Sup bělohlavý

druh ptáka

Sup bělohlavý (Gyps fulvus) je velký druh dravce a mrchožrouta z čeledi jestřábovitých (Accipitridae).

Jak číst taxoboxSup bělohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Sup bělohlavý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod sup (Gyps)
Binomické jméno
Gyps fulvus
(Hablizl, 1783)
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Oblasti celoročního rozšíření supa bělohlavého
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Gyps fulvus

PopisEditovat

Své jméno si vysloužil díky bílému peří, které pokrývá i krk, jenž je u většiny druhů supů holý. Může být vysoký 95–110 cm a jeho rozpětí křídel dosahuje délky 230–270 cm. Dospělý kus váží obvykle 6 až 11 kg, výjimečně i více. Nevykazuje žádný pohlavní dimorfismus, samec se od samice na první pohled neliší.

Výskyt, biologieEditovat

Vyskytuje se především v jihozápadní palearktické oblasti, prakticky od Španělska po Indii. Severně se dostává až do střední Evropy, jižním směrem je k vidění až v severní Africe. Mezi jeho oblíbené stanoviště patří hornaté oblasti a proto osídlil i rozsáhlé Alpské pohoří. V malých hejnech pátrá na těchto vyvýšených místech po zdechlinách. Na vzdálenost více než 1,5 kilometru dokáže zachytit typický pach vycházející z mrtvého těla.[2] Než se odhodlá k hostině, vydrží nad mršinou kroužit i několik hodin. Na to reagují pozemní mrchožrouti, například hyeny (Hyaenidae), pro něž je krouživý let supa bělohlavého znamením, že se v jeho blízkosti nachází potrava. Druh se živí pouze masem a vnitřnostmi. Kosti nepozře, na ně se specializuje například sup mrchožravý (Neophron percnopterus) nebo orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Dlouhé krky jim umožňují prostrčit hlavu i do velmi malých otvorů v mršině. Díky žaludečním bakteriím bez problému pozřou i silně shnilé maso prorostlé plísní. V nouzi, z nedostatku uhynulých zvířat, loví sup bělohlavý oslabená či nemocná zvířata. Výjimečně se může živit i masem lidí zahynulých v nepřístupném terénu; ve Francii sežrali vyhladovělí supi během několika minut tělo ženy, která se při tůře po Pyrenejích zabila pádem ze srázu.[2]

K hnízdění si vybírá skalnaté dutiny. Samice snáší zpravidla jedno vejce. Mláďata zůstávají v hnízdě asi do stáří čtyř měsíců a stará se o ně obě pohlaví. Když mláďata povyrostou, drží se v blízkosti rodičů a doprovázejí je v letu. Dochází-li ke krmení, nepozřou mláďata tvrdé maso a tak vyčkávají, než jej z potravy rodiče odstraní.

Dožívá se obvykle asi 18 let,[3] rekordní věk ze zajetí byl 41,4.[4]

Status, hrozbyEditovat

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil druh za málo dotčený. Na rozloze větší jak 20 milionu km² se roztroušeně vyskytuje 500 000 až 1 000 000 supů bělohlavých.[5][3]

K výraznému úbytku stavů došlo v Evropě v 19. a 20. století v důsledku pronásledování a také jako výsledek konzumace otrávených návnad určených na zabíjení rozličných predátorů. Supům hrozí rovněž otrava pozřením těl zvířat ošetřených protizánětlivými léky. Problémem může být i nedostatek potravy způsobený změnami v chovu hospodářských zvířat (včasné odstraňování uhynulých těl, rozšíření uzavřených velkochovů). Negativně na ně může působit též rozvoj větrných elektráren a někteří zahynou na drátech vysokého napětí.[2][3]

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. a b c LALLANILLA, Marc; MAY 7, Live Science Contributor |; ET, 2013 11:07am. Why Vultures Devoured Hiker's Body in Minutes. Live Science [online]. [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  3. a b c BirdLife International. Gyps fulvus (Griffon Vulture). www.iucnredlist.org [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  4. Longevity Records: Life Spans of Mammals, Birds, Amphibians, Reptiles, and Fish. www.demogr.mpg.de [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  5. Data Zone (Gyps fulvus). BirdLife International [online]. 2019 [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat