Východní Evropa
Východní Evropa je východní část Evropy. Použití termínu je nestálé a je velmi závislé na kontextu. Do východní Evropy obvykle spadá Ukrajina, evropská část Ruska, Bělorusko, Moldavsko a malými částmi svého území zasahují také státy Ázerbájdžán, Gruzie a Kazachstán. Někdy se do východní Evropy počítají také pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko, Litva.[1]
Protože značná část východní Evropy leží na severu a byla přístupna přes Baltské moře – a města jako Petrohrad, Novgorod a Moskva leží severněji než mnohá města Skandinávie – tak se do poloviny 19. století severozápadní Rusko zpravidla přiřazovalo k severní Evropě.
Krajinu východní Evropy vyznačuje východoevropská rovina, rozléhající se až k pohoří Uralu a řece Uralu, které na jejím východě dělí Evropu od Asie a na severu k Severnímu moři.
Státy východní Evropy
editovat- Estonsko
- Litva
- Lotyšsko
- Bělorusko
- Moldavsko
- Gruzie (část)
- Rusko (část)
- Ukrajina
- Ázerbájdžán (část)
- Kazachstán (část)
Další státy bývají různě zahrnovány do východní, střední, jihovýchodní, nebo severní Evropy:
Historický pojem
editovatZ pohledu dějinného zahrnuje východní Evropa Ukrajinu, evropskou část Ruska, Bělorusko a Moldavsko. Často se do ní také zahrnují kavkazské země Gruzie, Arménie a někdy dokonce i Ázerbájdžán. Historicky a kulturně jsou východoevropské země pod vlivem pravoslavné církve a byly – na rozdíl od Osmanskou říší ovládaného Balkánu – pod vládou Ruska.
Země a kultury východní Evropy se – stejně jako země a kultury jihovýchodní Evropy – buď vůbec nepodílely, nebo jen zanedbatelně, na společenském vývoji ovlivněném renesancí, reformací a osvícenstvím. To ovšem neplatí pro části západní Ukrajiny a částečně Běloruska, kde působil silný polský vliv (na Zakarpatí pak uherský).
Etnický, kulturní pojem
editovatV etnickém, jazykovém a kulturním smyslu je coby východní Evropa nepřesně označována ta část Evropy, která je obydlena Slovany. Toto označení není věcně správné, protože slovanské národy jako Poláci nebo Češi se svojí kulturou i historickým vývojem zásadně odlišují od východních a jihovýchodních Slovanů. Nepřesnost tohoto termínu je ještě prohloubena skutečností, že pod pojem Východní Evropa se v tomto kontextu zařazují též neslovanské země jako Moldavsko, Maďarsko a Rumunsko.
Politický pojem
editovatZ pohledu Západu se za studené války jako východní Evropa běžně označovaly všechny komunistické země Evropy, včetně bývalé NDR. Dodnes je tento zeměpisně zjednodušený název používán i pro středoevropské země, které ke komunistickému bloku dříve patřily – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko. V souvislosti se snahou zmírnit toto označení, které vnímají obyvatelé středoevropských zemí poměrně pejorativně, se začal používat termín Střední a Východní Evropa. I přesto se však odkaz na staré rozdělení světa objevuje. Během finanční krize v letech 2008 a 2009 došlo na začátku roku 2009 k poklesu důvěryhodnosti ve východoevropské trhy, což oslabilo všechny měny i ve Střední Evropě.
Kritika pojmu
editovatPojem „východní Evropa“ bývá často v zemích střední Evropy považován za urážlivý kvůli spojitosti s komunismem a Ruskem. Obyvatelé střední Evropy tak často prosazují, aby byli označováni za Středoevropany, nikoliv Východoevropany.
Po rozpadu komunismu v SSSR a jeho západních satelitech se začalo používat označení střední a východní Evropa (SVE).[zdroj?]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-12.
Související články
editovat- Varšavská smlouva
- Východní blok
- Společenství nezávislých států
- Západ – západní kultura, západní svět
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu východní Evropa na Wikimedia Commons
- Průvodce Východní Evropa ve Wikicestách
- Co je Východní Evropa v OSN