Otevřít hlavní menu

Smaragd

šesterečný minerál - odrůda berylu, drahý kámen

Smaragd, chemický vzorec Be3(Al,Cr)2Si6O18 (hlinitokřemičitan berylnatý), je šesterečný minerál. Jeho název je pravděpodobně semitského původu. Smaragd je nejznámější a nejcennější odrůdou minerálu berylu.

Smaragd
Émeraude, phlogopite, quartz 7100.0055.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec Be3(Al,Cr)2Si6O18
Identifikace
Barva zelená
Vzhled krystalu prizmatické
Soustava šesterečná
Tvrdost 7,5 – 8
Lesk skelný, matný
Štěpnost nedokonalá
Vryp bílý
Hustota 2,6 – 2,8 g⋅cm−3
Rozpustnost v HF

Obsah

PůvodEditovat

Smaragd je nejdražší odrůda berylu s charakteristickou sytě zelenou barvou. Vděčí za ni obsahu chrómu ve struktuře.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: zelená. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 % s příměs Cr. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví.

VyužitíEditovat

V klenotnictví se využívá jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Mezi nejslavnější šperky se smaragdy patří Náhrdelník španělské inkvizice, Hookerova smaragdová brož nebo Andská královská koruna.

HistorieEditovat

Smaragd (smaragdos) byl poprvé užíván ve starověkém Egyptě, patřil mezi oblíbené kameny již ve Střední říši, za Ptolemaiovců a za královny Kleopatry. Termín Smaragd znamená v sanskrtu marakata, překonavatel obtíží. Indové dělili své smaragdy z Palistánu (údolí Swát) a Rádžástánu na odstíny podle kast. Smaragd [1] měl být pro starověké myslitele kamenem moudrosti, prosperity, praktické logiky a obchodní zdatnosti (budha-ratna). Jadeit, nefrit a smaragd byly tři drahokamy, ze kterých byly vyřezávány sošky Buddhy. Pro perské učence byl smaragd kamenem věčného života v ráji. Také Římané si velmi cenili smaragd, Plinius starší vyzdvihuje jeho barvu.

NalezištěEditovat

Výskyt smaragdu je řídký.

  • Rakousko – Habachtal
  • Rusko – Takovaja (Ural)
  • Egypt – Zabarah (další historické lokality)
  • Kolumbie – Muso a Chivor – nejznámější lokality vysoce ceněných smaragdů, kde již staří Inkové získávali kvalitní exempláře. Největší vývozce do Evropy v 16. -19.století, prostřednictvím španělských mořeplavců a obchodníků.
 
Vybroušené smaragdy.

Významné smaragdyEditovat

  • Kokovinův smaragd - 11 tisíc karátů
  • Váza vybroušená z jednoho smaragdu - 2681 karátů (Kunsthistorisches Museum Vídeň)
  • Hrdost Ameriky - 1470 karátů
  • Stephensonův smaragd - 1438 karátů
  • Stalen smaragd - 1270 karátů

Významné památkyEditovat

  • Smaragdová souprava klenotů ruské carevny - Almaznyj fond, Moskva
  • Socha Maura nesoucího podnos se smaragdy - Grünes Gewölbe, Drážďany
  • Smaragdový řád saského kurfiřta - Grünes Gewölbe, Drážďany
  • Smaragdy na klenotech Svatohorské madony, Svatá Hora u Příbrami
  • Smaragdová souprava šperků, 20.léta 20.století, Uměleckoprůmyslové museum v Praze
  • Smaragdová slánka pro císaře Ferdinanda III., Dionýsio Miseroni, Praha 1641 (nyní Kunsthstorisches Museum Vídeň)

ReferenceEditovat

  1. Robert Nový, přednáška Lidové Univerzity Praha, datum?

LiteraturaEditovat

  • Robert Grundmann, Smaragd, grünes feuer unterm Eis. ExtraLAPIS Nr. 1, 1977
  • Robert Nový, Drahé kameny starověku. Onyx Praha 2002
  • Smaragde der Welt, ExtraLAPIS Nr. 21, München 2001.
  • Jiří Ďuďa - Luboš Rejl: Drahé kameny. Aventinum Praha 1997, s. 70

Externí odkazyEditovat