Kosmanovití (Callitrichidae) je čeleď malých primátů žijících v tropických pralesích Amazonie a Střední Ameriky. Podle některých systémů jsou řazeni jako podčeleď kosmani (Callitrichinae) do čeledi malpovitých (Cebidae).[1][2][3]

Jak číst taxoboxKosmanovití
alternativní popis obrázku chybí
Kosman bělovousý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádHaplorhini
Infrařádopice (Simiiformes)
Odděleníploskonosí (Platyrrhini)
Čeleďkosmanovití (Callitrichidae)
Gray, 1821
Rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Patří mezi nejmenší opičky, délka jejich těla bez ocasu je 12 až 30 cm a váží od 100 do 250 gramů. Všechny druhy jsou atraktivně zbarvené. Na prstech, kromě palců u nohy, mají místo nehtů malé drápky, proto se také nazývají drápkaté opičky. Někdy se jím říká podle velikosti marmosetky, což je odvozeno od francouzského slova marmouset (malí lidé, trpaslíci).

Evoluce editovat

Podle výzkumů molekulární biologie se tato skupina objevila v období paleocénu, kdy se zároveň oddělila od dalších vývojových větví primátů. Předkové kosmanovitých primátů patřili k prvním savcům, kteří po vyhynutí dinosaurů na konci křídy přešli postupně k dennímu způsobu života.[4][5]

Způsob života editovat

Jsou to všežravci, živí se převážně ovocem a dále příležitostně hmyzem, drobnými obratlovci, bezobratlými, mízou a pryskyřici, které vylučují stromy, a nektarem květů. Téměř celý život stráví v korunách stromů, na zem slézají jen výjimečně.

Kosmanovití mají na prsou pachové žlázy, jejímiž výměšky samci značkují svá teritoria. Samice zase ohraničují své obvody močí. Při vzájemných soubojích používají zuby méně než ostatní opice, ale snaží se soupeři zlomit ruku.

Žijí v párech nebo malých skupinkách, kde většinou rodí jediná vůdčí samice, podřízené samice nejsou schopné normální ovulace. Březost trvá 120 až 140 dnů, narodí se obvykle dvojčata. O mláďata se starají oba rodiče, velkou část dne je nosí na sobě zavěšené samec a samici je předává jen ke kojení. Žijí ve skupinách s mláďaty. Jestliže mladí z předchozího roku zůstávají s rodiči, přebírají péči o další potomky oni, přičemž hlavní úloha připadá samečkům. Průměrná délka života je 10 až 15 let.

Ohrožení editovat

V příloze CITES I jsou uvedeni tito ohrožení zástupci čeledi kosmanovitých:

Aby se zamezil jejich prodej na černém trhu, musí být registrováni.[7] Kosmani stejně nejsou vhodní domácí mazlíčci, nenaučí se čistotnosti a jsou velice náchylní k banálním lidským onemocněním, obyčejná rýma je může zabít. Chovají se v ZOO. Nejpočetnější skupinky zástupců všech těchto druhů v ČR má ZOO Jihlava.

Klasifikace editovat

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, vývojem se mění zatřiďování skupin zvířat do rodů, druhů nebo poddruhů. Obdobná situace je i při zařazování do vyšších taxonů. Kosmanovití jsou rozděleni do více než 40 druhů které se dělí na více než 80 poddruhů. Jednou z možných příčin je to, že nežijí na celistvém území. Jihoamerické a středoamerické pralesy netvoří jednotný celek, ale jsou rozděleny výběžky And, savanami i mohutnými vodními toky. To vše jsou pro malé opičky nepřekonatelné překážky a v oddělených biotopech se postupem času vyvinuly četné rozdílné formy populace. U čeledi kosmanovitých není snadné se přesně vyznat v taxonomii.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. [1]
  2. [2][nedostupný zdroj]
  3. [3]
  4. https://technet.idnes.cz/savci-savec-dinosaurus-druhohory-pravek-nocni-tvor-fyi-/veda.aspx?c=A171222_124058_veda_vse
  5. Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. Nature Ecology & Evolution; doi: 10.1038/s41559-017-0366-5
  6. Archivovaná kopie. www.cizp.cz [online]. [cit. 2010-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-29. 
  7. www.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2007-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-19. 

Literatura editovat

  • DOBRORUKA, Luděk. Zvířata celého světa. Svazek 5. [s.l.]: Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 

Externí odkazy editovat