Portál:Estonsko

Coat of arms of Estonia.svg

Estonsko je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Je to přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska, přibližně 300 km moře je na západě dělí od Švédska. Suchozemskou hranici má Estonsko na východě s Ruskem, ovšem převážná část této hranice prochází rozlehlým Čudským jezerem. Nejdelší suchozemská hranice je na jihu s Lotyšskem. Hlavním městem je Tallinn ležící na severním pobřeží.

ZAJÍMAVOSTI

Flag of Estonia.svg

Víte, že…

estonština má nejen krátké a dlouhé samohlásky jako čeština, nýbrž krátké, dlouhé a předlouhé, a to jak samohlásky, tak souhlásky?

…uprostřed Estonska mezi bažinami a lesy leží vesnice jménem Kuku?

…zámek Pärsti v jižním Estonsku je celý ze dřeva?

…v Estonsku leží vesnice Aa, Oe a Ao?

…Estonci mají svůj národní epos Kalevipoeg, který volně navazuje na finskou Kalevalu?

OBRÁZEK

Peipus Mustvee 3.JPG
Pobřeží Čudského jezera poblíž Mustvee

ZEMĚ

Kaina kirik.jpg
Käina (dříve Keina, německy Keinis) je městečko v estonském kraji Hiiumaa, samosprávně patřící do obce Käina, jejímž je administrativním centrem. Městečko je již po staletí přirozeným střediskem hustě osídlené a zemědělsky plně využívané oblasti v jižní části ostrova Hiiumaa a bývá též zváno obilnicí ostrova.

LIDÉ

Kabi-Laretei-Ingmar-Bergman.jpg

Käbi Lareteiová (est. Käbi Alma Laretei; 14. července 1922 Tartu, Estonsko1. listopadu 2014) byla estonská koncertní pianistka.

Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926–1928) a v Kaunasu (1928–1930). V letech 1936–1940 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892–1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.

NOVÉ

V poslední době byly vytvořeny nebo významně přepracovány mimo jiné články:

KATEGORIE

KULTURA

Kalevipoja sõit Põhjamaale 1935 Raud.jpg
Etnofuturismus je kulturní směr či hnutí vzniklé v estonském Tartu před pádem Sovětského svazu na konci 80. let 20. století. Autorem termínu je estonský básník Karel Martin Sinijärv (nar. 4. 6. 1971 v Tallinnu). Hlavním principem estetiky etnofuturismu je spojování osobitých estonských, potažmo obecně ugrofinských lidových tradic s postupy vlastními moderní literatuře. Základní myšlenky etnofuturismu se postupně rozšířily mimo Estonsko. Ve své tvorbě je začali aplikovat spisovatelé píšící finsky a také autoři tvořící v některých minoritních ugrofinských jazycích a altajských jazycích Ruska.

INFORMACE

Chcete nám pomoci s vytvářením článků o Estonsku nebo s tímto portálem? Dejte se k nám!
Portál byl naposledy aktualizován 6. června 2020.

Neúplné články týkající se Estonska by měly být označeny šablonou {{Pahýl}}

Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Estonsko}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Jakýkoliv článek týkající se Estonska může u konce obsahovat šablonu {{Commonscat|Estonia}}.

Budeme Vám vděčni, pomůžete-li nám se psaním a vylepšováním článků o Estonsku, ať už o estonské geografii a historii nebo o význačných estonských osobnostech.

Oleme Teile tänulikud, kui Te aitate meid kirjutada ja parandada artikleid Eesti kohta, olgu Eesti geograafiast ja ajaloost, või tähtsatest Eesti isiksustest.