Bahenní sopka

Bahenní sopka je cítit po vyvěrajících sopečných plynech, zejména po síře. Na obrázku je sopka u Salton Sea, Palm Springs, USA.

Bahenní sopka je místo na zemském povrchu, kde plyny nebo vodní páry v jílovité bahnité půdě vytváří místy plochý kužel připomínající sopku.

Podobá se skutečným sopkám, ale je mnohem menší. Měří většinou pouhé desítky centimetrů, někdy až metrů.

VýskytEditovat

Největší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.

V Česku se vyskytují v národní přírodní rezervaci Soos u Chebu, která je největším místem jejich výskytu ve střední Evropě.

PrincipEditovat

 
Oblasti se zvýšeným výskytem plynových hydrátů, které jsou často i místy, kdy můžeme vidět bahenní sopky.

Princip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[1]

Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.

ReferenceEditovat

  1. SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629. 

Externí odkazyEditovat