Otevřít hlavní menu

Seznam představitelů Litvy

seznam na projektech Wikimedia
Znak Litevského království

Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti (tzn., Litevská sovětská socialistická republika).

Obsah

Historický vývojEditovat

Litevci byli ve 30. letech 13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindaugase. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila (Vladislav II.) stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, čímž vznikl nový stát Polsko-litevská unie.

Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku.

11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO.

Vznik Litevského státuEditovat

Litevská a žemaitská knížata v 1. polovině 13. století
Deltuva Juodkys (1219) • Pukeikis (1219) • Bikšys (1219) • Ligeikis (1219)
Litva DaugirutisStekšysŽivinbudas (1219) • Dausprungas (1219) • Mindaugas (1219, 1248)
Nalšia Daujotas (1219) • Viligaila (1219) • Gerdenis (1248) •
Lengvenis (1248) • DaumantasGotartasLiumbisMilgerinas
Neris Parbus
Upytė Ruškaičiai (1219)
Alšėnai AlšisBunis
Žemaitija Gerdvilas (1219) • Vykintas (1219, 1248) • Treniota
Šiauliai Bulaičiai (1219)

Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236–1569)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Litevské velkoknížectví.

Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindaugase, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).

Mendogovci (1219/36–1285)Editovat

Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů.

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
asi před 1219– asi 1236 Dausprungas   velkokníže, zmiňován 1219. Mindaugasův bratr
asi 1236–1263 Mindaugas   Zpočátku velkokníže, od roku 1253 král litevský. Po zavraždění jeho synovcem Treniotou vypukla mezi šlechtickými rody válka o moc v zemi.
1263–1264 Treniota   Mindaugasův synovec
1264–1267 Vaišvilkas/Vaišelga   Syn Mindaugase, dobrovolně se vzdal trůnu ve prospěch svého švagra Švarna

RurikovecEditovat

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1267–1269 Švarn Vaišvilkasův švagr

Neznámého původuEditovat

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1269–1282 Traidenis   Přítel Vaišvilkasova vraha Lva Daniloviče
1282–1285 Daumantas

Gediminovci (1285–1440)Editovat

Některá data jsou přibližná.

Vláda Velkokníže Portrét Poznámky
1285–1291 Butigeidis   Zakladatel dynastie Gediminovců
1291–1295 Butvydas Bratr Butigeidise, otec Vytenise a Gediminase
1295–1316 Vytenis   Syn Butvydase
1316–1341 Gediminas   Syn Butvydase. Po jeho smrti byla země rozdělena mezi jeho 7 synů.
1341–1345 Jaunutis Syn Gediminase. Vládce a velkokníže, svržen svými bratry Algirdasem a Kęstutisem.
1345–1377 Algirdas   Syn Gediminase. Jeho spoluvládcem byl Kęstutis, který měl na starosti západní část státu, zatímco Algirdas především východ.
1377–1381 Jogaila   Syn Algirdase. Roku 1386 byl korunován polským králem a ustanovil personální unii Litvy a Polska. Zakladatel dynastie Jogailaičiai (Jagellonců).
1381–1382 Kęstutis   Syn Gediminase, spoluvládce s Algirdasem. Kęstutis panoval v západní Litvě (s hlavním městem Trakai). Sesadil Jogailu v roce 1381 a ovládl celou Litvu, aby jím byl o rok později zajat a usmrcen.
1382–1392 Jogaila   Též král polský v letech 1386–1434. Jeho místodržícím v Litvě byl Skirgaila (1387–1392).
1392–1430 Vytautas Veliký   Syn Kęstutise. Bojoval se svým otcem proti Jogailovi, poté změnil strany a roku 1392 se stal velkoknížetem Litvy. Roku 1429 měl být korunován králem litevským, avšak Poláci zadrželi korunu. Zemřel dříve, než koruna dorazila.
1430–1432 Švitrigaila   Syn Algirdase, bratr Jogaily. Sesazen stoupenci Žygimantase, syna Kęstutise.
1432–1440 Zikmund Kęstutaitis   Syn Kęstutise, bratr Vytauta. Zabit stoupenci Švitrigaily.

Jagellonci (1440–1569)Editovat

Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminidiovců.

Vláda Úřadující Portrét Poznámky
1440–1492 Kazimír IV. Jagellonský   Syn Jogaily. Zvolen a korunován králem polským roku 1447 po smrti krále Vladislav III. Varnenčik
1492–1506 Alexandr I.   Syn Kazimíra IV. Zvolen a korunován králem polským roku 1501 po smrti krále Jana I. Olbrachta
1506–1548 Zikmund II.   Syn Kazimíra IV.
1548–1569 Zikmund III.   Syn Zikmunda I. Starého. Fakticky vládl od roku 1529.

Republika obou národů (1569–1795)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Polsko-litevská unie (1569–1795).

Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinské unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.

Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).

Vláda Úřadující Portrét House Poznámky
1569–1572 Zikmund II. August   Jagellonci Syn Zikmunda I. Starého.
1573–1575 Jindřich z Valois   Valois Opustil trůn a uprchl do Francie, kde byl korunován jako Jindřich III.
1576–1586 Štěpán Báthory   Báthory Báthory
1588–1632 Zikmund III. Vasa   Vasa Navrhovatel personální unie mezi republikou a Švédskem, král švédský v letech 1592 až 1599.
1632–1648 Vladislav IV. Vasa  
1648–1668 Jan Kazimír II. Vasa   Abdikoval a stal se mnichem, poslední panovník z dynastie Vasa na polsko-litevském trůnu.
1669–1673 Michał Korybut Wiśniowiecki   Litevská šlechta
1674–1696 Jan III. Sobieski   Polská szlachta
1697–1706 August II. Silný   Wettinové též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1706–1709 Stanislaw Leszczyński   Polská szlachta Severní válka.
1709–1733 August II. Silný   Wettinové též saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1733–1736 Stanislaw Leszczyński   Polská szlachta válka o polské následnictví.
1733–1763 August III. Wettin   Wettinové
1764–1795 Stanislav August II.   Polská szlachta Za jeho panování došlo v roce 1791 ke sloučení velkoknížectví s Polským královstvím. Abdikoval po dělení Polska. Zemřel v ruském exilu.

Království litevské (1918)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Království litevské (1918).

16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. Listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.

Vláda Úřadující Portrét House Poznámky
11. července – 2. listopadu 1918 Mindaugas II.
(Vilém Karel)
  Württemberkové Změna vlády na demokratickou republiku.

Litevská republika (1918–1940)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Litva.

Úřad litevského prezidenta (litevsky: Prezidentas) byl vytvořen 4. dubna 1919.

No Vláda Prezident Portrét Poznámky
1 4. dubna 1919 – 19. června 1920 Antanas Smetona   Zvolen Litevskou radou.
2 19. června 1920 – 7. června 1926 Aleksandras Stulginskis   Zastupující prezident (ústavodárné shromáždění). Znovuzvolen parlamentem 21. prosince 1922 a v červnu 1923.
3 7. června – 18. prosince 1926 Kazys Grinius   Zvolen parlamentem, ale svržen vojenským pučem.
18–19. prosince 1926 Jonas Staugaitis   Formálně, jen jeden den jako předseda parlamentu (rezignoval na úřad po státním převratu).
19. prosince 1926 Aleksandras Stulginskis   Formálně, jako nový předseda Seimasu, jen na pár hodin.
19. prosince 1926 – 15. června 1940 Antanas Smetona   Druhé období, zvolen prezidentem po vojenském převratu. Po sovětském ultimatu z roku 1940 uprchl do Německa a poté do USA.
15–17. června 1940 Antanas Merkys   Předseda vlády, de facto jako prezident po Smetonově útěku. Neuznán litevskými diplomaty v zahraničí. Ujal se role prezidenta nelegálně, neboť Smetona nerezignoval ani nezemřel.
17. června – srpen, 1940 Justas Paleckis   Zvolen mimoústavně vedením litevských komunistů pod nátlakem Sovětského svazu, neuznán mezinárodně ani litevskou diplomacií.
4 16. února 1949 – 26. listopadu 1954 Jonas Žemaitis   Oficiálně jmenován čtvrtým prezidentem Litvy v březnu 2009.

Litevská sovětská socialistická republika (1940–1941 a 1944–1990)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Litevská sovětská socialistická republika.

Sovětský svaz anektoval Litvu a v červenci 1940 vytvořil Litevskou SSR. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Litva byla okupována Němci. Pár dní před německou okupací, byla Litva řízena proněmeckou povstaleckou vládou Juoza Ambrazevičiuse. Pod německou nadvládou, byl zřízen Generální obvod Litva pod vedením generála Petra Kubiliūnase. Když bylo nacistické Německo poraženo, Sovětský svaz reanektoval zemi a v roce 1944 obnovil Litevskou SSR.

Titul: První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partijos Centro komiteto pirmasis sekretorius; rusky: Первый секретарь Центрального Комитета Коммунистической партии Литвы).

No Vláda First Secretary Poznámky
1 21. července 1940 – 24. června 1941
13. července 1944 – 22. ledna 1974
Antanas Sniečkus
2 18. února 1974 – 14. listopadu 1987 Petras Griškevičius
3 1. prosince 1987 – 19 . října 1988 Ringaudas Bronislovas Songaila První sesazený vůdce strany (Sniečkus a Griškevičius zůstali v úřadě až do své smrti)
4 19 . října 1988 – 11. března 1990 Algirdas Mykolas Brazauskas Byl zbaven vlády po vyhlášení nezávislosti


Předsednictvo Nejvyššího sovětu jako kolektivní hlava státu od 25. srpna 1940 do 11. března 1990.

Vláda Předseda Nejvyššího sovětu Poznámky
25. srpna 1940 – 14. dubna 1967 Justas Paleckis V exilu v Ruské SFSR 1941–1944
14. dubna 1967 – 24. prosince 1975 Motiejus Šumauskas
24. prosince 1975 – 18. listopadu 1985 Antanas Barkauskas
18. listopadu 1985 – 7. prosince 1987 Ringaudas Songaila
7. prosince 1987 – 15. ledna 1990 Vytautas Astrauskas
15. ledna 1990 – 11 . března 1990 Algirdas Mykolas Brazauskas

Litevská republika (1990–současnost)Editovat

 
Vlajka litevského prezidenta
Poměr stran: 3:4

Předseda Nejvyšší rady byl oficiální hlavou státu po vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 do doby, než byla schválena nová ústava v roce 1992, jež ustavila prezidentský úřad a instituci parlamentu. Stát a jeho vláda byly mezinárodně uznány teprve v září 1991. V letech 1990 až 1992 tak titul hlavy státu zněl Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) (litevsky: Aukščiausiosios Tarybos pirmininkas) a od roku 1992 dále prezident (litevsky: Prezidentas).

Prezident Litvy je hlavou státu, vrchním velitelem armády. Funkční období je pětileté s možností jednoho znovuzvolení. Prezident je volen přímo. Vrací návrhy zákonů parlamentu, který může také rozpustit. Není-li prezident způsobilý výkonu funkce např. rezignací, odvoláním , zdravotní nezpůsobilosti či smrtí, pravomoci přebírá podle ústavy předseda Seimu (parlamentu), a to do doby, než bude zvolen nový prezident nebo stávající bude znovu způsobilý výkonu funkce.

Portrét Jméno
(Narozen–zemřel)
Zvolen V úřadu od V úřadu do Stranická příslušnost/poznámky
1 Vytautas Landsbergis
(1932– )
11 . března 1990 25. listopadu 1992 Jako předseda Nejvyšší rady.
2 Algirdas Mykolas Brazauskas (zastupující)
(1932–2010)
25. listopadu 1992 25. února 1993 První post-sovětský prezident.
Algirdas Mykolas Brazauskas
(1932–2010)
1993 25. února 1993 25. února 1998
3 Valdas Adamkus
(1926– )
1997–98 26. února 1998 26. února 2003
4 Rolandas Paksas
(1956– )
2002–03 26. února 2003 6. dubna 2004 Obžalován a sesazen z funkce.
Artūras Paulauskas (zastupující)
(1953– )
6. dubna 2004 12. července 2004 Jako předseda Sejm(as)u dočasně vykonával úkoly prezidenta do nových voleb.
5 Valdas Adamkus
(1926– )
2004 12. července 2004 12. července 2009
6 Dalia Grybauskaitė
(1956– )
2009 12. července 2009 Úřadující do 2019
7 Gitanas Nausėda
(1964– )
2019 12. července 2019

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of Lithuania na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Dějiny, Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006.
  • Litva: Vytautas Spečiūnas (ed.), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a.) (Litevští panovníci (13–18. stol.)), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004. ISBN 5-420-01535-8

Externí odkazyEditovat