Severní Kavkaz

území na sever od hlavního kavkazského hřebene

Severní Kavkaz (rusky Северный Кавказ), je kulturně-historická oblast v Ruské federaci na rozhraní Evropy a Asie, která zahrnuje území na sever od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a Předkavkazsko (rusky Предкавказье). (Pozn.: podle teorie, zastávané sovětskými a ruskýmí georafy, hranice mezi kontinenty prochází Kumomanyčskou propadlinou a tudíž Severní Kavkaz náleží k Asii[1]). Severní Kavkaz se rozprostírá od hlavního kavkazského hřebene až ke Kumomanyčské propadlině, na západě je ohraničený Kerčským průlivem a Azovským mořem a na východě Kaspickým mořem. Západní část Předkavkazí představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě sem malým dílem zasahuje Kaspická nížina.

Severní Kavkaz
Historické obranné věže v ingušských horách
Historické obranné věže v ingušských horách

Nejvyšší bod5642 m n. m. (Elbrus)

SvětadílEurasie
StátRuskoRusko Rusko
Map of North Caucasus (ru, Crimea disputed).png
Severní Kavkaz
Severní Kavkaz
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území tohoto regionu se nacházejí nejen nejvyšší hory Ruska a řada lázeňských, vysokohorských a rekreačních rezortů, ale také úrodné nížiny a ložiska strategických surovin, jako je například ropa a plyn.[1]Ze Severního Kavkazu pocházejí dvě desítky různých původních národností a etnických skupin.[1][2]

Rozloha Severního Kavkazu je 258 300 km², což představuje 1,5% celkové rozlohy Ruské federace. Jedná se o oblast s nejvyšší hustotou osídlení v Rusku – k 1. lednu 2010 bylo na tomto území evidováno 14,8 milionů obyvatel, tj. 10,5% obyvatelstva Ruské federace.[1]

Správní členěníEditovat

Území bylo postupně připojováno k Ruskému carství již od 16. století. Celý Severní Kavkaz se stal součástí Ruského impéria v 19. století, konkrétně od roku 1859, kdy skončila Kavkazská válka.[1]

 
Severokavkazské republiky v rámci Ruské federace

Území je součástí Jižního federálního okruhu a Severokavkazského federálního okruhu Ruské federace. Rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečensko a Dagestán. Do Předkavkazska se někdy též počítá Kalmycko.

SeparatismusEditovat

Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo ovládnout Severní Kavkaz, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).

HospodářstvíEditovat

Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.

GeologieEditovat

Velká část Předkavkazí se váže k epihercynské platformě. Řeky Kubáň a Těrek protékají sníženinami, které vznikly na vnějším okraji alpsko-himálajského vrásného systému.

Geomorfologické členění PředkavkazíEditovat

Přírodní podmínkyEditovat

V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.

Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštní biotopy.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Северный Кавказ na ruské Wikipedii.

  1. a b c d e Северный Кавказ [online]. vokrugsveta.ru [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-11. (rusky) 
  2. Кавказ [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-02. (rusky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat