Otevřít hlavní menu
Egypt
Dvě země
kmmt
O49
Kemet
 29. dynastie 404 - 380–343 př.Kr. Druhá perská nadvláda 
geografie
Mapa
Perská říše v době největšího rozšíření ~350 př.Kr. Gaston Maspero 1903
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
Předcházející:
29. dynastie 29. dynastie
Nástupnické:
Druhá perská nadvláda Druhá perská nadvláda

30. dynastie byla jedna ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Pozdní doba. [1] Vládla v letech 380343 př.Kr.[2] Je považována, podle Manehtova řazení, za poslední egyptskou dynastií, i když v historických souvislostech to neodpovídá vývoji populačních invazí do Egypta z Lybie, zemí Levanty a v neposlední řadě také Nubie[3] od konce ramessovské 20. dynastie, potažmo 21. dynastie, po vzniku kněžského státu v Thebách[4] v Třetí přechodné době.[5]

Historický vývojEditovat

 
Busta faraona Nachtnebefa II.
 
Papyrus v Armajštině- smlouva o půjčce faraona Amyrtaiose, 5. rok vlády~400 př.Kr.
 
Bohyně Isis zdraví faraona Nachtnebefa II.;fragment ze Serapea
 
Víko sarkofágu Nachtnebefa II.
 
Fragment nádoby se jménem faraona Teose

Vliv invazních populací do Egypta, zejména do úrodné delty Nilu, se prosadil jak ve vládnoucích strukturách, tak i v nejvyšších funkcích egyptských faraonů, jako je 22 -23. Lybijské dynastie, až v 25. dynastii ovládli Egypt králové Nubie. V celé oblasti Levanty docházelo k rozsáhlým mocenským výbojům jmenovitě Assyřanů, následně Peršanů a v konečné fázi Makedonců. 30. dynastie byla tedy poslední, pocházející z oblasti Horního a Dolního Egyptu, bez specifického určení populačního původu.
Peršané ovládli Egypt 525 př.Kr. a perský král Kambýsés přijal atributy faraona. Pět dalších následníků uplatňující svoji vládu v Egyptu, který byl pouze jednou z ovládaných provincií Perské říše, vládli prostřednictvím dosazených úředníků, satrapů. Po ~ 120 letech nadvlády v Egyptě, za Artaxerxése II., kdy již se králové Peršanů potýkali z řadou povstání v četných částech říše a také vlastními rozbroji ve vládnoucí dynastii, o nástupnictví, docházelo k oslabovaní vnitřcích struktur, takže se při rebelii v Egyptu sajskému princi Amyrtaeusovi podařilo ovládnout Egypt se sídlem v Sais v roce 404 př. Kr. Po asi šesti letech vlády byl svržen, a usmrcen následníkem Nefaarudžem I.

Panovníci v chronologickém řazení od 28. dynastieEditovat

28-30. dynastie
Král rodné jméno trůní jména období
př. Kr.[6]
poznámky
28. dynastie
Amyrtaeus
   
 
 
   
 
 
 
Amun-ir-disw
neurčeno
404-399 Saiský princ libyjského
původu [1];vzpoura proti
Pešanům
29. dynastie
Nefaarud I.
   
 
A&y
 
 
   
 
 
Nafaarud
   
  
 
nTrA
 
 
Ba-en-Ra
399-393 Zakladatel 29. dynastie
sídlo v Mendes (Delta Nilu);
Svrhl, zajal a popravil
předchůdce Amyriase.
Psammuthes
   
    
 
Pasherienmut
   
    
 
  
 
 
Userra Setepenptah
~393 usurpoval trůn na úkor
Syna Nefaaruda I.; vládl jen krátce;
byl svržen nástupcem
Hakorem (také Achoris);
Hakor
   
   
 
Haqor
   
   
 
Jenemmaatra
393-380 Syn Neferuda I.; opravil řadu
památek, dokončil kapli
pro posvátnou bárku Amona
Nefaarud II.
   
 
 
   
 
 
 
Nayfaarud
neurčeno
~380 Vládl jen krátce,
zachované zápisy na stéle
v Hermepolis[7]
30. dynastie
Nachtnebef I.
   
 
   
  
 
 
Nejteref
   
   
 
Jeperkara
380-362 Zbudoval několik staveb
v Hermapolis, Memfis, Tanis, pylon
v Karnaku[6]
Teos
   
  
 
    
 
 
Dyedhor Setepeninihor
   
    
 
Irimaatenra
365-360 Otec-Nachtnebef I.;vojenské výpravy
do Palestiny a Fénicie s podporou
řecké Sparty a Athén
Nachtnebef II.
   
  
 
  
 
 
 
 
Senedyemibra Setepenamón
   
     
 
 
 
 
Najthorhebyt Meryhathor
360-343 Obnovil tradiční náboženství;
nechal opravit řadu
starověkých památek;
poražen Artaxerxésem III.
u Pelusia 343 př.Kr.

EpilogEditovat

Tři zmíněné egyptské dynastie, které vládly v mezidobí dočasně oslabené perské nadvlády v letech ~ 404- 343 př. Kr. tvoří v chronologické posloupnosti jsou v historickém kontextu jeden celek propojený nezřetelnou rodovou posloupností. Bylo jejich snahou obnovit egyptskou tradici o obnovit prosperitu společnosti. Jejich snažení ukončila porážka u Pelusia Artaxexésem III. 343 př. Kr. Vnější podmínky dané rozbroji v celé oblasti Levanty, upadajícího vlivu Perské říše a vnitřního rozkladu správních- provincionálních struktur Egyptu, vedly ke kolapsu společnosti a porážce Peršanů v bitvě u Issus v 333 nastoupila vláda Makedonců pod vedením Alexandra Velkého.[8]

ReferenceEditovat

  1. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné online. (anglicky) 
  2. datace podle VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 516–521. 
  3. ROSS, Larry. From Prehistory to the Meroitic Period [online]. Lewiston: The Edwin Mellen Press. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Libyen Peroiod in Egypt [online]. Leiden: Nederlands Institute Voor Het Nnabije Oosten, 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NAUTON, Christopher. Regime Change and The Administration of Thebes During The Twenty-fifth Dynasty [online]. Swensea Wales: Swansea University, 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171-173. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MYŠLIWIEC, Karol. The Ewiling of Ancient Egypt [online]. London: Cornell Univesity, 2000. S. 167. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin; EVŽEN, Neústupný. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Praha: Akademia, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2036-9. (česky) 

Externí odkazyEditovat

  • Klotz David, Persien Period, J. UCLA Encyclopedia of Egyptology (1), 2015
  • Colburn Henry , The archeology of Achaemenid rule in Egypt, Disertation University of Michigan 2014, [1]
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu 30. dynastie ve Wikimedia Commons