Kavkaz
Kavkaz (rusky Кавказ) je mohutná horská hradba v jihozápadní Asii mezi Černým a Kaspickým mořem, která měří na délku 1 200 km[1]. Někteří geografové[kdo?] považují jeho severní úpatí, nebo jeho hlavní hřeben, za hranici mezi Evropou a Asií. Rozšířená a na českých školách vyučovaná[2][3] koncepce nicméně vede tuto hranici o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou, podél řek Kuma a Manyč, až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře.[4]
| Kavkaz Кавказ, Qafqaz, Kafkaz კავკასიონი, Կովկաս | |
 Dvojitý vrchol Elbrusu na pohlednici z 19. století | |
|
| |
| Nejvyšší bod | 5 642 m n. m. (Elbrus) |
|---|---|
|
| |
| Nadřazená jednotka | Krymsko-kavkazská oblast |
| Sousední jednotky |
Krymské hory, Předkavkazí, Kaspické moře, Alborz, Pontské hory, Černé moře |
| Podřazené jednotky |
Velký Kavkaz, Malý Kavkaz |
|
| |
| Světadíl | Asie / Evropa |
| Stát |
 Abcházie Arcach Arménie Ázerbájdžán Gruzie Jižní Osetie Rusko Turecko |
 Pohled z vesmíru na zasněžený Velký Kavkaz, Malý Kavkaz a Arménskou vysočinu | |
 | |
| Horniny | rula, žula |
| Povodí | Inguri, Rioni, Kura, Kuma, Těrek, Kubáň, Sulak |
| Souřadnice | 42°30′ s. š., 45° v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle Kavkazu je pojmenováno pohoří Montes Caucasus na přivrácené straně Měsíce.[5]
Dle řecké mytologie byl na této hoře přikován Diem Prométheus, kterého později osvobodil Héraklés.
ČleněníEditovat
Kavkaz se obvykle dělí na Velký Kavkaz, který leží na severu, táhne se podél rusko-gruzínsko-ázerbájdžánských hranic a zahrnuje všechny vrcholy přes 4 100 m n. m., a Malý Kavkaz o něco jižněji, mezi Tureckem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem.
Jiné členění Kavkazu jako oblasti je na Předkavkazsko (oblast od hlavního kavkazského hřebene na sever) a Zakavkazsko (oblast od hlavního kavkazského hřebene na jih).
DějinyEditovat
Na území současného severního Kavkazu žili v období druhohorní jury populární dinosauři (jak ukázaly objevy jejich fosilních otisků stop).[6] Samotné pásmo Kavkazu vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem eurasijské a arabské tektonické desky. Celou oblast dodnes sužují častá zemětřesení; nejničivější z těch nedávných v roce 1988 zcela zničilo arménské město Spitak a zahynulo při něm na 25 000 lidí.
O Kavkazu jsou zmínky již v řeckých pověstech a celá staletí byl přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem, přesto však většina obyvatel vyznává islám. Za dob SSSR byl turisticky oblíbený, ale po rozpadu Sovětského svazu se stal nestabilní zónou, hlavně vinou národnostních a náboženských konfliktů v Čečensku, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.
KomunikaceEditovat
Přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi. Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem v blízkosti Rokského průsmyku. Osetská vojenská silnice prochází přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) a spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzii. Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.
HoryEditovat
Uvedené tabulky obsahují nejvyšší vrcholy Kavkazu a také některé důležité vrcholy nižší nadmořské výšky. S výjimkou Šchary byly údaje o nadmořské výšce převzaty ze sovětských map 1:50000. Bezejmenné vrcholy, byť mnohdy vyšší a důležitější, uvedeny nejsou.
Nejvyšší hory Velkého KavkazuEditovat
Pro srovnání: Mont Blanc má nadmořskou výšku 4810 m (měřeno v září 2009).
Nejvyšší hory Malého KavkazuEditovat
| Vrchol | Nadmořská výška (m) | Území státu / země |
|---|---|---|
| Aragac [p 1] | 4 090 | Arménie |
| Gjamyš | 3 724 | Ázerbájdžán, (Ázerbájdžán / Náhorní Karabach) |
| Didi Abuli | 3 301 | Gruzie |
ReferenceEditovat
- ↑ Mt. Elbrus, Caucasus Range. earthobservatory.nasa.gov [online]. 2002-11-10 [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN 978-80-7011-925-9
- ↑ Pavel Šára, Josef Herink: Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol. Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. ISBN 80-86034-55-0 Str. 6.
- ↑ Kapesní atlas světa. 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31.
- ↑ Montes Caucasus, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Gavrilov, Y. O. (2020). Dinosaur Footprints in Terrigenous Sediments on the Early Jurassic Shelf of the Central North Caucasus: Sedimentological and Paleoecological Settings. Lithology and Mineral Resources, 55: 345-354. doi: https://doi.org/10.1134/S002449022005003X
PoznámkyEditovat
- ↑ Zařazení Aragacu pod Kavkaz je stejně nejednoznačné, jako jsou nejednoznačné fyzickogeografické hranice Kavkazu. Arménská vysočina, které je Aragac nejvyšší horou, bývá pod Kavkaz řazena jen v některých zdrojích, jindy jako samostatná jednotka.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kavkaz ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Kavkaz ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Kavkáz v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Topografická mapa Kavkazu
- rotrekl.cz Popisy turistických tras, mapky, schémata
