Baltské státy
Název Baltské státy (estonština: Balti riigid, Baltimaad; lotyština: Baltijas valstis; litevština: Baltijos valstybės) také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je geopolitický termín, který se obvykle používá k seskupení tří suverénních států na východním pobřeží Baltského moře: Estonska, Lotyšska a Litvy. Termín se nepoužívá v kontextu kulturních oblastí, národní identity nebo jazyka, protože zatímco většina lidí v Lotyšsku a Litvě jsou Baltové, většina lidí v Estonsku jsou Baltofinové. Tyto tři země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce.[1] Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi těmito třemi zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.
Všechny tři země jsou členy NATO, eurozóny, OECD a Evropské unie. Estonsko je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Všechny tři jsou Světovou bankou klasifikovány jako ekonomiky s vysokými příjmy a udržují velmi vysoký index lidského rozvoje.[2]
Někdy se k nim také připočítává ruská Kaliningradská oblast vklíněná mezi Litvu a Polsko. Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými kulturními a ekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky.
Tento článek pojednává o geopolitickém termínu používaném pro seskupení tří zemí na východním pobřeží Baltského moře v severní Evropě. Nesmí být zaměňován s širším Baltským regionem nebo Balkánem v jihovýchodní Evropě.
Současní vůdciEditovat
.png)
.jpg)
.jpg)
MěnaEditovat
JazykEditovat
Jazykově je estonština od zbylých dvou jazyků, litevštiny a lotyštiny, velmi odlišná. Z hlediska geografického sice všechny tři jazyky patří do Pobaltí, ovšem z hlediska lingvistického patří estonština mezi jazyky baltofinské (uralské), zatímco litevština s lotyštinou jsou indoevropské baltské jazyky. Dalšími jazyky oblasti jsou ruština a vymírající baltofinské jazyky (především livonština). Německojazyčné obyvatelstvo, které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků paktu Ribbentrop–Molotov.
GeografieEditovat
Lesy pokrývají více než polovinu pevniny Estonska
Devonské pískovcové útesy v národním parku Gauja, největším a nejstarším lotyšským národním parkem
Pohled z Bilioniai do Litvy
Písečné duny Kurské kose poblíž Nidy. Jsou nejvýše položenými písečnými dunami v Evropě (na seznamu světového dědictví UNESCO).[3]
.jpg)
StatistikyEditovat
| Stát | Estonsko | Lotyšsko | Litva |
|---|---|---|---|
| Vlajka |  |
 |
 |
| Hlavní město | Tallinn | Riga | Vilnius |
| Nezávislost |
|
|
|
| Politický systém | Parlamentní republika | Parlamentní republika | Poloprezidentská republika |
| Parlament | Riigikogu | Saeima | Seimas |
| Současný prezident | Kersti Kaljulaidová | Egils Levits | Gitanas Nausėda |
| Populace (2019)[4] | 1 324 820 | 1 919 968 | 2 794 184 |
| Populace (2008)[4] | 1 338 440 | 2 191 810 | 3 212 605 |
| Populace (2000) | 1 376 743 | 2 375 000 | – |
| Hustota zalidnění (2019) | 29,3 ob./km² | 29,7 ob./km² | 42,8 ob./km² |
| Rozloha | 45 228 km² | 64 589 km² | 65 300 km² |
| Vodní plocha | 6,28 % | 3,62 % | 4,01 % |
| Nominální HDP celkem (2018)[5] | 25,65 miliard € | 20,73 miliard € | 45,11 miliard € |
| Nominální HDP na obyvatele (2018)[5] | 19 500 € | 15 300 € | 16 100 € |
| HDP v PPP na obyvatele (2018)[6] | 25 100 € | 21 700 € | 24 900 € |
| Giniho koeficient[7] | 34,8 | 34,5 | 37,9 |
| Index lidského rozvoje (2017) | 0,871 | 0,847 | 0,858 |
| Národní TLD | .ee | .lv | .lt |
| Telefonní předvolba | +372 | +371 | +370 |
Autobusová dopravaEditovat
Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnost Ecolines, svými autobusy obsluhuje 21 zemí.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Colombia and Lithuania join the OECD. France 24 [online]. 2018-05-30 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Population on 1 January (tps00001) [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Gross domestic product at market prices [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Purchasing power adjusted GDP per capita [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index [online]. CIA Factbook [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
LiteraturaEditovat
- ŠVEC, Luboš. Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 423 s. ISBN 80-7106-154-9.
- ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. 181 s. ISBN 80-86212-26-2.
- LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161
Související článkyEditovat
- Baltofinové
- Baltové
- Baltský region
- Baltský řetěz
- Baltský tygr
- Baltští Němci
- Březnové deportace
- Ruské menšiny v Pobaltí
- Severní Evropa
- Severské státy
- Skandinávie
- Spojené baltské vévodství
- Východní Evropa
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltské státy na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Pobaltí ve Wikislovníku- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Baltské státy
- (anglicky) Open directory: Baltics
- (česky)(anglicky) Skandinávský dům
