Otevřít hlavní menu

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Přestože se jimi mluví na rozlehlých plochách Eurasie, nepatří do rodiny indoevropských jazyků. Termín „ugrofinské“ je však dnes považován za sporný, neboť někteří lingvisté mají zato, že obě podskupiny ugrofinských jazyků, tj. finsko-permské jazyky a ugrické jazyky k sobě mají zhruba stejně daleko, jako k nim má jiná skupina uralských jazyků, jazyky samojedské. Občas se termín „ugrofinské jazyky“ používá též pro celou uralskou jazykovou rodinu.

Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky.png
Rozšíření Eurasie
Počet mluvčích asi 22 000 000
Počet jazyků 40
Klasifikace
Dělení
Dělení

Ugrofinské jazyky mají kolem 22 milionů mluvčích, a to zejména ve východní, severní a střední Evropě a na západní Sibiři.

KlasifikaceEditovat

Ugrické jazykyEditovat

Ugrická skupina je početně malá. Jazykem s největším počtem mluvčích této skupiny je maďarština.

Finské jazykyEditovat

Skupina finských jazyků je poměrně početná, ve většině případů se však jedná o jazyky s velmi malým počtem mluvčích. Finština (přes 5 milionů mluvčích) a estonština (přes 1 milion mluvčích) jsou jediné dva jazyky této skupiny, jimiž hovoří mluvčí na vlastním státním území. Dalšími významnými jazyky jsou karelština na území Karelské republiky (finsky a karelsky Karjala) a úřední jazyky republik Ruské federace komijština, udmurtština, marijština a mordvinština.

Další jazykyEditovat

Jsou jimi laponské jazyky v severní Evropě na územích Finska, Švédska, Norska a Ruska a mnoho dalších jazyků, užívaných zejména na rozsáhlých územích bývalého Sovětského svazu, jimž nebyl přiznán status jazyků úředních či jazyků školní výuky. V mnoha případech jsou tyto jazyky ohrožené a jejich používání postupně zaniká společně se stárnoucí populací mluvčích a ztrátou prestiže ve střetu s ruštinou.