Meänkieli

Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv. Tornském údolí (Tornedalen). Jedná se o 5 obcí (Haparanda, Övertorneå, Pajala, Kiruna a Gällivare).[1]

Meänkieli (meänkieli)
RozšířeníTornské údolí (Švédsko)
Počet mluvčíchasi 100 000
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení
Úřední jazykŠvédskoŠvédsko Švédsko (uznaný menšinový jazyk)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2fiu (B)
fit (T)
ISO 639-3fit
EthnologueFIT
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho status jako nezávislého jazyka je sporný, ale ve Švédsku je od roku 2000 uznáván jako jeden z pěti menšinových jazyků země. Meänkieli je příbuzný s finštinou, na meänkieli lze nahlížet i jako na dialekt finštiny. Meänkieli se považuje za svébytný jazyk kvůli politickým a sociolingvistickým kritériím, nikoli na základě kritérií čistě lingvistických - obdobně například jako v případě srbštiny a chorvatštiny.

Počet mluvčích v těchto obcích se odhaduje na 25 000–40 000, v celém Norrbottenu je to celkem asi 75 000 lidí.[2] Největší podíl mluvčích je v Pajale. Jazykem hovoří rovněž asi 30 000 obyvatel Finska.[1]

Jazyk je ve Švédsku chráněn podle Evropské charty jazyků jako regionální menšinový jazyk v uvedených obcích.

Během druhé poloviny 80. let se termín meänkieli začal ve Švédsku používat ve formálnějších kontextech. Ve Finsku se používá jak „meänkieli“, tak „torniojokilaakson suomi“ (tornedalská finština),[3] což je také jedno ze třech nářečí.

Meänkieli se dá rozdělit do třech nářečí torniolaaksonsuomi (obce Haparanda, Övertorneå a Pajala), jellivaaransuomi (obec Gällivare – která ovšem z geografického hlediska už nespadá do údolí Tornio) a jukkasjärvensuomi nebo vittankinsuomi (obec Kiruna). [4]

HistorieEditovat

Před rokem 1809 bylo Finsko součástí Švédského království. 29. března v Porvoo byl ustanoven Finský sněm. Později, 17. září, Švédsko prohrálo válku a byla uzavřena Fredrikshamnská dohoda, poté Finsko se stalo součástí Ruského carství. Hranice byly stanoveny podél řeky Torne, ale část finsky mluvících zůstala za hranicemi Švédska. Jazyk těchto obyvatel se vyvíjel odlišně od finštiny na finské strany hranice a postupně přejímal slova ze sámštiny a ze švédětiny i gramatiku.[5]

V roce 1888 Švédsko rozhodlo, že všichni občané země by měli mluvit švédsky a švédština se stala jediným vyučovaným jazykem na státních základních školách. děti měly pod trestem fyzického trestu zakázáno mluvit ve škole vlastním jazykem i během přestávek. Rodilým finským mluvčím úřady bránily učit se standardní finštinu jako školní předmět po celá desetiletí, což vedlo k přežití jazyka pouze v ústní formě. Neexistovalo však žádné nařízení zakazující používání finštiny.

Částečným důvodem zavedení švédštiny jako jediného jazyka byla armáda; lidem v blízkosti hranic, kteří mluví spíše jazykem sousední země než hlavním jazykem své země, se v případě války nemuselo věřit. Dalším důvodem bylo, že Finové byli považováni za příslušníky jiné „rasy“. Názor na toto období, jak se odráží v dobové beletrii, byl takový, že Sámové a finští obyvatelé patřili „blíže k Rusku než ke Skandinávii“.[6]

Mnoho neetnických Švédů, kteří uměli mluvit jiným jazykem než švédštinou, získalo čtenářské dovednosti ve švédštině, ale nedokázalo číst a psát ve svém vlastním jazyce. Řada učitelů, kteří věřili, že švédština se naučí lépe, když se čtenářské kompetence rozvinou nejprve v mateřštině, sepsala v roce 1928 petici, ale její argumenty neobstály proti velké části společnosti a předkladatelé petice také neměli silnou podporu mezi samotnými Tornedalany. Petice však přispěla k pozdějšímu obrácení politiky.[7]

V 70. letech 20. století začalo růst lidové hnutí, které se snažilo prosadit meänkieli do novin, místních divadel, literatury a podobně. Důležitými průkopníky byli spisovatel Bengt Pohjanen a lektor Matti Kenttä.

Jazykové rysyEditovat

V meänkieli se zachovalo mnoho slov, která se již neobjevují ve finštině. Rozdíly mezi meänkieli a finštinou lze nalézt nejen ve slovní zásobě, ale také ve fonologii, morfologii, syntaxi a lexiku.

Morfologie a fonologieEditovat

Zatímco standardní finština se dostávala do finských dialektů, meänkieli si zachoval rysy, které se dříve vyskytovaly v dialektech severní, západní a východní finštiny, a získal určité vlivy ze švédštiny, zejména fonologii, syntax, a některé morfologické rysy.

Typově je meänkieli stejně jako finština aglutinační jazyk. Meänkieli má však více analytických rysů než standardní finština např. „na stole“ v meänkieli je pöyän päälä, zatímco ve standardní finštině je to pöydällä.

Příkladem je přivlastňovací koncovka pro druhou osobu jednotného čísla, což je ve standardní finštině -si, v meänkieli to je přivlastňovací koncovka -sti.

Obecný rys západní finštiny, který také zůstal v meänkieli, je gemináta -tt-, jíž ve standardní finštině odpovídá shluk -ts-, např. metsä – mettä, Ruotsi – Ruotti.[8]

Meänkieli je jazyk s vokalickou harmonií palatální - stejně jako samotná finština.

GramatikaEditovat

Podstatná jménaEditovat

Množné číslo v nominativu se tvoří pomocí koncovky -t.

Meänkieli užívá 12 pádů. Systém pádů se až na pár výjimek podobá finskému.

Pád přípona příklad užití příklad překlad příkladu
nominativ - talo dům
genitiv -n (koho, čeho) talon domu
essiv -na / -nä jako talona jako dům
partitiv -(t)a / -tta - taloa dům (jako neurčitý objekt)
translativ -ksi do taloksi do domu
inessiv -ssa / -ssä v talossa v domě
elativ -sta / -stä z talosta z domu
illativ -hVVn do taloon do domu
adessiv -la / -lä na, u, při talolla na domě
ablativ -lta / -ltä z talolta z domu
allativ -le do, na talolle na dům
abessiv -tta / -ttä bez talotta bez domu

ZájmenaEditovat

V meänkieli stejně jako ve finštině, se nerozlišují rody. Nejde tedy poznat, zda mluvčím či pisatelem je muž či žena. Osobní zájmeno ve třetí osobě hä(ä)n je společné pro „on“, „ona“ i „ono“. Pro neživé předměty se používá zájmeno se.

mie
sie ty
hä(ä)n on, ona, ono
se to (neživotné)
met my
tet vy
het oni

SlovesaEditovat

Sloveso "být"

Standardní meänkieli [9] Hovorově Čeština
mie olen molen já jsem
sie olet solet ty jsi
hä(ä)n o(o)n son ona/on je
met olema molema my jsme
tet oletta toletta vy jste
het o(o)n non oni jsou

Posesivní konstrukceEditovat

Stejně jako ve finštině v meänkieli není transitivní sloveso „mít“. Indoevropské habitativní větě odpovídá konstrukce s místním příslovečným určením ("u mě" etc.) pro vyjádření vlastníka, sponovým slovesem a vlastněnou entitou jako subjektem věty.

minula oon mám
sinula oon máš
hä(ä)nelä oon on/ona/ono má
meilä oon máme
teilä oon máte
heilä oon mají

Ano-ne otázkaEditovat

V meänkieli se pro tvorbu otázek zjišťovacích používá interogativní klitika -kos / -kös, která se přikládá k fokalizovaným větným členům, tedy ke slovům na začátku věty.

Příklad:

Hunteeraatkos sie sitä? - Myslíš na to?

PříkladyEditovat

Meänkieli [10] Finština Švédština Čeština
hei hei hei ahoj
kiitos kiitos tack děkuji
färi väri färg barva
joki joki å řeka
äpyli omena äpple jablko
potati peruna potatis brambora
yniversiteetti yliopisto universitet univerzita
beispallo pesäpallo baseboll baseball
praatata puhua prata mluvit
rakastaa rakastaa älska milovat

ČíslovkyEditovat

Meänkieli Česky
yks jeden
kaks dva
kolme tři
neljä čtyři
viis pět
kuus šest
seittemän sedm
kaheksan osm
yheksän devět
kymmenen deset

Vzorový textEditovat

Meänkieli[8] Finština (spisovná) Čeština
Ruotti oon demokratia. Sana demokratia Ruotsi on demokratia. Sana demokratia Švédsko je demokracie. Slovo demokracie
tarkottaa kansanvaltaa. Se merkittee tarkoittaa kansanvaltaa. Se merkitsee, znamená vládu lidu. To znamená,
ette ihmiset Ruottissa saavat olla matkassa että ihmiset Ruotsissa saavat olla mukana že lidé ve Švédsku se mohou podílet
päättämässä miten Ruottia pittää johtaa. päättämässä, miten Ruotsia pitää johtaa. na rozhodování, jak by se Švédsko mělo vést.
Meän perustuslaissa sanothaan ette kaikki Meidän perustuslaissamme sanotaan, että kaikki V naší ústavě se říká, že každá
valta Ruottissa lähtee ihmisistä ja ette valta Ruotsissa lähtee ihmisistä, ja että moc ve Švédsku pochází od lidu a že
valtiopäivät oon kansan tärkein eustaja. valtiopäivät on kansan tärkein edustaja. parlament je jeho hlavní představitel.
Joka neljäs vuosi kansa valittee kukka Joka neljäs vuosi kansa valitsee, ketkä Každé čtyři roky si národ volí ty, kteří
heitä eustavat valtiopäivilä, maakäräjillä heitä edustavat valtiopäivillä, maakäräjillä je budou zastupovat v parlamentu, krajích
ja kunnissa. ja kunnissa. a obcích.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Ethnologue
  2. Språkvårdet
  3. Glottolog 4.6 - Meänkieli. glottolog.org [online]. [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. 
  4. Tornedalská finština - Variabilita jazyka - Severské jazyky [online]. 2021-04-16 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. 
  5. The Romanian Journal for Baltic and Nordic Studies. [s.l.]: The Romanian Association for Baltic and Nordic Studies Dostupné online. 
  6. HEITH, Anne. Ethnicity, Cultural Identity and Bordering: A Tornedalian Negro. Folklore: Electronic Journal of Folklore. 2012-12, roč. 52, s. 85–108. Dostupné online [cit. 2022-09-13]. DOI 10.7592/FEJF2012.52.heith. 
  7. ELENIUS, Lars. Nationalstat och minoritetspolitik : samer och finskspråkiga minoriteter i ett jämförande nordiskt perspektiv. [Lund]: Studentlitteratur 358 pages s. Dostupné online. ISBN 91-44-04439-9, ISBN 978-91-44-04439-2. OCLC 233574580 
  8. a b Tervetuloa valtiopäivitten webbsivuile meänkielelä!. Accessed 2009-02-10
  9. Learn Meänkieli :: Pohjan kielet. pohjan-kielet.webnode.fi [online]. 2020-11-10 [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. (finsky) 
  10. Meänkielen sanakirja. meankielensanakirja.com [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.