Velký Kavkaz

Большой Кавказ; დიდი კავკასიონი; Böyük Qafqaz
	Kavkazský hřeben v Archyzu
Nejvyšší bod	5633 m n. m. (Elbrus)
Délka	1100 km
Šířka	150 km
Nadřazená jednotka	Kavkaz
Sousední; jednotky	Krymské hory, Předkavkazí, Malý Kavkaz
Podřazené; jednotky	Západní Kavkaz, Střední Kavkaz, Východní Kavkaz
Světadíl	Asie (nebo Evropa )
Stát	Rusko; Gruzie; Ázerbájdžán
Horniny	rula, žula
Povodí	Kubáň, Sulak, Těrek, Kuma, Rioni, Kura
Souřadnice	43°0′2″ s. š., 43°6′39″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Kavkaz (rusky Большой Кавказ – Bol'šoj Kavkaz, gruzínsky დიდი კავკასიონი – Didi Kavkasioni, ázerbájdžánsky Böyük Qafqaz) je severní a vyšší část kavkazského horského systému.

Geografický popis

Satelitní snímek Kavkazu

Táhne se v délce 1100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře.

Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5203 m), potom Šchara (5201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5033 m).^{[pozn. 2]} Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1000 km², zvláště na severních svazích. Západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná (listnaté lesy do 1500 m n. m., výše jehličnaté, pak polonina). Suchá východní část Velkého Kavkazu zalesněná není.

Členění

V podélném (severozápado-jihovýchodním) směru se Velký Kavkaz obvykle rozděluje do tří pásem:

Osové pásmo Velkého Kavkazu tvoří:
- hlavní kavkazský (rozvodný) hřeben s výškou přes 3 500 m n. m. a nejvyšším vrcholem Šchara
- na severní straně paralelně s ním probíhající boční kavkazský hřbet s nejvyššími vrcholy Kavkazu a nejvyšší horou Elbrus
Severní pásmo zahrnuje (zejména v západní a centrální části Velkého Kavkazu) systém paralelních hřbetů s převážně strmými jižními svahy a pozvolna se snižujícími severními svahy:
- Skalistý hřbet (rusky Скалистый хребет, 3300–3600 m)
- Pastevní hřbet (rusky Пастбищный хребет, 1200–1500 m) – mezi Skalistým hřbetem a Černými horami
- Černé hory (rusky Лесистый хребет, 600–1300 m) – hustě zalesněné, táhnoucí se severně ve vzdálenosti 18–64 km od hlavního hřebene
Jižní pásmo Velkého Kavkazu tvoří hřebeny přiléhající z jihu k hlavnímu kavkazskému hřebenu. V Ázerbájdžánu se na jižních svazích nachází Státní přírodní rezervace İsmayıllı.

Tradičně je Velký Kavkaz příčně rozdělen na tři části:

Západní Kavkaz – úsek mezi Černým mořem a úpatím hory Elbrus
Centrální Kavkaz – úsek s horami Elbrus a Kazbek (včetně)
Východní Kavkaz – úsek od úpatí Kazbeku ke Kaspickému moři

Podnebí

Hlavní kavkazský hřeben, který někteří považují za rozhraní Evropy a Asie (jiní tuto hranici kladou na severní úpatí a podle v Česku běžné koncepce hranici tvoří Kumomanyčská propadlina), představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7–8 °C teplejší než v Předkavkazsku).

Komunikace

Přes hlavní kavkazský hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská cesta přes Křížový průsmyk (2384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem u Rokského průsmyku, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.

Zasněžené vrcholy Velkého Kavkazu. Pohled z jižní, gruzínské strany

Odkazy

Poznámky

↑ Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Kavkazské vrcholy tak mohou být považovány za součást Evropy nebo Asie, případně ležet na hranici obou kontinentů. Více informací v článku Evropa.
↑ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký Kavkaz na Wikimedia Commons

[1] Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Kavkazské vrcholy tak mohou být považovány za součást Evropy nebo Asie, případně ležet na hranici obou kontinentů. Více informací v článku Evropa.

[2] Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.

[pozn. 1]

[pozn. 2]