Otevřít hlavní menu

Husovec strakatý

druh ptáka

Husovec strakatý (Anseranas semipalmata) známý také pod názvem husovec stračí, je velký vodní pták žijící v bažinách a záplavových oblastech na území Austrálie, Tasmánie a na jihu Nové Guineje. Je jediným zástupcem čeledi husovcovití (Anseranatidae). Nejen, že se jedná o nejpůvodnější známou husu, nejlépe přizpůsobeného vrubozobého k životu na souši, ale také o jediného pravého vodního ptáka, jehož končetiny jsou jen z části pokryty plovacími blánami.

Jak číst taxoboxHusovec strakatý
alternativní popis obrázku chybí
Husovec strakatý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Nadřád Galloanserae
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď husovcovití (Anseranatidae)
Sclater, 1880
Rod husovec (Anseranas)
Lesson, 1828
Binomické jméno
Anseranas semipalmata
(Latham, 1798)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Husovec strakatý v letu
Anseranas semipalmata

Husovec je asi 70–90 cm velký s rozpětím křídel 125–180 cm hmotností mezi 2–2,8 kg. Má nápadné černobílé zbarvení, křídla, ocas, krk a hlavu má tmavý, hřbet černobílý a zbytek těla zpravidla světlý. Nápadná je mimo jiné i holá, růžově zbarvená kůže na obličeji, šedočerný, na konci hákovitě zahnutý zobák, velký hrbol na temeni hlavy a oranžové končetiny. Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší, samec je porovnání se samicí dorůstá pouze o něco větších rozměrů a má větší hrbol na hlavě.

Husovec strakatý je společenský druh žijící ve velmi početných, hlučných hejnech, která mohou čítat i několik tisíců jedinců. Živí se především rostlinnou stravou (zelenými částmi rostlin, semeny), kterou vyhledávají na březích vod. Díky zvláštně přizpůsobenému zadnímu prstu se dobře udrží na větvích stromů, na které velmi často sedává. Páry zůstávají trvalé po celý život, mnohdy však mívá jeden samec 2 samice. Hnízdo v podobě hromady rostlin si staví na zemi a ročně do něj klade 5 - 14 vajec, na kterých sedí asi 35 dní. Na sezení na vejcích a péči o mláďata se vždy podílejí oba rodiče.

Dle Červeného seznamu IUCN z roku 2004 byl husovec strakatý uznán jako málo dotčený druh s globální populací velkou asi 1 000 000 jedinců.

Chov v zooEditovat

V celé Evropě je chován v přibližně 35 zoo.[2] Rozmnožování v lidské péči je relativně obtížné.[3] V Česku jej můžeme nalézt ve třech zoo[4]:

Chov v Zoo PrahaEditovat

První jedinci přišli do Zoo Praha v roce 1997.[5] Jednalo se o dva páry ze Západní Nové Guiney. První úspěšný odchov mláďat se podařil o 11 let později, v roce 2008. Úspěch byl o to větší, že se jednalo o zcela přirozený odchov, resp. odchovy. Jeden z párů v roce 2008 odchoval čtyři mláďata, druhý dokonce pět mláďat.[3] Ke konci roku 2018 byl chován pár.[6] V červenci 2019 se vylíhlo pět mláďat.[7]

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magpie-goose na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  3. a b Výjimečná "husokachna". Trojský koník. 2008, roč. 10, čís. 2, s. 8. 
  4. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  5. Husovec stračí - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. 
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  7. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online.