Bahenní sopka
Bahenní sopka je tvar zemského povrchu vytvořený periodickými erupcemi bahna, vody a plynů, zejména uhlovodíků. Vzniklý tvar připomíná plochý kužel sopky. Bahenní sopky mají rozměry od jednotek metrů po stovky metrů na výšku a kilometry na šířku.[1] Erupce bahenní sopky může být doprovázená samovznícením uvolňovaných uhlovodíků, čímž vznikají ohnivé sloupy o výšce až stovky metrů.[2]
Princip
editovatPrincip bahenních sopek je jiný než u magmatických vulkánů. Plyn koncentrovaný nad svým zdrojem stoupá a vzhůru s sebou bere podzemní vodu, která při tom rozpouští sedimenty jílu. Vzniká husté, velmi jemné bahno vyvrhované na povrch. Bahenní krátery tvarem připomínají drobné sopečné kužely, bahno z nich volně vytéká nebo vystřikuje jako gejzír spolu s unikajícím plynem a drobným štěrkem.[3]
Bahenní sopky jsou vázány na tektonicky aktivní oblasti, na ložiska ropy a i zemního plynu.
Výskyt
editovatNejvětší jsou v Ázerbájdžánu, především v regionu Qobustan, kde dosahují výšky i stovek metrů a chrlí sopečné plyny, oheň a bahno.[4] Sopka Taragaj Dagh, vysoká 410 metrů se základnou v průměru jeden a půl kilometru, je největší bahenní sopkou na světě.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KIOKA, Arata; ASHI, Juichiro. Episodic massive mud eruptions from submarine mud volcanoes examined through topographical signatures: GLOBAL CENSUS OF SUBMARINE MUD VOLCANOES. Geophysical Research Letters. Roč. 42, čís. 20, s. 8406–8414. DOI 10.1002/2015GL065713. (anglicky)
- ↑ ALIZADEH, Akif A., et al. Geosciences of Azerbaijan. Volume I, Geology. Switzerland: Springer, 2016. ISBN 978-3-319-27393-8. S. 215–233. (anglicky)
- ↑ SLADKÝ, Jiří. Svět bahenních sopek. 100+1. 2008, čís. 4, s. 54–55. ISSN 03229629.
- ↑ Bahenní sopky chrlí sopečné plyny, oheň a bahno. Ty největší najdeme v Ázerbájdžánu. Lidé a Země [online]. Reflex.cz, 2018-02-11 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu bahenní sopka na Wikimedia Commons