Otevřít hlavní menu

Ural

pohoří v Rusku oddělující Evropu a Asii

Ural (rusky Ура́льские го́ры) je pohoříRuském Uralském federálním okruhu. Nachází se v centrální části země a odděluje evropské a asijské Rusko, současně je také geografickou hranicí mezi Evropou a Asií. Za hranici se nicméně považuje východní úpatí Uralu, pohoří tedy leží celé ještě v Evropě. Je to nejvýznamnější ruské pohoří táhnoucí v délce téměř 2 500 km ve směru sever-jih. Podle starého názvu bylo pojmenováno pohoří Montes Riphaeus na přivrácené straně Měsíce.[1][2]

Ural
Урал
Maksimovská skála u řeky Čusovaja

Nejvyšší bod 1 895 m n. m. (Narodnaja)

Nadřazená jednotka Evropa
Sousední
jednotky
Východoevropská rovina, Nová země, Západosibiřská rovina, Turgajská plošina, Turanská nížina, Ustjurt
Podřazené
jednotky
Polární Ural, Subpolární Ural, Severní Ural, Střední Ural, Jižní Ural, Mugodžary

Světadíl Evropa
Stát Rusko Rusko
Kazachstán Kazachstán
Mapa
Mapa
Povodí Volha, Pečora, Ob, Ural
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Ural (rozcestník).

Obsah

GeologieEditovat

Ural je jedno z nejstarších známých pásmových pohoří, které vzniklo již v prvohorách během karbonu jako důsledek tektonické srážky Sibiře a Baltiky.

GeografieEditovat

Z geografického hlediska se Ural rozděluje na 5 samostatných celků:

Souřadnice (šířka = š; délka = d)

  • Jižní Ural: š = 55°40' až 52° s. š., d = 60° až 57° v. d; jižně od toku řeky Ufy až po město Orsk
  • Střední Ural: š = 59° až 55°40' s. š., d = 58° až 61° v. d.; severně od řeky Ufy
  • Severní Ural: š = 64° až 59° s. š., d = asi. 59° v. d.; severně od toku řeky Kosvy
  • Připolární Ural (nebo také Subpolární Ural): š = 65°40' až 64° s. š., d = 62° až 59° v. d.; severně od průlomu pohořím Ural tvořeného řekou Ščugor
  • Polární Ural: š = 69° až 65°40' s. š., d = 67° až 62° v. d.; severně od pramene řeky Chulgy

Severní část zasahuje k Severnímu ledovému oceánu, jižní končí na hranici RuskaKazachstánem. Nejvyšším vrcholem je s 1 895 m hora Narodnaja v severní části pohoří.

PrůmyslEditovat

Do oblasti Uralu byla během II. světové války před postupujícími německými vojsky přestěhována významná část sovětského těžkého průmyslu. Oblast je bohatá na přírodní zdroje jako je zlato, platina, železná ruda, uhlí, nikl a i další suroviny, což ji řadí mezi důležité surovinové základny Ruska.

FaunaEditovat

Lesy na Urale jsou obývány zvířaty typickými Sibiře jako je los, medvěd hnědý, liška, vlk, rosomák, rys a sobol.

SídlaEditovat

Za hlavní město celé oblasti Uralu se považuje Jekatěrinburg (v letech 19241991 Sverdlovsk), mezi další významná sídla na Urale se řadí také Magnitogorsk, Miass, Serov, Zlatoust, Nižnij Tagil, Kaměnsk-Ural'skij. V podhůří se nacházejí další významná průmyslová centra (např. Perm, Ufa, Vorkuta nebo Čeljabinsk).

Vzácné nerosty z pohoří UralEditovat

Na Urale je asi 48 druhů hospodářsky cenných rud a minerálů. Jsou to vzácné kameny jako je smaragd, ametyst, akvamarín, jaspis, rodonit, malachit a diamant.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Euclides, s. 108/41. 
  2. Montes Riphaeus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat