Čeljabinsk

sídlo v Čeljabinské oblasti v Rusku

Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Žije zde přibližně 1,20 milionu[2] obyvatel (9. místo v Rusku) a jde o administrativní centrum Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (MoskvaVladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.

Čeljabinsk
Челябинск
Budova Jihouralské státní univerzity
Čeljabinsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška220 m n. m.
Časové pásmoUTC+5[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhUralský
OblastČeljabinská
Administrativní dělení7 městských rajónů
Čeljabinsk na mapě
Čeljabinská oblast na mapě Ruska
Čeljabinsk
Čeljabinsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha500,9 km²
Počet obyvatel1 196 680 (2020)[2]
Hustota zalidnění2 389,1 obyv./km²
Správa
StarostkaNatalja Petrovna Kotovová[3]
Vznik1736
Oficiální webwww.cheladmin.ru
Telefonní předvolba351
PSČ454000–454999
Označení vozidel74, 174 a 774
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Městská tržnice a dvouvěžový chrám Narození Ježíše Krista, fotografie (1904)

Na místě malé osady byla v Ufimské provincii roku 1736 založena Čeljaba, která dala městu název, a při ní pravoslavný chrám Narození Ježíše Krista. Od 60. let 18. století v čeljabinské pevnosti sídlil zemský úřad (roku 1743 přenesený z Tečenské slobody), pravoslavná duchovní rada, radnice a asi 500 dvorů. Pevnost byla na obou březích řeky obehnána dubovou palisádou se dvěma dřevěnými věžemi a třemi branami. Žilo zde 354 kozáků v čele s atamanem a 8 předáky, pěší rota, 192 obchodníků a dělníků a 42 rolníků. Dalších 154 obyvatel, přestěhovaných ze Šadrinska, žilo ve vesnici Balančnoj. V pevnosti stál dřevěný kostel sv. Mikuláše Divotvůrce, postavený před rokem 1743 a nahrazený dvouvěžovým kamenným Trojoltářním kostelem (Narození Ježíše Krista, sv. Jana Evangelisty a sv. Mikuláše Divotvůrce). Roku 1781 byla pevnost prohlášena městem a střediskem Čeljabinského újezdu v Jekatěrinské oblasti. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center hospodářství a kultury, zejména průmyslu ruského impéria a po revoluci také předválečného Sovětského svazu.

Během občanské války a 1. sjezdu československého legionářského vojska na Rusi se zde v květnu 1918 stal incident. Byl vyvolán těžkým zraněním legionáře 6. střeleckého pěšího olomouckého pluku „Hanáckého“ vojína J. Ducháčka železem, které z projíždějícího vlaku vrhl maďarský zajatec.[4] Konflikt mezi místním sovětem a československými legionáři patřil k hlavním sporům v počátcích otevřeného boje bolševiků s československými legionáři.[5] Legionáři tehdy Čeljabinsk dvakrát dobyli.[6] Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později, došlo k jaderné havárii, ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila. Ve městě se nadále nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Čeljabinský bolid editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Čeljabinský meteor.

Dne 15. února 2013 v dopoledních hodinách dopadl poblíž města velký (podle nejvyšších odhadů až 17 metrů) meteoroid,[7] který při průletu atmosférou způsobil 9 výbuchů, tlaková vlna a doprovodný supersonický třesk pak způsobil poranění více než 1000 lidí a napáchal velké materiální škody (mimo jiné až 200 tisíc metrů čtverečních rozbitého tabulového skla). Podle jasnosti byl určen jako bolid. Pátrací letadla později nalezla kráter po meteoritu o průměru více než 8 metrů.

Obyvatelstvo editovat

Ve městě žijí převážně Rusové (84 %), Tataři (5 %), Baškirové (3 %) a Ukrajinci (1 %).

Průmysl editovat

Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní, nadále se zde nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Doprava editovat

Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.

Památky editovat

 
Katedrální chrám sv. Simeona
 
Svatotrojický chrám
  • Katedrální chrám sv. Simeona - sídlo čeljabinské eparchie
  • Svatotrojický pravoslavný chrám – založen roku 1911, postaven do roku 1914, zrušen roku 1930, obnoven roku 1990
  • Chrám Alexandra Něvského
  • Budova Jihouralské státní univerzity – založena roku 1943
  • Budova Státní opery – neoklasicistní budova z roku 1903, sochařská dekorace z období socialistického realismu
  • Budova divadla
  • Chrám Matky Boží s Odigitrijevským (mariánským) ženským klášterem
  • Kirovka - pěší zóna s několika historickými cihlovými domky

Osobnosti editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Čeljabinsku.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online.
  3. Гордума Челябинска выбрала нового мэра. www.rbc.ru [online]. РБК, 2019-11-19 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (rusky) 
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 24-25, 30-55, 61-66, 137, 140-148.
  5. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 62–66. 
  6. Vojta Holeček, Rudolf Medek: Za Svobodu, Pod vedením T.G. Masaryka, Sibiřská anabáze, Praha 1925
  7. http://www.exoplanety.cz/2013/02/16/nasa-odhadla-parametry-ruskeho-meteoritu-mel-17-metru/ - NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů!

Externí odkazy editovat