Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Dohromady jimi mluví zhruba 30 000 lidí na obou stranách Uralského pohoří, v nejsevernějších částech Eurasie. Vznikly z prasamojedského jazyka, který se okolo 1. století po Kristu rozpadl na samojedské jazyky severní a jižní.

Samojedské jazyky
Přibližná mapa rozložení samojedských jazyků v 17. století (šrafovaně) a na konci 20. století (souvislá výplň).
Přibližná mapa rozložení samojedských jazyků v 17. století (šrafovaně) a na konci 20. století (souvislá výplň).
RozšířeníSeverní Eurasie
Počet mluvčíchasi 30 000
Počet jazyků9 (4 živé)
Klasifikace
Dělení

Etymologie

editovat

Český termín samojedský je odvozen z ruského slova neznámého, snad přímo samojedského původu samojed („самоед“), jež označovalo některé z původních obyvatel Sibiře. Výraz je někdy považován za hanlivý, protože jeho původ je v rámci lidové etymologie objasňován z ruštiny jako Samo-jed ('samo-pojídač').[1] Proto ruský etnolog G. N. Prokofjev navrhl raději výraz samodijský,[2] odkazující původně pouze k některým skupinám Něnců, jenž se však v západní srovnávací jazykovědě ani antropologii neuchytil.[3] Jiné teorie říkají, že slovo je kompozitní podobně jako laponský výraz Same-edne – 'země Sámů' a nese i podobný význam, nicméně s odkazem k Samojedům.[4] Nejvíce podobná pravdě je hypotéza o původu etnonyma Samojed z vlastního označení některých skupin Enců „Somaté“.[5]

Klasifikace

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samoyedic languages na anglické Wikipedii.

  1. The Tenacity of Ethnicity By Marjorie Mandelstam Balzer ISBN 978-0-691-00673-4
  2. PROKOFJEV, G. N. K voprosu o perechodnom zaloge v samojedskich jazykach. In Pamjati V. G. Bogoraza. Sbornik statej.. Moskva-Leningrad: Izd-vo AN SSSR, 1937. 
  3. Samodeic @ google books
  4. Anthropology of the North By Arctic Institute of North America, Translations from Russian Sources
  5. Jazyki narodov SSSR III. , s. 363. 1. vyd. Moskva: [s.n.], 1966.