Lulejská sámština

sámský jazyk užívaný v Norsku a Švédsku

Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland,[1] obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.

Lulejská sámština (julevsámegiella)
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
Mapa rozšíření Sámských jazyků. Lulejská sámština je pod číslem 4.
RozšířeníŠvédsko, Norsko (v mapě č. 4)
Počet mluvčích2000[1]
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykTysfjord (Norsko)
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2smj (B)
smj (T)
ISO 639-3smj
Ethnologuesmj
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.[2]

Abeceda a pravopis

editovat

Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.

Abeceda je tvořena 24 písmeny:[3]

Velká písmena
A Á B D E F G H I J K L M N Ń O P R S T U V Å Ä
Malá písmena
a á b d e f g h i j k l m n ń o p r s t u v å ä

Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.

Fonologie[4]

editovat

Vokály

editovat
přední zadní
vysoké i á
středové e o
nízké ä a, å
dvojhlásky
ie
uo
oa
(i) ä

Konsonanty

editovat
labiály dentály alveoláry palatály
okluzívy znělé

neznělé

b

p

d

t

g

k

tj., dj
nazály znělé m n ń
frikativy znělé

neznělé

v

f

s h sj
laterály znělé l
vibranty znělé r
polovokály j

Gramatika

editovat

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

SUBSTANTIVA

editovat

Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.

NOMINATIV

Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.

GENITIV

Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. Genitiv se používá:

  • k vyjádření vlastnictví
  • s předložkou
  • postpozice

AKUZATIV

Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.

Lokativní pády:

INESSIV

Tento pád se používá k označení:

  • kde něco je
  • kdo má něco ve vlastnictví

V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.

ILLATIV

Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení:

  • kam něco jde
  • kdo něco dostává
  • nepřímý předmět

ELATIV

Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.

KOMITATIV

Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.

ESSIV

Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký? Kdy? ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.

Deklinace substantiva
pády sing. přípona singuláru plur. přípona plurálu
NOMINATIV muorra (strom) -- muora -
GENITIV muora -- muoraj -j
AKUZATIV muorav -v muorajt -jt
ILLATIV muorraj -j muorajda -jda
INESSIV muoran -n muorajn -jn
ELATIV muoras -s muorajs -js
KOMITATIV muorajn -jn muoraj -j
ESSIV muorran -n

ADJEKTIVA

editovat

Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.

Př.: buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)

pád/sg. POSITIV KOMPARATIV SUPERLATIV
nominativ nuorra (mladý) nuorap (mladší) nuoramus (nejmladší)
genitiv nuora nuorabu nuoramusá
akuzativ nuorav nuorabuv nuoramusáv
illativ nuorraj nuorabuj nuoramussaj
inessiv nuoran nuorabun nuoramusán
elativ nuoras nuorabus nuoramusás
komitativ nuorajn nuorabujn nuoramusájn
essiv nuorran nuorabun nuoramussan

Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.

V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.

Nominativ a genitiv osobních zájmen:
ČESKY nominativ ČESKY genitiv
1. osoba (singulár) mån moje muv
2. osoba (singulár) ty dån tvoje duv
3. osoba (singulár) on, ona sån jeho, její suv
1. osoba (duál) my (dva) måj naše munnu
2. osoba (duál) vy (dva) dåj vaše dunnu
3. osoba (duál) oni (dva) såj jejich sunnu
1. osoba (plurál) my mij naše mijá
2. osoba (plurál) vy dij vaše dijá
3. osoba (plurál) oni sij jejich sijá
Skloňování osobního zájmena on/ona:
SINGULÁR DUÁL PLURÁL
Nominativ sån såj sij
Genitiv suv sunnu sijá
Akuzativ suv sunuv sijáv
Inessiv sujna sunnun siján
Illativ sunji sunnuj sidjij
Elativ sujsta sunnus sijás
Komitativ sujna sunnujn sijájn

ČÍSLOVKY[6]

editovat
ZÁKLADNÍ ŘADOVÉ ZÁKLADNÍ pro osoby ZÁKLADNÍ pro zvířata
1 ak'ta vuostasj ak'tu (sám) ak'tagis (jeden sob)
2 guok'ta nuppát guovtes (2 lidi) guok'tagis (dva sobi)
3 gål'må goalmát gålmås gål'mågis
4 niel'lja nälját nieljes niel'ljagis
5 vihtta vidát vidás vihttagis
6 guhtta gudát gudás guhttagis
7 gietjav giehttjit gietjas giehtjagis
8 gák'tja gávtjat gávtjes gák'tjagis
9 ak'tje avtját avtjes ak'tjegis
10 lågev lågåt låges låhkegis
11 ak'ta låge nan vuostasj lågåt ak'ta låge nan almatja (lidé)
12 guok'ta låge nan nuppát lågåt guok'ta låge nan almatja
20 guok'talåhke guok'ta lågåt guok'talåk almatja guovtelågåk
21 guok'talåk ak'ta guok'talåk vuostasj guok'talåk ak'ta almatja guok'talåk ak'tagis
100 tjuohte tjuodát tjuodes tjuodak
1000 tuvsán tuvsánat

Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy – minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.

OSOBA

Rozlišují se tři mluvnické osoby:

  • první osoba
  • druhá osoba
  • třetí osoba

ČÍSLO

Rozlišují se tři mluvnická čísla:

  • singulár
  • plurál
  • duál

ČAS

Rozlišují se dva jednoduché časy:

a dva složené časy:

SLOVESNÝ ZPŮSOB

Rozlišují se 4 slovesné způsoby:

sloveso překlad
INFINITIV jáhkket myslet
PRESENS mån jáhkáv já myslím
IMPERFEKT mån jáhkkiv myslel jsem
PERFEKT månlav jáhkkám myslel jsem
PLUSPERFEKT mån lidjiv jáhkkám myslel jsem
FUTURUM mån galgav jáhkkám

mån ájgov jáhkket

mån jáhkáv gå

budu věřit

mám v úmyslu věřit

budu věřit, když

KONDICIONÁL mån luluv jáhkket

mån luluv jahkkam

věřil bych

byl bych věřil

POTENCIÁL jáhkitja má měli byste věřit
IMPERATIV jáhke! věř!
Sloveso bårråt - "jíst"
PRESENS PRETERITUM PERFEKT PLUSQUAMPERFEKTUM FUTURUM KONDICIONÁL POTENCIÁL IMPERATIV
sg 1 (mån) båråv bårriv lav bårråm lidjiv bårråm galgav bårråt luluv bårråt båråtjav -
sg 2 (dån) bårå bårri la bårråm lidji bårråm galga bårråt lulu bårråt båråtja bårå
sg 3 (sån) bårrå båråj la bårråm lij bårråm gal'gá bårråt luluj bårråt båråsj bårris
du 1 (måj) bårrin båråjma lin bårråm lijma bårråm gal'gin bårråt lulujma bårråt båråtjin bårron
du 2 (dåj) bårråbihtte båråjda lihppe bårråm lijda bårråm gal'gabihtte bårråt lulujda bårråt båråtjihppe bår're
du 3 (såj) bårråba båråjga libá bårråm lijga bårråm gal'gaba bårråt lulujga bårråt båråtjibá bårriska
pl 1 (mij) bårråp båråjma lip bårråm lijma bårråm gal'gap bårråt lulujma bårråt båråtjip bårrop
pl 2 (dij) bårråbihtit båråjda lihpit bårråm lijda bårråm gal'gabihtit bårråt lulujda bårråt båråtjihpit bårrit
pl 3 (sij) bårri bårrin li bårråm lidjin bårråm gal'gi bårråt lulun bårråt båråtji bårrisa

Literatura a použití

editovat

Literatura v lulejské sámštině

editovat

Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K.B.Wiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách:

  • Abbis-Kirje sami manaita.: Lappsk ABC-bok.. Stockholm. 1906.
  • Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903.
  • Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt.

První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.

Literatura o lulejské sámštině

editovat

K.B.Wiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních:

  • Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki.
  • Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2., rev. uppl.). Stockholm: Björck & Börjesson.
  • Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt.

Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech:

  • Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2., omarb. uppl.]). Jokkmokk: Sameskolstyr.
  • Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr.).
  • Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr. 

Použití jazyka všeobecně

editovat

Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1.- 6.stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.[8]

Externí odkazy

editovat

Norsko-lulesámský slovník Archivováno 2. 3. 2018 na Wayback Machine. (norsky)

Literatura

editovat

NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990

KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991

SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik

Reference

editovat
  1. a b Ethnologue
  2. Saami, Lule. Ethnologue [online]. [cit. 10.2.2016]. Dostupné online. 
  3. Omniglot
  4. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 1–13. 
  5. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk Grammatik. Luleå alltryck: Luleå, 1977. 156 s. S. 54–56. 
  6. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. Luleå: Luleå alltryck, 1977. 156 s. S. 45–51. 
  7. SPIIK, Nils Erik. Lulesamisk grammatik. [s.l.]: [s.n.], 1977. 74-111 s. 
  8. Sapmi. samer.se [online]. [cit. 8.2.2014]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29.