Dagestán
Republika Dagestán neboli Dagestánská republika (rusky: Республика Дагестан) je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem.
| Dagestánská republika Республика Дагестан | |
|---|---|
 Kaňon Sulak v Dagestánu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Machačkala |
| Souřadnice | 43°6′ s. š., 46°53′ v. d. |
| Rozloha | 50 300 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 063 885 |
| Hustota zalidnění | 60,9 obyv./km² |
| Jazyk | ruština, agulština, ázerbájdžánština, cachurština, čečenština, darginština, kumykština, lakština, nogajština, rutulština, tabarasánština, tátština, další jazyky (20) |
| Národnostní složení | Rusové, Avarové, Kumykové, další |
| Náboženství | Pravoslaví, Islám |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Podřízené celky | 41 distriktů |
| Vznik | 1921 |
| Hlava | Sergej Melikov |
| Označení vozidel | 05 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Délka území od severu k jihu je přibližně 414 km, od západu k východu 222 km, rozloha 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony.
Dagestán leží v evropské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici). Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.
HistorieEditovat
Historie tohoto území je velmi bohatá. Území dnešního Dagestánu bylo obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století zde vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšiřoval islám, ještě ve 13. století byly pozice křesťanství v části jižního Dagestánu poměrně silné.
V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikala na území Dagestánu také Ruská říše, která si jej roku 1813 formálně připojila.
Během 19. století tu proběhla řada povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60. letech.
Po pádu Ruské říše se v prosinci roku 1917 k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918–1920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska (bělogvardějci). Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 vytvořena Dagestánská ASSR v rámci Ruska, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.
ObyvatelstvoEditovat
Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Současnou etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.[2][3][4]
Podle průzkumu z roku 2012 se 83% obyvatel Dagestánu hlásí k islámu, 2,4% k ruské pravoslavné církvi. Dagestánci jsou tradičně převážně sunnitští muslimové. Na kaspickém pobřeží, zejména v přístavním městě Derbent a jeho okolí je obyvatelstvo (převážně tvořené Ázerbájdžánci) šíitské. Hlavními jazyky Dagestánu jsou ruština (úřední), kumitský jazyk a avarský jazyk.
Průmysl a zemědělstvíEditovat
Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).
Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.
PamětihodnostiEditovat
Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Přírodní rezervaceEditovat
Dagestánská přírodní rezervace, skládající se ze dvou chráněných území a tří menších přírodních rezervací.
OsobnostiEditovat
- Pjotr Bagration (1765–1812), ruský šlechtic a voják v době napoleonských válek
- Alexandr Višněvskij (1874–1948), ruský a sovětský chirurg, tvůrce terapeutické masti
- Khabib Nurmagomedov (1988-), ruský mistr smíšených bojových umění
MěstaEditovat
- Machačkala (hlavní město a přístav)
- Kaspijsk (přístav)
- Derbent (přístav)
GalerieEditovat
Vodní elektrárna v Dagestánu
Budova vlády republiky Dagestán
_Gate.JPG)
_%D0%93%D0%AD%D0%A1.jpg)
OdkazyEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Дагестан na ruské Wikipedii a Dagestan na anglické Wikipedii.
ReferenceEditovat
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ WAR IN DAGESTAN. www.globalsecurity.org [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ IGPI.RU :: Политический мониторинг :: Выпуски политического мониторинга :: Чеченская Республика. www.igpi.ru [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Дагестан, защитивший себя и Россию. kavtoday.ru [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazyEditovat
Galerie Dagestán na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dagestán na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Dagestán ve Wikislovníku- Islam in DagestanOficiální stránky země (rusky)
- Oficiální stránky prezidenta Dagestánu (rusky)
- Historie Dagestánu na stránkách Dagestánské státní univerzity (anglicky)
- Mapa Dagestánu na Texaské univerzitě
- Fotografie Sergeje Prokudin-Gorského na stránkách Kongresové knihovny
