Baltské státy
Název Baltské státy nebo Baltské země (případně též Pobaltí nebo Baltikum) dnes označuje tři státy v severovýchodní Evropě na východním pobřeží Baltského moře (od severu k jihu):
Někdy se k nim také připočítává ruská Kaliningradská oblast vklíněná mezi Litvu a Polsko.
Jazykově je estonština od zbylých dvou jazyků, litevštiny a lotyštiny, velmi odlišná. Z hlediska geografického sice všechny tři jazyky patří do Pobaltí, ovšem z hlediska lingvistického patří estonština mezi jazyky baltofinské (uralské), zatímco litevština s lotyštinou jsou indoevropské baltské jazyky. Dalšími jazyky oblasti jsou ruština a vymírající baltofinské jazyky (především livonština). Německojazyčné obyvatelstvo, které se v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků paktu Ribbentrop-Molotov.
Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky. Všechny země používají jako měnu euro.
StatistikyEditovat
| Stát | Estonsko | Lotyšsko | Litva |
|---|---|---|---|
| Vlajka |  |
 |
 |
| Hlavní město | Tallinn | Riga | Vilnius |
| Nezávislost |
|
|
|
| Populace (2019)[1] | 1 324 820 | 1 919 968 | 2 794 184 |
| Populace (2008)[1] | 1 338 440 | 2 191 810 | 3 212 605 |
| Populace (2000) | 1 376 743 | 2 375 000 | – |
| Hustota zalidnění (2019) | 29,3 ob./km² | 29,7 ob./km² | 42,8 ob./km² |
| Rozloha | 45 228 km² | 64 589 km² | 65 300 km² |
| Vodní plocha | 6,28 % | 3,62 % | 4,01 % |
| Nominální HDP celkem (2018[2] | 25,65 miliard € | 20,73 miliard € | 45,11 miliard € |
| Nominální HDP na obyvatele (2018)[2] | 19 500 € | 15 300 € | 16 100 € |
| HDP v PPP na obyvatele (2018)[3] | 25 100 € | 21 700 € | 24 900 € |
| Giniho koeficient[4] | 34,8 | 34,5 | 37,9 |
| Index lidského rozvoje (2017) | 0,871 | 0,847 | 0,858 |
| Národní TLD | .ee | .lv | .lt |
| Telefonní předvolba | +372 | +371 | +370 |
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Population on 1 January (tps00001) [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gross domestic product at market prices [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Purchasing power adjusted GDP per capita [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index [online]. CIA Factbook [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
LiteraturaEditovat
- ŠVEC, Luboš. Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 423 s. ISBN 80-7106-154-9.
- ŠŤÁHLAVSKY, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, a. s., Český rozhlas, 2002. 181 s. ISBN 80-786212-26-2.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltské státy ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Pobaltí ve Wikislovníku- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Baltské státy
- (anglicky) Open directory: Baltics
- (česky)(anglicky) Skandinávský dům
