Suchumi
Suchumi nebo též Sochumi (abchazsky: Аҟəа – Aqwa, gruzínsky: სოხუმი) je hlavní a zároveň největší město Abcházie, jejíž nezávislost není všeobecně uznána. Nachází se v centrální části Abcházie zhruba 107 km od hranic s Ruskem, z jihu je omýván Černým mořem a protéká jím několik řek. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 ve městě žilo 62 914 obyvatel, z nichž 65 % byli Abchazové.[2] V Suchumi se nachází budova parlamentu Abcházie, kde zasedá lidové shromáždění, a město je též sídlem prezidenta Abcházie. Na pobřeží se nachází nejdůležitější přístav a jihovýchodně od města též letiště. V Suchumi sídlí také výzkumné ústavy (Abchazská státní univerzita a Suchumský otevřený institut). Po druhé světové válce se ve městě vyvíjely jaderné zbraně. Suchumi je město s přímořskými lázněmi, sanatorii a léčebnými prameny, ale je také známé historickou botanickou zahradou, která zde funguje od roku 1840 a je jednou z nejstarších botanických zahrad na Kavkaze. Cenný je i historický most z 12. století .[3]
Suchumi Аҟəа | |
![]() | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 43°1′ s. š., 41° v. d. |
Stát |
![]() ![]() |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 372 km² |
Počet obyvatel | 62 914 (2011) |
Hustota zalidnění | 169,1 obyv./km² |
Etnické složení | Abcházové (65 %), Rusové (17 %), Arméni (13 %), Gruzíni (4 %), Řekové (1,5 %) |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
Správa | |
Starosta | Beslan Ešba[1] |
Oficiální web |
www |
Telefonní předvolba | +7 840 22xxxxx |
PSČ | 384900 |
Označení vozidel | ABH |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
První osídlení v okolí města bylo zaznamenáno asi před 300 000 lety. Historie města je dlouhá asi 2500 let, čímž se řadí mezi nejstarší na světě. V 6. století př. n. l. bylo území kolem města hojně osídleno domorodými kmeny kolchidů, proto zde byla v tomto období řeckými obchodníky z Milétu založena kolonie Dioscurias. Kolonie byla významným obchodním centrem dokud ji ve 2. století př. n. l. nedobylo království Pontus. V roce 65 zde Římané postavili pevnost a přejmenovali město na Sebastopolis. Město opět začalo prosperovat což mu vydrželo po 200 let. V roce 542 bylo město Římany evakuováno a byla zničena jeho citadela, protože hrozilo dobytí Sassanidy.
V roce 565 císař Justinián I. pevnost obnovil. Pevnost byla zničena araby v roce 736. Město bylo obnoveno Abchazskými králi. Později hrálo důležitou úlohu pro obchod s Evropou. V roce 1451 město krátce okupovalo Turecké námořnictvo. Po jeho odjezdu se o město přetlačovala Abcházie s Megrélií. V roce 1570 Turci město obsadily natrvalo. Od začátku 19 století se o město zajímalo Rusko a v roce 1847 ho anektovalo. Od 40. let 19. století má statut města.
Na po Říjnové revoluci zde v roce 1918 byla zřízena Sovětská vláda, která byla rychle nahrazena vládou nezávislé Gruzie. Rudá armáda podporovaná místními revolucionáři a protigruzínsky naladěnými Abcházci dobyla město 4. března 1921. V témže roce se město stalo centrem Abchazské Sovětské Socialistické republiky, která byla v roce 1931 přičleněna do Gruzínské Sovětské Socialistické republiky jako Abchazská autonomní sovětská socialistická republika.
Během rozpadu SSSR zde začalo docházet k potyčkám mezi Abcházci a Gruzínci. V roce 1992 Abcházci vyhlásili nezávislost na Gruzii, na což Gruzie reagovala vojenskou intervencí, která začala Abchazsko - Gruzínskou válku. Po Abchazském vítězství došlo k vraždění Gruzínských obyvatel města a jejich masovému odchodu. Město se stalo centrem nezávislé (ale světem neuznané) Abcházie.
DemografieEditovat
Před rokem 1887 zde žila většina Abcházců, ale v rámci osidlování Abcházie křesťanskými kolonisty se národnostní složení rychle měnilo. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 1989 kdy zde žilo 119 150 obyvatel z nichž většina byly Gruzínci. Po válce v Abcházii došlo k hromadnému odchodu Gruzínců a v roce 2003 zde žilo už jen 43 716 obyvatel.
Year | Abcházci | Arméni | Estonci | Gruzínci | Řekové | Rusové | Turci | Ukrajinci | Celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1887 | 1.8% (144) |
13.5% (1,083) |
0.4% (32) |
11.9% (951) |
14.3% (1,143) |
0.0% (1) |
2.7% (216) |
7,998 | |
1926 | 3.1% (658) |
9.4% (2,023) |
0.3% (63) |
11.2% (2,425) |
10.7% (2,298) |
23.7% (5,104) |
- | 10.4% (2,234) |
21,568 |
1939 | 5.5% (2,415) |
9.8% (4,322) |
0.5% (206) |
19.9% (8,813) |
11.3% (4,990) |
41.9% (18,580) |
- | 4.6% (2,033) |
44,299 |
1959 | 5.6% (3,647) |
10.5% (6,783) |
- | 31.1% (20,110) |
4.9% (3,141) |
36.8% (23,819) |
- | 4.3% (2,756) |
64,730 |
1979 | 9.9% (10,766) |
10.9% (11,823) |
- | 38.3% (41,507) |
6.5% (7,069) |
26.4% (28,556) |
- | 3.4% (3,733) |
108,337 |
1989 | 12.5% (14,922) |
10.3% (12,242) |
- | 41.5% (49,460) |
- | 21.6% (25,739) |
- | - | 119,150 |
2003 | 65.3% (24,603) |
12.7% (5,565) |
0.1% (65) |
4.0% (1,761) |
1.5% (677) |
16.9% (8,902) |
- | 1.6% (712) |
43,716 |
2011 | 67.3% (42,603 ) |
9.8% (6,192) |
- | 2.8% (1,755) |
1.0% (645) |
14.8% (9,288) |
- | - | 62,914 |
PočasíEditovat
V Suchumi převládá vlhké subtropické podnebí. Teploty celoročně neklesají pod nulu a je zde množství srážek.
Suchumi – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Průměrné denní maximum [°C] | 8 | 9 | 12 | 16 | 19 | 23 | 25 | 26 | 23 | 19 | 15 | 11 | 17 |
Průměrné denní minimum [°C] | 2 | 2 | 5 | 8 | 12 | 17 | 19 | 19 | 15 | 11 | 7 | 3 | 10 |
Zdroj: http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm[4] |
Významní rodáciEditovat
- Fazyl Abdulovič Iskander, sovětsko-ruský spisovatel, narozený v Suchumi
Partnerská městaEditovat
GalerieEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Исполняющим обязанности главы Администрации города Сухум назначен Беслан Эшба. Apsnypress. 30. dubna 2020. Dostupné online
- ↑ Sčítání lidu v Abcházii v letech 1886-2011 [online]. ethno-kavkaz.narod.ru [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Mapa sčítání lidu Abcházie z r. 2003.
- ↑ http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm
- ↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.admpodolsk.ru [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
- ↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-25.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mfaapsny.org [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04.
- ↑ http://www.laprovinciadelsulcisiglesiente.com/wordpress/2014/05/il-sulcis-rafforza-il-legame-con-i-paesi-dellest-europeo-sottoscritto-questa-sera-un-protocollo-damicizia-con-labkhcazia/
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchumi na Wikimedia Commons