhý nejstarší syn Eric

Trump začal svou podnikatelskou kariéru ve společnosti svého otce (Trump Organization). Pro začátek jeho vlastního podnikání mu otec poskytl úvěr ve výši jednoho milionu dolarů.[13] Jedním z jeho prvních projektů byla revitalizace bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio. Když předal Swifton Village firmě svého otce, dosáhli zisku 6 milionů amerických dolarů.

V roce 1980 v New Yorku začaly práce na obnovení Wollman Stadium (stadionu) v Central Parku. Projekt měl předpokládaný stavební plán na 2½ roku. Jenže v roce 1986 nebyli ani blízko dokončení a už proinvestovali 12 milionů dolarů. Trump nabídl převzetí těchto prací bez toho, že by město muselo něco zaplatit. Nabídka byla odmítána, dokud se nedostala do pozornosti médií. Nakonec dostal příležitost a projekt dokončil během tří měsíců za 1,95 milionu dolarů, což bylo o 750 000 dolarů méně než původní rozpočet.

Do konce osmdesátých let se dostal do finanční krize. Výstavbu svého třetího kasína, Trump Taj MahalAtlantic City (New Jersey), financoval většinou z půjček s vysokým úrokem, které následně nedokázal splácet. Banky a držitelé dluhopisů přitom ztratili stovky milionů dolarů. 50 % vlastnictví kasína Taj Mahal musel převést na původní držitele dluhopisů, aby snížil úrokové zatížení a dostal více času na splacení dluhu. Do roku 1994 se mu podařilo značně snížit svůj 900milionový osobní dluh a též výrazně snížil svůj 3,5miliardový obchodní dluh. V roce 1995 spojil svoje kasína do společnosti Trump Hotels & Casino Resorts.

 
Kluziště Wollman Rink v Central Parku

Úspěchy a neúspěchyEditovat

Trump je předsedou a generálním ředitelem (Chief Executive Officer, CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Trump je též zakladatelem společnosti Trump Entertainment Resorts, která provozuje mnoho kasin a hotelů po celém světě. V říjnu 2016 byl Donald Trump podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatším člověkem světa. [14]

V letech 1991, 1992, 2004 a 2009 vyhlásil bankrot. První dva bankroty byly v souvislosti s jeho nemovitostmi: Trump Taj Mahal a Trump Plaza Hotel. S odstupem času sám tvrdil, že tehdy, kdy nechal postavit ona luxusní kasína, příliš zpyšněl.[15] V roce 1994 se jeho osobní dluh vyšplhal na 900 milionů a obchodní dluh 3,5 mld. USD. Tehdy musel prodat část svých firem a nemovitostí a vzdát se svého podílu v dalších společnostech. K finančnímu zotavení mu pomohly mj. výhodné smlouvy u nemovitostí za možnost zobrazit na nich nápis „TRUMP“. Bankroty z let 2004 a 2009 byly opět spojeny s jeho nemovitostmi, mezi jinými Trump Taj Mahal a Trump Hotels & Casino Resorts.

Mnohé projekty jeho podnikání skončily neúspěchem, nebo již byly zrušeny – např. Trump Airlines, Trump University, Trump Magazine, Trump Vodka, Trump Steaks, Trump Mortgage. Projekt Trump University (2004-2011) se v roce 2013 a v březnu 2016 dostal do zájmu médií, když státní návladní Eric Schneiderman zahájil vyšetřování, které skončilo žalobou, říkající, že se škola „angažovala ve specifických podvodných, klamavých a nezákonných činnostech“.[16] Nejednalo se o univerzitu (název musel být později změněn), ale spíše o program velmi drahých motivačních kurzů s pochybným prospěchem pro jejich účastníky.

Jiné Trumpovy projekty jsou ziskové – např. Trump Financial (hypoteční firma), Trump Sales and Leasing (rezidentní prodeje), Trump International Realty (rezidenční a komerční nemovitosti), Trump Restaurants, Go Trump (on-line cestovní vyhledávač), Select By Trump (řada kávových nápojů), Trump Drinks (energetický nápoj pro izraelský a palestinský trh), Donald J. Trump Signature Collection (řada pánského oblečení a hodinky), Trump Ice (balená voda), Trump Golf, Trump Chocolate, Trump Productions (televizní produkční společnost) anebo Trump Home (bytové zařízení).

 
Trump Hotel v Las Vegas, jehož okna jsou pozlacena 24 karátovým zlatem

NemovitostiEditovat

Donald Trump vlastní v USA několik nemovitostí:

administrativní a rezidenční budovy
  • Trump Tower (mrakodrap s hodnotou 318 milionů dolarů je jednou z nejcennějších nemovitostí v New Yorku)
  • Trump World Tower (newyorský mrakodrap oceněný na 290 milionů dolarů)
  • 40 Wall Street (Trump Building, původní budovu z roku 1930 Trump renovoval v roce 1996. Budova je 283 m vysoká a má 72 podlaží.)
hotely
kasína

V zahraničí nesou Trumpovo jméno následující budovy:

  • Trump International Hotel and Tower (Toronto)
  • The Palm Trump International Hotel and Tower (Dubaj)
  • Trump Ocean Club International Hotel and Tower (Panama City)
  • Trump Ocean Club Baja Mexico (nedaleko od San Diego)

Mediální působeníEditovat

 
Trumpova hvězda na Hollywoodském chodníku slávy

Donald Trump byl dvakrát nominován na Cenu Emmy a účinkoval v cameo rolích v několika filmech (Sám doma 2: Ztracen v New Yorku) a seriálech (Chůva k pohledání, Tak jde čas).[17] Mnohokrát byl hostem různých talk show. Objevil se i v jiných zábavných pořadech, např. ve World Wrestling Entertainment, kde se v ringu pral s vlastníkem organizace, Vincem McMahonem.

V roce 2003 se stal výkonným producentem a moderátorem soutěžní reality show The Apprentice na kanále NBC. Při každém vysílání této soutěže bojovala skupina lidí o práci v Trumpově společnosti. V první sérii The Apprentice dostával Trump plat 50 000  dolarů za jednu epizodu, ale po úspěchu programu byl odměňován 3 miliony dolarů za epizodu. Po 10 sériích přidal spin-off The Celebrity Apprentice, kde vystupovaly celebrity. Peníze, které se jim podařilo vybrat v každém kole, šly na charitativní projekt dle výběru projektového manažera vítězného týmu. V roce 2007 za The Apprentice dostal Trump hvězdu na hollywoodském chodníku slávy, která však byla již několikrát vandalizována.[18]

Trump se po úspěchu show The Apprentice stal výkonným producentem i dalších projektů, jako byly soutěže krásy Miss USAMiss Universe Pageant, které vysílala rovněž televizní stanice NBC.

Poté, co oznámil prezidentskou kandidaturu a v preferencích šel mezi republikány do vedení, byl Trump mediálně exponován nesrovnatelně intenzivněji, typicky s několika rozhovory denně. Získával tak nejvíce prostoru a času v médiích nejen mezi republikánskými, ale všemi prezidentskými kandidáty. Pro média byly zprávy týkající se Donalda Trumpa z hlediska sledovanosti velmi atraktivní, a tak na zpravodajství ani mediálním času jemu věnovanému nešetřily, čímž i on dostával de facto zdarma prostor pro vyjadřování svých názorů, kterými mohl pro sebe získat mnohé nerozhodnuté voliče. Celkem bylo odhadováno, že hodnota mediálního prostoru jemu „zdarma“ poskytnutého (na rozdíl od reklam, za něž by musel platit komerční ceny) činila 1,9–2,0 miliardy dolarů.[19][20]

Politické působení do ledna 2017Editovat

Politické poziceEditovat

 
Trump přijímá republikánskou nominaci, červenec 2016

Vnitropoliticky se především profiloval svými požadavky na snížení daní firmám, zjednodušení daňového systému, snížení federálního dluhu a také svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví.[21] V zahraniční politice je proti smlouvám o svobodném obchodu a prosazuje názor, že Spojené státy nemají příliš intervenovat ve světě.[22][23]

Ke konci prvního funkčního období Baracka Obamy se zviditelnil jako sympatizant tzv. Birthers, skupiny lidí vyžadující důkaz o tom, že se Obama narodil v USA a je tedy způsobilý být prezidentem USA (viz Spory o volitelnost Baracka Obamy). Minimálně v jednom televizním vystoupení Trump veřejně slíbil, že pokud Obama poskytne vyžadované dokumenty, věnuje on 5 milionů dolarů na charitu dle prezidentova uvážení.[24] Obama na tuto výzvu nereagoval.

V roce 2015 Trump kritizoval bývalého amerického prezidenta Bushe za invazi do Iráku[25] a také prohlásil, s ohledem na dění v Libyi, Sýrii a Egyptě, že zahraniční politika Baracka Obamy a bývalé ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Africe a na Blízkém východě zapříčinila smrt „stovek tisíc lidí“.[26] Nadto stála tato politika velmi mnoho peněz, které mohly být podle Trumpa vydány pro užitečnější účely na území USA.

Utratili jsme 4 biliony dolarů ve snaze svrhnout různé lidi, a upřímně, kdyby tu dnes byly a my jsme tak mohli ty 4 biliony utratit ve Spojených státech na opravu našich silnic, mostů, letišť a spoustu dalších problémů, jež máme, byli bychom na tom mnohem lépe.[27]

V roce 2015 označil Trump německou kancléřku Angelu Merkelovou za "pravděpodobně největšího světového vůdce současnosti", ale o rok později Angelu Merkelovou ostře kritizoval za její vstřícnou imigrační politiku během evropské migrační krize.[28]

Trump má kladný postoj k Izraeli a prohlásil, že by uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele.[29] K Číně má Trump spíše negativní vztah. Čínu kritizoval za její obchodní politiku, která podle něho poškozuje Spojené státy a připravuje Američany o práci, a pohrozil, že zavede vysoká dovozní cla na čínské zboží.[30]

Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí:

Když Mexiko k nám posílá své lidi, neposílá ty nejlepší. Neposílají vás nebo vás. Posílají lidi, kteří mají spoustu problémů a tyto problémy přinášejí k nám. Přinášejí drogy, přinášejí kriminalitu, jsou to násilníci. Ale někteří – předpokládám – jsou dobří lidé.[31]

Stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny Trumpovy televizní pořady na ní vysílané. Podnikatel se nechal slyšet, že si za svými slovy stojí a bude stanici žalovat.[32] V USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika.[33]

Trump má v úmyslu zastavit veškerou finanční podporu z federálních fondů směřující k „azylovým městům“, která poskytují útočiště přistěhovalcům bez dokladů a porušují tak federální zákony. Takzvaná „sanctuary cities“ ovládaná převážně demokraty, mezi něž patří například New York, Los Angeles, Miami nebo San Francisco, jsou města, kde místní radnice nehlásí federálnímu imigračnímu úřadu ilegální přistěhovalce a zakazují to dělat i místní policii.[34] Newyorský starosta Bill de Blasio se nechal slyšet, že je připraven jít i k soudu, aby bránil „azylové město“ před federální vládou.[35]

V srpnu 2016 Trump řekl, že by USA měly uznat ruskou anexi Krymu z roku 2014, pokud by to vedlo k lepším vztahům s Ruskou federací.

Lidé na Krymu, podle toho, co jsem slyšel, by raději byli v Rusku, než tam, kde byli dříve. A k tomu také musíme přihlížet.[36]

Vladimir Putin se k americké volební kampani roku 2016 vyjadřoval minimálně, ale ruská média o Trumpovi v průběhu této kampaně psala pozitivně. Trump také uvedl, že Putin je „silný vůdce", s nímž by „zřejmě dobře vycházel", ale v rozhovoru s ABC uvedl, že k Putinovi nemá žádný vztah a nikdy se s ním nesetkal.[36] Podpořil ruské nálety proti povstalcům a Islámskému státu (IS) v Sýrii[37] a vyjádřil ochotu spolupracovat s Ruskem v boji proti IS.[38]

Po rezignaci krátkodobého hlavního bezpečnostního poradce prezidenta Trumpa, bývalého generálporučíka Michaela Flynna, který byl zastáncem lepších vztahů s Ruskem, mluvčí Bílého domu Sean Spicer 14. února 2017 uvedl, že prezident Trump považuje Krym za součást Ukrajiny a očekává, že Rusko vrátí poloostrov Ukrajině. Spicer také odkázal na slova americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové, která na půdě OSN prohlásila, že protiruské sankce zůstanou v platnosti, dokud se Krym nevrátí k Ukrajině.[39]

Trump označil syrského prezidenta Bašára al-Asada za „padoucha“, ale také řekl: "Nemám rád syrského prezidenta Bašára Asada, ale Asad zabíjí bojovníky Islámského státu (IS). Rusko zabíjí bojovníky IS a Írán zabíjí bojovníky IS."[30]

V pozdějším rozhovoru za přítomnosti veřejnosti řekl Trump na adresu senátora Johna McCaina o jeho vojenské kariéře, zejména během války ve Vietnamu: „Není to hrdina. Ok, je hrdina, protože byl chycen. Já preferuji ty, kteří nebyli chyceni.“ McCain totiž havaroval se svým letadlem během náletu na Hanoj při operaci Rolling Thunder, zlomil si nohu, byl chycen vietnamskými bojovníky a vězněn pět let. Trumpův výrok rozvířil debatu o tom, zdali je McCain válečný hrdina.

7. prosince 2015, několik dní po teroristickém útoku v San Bernardinu, vydal Trump prohlášení začínající touto větou:

Donald J. Trump volá po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států, dokud zástupci naší země nezjistí, co se děje.

Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že by toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám, tedy i pro muslimy, kteří chtějí přicestovat do USA jako turisté, obchodní cestující, a také pro muslimy s americkou státní příslušností, vracející se do země např. z dovolené. Toto Trumpovo prohlášení se setkalo s převážně negativní reakcí v médiích.[40] Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“. Trump na to odpověděl, že princ „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“ a on tomu po svém zvolení prezidentem USA učiní přítrž.[41] V červnu 2016 Trump zmírnil svou pozici s tím, že by to byl pouze dočasný zákaz, který by se vztahoval jen na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“.[42]

 
Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu s prezidentem Obamou po svém vítězství ve volbách, 10. listopadu 2016

Trump se vyjádřil kriticky na adresu Saúdské Arábie, která je klíčovým, ale problematickým americkým spojencem na Blízkém východě, a naznačil, že její představitelé mohli nést odpovědnost za teroristické útoky 11. září 2001.[43] Trump také vyzval Saúdskou Arábii, aby se více zapojila do boje proti Islámskému státu[44] a hradila náklady za působení amerických vojsk na jejím území.[45] Od Hillary Clintonové požadoval, aby její Clinton Foundation vrátila dary, které obdržela od Saúdské Arábie, protože podle něj Saúdská Arábie jedná se ženami jako s otroky a zabíjí gaye.[46]

Ve čtvrté republikánské debatě v roce 2016 Trump prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu, ale také dodal, že by udělal vše pro minimalizaci počtu civilních obětí.[47] Za cílení na ostatní členy rodin teroristů byl totiž kritizován prezident Barack Obama vzhledem k jím nařízeným náletům a bombardování nejrůznějších objektů pomocí bezpilotních letadel.[48]

9. srpna 2016 řekl Trump na mítinku přenášeném CNN o Hillary Clintonové:

Pokud přijde na to, že si bude vybírat své (nejvyšší) soudce, (potom) není nic, co byste s tím mohli udělat, vážení. … I když, pro stoupence druhého dodatku možná je – nevím.

Jeho slova by se dala vykládat (v nejzazším případě) jako nabádání k zastřelení jeho protikandidátky.[49] Po vítězství ve volbách Trump zmírnil svou ostrou rétoriku a ve svém projevu dne 9. listopadu 2016 pochválil Clintonovou za její „houževnatou kampaň“.[50]

Prezidentská kampaňEditovat

 
Donald Trump hovoří během kampaně v Arizoně
 
Republikánské primárky 2016. Trump vyhrál ve státech označených modře.

Trump se začal politicky výrazněji angažovat od konce sedmdesátých let 20. století, kdy organizačně i finančně podporoval některé volební kampaně. Na konci osmdesátých let mu bylo republikány poprvé neformálně nabídnuto, aby kandidoval. Jako potenciálního politického partnera ho zřejmě vnímal i Michail Gorbačov, který měl velký zájem se s ním v roce 1988 v New Yorku setkat. Trump nakonec nabídku republikánů odmítl. Zároveň ale začal uvažovat o vlastní kandidatuře pro rok 1996, kterou chtěl už tehdy koncipovat jeho nezávislou na republikánech i demokratech.[9]

V show Oprah Winfreyové v roce 1988 byl pravděpodobně poprvé dotázán, zda přemýšlí o kandidatuře na prezidenta Spojených států amerických. Trump sice odpověděl „pravděpodobně ne“, ale tuto možnost zcela nevyloučil. Do předvolebního boje o kandidaturu pak vstoupil již v roce 2000. Zúčastnil se primárek Reformní strany USA a vyhrál ve dvou státech, pak od kandidatury ustoupil. V roce 2014 řekl, že „velmi vážně zvažuje“ opětovnou kandidaturu.

Dne 16. června 2015 formálně oznámil svoji kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. Tehdy také představil svá předvolební hesla „Udělejme Ameriku opět velkou/skvělou!“[51][52] (v originále anglicky „Make America Great Again“).[53] a "Napřed Amerika" ("America first"). Při první republikánské debatě byl jediný, který se nezavázal slibem, že v případě svého neúspěchu bude podporovat vítěze primárek a nebude kandidovat za nějakou nezávislou třetí stranu.

Podle vlastního vyjádření byl proti americké invazi do Iráku v roce 2003. Během televizní debaty republikánských kandidátů na prezidenta v září 2015 kritizoval dřívějšího amerického prezidenta George W. Bushe a jeho bratra Jeba Bushe kvůli válce v Iráku.[25]

 
Trump se svou manželkou během kampaně v New Hampshire

Při oznámení své kandidatury na prezidenta řekl, že má majetek o výši 8,7 miliard dolarů; podle časopisu Forbes jeho majetek činí 4,5 mld. dolarů.[54]

Rychle se stal vedoucím kandidátem Republikánské strany.[55] K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 republikánských primárkách a shromážděních (tzv. caucuses) v unijních státech a teritoriích. Poté, co 3. května 2016 zvítězil v indianských primárkách, odstoupili zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz[56] i ohijský guvernér John Kasich,[57] a stal se předpokládaným kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.[58][59][60]

 
Trump hovoří se svými příznivci v Jižní Karolíně

V průměru pěti nejdůležitějších průzkumů veřejného mínění měl Trump v květnu 2016 poprvé malý náskok před svou pravděpodobnou soupeřkou v prezidentských volbách, kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou. Na internetové stránce Real Clear Politics (RCP) byl pro něj vypočten náskok 0,2 % v celých Spojených státech. Průzkumy, které dopadly ve prospěch Trumpa (s procentním náskokem), jsou tyto: Rasmussen Reports - 5 %, Fox News: 3 %, ABC News/Washington Post - 2 %, USC Dornsife/Los Angeles Times - 3%. Ve prospěch Clintonové dopadly tyto průzkumy: NBC News/Wall Street Journal - 2 %, CBS News/New York Times - 6 %.[61]

Ke konci května 2016 měl Trump již zajištěn potřebný počet hlasů pro svou nominaci oficiálním kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Podle tiskové agentury Associated Press překonal počtem 1 238 delegátů stanovenou hranici o jeden hlas. Vyslovili se pro něj dosud nerozhodnutí delegáti, mezi nimi předsedkyně republikánů ve státě Oklahoma Pam Pollardová.[62]

 
Výsledky amerických prezidentských voleb v listopadu 2016. Trump vyhrál ve státech označených červeně.

Krátce po skončení sčítání hlasů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii přiletěl Trump dne 24. června 2016 do Skotska. Jeho vrtulník pak přistál na ploše golfového hřiště Trump Turnburry u obce Turnberry na jihozápadě země (hrabství Ayrshire).[63] Po ohlášení výsledků referenda prohlásil Trump, že „britští voliči si vzali svoji zemi zpět“, což je obměnou jeho vlastního hesla z předvolebního boje v USA. Podle amerického časopisu Time lze hlasování o brexitu označit za nový mezník v globální (resp. celosvětové) „válce o elity“. V jistém slova smyslu je prý také vítězstvím trumpismu ve světovém měřítku.[64]

V červenci 2016 se Trump zabýval přípravami na kongres Republikánské strany v Clevelandu v druhé polovině toho měsíce, na kterém byl posléze určen oficiálním kandidátem strany pro prezidentské volby v listopadu 2016. Úvahy komentátorů se točily kolem dvou jmen politiků, kteří se mohli stát Trumpovými kandidáty na místo viceprezidenta USA, tzv. „running mate“. Jmenovitě to byli guvernér státu New Jersey Chris Christie a guvernér státu Indiana Mike Pence.[65] Trump si pak jako svého spolukandidáta vybral Mika Pence.

Zvolený prezident USAEditovat

Přípravy na převzetí úřaduEditovat

Donald Trump zvítězil ve volbách dne 8. listopadu 2016 a stal se 45. prezidentem Spojených států amerických. Úřadu se oficiálně ujal 20. ledna 2017.

Dne 11. listopadu jmenoval Trump budoucího viceprezidenta USA Mikea Pence vedoucím týmu, který připravuje nástup nové administrativy. V tomto týmu budou dále pracovat Chris Christie, guvernér státu New Jersey, generál Michael T. Flynn, bývalý mluvčí Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, lékař a politik Ben Carson, bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani a senátor za Alabamu Jeff Sessions. Členy týmu jsou dále předseda Republikánské strany Reince Priebus, šéf Trumpovy volební kampaně Stephen Bannon a podnikatel německého původu Peter Thiel, který investuje kapitál v Silicon Valley. Spolupracovat budou také Donald Trump Jr., Ivanka Trumpová, Eric Trump a zeť Jared Kushner.[66]

 
Protesty proti Trumpovi v New Yorku 10. listopadu 2016
 
Trump a japonský premiér Šinzó Abe se setkali 17. listopadu 2016

Dne 13. listopadu 2016 jmenoval Trump dosavadního předsedu Republikánského národního výboru Reince Priebuse do významné funkce jako příští šéf jeho štábu v Bílém domě. Priebusovi se přičítají k dobru jeho značná podpora Trumpa ve volebním boji, organizační schopnosti a také jeho dobré vztahy například s mluvčím Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem. Zároveň bylo oznámeno, že Stephen Bannon, dosavadní majitel internetového portálu Breitbart.com, zaujme pozici hlavního poradce prezidenta (senior advisor).[67]

Brzy po vítězství Trumpa ve volbách prezidenta, a sice 14. listopadu 2016, se uskutečnil první telefonický rozhovor mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba politikové si navzájem slíbili, že budou konstruktivně spolupracovat. Putin nabídl Trumpovi partnerský dialog za předpokladu vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhé strany. Oba se shodli na tom, že dosavadní vztahy obou zemí nejsou uspokojivé. Podle prohlášení Kremlu se musí obě strany „vrátit k pragmatické spolupráci k oboustrannému užitku, která zohlední zájmy obou států a bezpečnost a stabilitu ve světě“. Zvláště musí být propojeno úsilí obou států v boji proti mezinárodnímu terorismu a extremismu. Trumpův tým se vyjádřil, že zvolený prezident hovořil s Putinem o celé řadě témat. Trump si přeje „silné a trvalé vztahy s Ruskem“.[68]

Čína podala oficiální protest proti telefonátu Trumpa s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen z 2. prosince 2016, což byl první oficiální kontakt mezi americkým a tchajwanským vůdcem od přerušení diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Čínskou republikou (Tchajwanem) v roce 1979, poté co již za vlády prezidenta Richarda Nixona došlo v roce 1972 k velkému obratu v americké politice vůči Číně. Obamova administrativa prohlásila v reakci na telefonát, že Spojené státy nadále podporují politiku jedné Číny a považují Čínskou republiku na ostrově Tchajwan za provincii pevninské Číny.[69] Deníky New York Times a Guardian označily Trumpův telefonát za "provokaci" vůči pevninské Číně a Trumpa kritizovali také někteří američtí politici.[70] Trump na kritiku reagoval na twitteru: "Je zajímavé, že Spojené státy prodávají Tchaj-wanu vojenský materiál za miliardy dolarů, a já bych přitom neměl přijmout blahopřejný telefonát."[69]

Nová administrativaEditovat

Vláda Donalda J. Trumpa
Úřad Osoba Období služby
Prezident Donald Trump 2017–úřadující
Viceprezident Mike Pence 2017–úřadující
Ministr zahraničí Rex Tillerson 2017–úřadující
Ministr financí Steven Mnuchin 2017–úřadující
Ministr obrany James Mattis 2017–úřadující
Ministr spravedlnosti Jeff Sessions 2017–úřadující
Ministr vnitra Ryan Zinke 2017–úřadující
Ministr zemědělství zatím neobsazeno 2017–úřadující
Ministr obchodu Wilbur Ross 2017–úřadující
Ministr práce zatím neobsazeno 2017–úřadující
Ministr zdravotnictví Tom Price 2017–úřadující
Ministr školství Betsy DeVosová 2017–úřadující
Ministr bytové výstavby
a rozvoje měst
Ben Carson 2017–úřadující
Ministr dopravy Elaine Chaová 2017–úřadující
Ministr energetiky Rick Perry 2017–úřadující
Ministr pro záležitosti veteránů zatím neobsazeno 2017–úřadující
Ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly 2017–úřadující
Ředitel kanceláře Bílého domu Reince Priebus 2017–úřadující
Velvyslanec USA při OSN Nikki Haleyová 2017–úřadující

Brzy po vítězství ve volbách začal Trump řešit personální otázky spojené se sestavením nové vlády USA a obsazením dalších klíčových pozic ve státním aparátu. Deset dní po volbách již rozhodl o třech důležitých postech. Jako nového ministra spravedlnosti určil dosavadního senátora za Alabamu Jeffa Sessionse. Jako poradce pro národní bezpečnost byl tehdy nominován bývalý generálporučík a šéf vojenské kontrarozvědky DIA Michael T. Flynn, který však začátkem února 2017 musel z této funkce kvůli svým dřívějším kontaktům s ruskými činiteli odstoupit. Vystřídal jej aktivní generálporučík H. R. McMaster, který musí ještě být potvrzen Senátem USA. Ředitelem zpravodajské služby CIA se po nástupu Trumpa do prezidentského úřadu stal dosavadní republikánský kongresman Mike Pompeo.[71]

Novou ministryní pro vzdělání se stala Betsy DeVosová ze státu Michigan, která prošla Senátem pouze prostřednictvím hlasu viceprezidenta Mika Pence, tedy poměrem 51 : 50. Jako velvyslankyni při OSN určil Trump dosavadní republikánskou guvernérku Jižní Karolíny Nikki Haleyovou, jejíž rodiče se do USA přistěhovali z Indie.[72] Dalším personálním rozhodnutím bylo určení bývalého manažera bankovní společnosti Goldman Sachs Stevena Mnuchina jako příštího ministra financí USA.[73]

Dalším členem Trumpovy vlády se stal penzionovaný 66letý generál James Mattis jako ministr obrany. Mattis byl v Senátu schválen poměrem hlasů 98 : 2. V průběhu své 44 leté působnosti v ozbrojených silách USA sloužil Mattis převážně u složek námořní pěchoty, mj. v obou válkách v Iráku a v Afgánistánu.[74][75]

Jako nový ministr pro bytovou výstavbu a rozvoj měst byl potvrzen afroamerický politik a bývalý Trumpův konkurent v kandidatuře na prezidenta Ben Carson, původním povoláním chirurg.[76]

Postupně byla oznamována jména dalších členů příští Trumpovy vlády. Jsou jimi mj.: Wilbur Ross, 78 letý finančník jako ministr obchodu, Andrew Puzder jako ministr práce, který však Senátem neprošel, Elaine Chaová, manželka vlivného senátora Mitsche McConnella pro post ministryně dopravy (je původem z Tchaj-wanu) a donedávna aktivně činný čtyřhvězdičkový generál John Kelly jako ministr pro vnitřní bezpečnost.[77]

Jednou z nejvýznamnějších pozic v nové Trumpově administrativě je místo ministra zahraničí. Dne 5. prosince 2016 se objevily spekulace, že by se jím mohl stát Rex Tillerson, dosavadní předseda představenstva velké olejářské společnosti ExxonMobil.[78] 13. prosince 2016 potvrdil Trump, že navrhne Tillersona jako svého ministra zahraničí.[79] Tillersonova nominace byla po dlouhé proceduře nakonec potvrzena Senátem USA.

Koncem prosince 2016 byl jmenován další Trumpův poradce, americký miliardář Elon Musk.[80] 15. prosince 2016 bylo oznámeno, že ministrem vnitra v Trumpově vládě se stane Ryan Zinke, dosavadní člen Sněmovny reprezentantů za stát Montana.[81]

Trump také oznámil svůj úmysl vytvořit nový post zvláštního zplnomocněnce pro mezinárodní vyjednávání. Stane se jím 49letý hlavní právní poradce Trumpových firem Jason Greenblatt, který je židovského vyznání, stejně jako David Friedman, budoucí velvyslanec v Izraeli. Tato jmenování zapadají do proklamovaného značného zlepšení vztahů mezi Izraelem a USA po Trumpově nástupu do prezidentského úřadu, poté co se tyto vztahy v posledním období Obamovy administrativy naopak podstatně zhoršily.[82]

Jednou z posledních nominací bylo jmenování budoucího ředitele všech 17 amerických rozvědek, které mají celkem zhruba 100 000 zaměstnanců a disponují více než 50 miliardami dolarů ročně. Má se jím stát Dan Coats, dosavadní senátor USA za stát Indiana a bývalý velvyslanec v Berlíně. Zcela poslední nominací, která byla ohlášena 19. ledna 2017, bylo jmenování bývalého guvernéra státu Georgia, 70letého Sonnyho Perdue, ministrem zemědělství.[83] Tento politik však ještě čeká na své potvrzení Senátem.

Ke dni 20. ledna 2017, tedy ke dni inaugurace prezidenta USA Donalda Trumpa, byli Senátem USA potvrzeni pouze dva ministři. Svých úřadů se mohli toho dne ujmout James Mattis jako ministr obrany (šéf Pentagonu) a John Kelly jako ministr pro vnitřní bezpečnost.

Prezident USAEditovat

2017Editovat

LedenEditovat

20. ledna 2017 proběhla slavnostní inaugurace Donalda Trumpa jako 45. prezidenta USA před Kapitolem ve Washingtonu. Následovaly Trumpův nástupní projev, jízda automobilem od Kapitolu k Bílému domu, slavnostní defilé vojenských a jiných formací a další oslavy.

21. ledna vydal Trump výkonné nařízení o minimalizaci finanční zátěže spojenė se zdravotní reformou exprezidenta Baracka Obamy, než bude program „Obamacare“ zcela zrušen. Dále navštívil centrálu CIA v Langley ve státě Virginie, a podpořil její činnost.

Dne 23. ledna vypověděl Trump doposud neratifikovanou smlouvu o Transpacifickém partnerství.

25. ledna vydal Trump výkonné nařízení k další výstavbě zdi na hranici s Mexikem a zahájil vyšetřování údajných volebních podvodů, týkajících se registrací voličů během prezidentských voleb v roce 2016.

Svou první oficiální zahraniční návštěvu přijal Trump v Bílém domě dne 27. ledna 2017. On a britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová potvrdili na následné tiskové konferenci výjimečné vztahy mezi svými zeměmi.

 
Tisková konference prezidenta Trumpa s britskou premiérkou Mayovou (27. ledna 2017)

Již krátce po svém nástupu do prezidentské funkce, a sice 31. ledna 2017, nominoval Trump kandidáta pro deváté místo na Nejvyšším soudu USA, které se uprázdnilo 16. února 2016 smrtí soudce Antonina Scalii. Pro tuto velmi důležitou pozici byl vybrán 49letý konzervativní právník Neil Gorsuch, který působil od roku 2006 na jednom ze 13 federálních odvolacích soudů, což je druhá nejvyšší instance amerického soudnictví. Jeho nominaci však musel ještě schválit Senát USA, což bylo pro odpor většiny demokratických senátorů zprvu málo pravděpodobné.[84] Gorsuch však byl 7. dubna 2017 potvrzen Senátem USA poměrem hlasů 55 : 45. Dne 10. dubna 2017 složí přísahu a nastoupí jako soudce Nejvyššího soudu USA na doživotí.

ÚnorEditovat

2. února 2017 skončil Trumpův telefonický rozhovor s australským premiérem Malcolmem Turnbullem podle nelegálně vynesených informací vzájemnou roztržkou poté, co se oba státníci neshodli na pokračování dohody o přesídlení asi 1250 žadatelů o azyl z australských záchytných táborů na ostrovech Nauru a Papua-Nová Guinea, kterou Austrálie a USA uzavřely ještě v době vlády prezidenta Baracka Obamy.[85][86]

V reakci na test íránské balistické rakety ze dne 29. ledna 2017 se Donald Trump rozhodl 3. února téhož roku na tuto zemi uvalit určité sankce. Íránská vláda odsoudila nové sankce jako nelegální a dále uvedla, že v reakci zavede právní omezení proti americkým jednotlivcům a jiným subjektům, kteří pomáhají „regionálním teroristickým skupinám“. Trump již 2. února na svém Twitteru uvedl, že íránská vláda obdržela kvůli raketové zkoušce od USA oficiální výstrahu.[87][88]

4. února pozastavil federální soudce v americkém Seattlu platnost výkonného nařízení prezidenta Trumpa, které zamezilo občanům vybraných sedmi muslimských zemí vstup na americké území a způsobilo problémy na letištích. Posléze bylo toto soudní rozhodnutí potvrzeno třemi soudci odvolacího soudu v San Franciscu. Po několika dnech nejistoty ohledně dalšího postupu bylo oznámeno, že Trumpova administrativa tuto kauzu nepředloží Nejvyššímu soudu USA ke konečnému rozhodnutí. Administrativa předpokládá, že by při stávající rovnosti hlasů pro a proti (čtyři proti čtyřem) zůstalo v platnosti rozhodnutí federálního soudu v Seattlu.

V sobotu 4. února 2017 také hovořil Trump telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. O obsahu tohoto rozhovoru není mnoho známo. Ve stejný den telefonoval Trump s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

11. února prohlásil Trump, že se výrokům federálních soudů nepodřídí a potvrdil možné vydání nového dekretu, který by občanům některých muslimských zemí zapověděl vstup na území USA.

15. února přijal Trump v Bílém domě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Během setkání prezident Trump zopakoval svůj souhlas s přenesením amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zároveň však Izrael vyzval, aby se s výstavbou židovských osad na území Palestinské autonomie „trochu držel zpátky“. Naznačil také, že by mohl akceptovat jak řešení formou „jednoho státu“, tak formou „dvou států“ na území Izraele a jím okupovaných palestinských územích.[89][90]

 
Trump a kanadský premiér Justin Trudeau v Bílém domě 13. února 2017

Rovněž 15. února ohlásili Trump a právníci ministerstva spravedlnosti, že bude vypracováno nové výkonné nařízení prezidenta, kterým bude odvolán původní nařízení, zapovídající vstup na území Spojených států občanům sedmi muslimských zemí. Zároveň bude onen dekret, který byl pozastaven federálními soudy, nahrazen „o něco úžeji formulovaným“ textem, který bude přizpůsoben těmto „špatným rozhodnutím soudů“.[91]

25. února odřekl Trump svou účast na každoroční slavnostní večeři korespondentů akreditovaných u Bílého domu, která se tam má konat 29. dubna 2017, a to s poukazem na nepřátelský postoj médií vůči němu a jeho politice. Předseda spolku korespondentů Jeff Mason předtím ohlásil, že během této večeře má být oslavována „role nezávislých zpravodajských médií ve zdravé republice.“ Po Trumpově odřeknutí účasti se spolek korespondentů proti Trumpovu rozhodnutí ostře ohradil.[92]

Dne 28. února 2017 vystoupil prezident Trump poprvé před oběma komorami Kongresu USA. Přednesl projev, ve kterém nastínil problémy, se kterými se Spojené státy potýkají, a svou politickou linii. Vyzval republikány a demokraty k vzájemné spolupráci při řešení problémů země. Zopakoval svůj záměr podpořit vznik mnoha nových pracovních míst a zásadním způsobem zlepšit infrastrukturu na území Spojených států, která na mnoha místech není v dobrém stavu. Trval na nutnosti přísné imigrační politiky a v této souvislosti potvrdil plán postavit další úseky zdi na hranici s Mexikem. Ohlásil daňovou reformu, neuvedl ale zatím žádné detaily. V oblasti výdajů na obranu má dojít ke zvýšení ročního rozpočtu o 54 miliard dolarů.[93][94]

BřezenEditovat

Dne 4. března 2017 dosáhla již zjevná roztržka mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho předchůdcem Barackem Obamou nových rozměrů. Trump obvinil v jedné ze svých zpráv na Twitteru Obamu, že během volebního boje nebo po něm nechal odposlouchávat jeho telefony. Zprvu však nepředložil pro toto tvrzení žádné důkazy. Trump dále označil Obamu jako „zlého nebo nemocného chlapíka“.[95] Informaci o Trumpově útoku na Obamu přinesly také Lidovky.cz. Kromě toho bylo sděleno, že Trump vyčetl manželům Obamovým časté návštěvy ruského velvyslance v USA Sergeje Kisljaka v Bílém domě. Trump uvedl 22 Kisljakových návštěv za dobu Obamovy vlády, z toho čtyři v roce 2016.[96] Odposlech Trumpa nebo členů jeho týmu byl poté zpochybněn, ale dne 22. března 2017 potvrzen Devinem Nunesem, republikánským předsedou vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů USA. Podle jeho vyjádření se tak dělo po Trumpově zvolení prezidentem, a sice v měsících listopadu a prosinci 2016 a lednu 2017. Tehdy Trump sestavoval svou vládu, hovořil se svými spolupracovníky o svých plánech a telefonoval se zahraničními státníky. Akce mohla být podle Nunese legální, avšak Nunese znepokojilo, že v písemných zprávách tajných služeb o odposlechu jsou přímo uváděna jména členů Trumpova týmu, což by legální nebylo.[97]

Dne 17. března 2017 navštívila prezidenta Trumpa v Bílém domě německá kancléřka Angela Merkelová s početným doprovodem. Nejprve jednali oba státníci mezi čtyřma očima v Oválné kanceláři a poté ve velkém kruhu účastníků, zde hlavně o vzájemných obchodních stycích. Poté byla uspořádána tisková konference, která byla navštívena velkým počtem zástupců médií z celého světa.[98] Den poté uveřejnil Trump na Twitteru tento text: „Německo dluží NATO obrovské sumy, a Spojeným státům se musí lépe platit za silnou a nákladnou obranu, kterou Německu poskytují!“[99][100]

DubenEditovat

Donald Trump jako odvetu za chemický útok v Sýrii, který zabil desítky lidí a dětí, vyslal 7. dubna 2017 na státní základny Bašára Asada 59 střel.[101] O útoku bezprostředně informoval čínského prezidenta, kterého právě hostil ve svém resortu Mar-a-Lago na Floridě.[102]

ČervenecEditovat

Dne 5. července 2017 přiletěl Trump na krátkou státní návštěvu do Polska. Jeho cesta do Evropy je spojena s účastí na zasedání uskupení nejdůležitějších zemí světa G20 v německém Hamburku od 7. do 8. července. Doprovází jej mj. manželka Melanie Trumpová a dcera Ivanka Trumpová. Ve Varšavě se setkal s představiteli 12 evropských zemí Střední a Východní Evropy, které se spojily do "iniciativy tří moří“ (Baltické, Jaderské a Černé moře). První zasedání tohoto uskupení se uskutečnilo v roce 2016 v Chorvatsku. Následujícího dne bylo dopoledne na pořadu setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Odpoledne promluvil Trump před shromážděním polských představitelů a obyvatel hlavního města u pomníku bojovníků varšavského povstání v roce 1944, které bylo krvavě potlačeno německým Wehrmachtem. Trump obšírně ocenil tehdejší hrdinství Poláků i jejich dlouhodobý boj za svobodu. Přihlásil se k ustanovení článku 5 smlouvy o NATO, který zaručuje vzájemnost členů aliance při obraně před útokem zvenčí. Okrajově vyzval Rusko, aby přestalo „destabilizovat situaci“. Krátce po svém projevu přicestoval Trump se svým doprovodem do Hamburku.[103]

Kontroverze a kritikaEditovat

 
Demonstrace proti Trumpovi v San Francisku 19. listopadu 2016

Vztah k ženámEditovat

V průběhu svého mediálního života se Donald Trump dle kritiků několikrát nevhodně vyjadřoval o ženách. V pořadu Howarda Sterna "The Howard Stern Show" v roce 2005 hodnotil ženy v žebříčku od 1 do 10.[104] Jeho výroky nebyly jen obecné, ale směřovaly také na konkrétní ženy. V roce 1996 nazval bývalou Miss Universe Aliciu Machado "Miss Piggy" (Miss prasátko), také "eating machine" (žrací stroj) a "Miss Housekeeping" (Miss uklízení). Donald Trump při různých příležitostech slovně napadl americkou herečku Rosie O'Donnell, a to i během debaty Republikánské strany v roce 2015.[105][106][107]

O rok později v roce 2016, v době boje o prezidentský post, zveřejnil deník The Washington Post video z roku 2005.[108] Video začíná záběrem přijíždějícího autobusu spojeným se zvukovou stopou rozhovoru Donalda Trumpa s tehdejším televizním moderátorem Billym Bushem uvnitř autobusu a pokračuje rozhovorem Trumpa, Bushe a herečky Arianne Zucker ve studiu společnosti NBC Universal. V rozhovoru se Trump nevhodně vyjadřoval o ženách a hovořil také o sexuálních útocích, ke kterým se přiznal. Donald Trump netušil, že mikrofon, který byl s jeho vědomím na něm umístěn, je již aktivní. Konkrétně promluvil o osahávání žen, kterých se dopouštěl, a že mu to vždy prošlo, protože je slavný. Za tyto výroky se Trump po jejich zveřejnění omluvil; v té době od něj ale odešlo mnoho jeho příznivců.[109] Následně několik žen potvrdilo jeho vlastní slova s tvrzením, že jsou to ony, o kterých Trump na nahrávce mluví. Jednou z žen byla Natasha Stoynoff z magazínu People, její tvrzení později potvrdilo šest jejích kolegů.[110] Existují ještě další audio nahrávky, na kterých Trump hovoří o ženách. Například v roce 1997 prohlásil, že jako ředitel soutěže "Miss Teen USA" mohl chodit do šaten dívek a mohl je tak vidět nahé. Vždy dívkám tvrdil, že jde o inspekci. Několik původních soutěžících toto jeho prohlášení označilo za pravdivé.[111]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gillin, Joshua."Bush says Trump was a Democrat longer than a Republican `in the last decade’", PolitiFact.com, 24-08-2015. Ověřeno k 2015-10-21. 
  2. SARGENT, Hilary. The Man Responsible for Donald Trump’s Never-Ending Presidential Campaign [online]. 22-01-2014. [1]. (anglicky) 
  3. Niall McCarthy. Trump Is Set To Become The Oldest President In U.S. History [online]. Forbes, 2017-01-06, [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ethan Wolff-Mann. Donald Trump is richer than all the presidents combined [online]. Yahoo, 2016-11-11, [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Zachary Crockett. Donald Trump will be the only US president ever with no political or military experience [online]. Vox, 2016-11-16, [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LEIP, David: 2016 Presidential General Election Results. Dave Leip's Atlas of U.S. Presidential Elections. Massachusetts. http://uselectionatlas.org/RESULTS/index.html, 22. listopadu 2016 (anglicky).
  7. ROZHON, Tracie: Fred C. Trump, Postwar Master Builder of Housing for Middle Class, Dies at 93. (Fred C. Trump, poválečný mistr-stavitel bytových projektů pro střední třídu, zemřel ve věku 93 let.) The New York Times, http://www.nytimes.com/1999/06/26/nyregion/fred-c-trump-postwar-master-builder-of-housing-for-middle-class-dies-at-93.html?pagewanted=all, 26. června 1999 (anglicky).
  8. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib#space-b
  9. a b c Trump v hledáčku komunistické Státní bezpečnosti (StB), abcHistory.cz, 9. 11. 2016
  10. Ze Zlína až do Trump Tower, Lidovky.cz, 10. 11. 2016
  11. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib&strana=5#space-b
  12. http://revue.idnes.cz/donald-trump-rodina-manzelka-dcera-syn-potomci-fl2-/zajimavosti.aspx?c=A161109_103448_zajimavosti_bib&strana=6#space-b
  13. http://edition.cnn.com/2015/10/26/politics/donald-trump-small-loan-town-hall/
  14. "The World's Billionaires: Donald Trump", October 20, 2016. Ověřeno k October 20, 2016. 
  15. HARANTOVÁ, Emilie. Donald Trump: šampion lží, předsudků, urážek a velkého ega. Xman.cz. . Dostupné online.  
  16. http://abcnews.go.com/Politics/controversy-surrounding-trump-university/story?id=37374821
  17. Casting Notes: Donald Trump Cameos in Wall Street 2; Jeremy Piven and Kate Walsh go to Canada [online]. Slashfilm.com, 30. listopadu 2009, [cit. 2011-04-21]. [2]. (anglicky) 
  18. Trump's Hollywood Star Destroyed
  19. http://www.huffingtonpost.com/entry/donald-trump-2-billion-free-media_us_56e83410e4b065e2e3d75935
  20. http://money.cnn.com/2016/03/15/media/trump-free-media-coverage/
  21. KOHOUT, Kohout. Kdo se má bát Donalda Trumpa [online]. 2016-11-10. Dostupné online.  
  22. CASSIDY, John: Donald Trump Is Transforming the G.O.P. Into a Populist, Nativist Party (Donald Trump přeměňuje Grand Old Party, t.j. Republikánskou stranu, na stranu populistickou, národoveckou). http://www.newyorker.com/news/john-cassidy/donald-trump-is-transforming-the-g-o-p-into-a-populist-nativist-party, The New Yorker, 29. února 2016, staženo 5. března 2016 (anglicky).
  23. http://theweek.com/articles/612240/disintegration-donald-trump. „The disintegration of Donald Trump“ (Desintegrace Donalda Trumpa), theweek.com (anglicky).
  24. Donald Trump offers Obama 5 million dollars
  25. a b "Jsem nejlepší vládce, holedbal se Trump. Bush přiznal kouření marihuany". iDNES.cz. 17. září 2015
  26. Donald Trump: Hillary Clinton 'killed hundreds of thousands of people with her stupidity'. Yahoo News. 13. prosince 2015.
  27. "Is The Middle East Better Off With Dictators? Republican Candidates Sound Off On Foreign Policy Strategy During Debate". International Business Times. 15. prosince 2015.
  28. "Donald Trump Called Germany’s Angela Merkel ‘The Greatest’ Last Year". TIME. 15. srpna 2016.
  29. "Zájmy místo šíření hodnot. Trump půjde s Rusy proti Číně, soudí analytik". iDNES. 20. listopadu 2016.
  30. a b Trump má v zahraničí jasné nepřátele: Chce cla na čínské zboží a zničit Islámský stát. Hospodářské noviny. 10. listopadu 2016.
  31. "Donald Trump’s false comments connecting Mexican immigrants and crime". The Washigton Post, 8. července 2015.
  32. http://www.nbcnews.com/politics/2016-election/nbc-cuts-business-ties-donald-trump-over-immigration-remarks-n383856
  33. "Trump: Ilegální přistěhovalce vyhostíme, Mexiko oddělíme zdí". Aktuálně.cz. 17. srpna 2015.
  34. "Spor Trumpa se starosty o imigranty ještě více rozděluje USA". Lidovky.cz, 5. února 2017.
  35. "NYC Mayor: 'We will go to court immediately' if funding halted over 'sanctuary city' executive order". CNN, 26. ledna 2017.
  36. a b Trump je pro uznání ruské anexe Krymu [online]. Novinky.cz, 2016-08-01. Dostupné online.  
  37. Putin podporuje Trumpa. Podívejte se proč [online]. EuroZprávy, 2016-04-01. Dostupné online.  
  38. "Donald Trump’s talk of teaming with Russia against Islamic State draws pushback on Hill". The Washington Times, 15. listopadu 2016.
  39. "White House: Trump Made It Clear Russia Must 'Return Crimea' To Ukraine". Radio Free Europe / Radio Liberty. 14. února 2017.
  40. Media's Trump Honeymoon Phase Is Over…
  41. "Urážky mezi miliardáři: Saúdský princ a Trump se do sebe pustili!". TN.cz, 13. prosince 2015.
  42. Trump now says Muslim ban only applies to those from terrorism-heavy countries [online]. Washington Post, 2016-06-25. Dostupné online. (Anglicky) 
  43. "Donald Trump still does business in Saudi Arabia, despite blaming the country for 9/11". The Independent, 20. května 2016.
  44. "Trump tells NYT he would consider halting purchase of oil from Saudi Arabia". The Guardian, 27. března 2016.
  45. "Donald Trump Adds Saudi Arabia to List of Countries Ripping Off the U.S.". Bloomberg, 16. srpna 2015.
  46. "Trump demands Clinton Foundation return $25 million from Saudis". Politico, 13. června 2016.
  47. http://www.ibtimes.co.uk/donald-trump-says-families-terrorists-should-be-targeted-1531587
  48. "In attack on Trump, Clinton accidentally admits drone killing of Abdulrahman al-Awlaki may have been a war crime". Salon.com, 6. června 2016.
  49. BREAKING: Donald Trump Threatens Hillary Clinton With Gun Violence
  50. "Vítěz Trump chce sjednotit USA, Clintonová nabídla spolupráci". České noviny, 9. listopadu 2016.
  51. Donald J. Trump byl zvolen novým prezidentem USA. Republikáni ovládli i americký Kongres [online]. Byznys Noviny, 2016-11-09. Dostupné online.  
  52. Clintonovou a Trumpa čeká první zkouška ohněm, Iowa spouští primárky [online]. Novinky.cz, 2016-02-01. Dostupné online.  
  53. Here’s Donald Trump’s Presidential Announcement Speech. TIME [online]. June 16, 2015 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.  
  54. http://www.celebritynetworth.com/richest-businessmen/richest-billionaires/donald-trump-net-worth/
  55. PINDELL, James: Why Donald Trump is (still) the GOP Front-runner (Proč je Donald Trump stále vedoucím kandidátem GOP), https://www.bostonglobe.com/news/politics/2016/01/14/why-donald-trump-still-gop-front-runner/ZKIXTJXQqnFhZN6rPjQEaN/story.html. The Boston Globe, 14. ledna 2016, staženo 14. března 2016 (anglicky).
  56. Ted Cruz drops out of the Republican presidential race [online]. The Washington Post, May 3, 2016. [3]. (anglicky) 
  57. CNN, Phil Mattingly, David Mark and Tom LoBianco. Sources: John Kasich to drop out [online]. . [4]. (anglicky) 
  58. US-Wahlkampf: Auch letzter Trump-Rivale Kasich gibt auf (Volební boj v USA: Také poslední Trumpův soupeř Kasich to vzdává), Neue Zürcher Zeitung, 4. května 2016 (německy).
  59. COLLINSON, Stephen. Donald Trump: Presumptive GOP nominee; Sanders takes Indiana. CNN [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.  
  60. GRAHAM, Chris; MOLLOY, Mark. Donald Trump mocked over ‘win bigly’ victory speech – Twitter reacts. The Telegraph [online]. 2016-05-04 [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.  
  61. KREUTZER, Christian: Trump überholt Clinton erstmals in Umfragen (Trump poprvé předstihl Clintonovou v průzkumech), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/internationale-politik/id_77925046/us-vorwahlen-donald-trump-ueberholt-hillary-clinton-in-umfragen.html. T-online.de, 24. května 2016 (německy). Staženo 24. května 2016, 16:18 hod.
  62. Trump hat notwendige Delegiertenzahl für Präsidentschaftskandidatur (Trump má nutný počet hlasů delegátů pro prezidentskou kandidaturu), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_77949678/trump-hat-notwendige-delegiertenzahl-fuer-praesidentschaftskandidatur.html. T-online.de, 26. května 2016, staženo 27. května 2016, 13:52 hod. (německy).
  63. Donald Trump landet in Großbritannien, Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/brexit/liveticker-zum-brexit-briten-stimmen-ueber-eu-austritt-ab-14300118.html, 24. června 2016 (německy).
  64. SHUSTER, Simon: The Brexit Vote Is a New Milestone in the Global War on Elites (Hlasování o brexitu je novým mezníkem v globální válce o elity), Time, http://time.com/4381313/brexit-vote-david-cameron-elites/?xid=newsletter-brief, 24. června 2016 (anglicky).
  65. ROSS, Andreas: Möglicher Vizepräsident Trumps. Casting-Show geht in die Endrunde (Možný Trumpův viceprezident. Casting-show jde do posledního kola). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/trump-bestimmt-kandidaten-fuer-vizepraesidentschaft-14340900.html#/elections, 14. července 2016 (německy).
  66. Erste große Personalentscheidung. Trump besetzt sein Team um (První velké personální rozhodnutí. Trump přeorganizoval svůj tým), http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79524864/donald-trump-besetzt-sein-uebergangsteam-um.html. T-Online, 12. listopadu 2016 (německy).
  67. Reince Priebus. Trump macht Republikaner-Chef zu Stabschef (Reince Priebus. Trump jmenoval šéfa republikánů šéfem štábu). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trump-macht-republikaner-reince-priebus-zu-stabschef-14526653.html, 14. listopadu 2016 (německy).
  68. USA und Russland. Putin telefoniert erstmals mit Trump (USA a Rusko. Putin telefonoval poprvé s Trumpem). Der Spiegel, http://www.spiegel.de/politik/ausland/wladimir-putin-telefoniert-erstmals-mit-donald-trump-a-1121275.html, 15. listopadu 2016, 08:43 hod. (německy).
  69. a b "Trump pohněval rudou Čínu, telefonoval si s prezidentkou Tchaj-wanu". iDNES.cz. 3. prosince 2016.
  70. "Why Trump was right to talk with Taiwan's president". Fox News. 4. prosince 2016.
  71. Trump wählt Hardliner für Spitzenpositionen aus (Trump zvolil tvrdé politiky do vrcholných funkcí), T-Online / AFP, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79589874/usa-donald-trump-holt-hardliner-in-sein-team.html, 19. listopadu 2016, 11:29 hod. (německy).
  72. Betsy DeVos. Trump nominiert Milliardärin als Bildungsministerin (Betsy DeVos. Trump nominuje miliardářku jako ministryni pro vzdělání). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/trump-nominiert-eine-milliardaerin-als-bildungsministerin-14542178.html, 23. listopadu 2016 (německy).
  73. Amt des Außenministers. Romney biedert sich bei Trump an (Úřad ministra zahraničí. Romney se snaží zalíbit Trumpovi). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trump-mitt-romney-moechte-us-aussenminister-werden-14551867.html, 30. listopadu 2016 (německy).
  74. James Mattis. Erprobter Krieger mit markigen Sprüchen (James Mattis. Osvědčený válečník s rázovitými výroky). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/james-mattis-erprobter-krieger-mit-markigen-spruechen-14555064.html, 2. prosince 2016 (německy).
  75. NOVÁK, Martin. Šílený pes Mattis bude Trumpovým ministrem obrany. Hrozbou je pro něj Írán. Aktualne.cz [online]. 2016-12-2. Dostupné online.  
  76. KÜHN, Oliver: Donald Trumps Kabinett. Ben Carson wird Wohnungsbauminister (Kabinet Donalda Trumpa. Ben Carson se stane ministrem pro bytovou výstavbu). Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/wahl-in-amerika/donald-trumps-kabinett-ben-carson-wird-wohnungsbauminister-14559828.html, 5. listopadu 2016 (německy).
  77. Trumps Kabinett. Wer in den USA bald das Sagen hat. T-Online, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79638198/kabinett-von-donald-trump-wer-in-den-usa-bald-das-sagen-hat.html. 9. prosince 2016, 17:33 hod. (německy).
  78. Exxon CEO Now a Contender for Donald Trump’s Secretary of State, The Wall Street Journal, http://www.wsj.com/articles/exxon-ceo-now-a-contender-for-donald-trumps-secretary-of-state-1480878402?mod=whatnext&cx_navSource=cx_picks_pol&cx_tag=poptarget&cx_artPos=4#cxrecs_s, 5. prosince 2016 (anglicky).
  79. TRUMP, Donald: I have chosen one of the truly great business leaders of the world, Rex Tillerson, Chairman and CEO of ExxonMobil, to be Secretary of State, https://twitter.com/realDonaldTrump/status/808638507161882624. Twitter, 13. prosince 2016 (anglicky).
  80. Elon Musk a zakladatel Uberu Travis Kalanick budou ekonomickými poradci Trumpa. CzechCrunch. . Dostupné online [cit. 2016-12-26]. (cs-cz) 
  81. President-Elect Donald J. Trump Intends to Nominate U.S. Congressman Ryan Zinke as Secretary of the Interior (Zvolený president Donald J. Trump má v úmyslu nominovat kongresmana USA Ryana Zinkeho ministrem vnitra), https://greatagain.gov/president-elect-trump-to-nominate-ryan-zinke-as-secretary-of-the-interior-617f97059c0f#.6uoe8t1la, 15. prosince 2016 (anglicky).
  82. LINDNER, Roland: Der loyale Anwalt (Loyální advokát), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 29. prosince 2016, s. 8 (německy).
  83. Landwirtschaftsminister. Trump füllt letzten Posten im Kabinett. (Ministr zemědělství. Trump obsadil poslední post v kabinetu.) Neue Zürcher Zeitung, https://www.nzz.ch/international/landwirtschaftsminister-trump-fuellt-letzten-posten-im-kabinett-ld.140660?mktcid=nled&mktcval=107_2017-1-19, 19. ledna 2017 (německy).
  84. AMMANN, Beat: Oberstes Gericht der USA. Trump nominiert den Konservativen Gorsuch. (Nejvyšší soud USA. Trump nominoval konzervativního Gorsucha.) https://www.nzz.ch/international/supreme-court-der-usa-trump-nominiert-konservativen-gorsuch-fuer-oberstes-gericht-ld.142950?mktcid=nled&ktcval=107_2017-2-1, Neue Zürcher Zeitung, 1. února 2017 (německy).
  85. Trump zavěsil premiérovi Austrálie. Chce přezkoumat ‚hloupou‘ dohodu o migrantech. Svět. Lidovky.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.  
  86. Trump naštval Australany, premiérovi kvůli běžencům praštil s telefonem. iDNES.cz [online]. 2017-02-02 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online.  
  87. BORGER, Julian; SMITH, David. Trump administration imposes new sanctions on Iran. The Guardian. 2017-02-03. Dostupné online [cit. 2017-02-03]. ISSN 0261-3077. (en-GB) 
  88. Nebudu laskavý jako Obama, prohlásil Trump a uvalil na Írán sankce - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online].  [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.  
  89. BAKER, Peter; LANDLER, Mark. Trump, Meeting With Netanyahu, Backs Away From Palestinian State. The New York Times. 2017-02-15. Dostupné online [cit. 2017-02-15]. ISSN 0362-4331.  
  90. Trump vyzval Netanjahua, aby se s osadami „trochu držel zpátky”. Novinky.cz. . Dostupné online [cit. 2017-02-15]. (cs-CZ) 
  91. KALEEM, Jaweed a DOLAN, Maura: Trump says he'll repeal travel ban, replace it with a new one next week that's 'tailored' to court decisions (Trump řekl, že odvolá zákaz cestování a nahradí příští týden jej novým, který bude přizpůsoben soudním rozhodnutím). Los Angeles Times, http://www.latimes.com/politics/washington/la-na-essential-washington-updates-trump-says-he-will-repeal-travel-ban-1487273979-htmlstory.html, 16. února 2017 (anglicky).
  92. Bruch mit langjähriger Tradition. Trump sagt Teilnahme an Korrespondentendinner ab (Porušení dlouholeté tradice. Trump odřekl účast na večeři korespondentů.) T-Online.de, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_80472456/donald-trump-sagt-teilnahme-an-korrespondentendinner-ab.html, 26. února 2017 (německy).
  93. Donald Trump hält erste Rede vor dem Kongress (Donald Trump přednesl první řeč před Kongresem). http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_80498408/donald-trump-gibt-sich-in-erster-rede-vor-kongress-versoehnlich.html. S odvoláním na tiskovou agenturu DPA, 1. března 2017 (německy).
  94. MACHÁČEK, Jan: Trump konečně zkusil být státníkem, http://www.lidovky.cz/machacek-trump-konecne-zkusil-byt-statnikem-fmq-/monitor-jana-machacka.aspx?c=A170301_132800_monitor-jana-machacka_pev. Lidovky.cz, 1. března 2017, 13:28 hod.
  95. GEORGI, Oliver: Trumps Vorwürfe gegen Obama. Ein Angriff von neuer Dimension. (Trumpovy výčitky vůči Obamovi. Útok s novými rozměry.) Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/politik/trumps-praesidentschaft/trumps-vorwuerfe-gegen-obama-ein-angriff-von-neuer-dimension-14909118.html, 4. března 2017 (německy).
  96. Trump obvinil Obamu z odposlechu a chce vyšetřit vazby šéfa demokratů na Rusko. Lidovky.cz, http://www.lidovky.cz/trump-obvinil-obamu-z-odposlechu-a-chce-vysetrovat-vazby-sefa-demokratu-na-rusko-g16-/zpravy-svet.aspx?c=A170304_143819_ln_zahranici_ELE, 4. března 2017.
  97. Wende bei Abhörvorwürfen. Trump-Team vielleicht legal bespitzelt. (Obrat při obvinění z odposlechu. Proti Trumpovu týmu bylo možná legálně špehováno.) T-Online, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_80701904/abhoervorwuerfe-trump-team-vielleicht-legal-bespitzelt.html, 23. března 2017 (německy).
  98. Na přátelství Merkelové a Trumpa to nevypadá, reagují na ‚chladné‘ setkání německá média. http://www.lidovky.cz/na-pratelstvi-merkelove-a-trumpa-to-nevypada-reaguji-na-chlad-v-bilem-dome-nemecka-media-grr-/zpravy-svet.aspx?c=A170318_095151_ln_zahranici_ele, Lidovky.cz, 18. března 2017.
  99. SCHÄFER, Christoph: Trump nach Merkel-Besuch: „Deutschland schuldet der Nato riesige Summen“ (Trump po návštěvě Merkelové: „Německo dluží NATO obrovské sumy“), http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/trump-deutschland-schuldet-nato-riesige-summen-14931086.html, 18. března 2017 (německy).
  100. ROSS, Andreas: Lasst uns Schlitzohren sein (Buďme chytráky), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 20. března 2017, s. 2 (německy).
  101. USA udeřily na základnu v Sýrii. Trump mstí chemický útok, Rusko slibuje Damašku pomoc s obranou - Info.cz. Info.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-16]. (česky) 
  102. Trump prozradil, že nechal ostřelovat Sýrii, zatímco si pochutnával na „nejlepším čokoládovém koláči“ - Info.cz. Info.cz. . Dostupné online [cit. 2017-05-16]. (česky) 
  103. Trump ve Varšavě vyzval Rusko, aby přestalo podporovat nepřátele ZápaduLidovky.cz, http://www.lidovky.cz/trump-zahajil-program-ve-varsave-setkanim-s-polskym-prezidentem-dudou-13g-/zpravy-svet.aspx?c=A170706_100041_ln_zahranici_ele, 6. července 2017.
  104. Donald Trump Rated Female Celebrities on a Scale of 1 to 10. PEOPLE.com. 2016-09-28. Dostupné online [cit. 2017-01-23]. (en-US) 
  105. CNN, Deena Zaru. The Donald Trump-Rosie O'Donnell feud: A timeline. CNN [online].  [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.  
  106. Trump slams O'Donnell during GOP debate. USA TODAY. . Dostupné online [cit. 2017-01-27]. (anglicky) 
  107. CNN, Deena Zaru. Rosie O'Donnell responds to Trump debate attack. CNN [online].  [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.  
  108. Transcript: Donald Trump’s Taped Comments About Women. Washington Post [online].  [cit. 2017-10-08]. Dostupné online.  
  109. Trump recorded having extremely lewd conversation about women in 2005. Washington Post [online].  [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.  
  110. Revealed: 6 People Who Corroborate Natasha Stoynoff’s Story of Being Attacked by Donald Trump. PEOPLE.com. 2016-10-18. Dostupné online [cit. 2017-01-23]. (en-US) 
  111. A Timeline of Donald Trump's Creepiness While He Owned Miss Universe. Rolling Stone. . Dostupné online [cit. 2017-01-23].  

Externí odkazyEditovat