Dagestán
Republika Dagestán neboli Dagestánská republika (rusky: Республика Дагестан) je nejjižnější republika Ruské federace ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem. Její rozloha je 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony. Dagestán leží v asijské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici), podle některých názorů na vedení evropské hranice by však patřil ještě do Evropy. Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.
| Dagestánská republika Республика Дагестан | |
 Kaňon Sulak v Dagestánu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
|---|---|
 | |
| Hlavní město | Machačkala |
| Souřadnice | 43°6′ s. š., 46°53′ v. d. |
| Rozloha | 50 300 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 3 063 885 |
| Jazyk | ruština, další jazyky (31) |
| Národnostní složení | Rusové, Avarové, Kumykové, další |
| Náboženství | Pravoslaví, Islám |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | republika Ruské federace |
| Podřízené celky | 41 distriktů |
| Vznik | 1921 |
| Hlava | Vladimir Vasiliev |
| Označení vozidel | 05 |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Území dnešního Dagestánu je obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století mu vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšířil islám, ve 13. století byly pozice křesťanství ve vybrané oblasti jižního Dagestánu poměrně silné.
V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali Seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu se stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny, resp. perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikalo na území Dagestánu i Rusko, které jej roku 1813 i formálně připojilo. Během 19. století tu proběhla řada protifeudálních povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60.letech. V prosinci roku 1917 se tu k moci dostali bolševici, a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918–1920 na území Dagestánu řada státních útvarů, jejichž existence byla vesměs krátkodobá. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska. Po vítězství bolševické moci zde byla 20. ledna 1921 vytvořena Dagestánská ASSR v rámci Ruska, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.
ObyvatelstvoEditovat
Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, které doplnili později v rámci svých přesunů (resp. koloniální politiky) Rusové (20 %), resp. Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Etnickou situaci ještě zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který přinesl jen v roce 1995 na 100 000 uprchlíků z této oblasti. Pokus islámských fundamentalistů ze sousedního Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.
Průmysl a zemědělstvíEditovat
Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, pěstování obilovin a slunečnice).
Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkala se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.
PamětihodnostiEditovat
Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Přírodní rezervaceEditovat
Dagestánská přírodní rezervace – zahrnuje dvě samostatná chráněná území a tři menší přírodní rezervace.
OsobnostiEditovat
- Pjotr Bagration (1765–1812), ruský šlechtic a voják v době napoleonských válek
- Alexandr Višněvskij (1874–1948), ruský a sovětský chirurg, tvůrce terapeutické masti
MěstaEditovat
- Machačkala (hlavní)
- Kaspijsk (přístav)
- Derbent (přístav)
- Chasavjurt
- Kizljar
- Izberbaš
GalerieEditovat
Vodní elektrárna v Dagestánu
Budova vlády republiky Dagestán
_Gate.JPG)
_%D0%93%D0%AD%D0%A1.jpg)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
Externí odkazyEditovat
Galerie Dagestán ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dagestán ve Wikimedia Commons
- Islam in DagestanOficiální stránky země (rusky)
- Oficiální stránky prezidenta Dagestánu (rusky)
- Historie Dagestánu na stránkách Dagestánské státní univerzity (anglicky)
- Mapa Dagestánu na Texaské univerzitě
- Fotografie Sergeje Prokudin-Gorského na stránkách Kongresové knihovny
