Zoologická zahrada Zlín

česká zoologická zahrada
(přesměrováno z Zoo Zlín)

Zoologická zahrada Zlín, dříve zvaná také Zoo Lešná, je zoologická zahrada vzdálená asi 10 km od centra Zlína. První Zoo ve Zlíně založil Tomáš Baťa 1. května 1930.[2] Nejprve byla v parku u zlínského zámku a v roce 1934 byla přesunuta na vrchol Tlusté hory, kde byla do poloviny druhé světové války (a kde jsou v lese pod televizním vysílačem dodnes vidět betonové základy klecí). Provozována je jako příspěvková organizace ZOO a zámek Zlín – Lešná.

Zoologická zahrada Zlín
Vstup do areálu Zoo
Vstup do areálu Zoo
Logo
StátČeskoČesko Česko
MěstoZlín
Datum založení1948
Ředitel(ka)Roman Horský
Počet druhů217 [1]
Počet zvířat1620
Vyhledávané druhyrejnoci, sloni afričtí, žirafy Rothschildovy, tygři ussurijští, vydry obrovské
Rozloha52 ha
ČlenstvíWAZA UCSZ EAZA IZE ISIS
Souřadnice
Zoologická zahrada Zlín
Zoologická
zahrada
Zlín
Oficiální webové stránky

Zoo chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří např. ptáci kivi (český unikát[3]), sloni afričtí nebo nosorožci. Zvláštností zoo je velký počet průchozích expozic, mezi nimiž vyčnívá Zátoka rejnoků, v níž lze rejnoky druhu siba ománská pohladit a také nakrmit. V areálu je k vidění i velký počet zajímavých rostlinných druhů..

HistorieEditovat

 
Zámek Lešná nacházející se v areálu Zoo

Už v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu s chovem bažantů na návrší zvaném Leschna, kde stával od roku 1810 původní zámek. Nový zámek byl dokončen v roce 1894, kdy byl již na místě zaveden chov koní.

Základy dnešní Zoo Zlín položil hrabě Josef Karel Seilern. Tento významný ornitolog a cestovatel na Lešné nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum. V něm postupně shromáždil mimo jiné sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků. Důležitější ovšem bylo, že na přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 pak došlo k zestátnění zámeckého areálu.

Pro veřejnost byla zoo oficiálně otevřena v roce 1948. Začaly se budovat první expozice pro zvířata a postupně se zvyšoval i počet druhů. Skutečnou zoo se Lešná stala v roce 1953 na základě výnosu Ministerstva zemědělství. V té době bylo v kolekci asi 300 zvířat, mezi nimi třeba klokany, lamy nebo velbloudy. Roční návštěvnost se pohybovala kolem 34.000 osob.

Budování počáteční zoo probíhalo především drobnými dobrovolnými stavebními akcemi bez větších finančních možností. První skutečné pavilony se objevily až na začátku 60. let a to přestavbou historických budov. Pavilon šelem vznikl z původní hraběcí jízdárny. V jeho prostorách našli útočiště lvi, tygři a medvědi. Na počátku 70. let byl ze zámecké prádelny vybudován pavilon opic. Návštěvníci zde mohli poprvé obdivovat třeba šimpanzy, kočkodany nebo guerézy.

Pavilon šelem a opic se staly na dlouhou dobu posledními velkými stavbami. Do budoucna se to ukázalo jako velké plus, protože areál si stále uchovával své přírodní kouzlo. V 80. letech pařila k nejatraktivnějším zvířatům dvojice ledních medvědů – Péťa a Polárka. Jejich expozice se nacházela na místě dnešních tučňáků.

Pavilon lachtanů a ledních medvědů se stal v roce 1988 první velkou expozicí v historii zlínské zoo, která vznikla na „zelené louce“. V jeho zázemí byla vybudována centrální kuchyně sloužící k přípravě potravy pro zvířata. Paradoxně se výstavbou této expozice symbolicky uzavřela doba, v níž byla Lešná vnímána spíše jako zoopark než jako zoo. Zásadní změna, která ovlivnila další vývoj zoo, se odehrála až v posledním desetiletí dvacátého století. Areál rozdělen do čtyř kontinentů – Afriku, Asii, Austrálii a Ameriku. Tak začala nová etapa ZOO Zlín.

ČinnostEditovat

Zoo v číslechEditovat

V posledních letech návštěvnost pravidelně přesahuje 600 tisíc lidí ročně. Po pražské zoo je tak druhou nejnavštěvovanější zoo z 15 zahrad v ČR. O provoz se stará téměř 90 zaměstnanců. Celkové náklady v roce 2020 dosáhly výše 139 miliónů Kč, z čehož náklady na krmiva činily takřka 9 miliónů Kč.

Zoologická zahrada má téměř 51 ha expozičních ploch a chová více než 220 druhů zvířat. Zlínská zoo se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. V celém areálu roste více než 1 100 druhů rostlin a bylin. V málokteré evropské zoo lze najít tak výrazné propojení expozic zvířat a rostlinné výsadby.

Členství v organizacíchEditovat

 
Slon africký

Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Association of Zoo Educators) a Mezinárodního informačního systému druhů chovaných v zoo (International Species Information System).[1] Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes, EEP) a vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih.[4]

VzděláváníEditovat

Kromě obvyklých popisků zvířat barevně rozlišených dle světadílů najdou návštěvníci v areálu i panely o unikátní skladbě rostlinných společenstev, kultuře domorodých obyvatel nebo o slavných českých cestovatelích. V hlavní sezóně se návštěvníci mohou o jednotlivých druzích více dozvědět během komentovaných krmení.[5]

Zámek LešnáEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Lešná (zámek, Zlín).

V areálu zoologické zahrady se nachází zámek Lešná postavený v letech 18871894 podle návrhů architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Jde o zámek postavený v historizujícím stylu,[6] který obsahuje sbírky obrazů, porcelánu a trofejí a dokumentuje vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století.[7]

ExpoziceEditovat

Zoo Zlín je unikátně rozdělena zoograficky podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.

AfrikaEditovat

  • Pavilon afrických kopytníků - Moderní pavilon, který připomíná velkou africkou chýši, byl dokončen v roce 1998. Je unikátní nejen svým vzhledem, ale i koncepcí. Stal se společným domovem pro zástupce savan černého kontinentu - žirafy Rothschildovy, zebry bezhřívé, buvolce běločelé, pštrosy dvouprsté a nosorožce tuponosé.
  • Etiopie - ústřední prvek části Afrika, oblast Etiopie byla vybudována ve dvou etapách v letech 2010 a 2012. První část tvoří expozice paviánů dželada a největší síťová ptačí voliéra v ČR nazvaná „OMO“ s nesyty africkými a zejozoby africkými. Dominantou druhé části se stal výběh pro surikaty, nicméně i další expozice představily atraktivní  zvířata - hyeny skvrnité, antilopy kudu velké a zakrslou formu afrického skotu zebu. Nechyběli ani zástupci afrických druhů ptáků - v nových voliérách našli domov zoborožci havraní, krkavci bělokrcí, supi Rüppellovi nebo výři bělaví. Obě etiopské expozice zvířat spojila do jednoho celku domorodá vesnice. Tvoří ji sestava osmi originálních chýší vyrobených přímo domorodci z etiopského kmene Konso doplněná velkým počtem etnografických předmětů.
  • Pavilon slonů - Stejně jako pavilon pro africké kopytníky i tato stavba připomíná velkou africkou domorodou chýši. Slavnostní otevření rozsáhlé expozice se uskutečnilo v květnu 2003. Interiér pavilonu slonů zdobí věrné imitace skal a mohutných stromů. Od léta 2020 je pro návštěvníky zpřístupněna také první dokončená část oblasti Karibuni, která je věnována slonům. Nově tak můžou návštěvníci v tří hektarovém venkovním výběhu. V něm se slonice mohou těšit například z nových přístřešků, velkého bazénu či přírodního bahniště.
  • Expozice afrických antilop a nosorožců – rozlehlý výběh naproti pavilonu slonů představuje vedle nosorožců tuponosých dva druhy afrických antilop - antilopy koňské a vodušky abok.
  • Expozice lvů – v sousedství antilop a nosorožců se nachází výběh lvů konžských.
  • Expozice plameňáků růžových a ostrov lemurů kata - Velká sladkovodní laguna, prostorný ostrůvek a domorodé stavení ukrývající moderní vnitřní zázemí jsou domovem pro početnou skupinu plameňáků růžových. Od roku 2014 osídlují v hlavní sezóně vnitřní ostrůvek lemuři kata.
  • Průchozí voliéra supů – další unikát zlínské zoo. Od roku 2009 mohou návštěvníci zamířit přímo mezi velké mrchožrouty. K vidění jsou zde sup bělohlavý, himálajský a sup kapucín. V letním období je navíc doplňuje hadilov písař.

AsieEditovat

  • Hala-Bala -  Expozice s tajuplným názvem Hala-Bala se stala v roce 2013 útočištěm tapírů čabrakových a gibonů stříbrných. Nevšední název expozice je symbolický. Pojmenování HALA-BALA je odvozeno od názvu dvou skutečných rezervací v jižním Thajsku, kde se tapíři čabrakoví a giboni ještě vyskytují. Expozici obývá i skupina pelikánů bílých.
  • Pandy červené - Přírodní výběh pand červených napodobuje podmínky předhůří Himálají byl dokončen v roce 2011. Dominantními prvky jsou mohutné vápencové kameny. V blízkosti se nachází tematický koutek věnovaný buddhismu s modlitebními mlýnky, praporky a sochou buddhy.
  • Japonská zahrada Mu-Shin - japonská zahrada Mu-Shin je největší japonskou zahradou v ČR – vznikla na ploše víc jak 2000 m2. A co se vlastně skrývá za názvem Mu-Shin? Doslovný překlad znamená „bez myšlenky“ či „mimo mysl“. První návštěvníci do ní zavítali v roce 2014. V blízkosti se nachází expozice jeřábů černokrkých.
  • Asijská voliéra - průchozí voliéra s nesyti indomalajskými, pižmovkami bělokřídlými, ústričníky velkými, tenkozobci opačnými a slípkami modrými otevřená v roce 2001
  • Tygři ussurijští - výběh tygrů ussurijských, otevřený v roce 2001
  • Medvědi pyskatí – výběh pro medvědy byl vybudován v roce 2001 společně s asijskou voliérou a tygřím výběhem. Původně zde byli k vidění medvědi ušatí. Od roku 2015 se stal domovem pro medvědy pyskaté, kteří se do kolekce zlínské zoo vrátili po 25 letech.  
  • Gauři - v jednom z nejprostornějších výběhů celé zoo našli útočiště od roku 2020 největší zástupci skupiny divokých turů, gauři indičtí. Zvířata pocházejí z indického Zoo Mysore. Poprvé po 60 letech se do Evropy podařilo dovést tento druh přímo z jeho domoviny.

AustrálieEditovat

  • Psi novoguinejští - expozice psů novoguinejských, které Zoo Zlín chová jako jedna z mála zoo v Evropě, otevřená 2012
  • Kasuáři - expozice kasuárů přilbových
  • Stezka běžce Emu - průchozí expozice klokanů rudokrkých, emu hnědých a hus kuřích, otevřená 2003
  • Pelikáni australští - Přírodní nádrž půlkruhovitého tvaru, jehož hladinu rozviřují malé vodní gejzíry, představuje pelikány australské. Na jaře 2020 byla tato část významně upravena tak, aby jí návštěvníci mohli procházet a ptáky pozorovat zblízka.
  • Voliéra puštíku tečkovaných otevřená 2018
  • Voliéra Dvojzoborožců nosorožčích
  • Kivi a Kea - expozice otevřená v roku 2017 pro vzácný druh kivi hnědý, kterého mimo Zoo Zlín chová jen sedm evropských zoologických zahrad a papoušky nestory kea

AmerikaEditovat

  • Guayanas -   Expozice Guayanas nahradila v roce 2018 původní část nazvanou Amazonie. Hlavním důvodem bylo poskytnout zvířatům větší prostor a navíc postupně rozšířit kolekci chovaných druhů zvířat. Průchozí voliéra se zvětšila zhruba o třetinu, je stále průchozí a z bezprostřední blízkosti lze pozorovat hned několik druhů exotických ptáků. Například ary arakangy, ary rudobřiché, amazoňany pomoučené, hoka pospolité, čáje obojkové, husičky vdovky nebo rybáky inka. V dalších expozicích jsou vidět kotulové veverovití a mravenečníci čtyřprstí. V letním období jsou k vidění v expozici Guayanas také kapybary. V roce 2020 pak byla otevřena expozice pro chápany vlnaté.
  • Výběh vikuň a nandu Darwinových
  • Jihoameričtí savci a voliéra ibisů – Menší výběhy pod tropickou halou obývají nezaměnitelné druhy savců. Potkat zde lze robustního obyvatele Amazonie tapíra jihoamerického, bizarní mravenečníky velké nebo stromové příbuzné dikobrazů kuandu obecné. Své místo zde má i prostorná síťová voliéra ukazuje ibisy rudé a šedokřídlé. Oživením této části je voliéra, v níž se již brzy objeví velmi vzácní kamišové růžkatí
  • Tropická hala Yucatan - tropická hala otevřená roku 2006 představuje bohatost a pestrost středoamerického deštného pralesa. Svůj domov tu našlo více než 20 druhů zvířat a 170 druhů rostlin. Kromě fauny a flóry hala nabídla i setkání s dávnou civilizací Mayů, která se na Yucatánském poloostrově rozvíjela a vzkvétala před více než tisícem let. Ze zajímavých druhů jsou zde zastoupeny vydry obrovské, chvostani bělolící, lenochodi dvouprstí, volavčíci člunozobí, trubači agami, kotingy tříbarvé a několik druhů. Nacházejí se tu také menší akvarijní a terarijní expozice.
  • Lachtani - expozice lachtanů hřivnatých byla vybudována v roce 2000. Vedle bazénu, kde je možné sledovat lachtany pod vodou je její součástí i menší amfiteátr pro návštěvníky.

Okolí zámkuEditovat

  • Zámek Lešná
  • Zátoka rejnoků -   Na první pohled je expozice Zátoka rejnoků nenápadná. Pavilon otevřený v roce 2014 svým pojetím a rozlohou nemá v celé Evropě obdoby. Mořské rejnoky druhu siba ománská totiž lze v prostorném bazénu nejen vidět, ale je možné si je pohladit a dokonce i nakrmit. To z této expozice činí jednu z nejvyhledávanější atrakcí v celé České republice.
  • Tučňáci – členitá přírodní expozice s dvojicí propojených nádrží. Ta menší je prosklená, což umožňuje návštěvníkům pozorovat ptáky při pohybu pod vodou. Expozice otevřená 1998
  • Zámecká voliéra – v těsné blízkosti zámku se nachází jedna z největších ptačích voliér zoologické zahrady. Od dubna do října v ní lze pozorovat nesyty bílé a pižmovky bělokřídlé, kteří v současné době patří k nejohroženějším živočichům vůbec.
  • Zámecký rybník – už desítky let nabízi zámecký rybník pohled na elegantní dlouhonohé plameňáky. V současné době je jediným zde chovaným druhem plameňák malý. O vodní plochu se ovšem plameňáci dělí s nejrůznějšími potápivými i plovavými kachnami.
  • Aligátoři - letní expozice pro aligátory otevřená v roce 201. Vznikla přebudováním historické zámecké nádrže. Aligátoři jsou zde k vidění v nejteplejší letní měsíce.
  • Velbloudi - bývalý výběh koní obývají od roku 2020 velbloudi dvouhrbí..
  • Rostliny éry dinosaurů - naučná stezka pravěké flóry s expozicí vzácných dřevin a informačními materiály o vývoji rostlinstva v průběhu geologických epoch

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Výroční zpráva Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2019
  2. http://www.staryzlin.cz/zoo-zlin.php
  3. VIDEO: Na nelétavého ptáka kiviho musíte do zoo v šest ráno, pak spí. iDNES.cz [online]. 2018-06-18 [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Veřejnost – ZOO Zlín [online]. Zoo a zámek Zlín-Lešná [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  6. Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  7. Lešná, zámek [online]. Jiří Čížek – ViGo agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 342 - 347

Externí odkazyEditovat