4. století př. n. l.

století mezi roky 400 a 301 před naším letopočtem

4. století př. n. l. začalo 1. ledna 400 př. n. l. a skončilo 31. prosince 301 př. n. l. Pro toto staletí je charakteristický rozvoj starověkého Řecka, kdy se šířil vliv řecké kultury. Ta se s přibývajícími řeckými koloniemi ve východním Středomoří a pozdějším tažením Alexandra Velikého rychle šířila. V Číně bylo toto století obdobím válečných konfliktů, i když se i zde šířila filozofie, například konfucianismus či taoismus.

 
4. století př. n. l.
 
Hieroglyfy zapsané jméno Alexandra Velikého. Nápis pochází asi z roku 332 př. n. l.

Charakteristika editovat

Charakteristickým rysem 4. století př. n. l. jsou výbojná tažení Alexandra Velikého, která vedla k pádu perské říše a k rozšíření řecké kultury daleko na východ. Další expanzi zabránila brzká smrt Alexandra Velikého, který zemřel v roce 323 př. n. l. Po jeho smrti se jím vybudovaná říše rozpadla do řady nezávislých států, které ovládli jeho dřívější vojevůdci (diadochové). Ptolemaios získal Egypt, Sýrii a Kyrenaiku. Seleukos vládl nad velkou částí Přední Asie a Antigonos získal vliv nad Řeckem a vládl v Makedonii. Lýsimachos získal Thrákii a severozápadní část Malé Asie. Tímto počíná helénistické období, které je charakterizované neustálými vojenskými konflikty mezi nově vzniklými i původními státy. V tomto období také dochází k vzájemnému ovlivňování řecké a orientální kultury a k šíření řeckého jazyka.

V Indii byla roku 322 př. n. l. Čandraguptou Maurjou založena Maurjovská říše. Tento vládce rychle rozšířil svůj vliv i do střední a západní Indie, kdy při získávání nových území využíval místních narušených mocenských struktur.

Čína vstoupila do 4. století př. n. l. érou neustálých vojenských konfliktů známou jako tzv. období válčících států. Během této doby došlo k rychlému růstu vlivu velkých států (například království Čchu) díky pokrokovým technologiím. Přestože tato éra bývá historiky charakterizována jako násilnější oproti předchozí éře období Jar a Podzimů, došlo v ní k sociálnímu a kulturnímu růstu a také k rozšíření několika filozofických směrů, například konfucianismu a taoismu a také ke zformulování myšlenek legismu.

Vynálezy a objevy editovat

  • Římané postavili svůj první viadukt
  • středomořské civilizace poprvé použili ke stavbě pálené cihly[1]
  • v Řecku a Itálii byly poprvé vystavěny mlýny poháněné osli[2]
  • nejstarší zápis písmem Bráhmī, z kterého se v průběhu staletí vyvinulo mimo jiné barmské písmo
  • Pánini sepsal spis Vjákarana (mluvnice) psaný sanskrtem a pojednávající o gramatických a fonetických pravidlech tohoto jazyka
  • Aristotelés navrhl rozdělení v té době známých věd
  • čínský astronom Kan Te rozdělil nebeskou sféru na 365,25 stupňů a rok do stejného počtu dnů (v té době většina astronomů používala babylonské rozdělení na 360 stupňů)[3]
  • byl vyroben torques se zakončeními v podobě lvích hlav nalezený v Súsách (dnešní Írán) a uchovávaný v Louvru v Paříži

Významné osobnosti editovat

Státníci a válečníci editovat

 
Alexandr Veliký

Výtvarné umění editovat

Literatura editovat

Věda a filozofie editovat

Státní útvary editovat

 
Mapa Starého světa v roce 400 př. n. l.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 4th century BC na anglické Wikipedii a List of political entities in the 4th century BC na anglické Wikipedii.

  1. STEFANIDOU, M.; PAPAYIANNI, I.; PACHTA, V. Analysis and characterization of Roman and Byzantine fired bricks from Greece. Materials and Structures. 2015-07-01, roč. 48, čís. 7, s. 2251–2260. Dostupné online [cit. 2019-03-17]. ISSN 1871-6873. DOI 10.1617/s11527-014-0306-7. (anglicky) 
  2. Pompeiian mill (animal powered) - Images & Documents. catalogue.millsarchive.org [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online. 
  3. 1936-, Deng, Yinke,; 1936-, 邓荫柯,. Ancient Chinese inventions. Di 1 ban. vyd. Beijing: China Intercontinental Press = Wu zhou chuan bo chu ban she 134 s. Dostupné online. ISBN 7508508378, ISBN 9787508508375. OCLC 64666053 

Externí odkazy editovat