Otevřít hlavní menu
Možná hledáte: stejnojmennou horu na Měsíci, viz Mons Blanc.

Mont Blanc (italsky Monte Bianco, v překladu bílá hora) je nejvyšší hora Alp a Evropy, vypínající se v Montblanském masivu na francouzsko-italském pomezí do výšky 4809 m n. m. Mont Blanc je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy, avšak z důvodu nejednotné metodiky pro přesné určení evropsko-asijské hranice bývá tento titul připisován i kavkazské hoře Elbrus (5642 m n. m.).

Mont Blanc – Monte Bianco
Mont Blanc
Mont Blanc

Vrchol 4808,73 m n. m.
Prominence 4696 m ↓ Kubenské jezero
Izolace 2812 km → Elbrus[pozn. 1]
Seznamy Nejprominentnější hory #11
Ultraprominentní hory
Nejvyšší hory evropských zemí
Alpské čtyřtisícovky #1
Poznámka Nejvyšší hora Evropy
(na západ od Kavkazu)
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Francie Francie
Itálie Itálie
Pohoří Alpy / Montblanský masiv
Souřadnice
Mont Blanc
Mont Blanc
Prvovýstup 8. srpna 1786
Hornina žula, rula, břidlice
Povodí ArveRhôna, IsèreRhôna, Dora BalteaPád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O tom, zda vrchol hory leží na hranicích Francie a Itálie, či pouze na území Francie, panují dosud spory. Mapa francouzského Institut Géographique National de France nicméně zobrazuje vrchol Mt. Blancu zcela na území Francie. Proti tomu se ostře brání italská strana s tím, že hranice procházející přímo vrcholem Mt. Blancu byla výslovně stanovena stále platnou dvojstrannou smlouvou z roku 1860 (jíž bylo postoupeno Savojsko Francii a Mt. Blanc se stal horou hraniční) a potvrzena i Pařížskou mírovou smlouvou z r. 1947 (jíž byly částečně upraveny hranice mezi oběma zeměmi). To ovšem popírá francouzská strana a výzva italských úřadů o definitivní vyřešení hraničního sporu se setkala z francouzské strany s mlčením.

Hornina, tyčící se do nadmořské výšky 4792 m, je kryta ledovým příkrovem o proměnlivé tloušťce 14–23 m. Při expertním měření, provedeném v září 2009, byla výška hory stanovena na 4810,45 metrů nad hladinou moře.[1] Další měření v roce 2013 ukázalo výšku 4810,02 m n. m. a podle měření z roku 2015 se nejvyšší bod nachází ve výšce 4808,73 m n. m.[2]

GeologieEditovat

Mont Blanc je tvořen horninami krystalinika (žula, rula a břidlice) a je pokryt mnoha ledovci. Největší z nich nese jméno Mer de Glace.

OkolíEditovat

V letech 1957-1965 byl pod Montblanským masivem vybudován 11,6 km dlouhý Montblanský tunel, spojující města Chamonix (Horní Savojsko, Francie) a Courmayeur (Valle d'Aosta, Itálie).

Po východním úbočí Mont Blanku vede visutá lanovka z francouzského Chamonix (1030 m n. m.) do italského Courmayeru (1370 m n. m.). Překonává horní část ledovce Mer de Glace zvanou Vallée Blanche celkem v šesti úsecích. Nejvyšší přestupní stanice je na Aiguille du Midi (3842 m n. m.)

PrvovýstupEditovat

Na vrchol poprvé vystoupili Francouzi 8. srpna 1786 Jacques Balmat a Michel Paccard. První ženou, zdolavší Mont Blanc, byla 14. července 1808 Marie Paradisová. Datum jejího výstupu však není jisté: uvádí se i léta 1809 či 1811.

První fotografie na vrcholu Mont Blancu pořídili bratři Louis-Auguste Bisson a Auguste-Rosalie Bisson (1826–1900) v roce 1861. Putovalo s nimi pětadvacet nosičů technického vybavení. Museli nahoru dopravit celou temnou komoru včetně kamínek na rozehřátí sněhu, vše okolo 250 kg. Fotografie byly provedeny s využitím kolodiového procesu na velkoformátové negativy, často až 30 × 40 cm.[3]

Cesty výstupůEditovat

Na vrchol Mont Blancu je možné vystoupit čtyřmi výstupovými trasami nižší obtížnosti (tzv. normálky) a značným množství horolezeckých výstupů vyšších obtížností. Trasami nižší obtížnosti jsou:

  • Cesta přes Dôme du Goûter (obtížnost PD−). V létě nejfrekventovanější cesta výstupu na Mont Blanc, nejčastější cesta vůdců s klienty a zákazníky cestovních kanceláří. Východiskem je Chamonix nebo Saint-Gervais-les-Bains na francouzské straně. Ve vrcholový den se obvykle vyráží z chaty Gouter ve výšce 3817 m n. m.
  • Cesta přes Aiguille du Midi (obtížnost PD+). Též zvaná cestou tří Mont Blanců, neboť sleduje hřeben, kde se nachází několik dalších významných vrcholů masivu Mont Blancu[4]. Technicky nejnáročnější ze snadných výstupů, při sestupu se v jednom místě krátký úsek slaňuje. Východiskem je Chamonix, resp. koncová stanice lanovky Aiguille du Midi v 3842 m n. m. Cesta vede přes Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit.
  • Cesta přes Grand Mulets (obtížnost F/PD−) je technicky nejsnazším výstupem a z větší části je shodná s cestou prvovýstupců. Obtíže a nebezpečí cesty v letních měsících spočívají v množství ledovcových trhlin a ohrožení pádem seraků.
  • Cesta přes Aiguilles Grises (obtížnost PD) je standardní cestou z italské strany.

Z obtížnějších výstupů jsou populární ledové a kombinované výstupy ve východní stěně Brenva nad ledovcem Brenva. Zcela vpravo je Ostruha Brenvy, směrem doleva ledovcová klasika Sentinelle Rouge, dále Major a zcela vlevo Hruška – Poire. Na východní stěnu dále vlevo navazuje Grand Pilier d'Angle s řadou těžkých výstupů, vyúsťujících na předvrchol Mont Blanc de Courmayeur, do jehož stěn se zapsali i čeští a českoslovenští horolezci. Velmi těžké výstupy vedou pilíři stěny Frêney nad stejnojmenným ledovcem a pilíři stěny Broulliard nad ledovcem Brouillard. Výstupy těmito dvěma stěnami jsou náročné svou délkou a odlehlostí a také obtížným návratem při zhoršení počasí, protože už jen přístup ke stěnám Frêney a Brouillard by vydal na ne zrovna lehké horolezecké túry. Při pokusu o prvovýstup Centrálním pilířem Frêney, kde se náhodou sešli ve stejnou chvíli Italové Bonatti, Galieni a Oggioni s francouzským družstvem Mazeaud, Kohlmann, Vieille a Guillaume, došlo ke známé tragédii, kdy při několikadenní bouřce zahynuli čtyři špičkoví horolezci své doby.

V současnosti na vrchol míří asi 25 000 turistů ročně, z toho přibližně dvě třetiny bez doprovodu horského průvodce; během sezóny má zájem o výstup 300 až 400 lidí denně. Tento počet má být od roku 2019 snížen na 214 turistů denně.[5]

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Nejbližší vyšší bod od vrcholu Mont Blancu se nachází na západním svahu Elbrusu. Podle webu Peakbagger.com se 350 metrů od toho bodu nachází vyvýšenina Kjukjurtlju (anglicky Kukurtlu Dome), s výškou 4978 m n. m. a prominencí 18 metrů od sedla s Elbrusem. Podle jiných zdrojů (např. Mapy.cz nebo Narod.ru) dosahuje Kjukjurtlju jen 4624-4634 m n. m. a nejbližším vyšším pojmenovaným vrcholem je tedy Elbrus.

ReferenceEditovat

  1. 'Mont Blanc ztratil podle nových měření pár desítek centimetrů' České noviny, 5.11.2009
  2. 'Mont Blanc ztratil na výšce' Novinky.cz, 1.10.2015
  3. TAUSK, Petr. Dějiny fotografie. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Fakulta filmová a televizní, SPN Praha, 1980. 17-332-79. S. 39. 
  4. Three Monts, popis túry
  5. Nejvyšší hora Evropy je přelidněná. Počet turistů mířících na Mont Blanc bude omezen na 214 denně. iROZHLAS.cz [online]. 2018-09-06 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat