Baltské státy

souhrnné označení pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu
(přesměrováno z Pobaltské státy)

Název Baltské státy (estonština: Balti riigid, Baltimaad; lotyština: Baltijas valstis; litevština: Baltijos valstybės) také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je geopolitický termín, který se obvykle používá k seskupení tří suverénních států na východním pobřeží Baltského moře: Estonska, Lotyšska a Litvy. Termín se nepoužívá v kontextu kulturních oblastí, národní identity nebo jazyka, protože zatímco většina lidí v Lotyšsku a Litvě jsou Baltové, většina lidí v Estonsku jsou Baltofinové. Tyto tři země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce.[1] Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi těmito třemi zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.

Poloha Baltských států v Evropě
Prezidentská trojka Pobaltí a tehdejší prezident USA George W. Bush (2005)

Všechny tři země jsou členy NATO, eurozóny, OECD a Evropské unie. Estonsko je také nestálým členem Rady bezpečnosti OSN. Všechny tři jsou Světovou bankou klasifikovány jako ekonomiky s vysokými příjmy a udržují velmi vysoký index lidského rozvoje.[2]

Někdy se k nim také připočítává ruská Kaliningradská oblast vklíněná mezi Litvu a Polsko. Tyto tři státy mají kromě polohy společnou především historii provázanou mnohými kulturnímiekonomickými svazky. Jistou podobnost, tři vodorovné pruhy, mají i jejich vlajky.

Tento článek pojednává o geopolitickém termínu používaném pro seskupení tří zemí na východním pobřeží Baltského moře v severní Evropě. Nesmí být zaměňován s širším Baltským regionem nebo Balkánem v jihovýchodní Evropě.

Současní vůdciEditovat

MěnaEditovat

Všechny země používají jako měnu euro.

JazykEditovat

Jazykově je estonština od zbylých dvou jazyků, litevštinylotyštiny, velmi odlišná. Z hlediska geografického sice všechny tři jazyky patří do Pobaltí, ovšem z hlediska lingvistického patří estonština mezi jazyky baltofinské (uralské), zatímco litevštinalotyštinou jsou indoevropské baltské jazyky. Dalšími jazyky oblasti jsou ruština a vymírající baltofinské jazyky (především livonština). Německojazyčné obyvatelstvo, které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatků paktu Ribbentrop–Molotov.

GeografieEditovat

StatistikyEditovat

Stát Estonsko Lotyšsko Litva
Vlajka
Hlavní město Tallinn Riga Vilnius
Nezávislost
  • do 13. století
  • 24. února 1918
  • 20. srpna 1991
  • do 13. století
  • 18. listopadu 1918
  • 21. srpna 1991
  • do 18. století
  • 16. února 1918
  • 11. března 1990
Politický systém Parlamentní republika Parlamentní republika Poloprezidentská republika
Parlament Riigikogu Saeima Seimas
Současný prezident Kersti Kaljulaidová Egils Levits Gitanas Nausėda
Populace (2019)[4] 1 324 820 1 919 968 2 794 184
Populace (2008)[4] 1 338 440 2 191 810 3 212 605
Populace (2000) 1 376 743 2 375 000
Hustota zalidnění (2019) 29,3 ob./km² 29,7 ob./km² 42,8 ob./km²
Rozloha 45 228 km² 64 589 km² 65 300 km²
Vodní plocha 6,28 % 3,62 % 4,01 %
Nominální HDP celkem (2018)[5] 25,65 miliard € 20,73 miliard € 45,11 miliard €
Nominální HDP na obyvatele (2018)[5] 19 500 € 15 300 € 16 100 €
HDP v PPP na obyvatele (2018)[6] 25 100 € 21 700 € 24 900 €
Giniho koeficient[7] 34,8 34,5 37,9
Index lidského rozvoje (2017) 0,871 0,847 0,858
Národní TLD .ee .lv .lt
Telefonní předvolba +372 +371 +370

Autobusová dopravaEditovat

Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnost Ecolines, svými autobusy obsluhuje 21 zemí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Colombia and Lithuania join the OECD. France 24 [online]. 2018-05-30 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs. vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Population on 1 January (tps00001) [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Gross domestic product at market prices [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Purchasing power adjusted GDP per capita [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index [online]. CIA Factbook [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • ŠVEC, Luboš. Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 423 s. ISBN 80-7106-154-9. 
  • ŠŤÁHLAVSKÝ, David. Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. 181 s. ISBN 80-86212-26-2. 
  • LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Oficiální statistiky pobaltských státůEditovat