Dagestán

autonomní republika Ruské federace

Republika Dagestán neboli Dagestánská republika (rusky: Республика Дагестан) je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem.

Dagestánská republika
Республика Дагестан
Kaňon Sulak v Dagestánu
Kaňon Sulak v Dagestánu
Dagestánská republika – znak
znak
Dagestánská republika – vlajka
vlajka
Geografie
Dagestan in Russia.svg
Hlavní městoMachačkala
Souřadnice
Rozloha50 300 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 063 885
Hustota zalidnění60,9 obyv./km²
Jazykruština, agulština, ázerbájdžánština, cachurština, čečenština, darginština, kumykština, lakština, nogajština, rutulština, tabarasánština, tátština, další jazyky (20)
Národnostní složeníRusové, Avarové, Kumykové, další
NáboženstvíPravoslaví, Islám
Správa regionu
Nadřazený celekRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Podřízené celky41 distriktů
Vznik1921
HlavaSergej Melikov
Označení vozidel05
Oficiální webwww.e-dag.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Délka území od severu k jihu je přibližně 414 km, od západu k východu 222 km, rozloha 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony.

Dagestán leží v evropské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici). Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.

HistorieEditovat

Historie tohoto území je velmi bohatá. Území dnešního Dagestánu bylo obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století zde vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšiřoval islám, ještě ve 13. století byly pozice křesťanství v části jižního Dagestánu poměrně silné.

 
Na snímku je muž v tradičním šatu, s kolíkovou dýkou u pasu. Fotografie pořízená Sergejem Prokudinem-Gorským někdy v letech 19051915

10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikala na území Dagestánu také Ruská říše, která si jej roku 1813 formálně připojila.

Během 19. století tu proběhla řada povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60. letech.

Po pádu Ruské říše se v prosinci roku 1917 k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 19181920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska (bělogvardějci). Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 vytvořena Dagestánská ASSR v rámci Ruska, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.

ObyvatelstvoEditovat

 
Etnicko-lingvistické skupiny Kavkazu

Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Současnou etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.[2][3][4]

Podle průzkumu z roku 2012 se 83% obyvatel Dagestánu hlásí k islámu, 2,4% k ruské pravoslavné církvi. Dagestánci jsou tradičně převážně sunnitští muslimové. Na kaspickém pobřeží, zejména v přístavním městě Derbent a jeho okolí je obyvatelstvo (převážně tvořené Ázerbájdžánci) šíitské. Hlavními jazyky Dagestánu jsou ruština (úřední), kumitský jazyk a avarský jazyk.

Průmysl a zemědělstvíEditovat

Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).

Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.

PamětihodnostiEditovat

Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Přírodní rezervaceEditovat

Dagestánská přírodní rezervace, skládající se ze dvou chráněných území a tří menších přírodních rezervací.

OsobnostiEditovat

MěstaEditovat

 
Republika Dagestán

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Дагестан na ruské Wikipedii a Dagestan na anglické Wikipedii.

ReferenceEditovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. WAR IN DAGESTAN. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  3. IGPI.RU :: Политический мониторинг :: Выпуски политического мониторинга :: Чеченская Республика. www.igpi.ru [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  4. Дагестан, защитивший себя и Россию. kavtoday.ru [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat