Dagestán

nejjižnější autonomní republika Ruské federace

Republika Dagestán neboli Dagestánská republika (rusky: Республика Дагестан) je nejjižnější republika Ruské federace ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem. Její rozloha je 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony. Dagestán leží v asijské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici), podle některých názorů na vedení evropské hranice by však patřil ještě do Evropy. Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.

Dagestánská republika
Республика Дагестан
Kaňon Sulak v Dagestánu
Kaňon Sulak v Dagestánu
Dagestánská republika – znak
znak
Dagestánská republika – vlajka
vlajka
Geografie
Dagestan in Russia.svg
Hlavní město Machačkala
Souřadnice
Rozloha 50 300 km²
Časové pásmo UTC+3[1]
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 3 063 885
Hustota zalidnění 60,9 obyv./km²
Jazyk ruština, další jazyky (31)
Národnostní složení Rusové, Avarové, Kumykové, další
Náboženství Pravoslaví, Islám
Správa regionu
Nadřazený celek RuskoRusko Rusko
Druh celku republika Ruské federace
Podřízené celky 41 distriktů
Vznik 1921
Hlava Vladimir Vasiliev
Označení vozidel 05
Oficiální web www.e-dag.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Území dnešního Dagestánu je obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století mu vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšířil islám, ve 13. století byly pozice křesťanství části jižního Dagestánu poměrně silné.

 
Na snímku je muž v tradičním šatu, s kolíkovou dýkou u pasu. Fotografie pořízená Sergejem Prokudinem-Gorským někdy v letech* 19051915

10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikalo na území Dagestánu i Rusko, které jej roku 1813 formálně připojilo. Během 19. století tu proběhla řada protifeudálních povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60.letech. V prosinci roku 1917 se k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 19181920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska. Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 vytvořena Dagestánská ASSR v rámci Ruska, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.

ObyvatelstvoEditovat

 
Etnicko-lingvistické skupiny Kavkazu

Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.[zdroj?]

Průmysl a zemědělstvíEditovat

Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).

Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.

PamětihodnostiEditovat

Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Přírodní rezervaceEditovat

Dagestánská přírodní rezervace, skládající se ze dvou chráněných území a tří menších přírodních rezervací.

OsobnostiEditovat

MěstaEditovat

 
Mapa umístění

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazyEditovat