Velký Kavkaz (rusky Большой КавказBol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონიDidi Kavkasioni, ázerbájdžánsky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Большой Кавказ
დიდი კავკასიონი
Böyük Qafqaz
Kavkazský hřeben v Archyzu
Kavkazský hřeben v Archyzu

Nejvyšší bod5633 m n. m. (Elbrus)
Délka1100 km
Šířka150 km

Nadřazená jednotkaKavkaz
Sousední
jednotky
Krymské hory, Předkavkazí, Malý Kavkaz
Podřazené
jednotky
Západní Kavkaz, Střední Kavkaz, Východní Kavkaz

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
GruzieGruzie Gruzie
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
Map
Horninyrula, žula
PovodíKubáň, Sulak, Těrek, Kuma, Rioni, Kura
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografický popis editovat

 
Satelitní snímek Kavkazu

Táhne se v délce 1100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5203 m), potom Šchara (5201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5033 m).[p. 1] Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

Členění editovat

V podélném (severozápado-jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

  • Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
  • Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
    • Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300–3600 m)
    • Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200–1500 m) – mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
    • Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600–1300 m) – hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18–64 km od hlavního hřebene
  • Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu. V Ázerbájdžánu se na jižních svazích nachází Státní přírodní rezervace İsmayıllı.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

Podnebí editovat

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7–8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Komunikace editovat

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2829 m) spojuje AlagirKutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

 
Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Související články editovat

Externí odkazy editovat