Otevřít hlavní menu

Ježovky (Echinoidea) jsou ostnokožci kulovitého tvaru, mají pevnou vnitřní kostru z mezodermu[1][2] z vápencových destiček a na nich umístěných pohyblivých, často jedovatých, ostnů. Ty je chrání před nepřáteli a umožňují jim hrabání.

Jak číst taxoboxJežovky
alternativní popis obrázku chybí
Strongylocentrotus purpuratus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Nadoddělení trojlistí (Triblastica)
Oddělení druhoústí (Deuterostomia)
Kmen ostnokožci (Echinodermata)
Třída ježovky (Echinoidea)
Leske, 1778
Podtřídy
Sesterská skupina
Echinozoa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Stavba tělaEditovat

Mají paprsčitě souměrné tělo, zpravidla pětičetné, ale mohou získat druhotně zpět i bilaterální souměrnost, některé jsou tedy zploštělé a dvojstranně souměrné.

Kolem ústního otvoru mají zvláštní žvýkací ústrojí nazývané podle svého objevitele Aristotelova lucerna.[3] Tvoří ji pět do kruhu uspořádaných pohyblivých zoubků, díky nimž mohou ježovky jako potravu přijímat třeba řasy, které oškrabují ze skal, nebo jinou potravu, kterou pomocí toho ústrojí mohou sebrat ze země, rozžvýkat a pozřít.

Maskování mRNAEditovat

Raná embryogeneze těchto živočichů je možná i v neoplodněném vajíčku. Po přidání aktinomycinu D, který inhibuje syntézu RNA, však není tento proces zpomalen. Děje se tak kvůli jevu nazvaném jako maskování mRNA. Tato mRNA je přítomna ve vajíčku od samého začátku a zároveň je asociována s proteiny, čímž se zabrání její translaci (a případně degradaci). Vlivem fertilizace je však mRNA od proteinu oddělena, čímž může dojít k jejímu překladu. Prodleva mezi oplodněním a translací tak v tomto případě neexistuje.[4] Tento jev je pozorován u mnoha eukaryotních buněk, není však známo, zda je využíván i v jiných než embryonálních tkáních.

JikryEditovat

Jikry mořského ježka se v Japonsku nazývají uni a často bývají podávány syrové jako sašimi nebo v sushi se sójovou omáčkou a wasabi.[5]

ZástupciEditovat

 
Ježovky - prázdné schránky

K ježovkám patří například:

ReferenceEditovat

  1. http://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id392/
  2. ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797. 
  3. Aristotelés: Historia animalium (Περὶ τὰ ζῷα ἱστορίαι), IV, 5 (530a32 až 531a7) je přirovnává k lucerně.
  4. VOET, Donald and Judith G. Biochemie. [s.l.]: Victoria Publishing, 1995. S. 1350. 
  5. RÝPAROVÁ, Alena. Vadí vám ježci v moři? Zkuste je na talíři. iDNES.cz [online]. 2007-07-24 [cit. 2010-04-25]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat